Školy splynou, to je jisté. Avšak přínos tak jistý není ****************************************************************************************** * Školy splynou, to je jisté. Avšak přínos tak jistý není ****************************************************************************************** 23.1.2012    Mladá fronta DNES    Strana 3    Kraj Moravskoslezský, autor: Žaneta Motlová  V pátek to začalo. Na prvních schůzkách zazněly první nápady, jak sloučit Vysokou školu bá Ostravskou univerzitou. Obří škola bude třetí největší v zemi. Stane se výzkumnou univerzi hodnocení vědy a výzkumu. V roce 2009 byla Vysoká škola báňská podle hodnocení vědy a výzkumu mezi českými univerzit O rok později desátá a loni devátá. „Kdybychom se spojili s Ostravskou univerzitou, posune místo. A dynamika našeho růstu je vysoká, můžeme se dostat i výš,“ říká rektor Vysoké škol Vondrák.             Vysoké školy teď mají velký důvod sledovat, jak na tom v žebříčku univerzit js školství připravuje nový zákon. Ten je rozdělí do dvou kategorií. Takzvané výzkumné vysoké nadstandardní finanční podporou vědy a doktorskými studijními programy, a ty ostatní, jen magisterskými studijními programy.             „Kolik výzkumných univerzit v republice bude, zatím není jasné. Vše je ve fázi uvádí mluvčí ministerstva školství Kateřina Savičová. Může jich být pět, ale i jedenáct. „ a výzkumu na vysokých školách ve výběru určitě bude hrát roli. Je to hodnocení jejich kval mluvčí. Statut výzkumné univerzity není jistý Právě proto se dvě ostravské univerzity rozhodly spojit. Vznikne tak třetí největší univer Její vyjednávací pozice bude silnější, společně lépe dosáhnou na evropské dotace potřebné „Součet bodů v hodnocení úrovně vědy a výzkumu stoprocentně hraje roli. Zda na statut výzk po sloučení dosáhneme, nám však nikdo předem nezagarantuje,“ komentuje rektor Vondrák. Dod univerzitu by region měl mít.             Sám se před dvěma měsíci stal členem Rady pro vědu, výzkum a inovace. V hodnoc aktivit univerzit vidí velké rezervy. „Kritéria hodnocení byla tvrdě kritizována i nezávis auditem. Není mezi nimi objektivní ukazatel pro veškerou činnost univerzit. Chybí napříkla průmyslovými podniky, ve které má naše škola velmi dobré výsledky, a přesto jsme takto bit se mělo hodnocení vědy změnit, ale sám audit varoval před radikálními změnami,“ popisuje V             Oběma ostravským univerzitám věří. „Obě za poslední roky zaznamenaly obrovský výzkumu. Například Vysoká škola báňská má za rok 2010 35 tisíc bodů, za loňský rok už 51 t dynamice růstu budeme mít letos dvakrát víc peněz na vědu a výzkum.“             Doplňuje, že zatímco se dříve školy v regionu soustředily více na vzdělávání, lidí na školách ruce volné jen na výzkum. Věda a výzkum univerzit v kraji a v republice Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace od roku 2004 hodnotí kvalitu výzkumu vědeckých inst vysokých škol. Hodnocení vychází z řady kritérií -například počtu článků a odborných pojednání v uznávaný periodicích, počtu podaných patentů či vydaných odborných publikací. Podle toho, kolik bodů instituce dostane, tolik peněz na vědu jí připadne ze státních peně ohodnocení se promítá také při podávání některých žádostí o peníze z evropských operačních Instituce s nízkým počtem bodů tedy nemá šanci dostat se k takovým penězům jako instituce hodnocením. Univerzity v Moravskoslezském kraji mají ve srovnání s jinými vysokými školami slabé hodno pro výzkum, vývoj a inovace je kvalita vědy v kraji i několikanásobně horší než jinde. V roce 2010 dostala Ostravská univerzita 18 683 bodů, Slezská univerzita 11 649 bodů a Vys báňská 35 287 bodů. Ale například Jihočeská univerzita, která stejně jako Slezská či Ostra mezi nově vzniklé v roce 1991, 55 586 bodů, Univerzita Palackého v Olomouci 101 708 bodů, technické v Brně 115 882 bodů a Karlova univerzita dokonce 487 227 bodů. Hodnocení za loňs nezveřejnila.