Nečas: Ohňostroj protestů VŠ je nemístný

24.1.2012    Právo    Strana 1    Titulní strana, autor: Marek Přibil       

Dobešovo jednání s akademickými senáty skončilo krachem * Premiér za ministrem stojí

Bouřlivý konflikt mezi akademickou obcí a ministrem školství Josefem Dobešem (VV) i vládou se včera vystupňoval. Jednání Dobeše s akademickými senáty skončilo krachem a rektor UK Václav Hampl odmítl jít na kobereček k ministrovi. Naopak premiér Petr Nečas (ODS) považuje protesty studentů a akademiků proti reformě vysokého školství v okamžiku, kdy leží na stole věcné záměry zákonů, za nepřiměřené.

            „V tuto chvíli startovat ohňostroj protestů je neadekvátní. Neexistuje dokonce ani paragrafové znění příslušných zákonů, jedná se o věcný záměr, navíc dokonce ani neprojednaný vládou,“ sdělil včera Nečas na dotaz Práva. Dodal, že změnu systému vnímá jako důležitou a nezbytnou.

            Proti návrhům zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům, potažmo školném, stojí akademická obec nebývale sjednocená. V polistopadové historii jde o ojedinělý protest vysokého školství proti vládní politice. Dokonce padají slova o stávkách, demonstracích a totalitních praktikách ministra Dobeše.

            Nečas ministra podpořil naposledy začátkem ledna, když byl ministr kritizován bruselskými auditory za neprůhledné čerpání evropských dotací. Naopak TOP 09 žádá Dobešův okamžitý odchod. „Ministerstvo školství jde do pekel a ministr Dobeš tomu všemu velí,“ řekl Právu šéf poslanců topky Petr Gazdík.

            Podle Nečase bude vláda se zástupci vysokých škol ještě vše konzultovat. „To, jaká bude výsledná podoba konkrétních detailů vysokoškolské reformy, je skutečně před námi,“ dodal Nečas.

„A bude to vyžadovat jednání se zástupci vysokých škol,“ připomněl premiér. Otázkou je, zdali jeho slova padnou na úrodnou půdu.

            Akademická obec totiž protestuje zejména proti tomu, že Dobeš předložil návrhy zákonů do vnějšího připomínkového řízení, aniž by je projednal s Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol. To jsou ze zákona vrcholné reprezentace vysokého školství.

„Tím porušil zákon,“ řekl Právu emeritní rektor Masarykovy univerzity Jiří Zlatuška. Akademici se tak obávají, že nebudou mít žádnou kontrolu nad tím, co se objeví v paragrafovaném znění zákonů.

            Včera také zkrachovalo jednání Dobeše s předsedy akademických senátů českých veřejných VŠ. Ti chtějí, aby nejdříve stáhl připravované reformní zákony z vlády. On to ale odmítá. Dnes má ministr jednat s rektory.

            Studenti, kteří před vstupem do budovy ministerstva školství rozvinuli protireformní transparent, přinesli zástupcům akademických senátů květiny s popisky Děkujeme, že bráníte akademické svobody.

            „My jsme si přišli vyslechnout od pana ministra informaci, že oba věcné záměry zákonů stáhl z jednání ve vládě. Ale bohužel on nám tuto informaci nepodal,“ řekl po dopolední schůzce s ministrem šéf Akademického senátu ČVUT v Praze Petr Konvalinka.

            Dobeš podotkl, že „při jednání měli členové delegace řadu dotazů a chtěli diskutovat, ale Konvalinka je na závěr přerušil a oznámil, že pokud ministerstvo nestáhne oba věcné záměry, není o čem diskutovat“.

„Vzorem Rakousko“

Představitelé senátů také chtějí, aby ministerstvo vzalo na vědomí připomínky České konference rektorů i Rady VŠ.

Jejich jedenáct zásadních připomínek k návrhům zákonů Dobeš nepřijal.

            Konvalinka připustil, že politici se již nyní snaží ovlivňovat chod univerzity. Obává se ale, že po schválení reformního zákona o vysokých školách bude mít třetina členů rad škol jmenovaných přímo ministrem jednoznačné politické zadání.

            „Já osobně jsem přesvědčen, že to je snaha vysoké školy řídit,“ prohlásil Konvalinka.

            K problematice správních rad Dobeš sdělil, že již nyní zastávají tato místa politici. „Chceme po vzoru Rakouska pružné rady z lidí z regionů, aby měli vazbu na konkrétní školu. Aby tam studovali,“ vysvětlil Dobeš.

            Současná podoba financování vysokoškolského studia je podle Dobeše asociální, protože na něj přispívá celá společnost z daní.

            Akademici ale protestují proti tomu, že stát chce zavedením systému školného podpořit hlavně banky. Platil by totiž v průběhu studia za studenty úroky z půjček. Školné se má začít platit od roku 2013 ve výši až deset tisíc korun semestrálně.

***

Když Dobeš návrhy zákonů nestáhne, není o čem diskutovat Petr Konvalinka, ČVUT

Ministr Dobeš porušil zákon Jiří Zlatuška, emeritní rektor