Ne náhodou včera rektor Karlovy univerzity Václav Hampl svolal studenty a pedagogy vysokých škol do největší auly, kterou nejstarší česká vysoká škola má. Na protestní shromáždění proti chystaným zákonům ministra školství Josefa Dobeše dorazili kromě „místních“ i studenti z dalších univerzit.

Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám. Se svými připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje.

V Česku se dneškem mění systém dalšího vzdělávání lékařů. Dosavadní centralizované specializační vzdělávání lékařů k atestaci přechází z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na sedm lékařských fakult, tedy na specializovaná univerzitní pracoviště. Změna podle ministerstva zdravotnictví odpovídá světovým trendům. Bez atestace nemůže lékař samostatně léčit.

Audit Evropské komise vytýká zakázkám ministerstva školství přemrštěné, až stotisícové platy, neúměrně drahé počítače, zvýhodnění některých dodavatelů nebo platby, které vůbec nesouvisejí s podporovanými projekty. Vyplývá to z dokumentů, které má k dispozici Česká televize (ČT) a deník Mladá fronta Dnes (MfD). Jestliže do měsíce ministerstvo chyby nenapraví, Brusel dotace zastaví, uvedla MfD.

Ve čtvrtek 19. ledna si v Mělníku připomenou výročí úmrtí Jana Palacha, který se na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy 16. ledna 1969 upálil. Palachův rodný dům ve Všetatech chátrá.

Vzdělání je společenská nutnost, z mnoha důvodů, které není nutno jednotlivě pojmenovávat. Pokud se jedincům a společnosti vzdělání nedostává, je to vážný problém pro všechny, i pro ty šťastně vzdělané.

Sotio, tak se jmenuje biofarmaceutická společnost Petra Kellnera, která v tichosti vyvinula léky na rakovinu prostaty. Podle informací E15 již podala žádost o jejich patentovou ochranu... Hlavními odbornými konzultanty a členy dozorčí rady společnosti jsou motolští lékaři – přednostka Ústavu imunologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Jiřina Bartůňková a docent imunologie na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Radek Spíšek.

Smíchejte v baňce hadí jed a extrakt pelyňku. Pak ještě musíte přidat bájnou substanci – kámen mudrců,“ radí chemik Petr Šmejkal. Experiment, pomocí kterého na své mecenáše působili dávní alchymisté, vypadá opravdu efektně. V baňce máme žlutavý roztok a z něho se úzkým hrdlem valí ven hustý bílý dým. Po chvilce se navíc na dně objevují žlutavé krystalky. „Alchymisté je vydávali za nezralé zlato. K získání dalších peněz na práci jim takový pokus obvykle bohatě stačil,“ říká Petr Šmejkal.

Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám. Se svými připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje. ČTK to po dnešním jednání předsedů akademických senátů sdělil tajemník senátu Univerzity Karlovy Daniel Feranc.

Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám. Chtějí se obrátit na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje. Po jednání šéfů akademických senátů to řekl tajemník senátu Univerzity Karlovy Daniel Feranc.

Každých pár měsíců neopomene premiér Nečas zopakovat stejnou myšlenku: Naše reformy jsou správné, veřejnost je však nechápe, neboť s ní nedokážeme komunikovat. V uplynulých týdnech proběhla zasedání senátů téměř všech našich univerzit. Petr Nečas si nyní musí myslet, že nechápavost vysokoškolských učitelů a studentů dosahuje v naší zemi alarmujícího stupně.

Ministr školství Josef Dobeš, vystudovaný psycholog s praxí personalisty v bezpečnostní agentuře ABL, nemá štěstí ve výběru podřízených. Na klíčových funkcích se lidé střídají jako na běžícím pásu. PRAHA Nejčerstvější změna se odehrála těsně po Vánocích. Z postu šéfa eurofondů odešel - jako pátý v pořadí - Robert Plaga. Vydržel pouhých čtrnáct dní.

Náměstkovi ministra školství Michalu Zaorálkovi přišel v půli prosince nepříjemný dopis z Bruselu. Evropská komise ho upozornila na to, že dva projekty, na které ministerstvo žádá od Evropské unie miliardu korun, jsou šlendrián.

Když to nejde po dobrém, tak nezbývá než to zkusit po zlém. Tak by se dal shrnout aktuální postoj vysokých škol. Akademici mají řadu připomínek k navrhované vysokoškolské reformě. Ministr školství Josef Dobeš (VV) je ale ignoruje.

I přes rekordní zvýšení platů začínajících lékařů o pět tisíc měsíčně, které si doktoři vymohli akcí Děkujeme, odcházíme, odešlo loni do zahraničí nejvíc absolventů lékařských fakult v historii. Zvýšení platů v průměru o 20 % naopak přibrzdilo odchody zkušených odborníků, kteří už v nemocnicích pracují.

Univerzita Karlova dnes odpoledne představí multimediální projekt, který ukazuje životní příběh odvážného mladého muže pomocí dobových fotografií a videí.

„V kolektivu byl oblíben. Byl tichý, citlivý, přemýšlivý, velmi sečtělý.“ Přesně tak popsalo v březnu 1969 ředitelství všetatské základní školy Jana Palacha na dotaz správy vyšetřování veřejné bezpečnosti ministerstva vnitra. Dva měsíce po upálení zajímalo represivní orgány i to, jaké známky měl Palach ve škole.

Palachův osud jsme pojali střízlivě. Ocenil to třeba jeho bratr Jiří. Pro něho je to stále velmi citlivé téma, nejezdí ani na vzpomínkové akce, řekl historik Petr Blažek. Příběhu Jana Palacha se věnují webové stránky, které historik spoluvytvářel.

O Palachovi se nově chystá trojdílný hraný film. Pro HBO ho točí polská režisérka Agnieszka Holland. PRAHA Příběh Jana Palacha ožije na plátnech. Polská režisérka Agnieszka Holland začne ve spolupráci s HBO v březnu o studentovi natáčet trojdílný hraný film.

Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů včera vyzvali k peticím a stávkám. S připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš prý jejich námitky zkresluje. Ministerstvo výtky odmítlo. Univerzity se třeba bojí o nezávislost a kritizují i Dobešovu představu o školném a finanční pomoci studentům.

Už za půl roku chce ministerstvo školství předložit paragrafované znění návrhu nového zákona o vysokých školách, který počítá se zavedením školného, s financováním podle kvality a slučováním menších škol. Zavedení školného přitom nedávno odmítla Rada vysokých škol. Rektoři se bojí zadlužování studentů.

Je to dosud nejrazantnější apel univerzit směrem k vládě, aby neschválila vysokoškolskou reformu v aktuálním znění. „Školné v této podobě pomáhá jen bankám, a to na úkor vysokých škol a za finanční pomoci studentů. Vláda udělá nejlépe, pokud zákon neschválí,“ tvrdí v rozhovoru pro LN rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Celý den jsme pro vás sledovali zajímavosti z krajů. Tady jsou ty nejdůležitější z nich. Klidný podvečer. Desítky melounů dnes padaly na protest proti vysokoškolské reformě z oken pražské Právnické fakulty. Studenti tak vyjadřovali svůj názor na připravované změny.

Chystaná vysokoškolská reforma, to bylo téma jednání mezi ministrem Josefem Dobešem a šéfy vysokých škol. Proti některým částem reformy se mezi akademiky zvedla bouře nevole. Vyvrcholila minulý týden protestní akcí Karlovy univerzity. Na ministerstvu školství máme Ivana Lukáše.

Jde o přesun prostředků z univerzit k bankám za pomoci studentů. Tak školné definuje rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Při příležitosti 43. výročí sebeupálení, úmrtí a pohřbu Jana Palacha se uskutečnila prezentace webového projektu v Malé aule Karolina za přítomnosti rektora Václava Hampla.

Návrhy zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům, zavádějící od roku 2013 školné a omezující akademické svobody, vyburcovaly reprezentaci Univerzity Karlovy. A to k nebývalé protestní akci proti ministru školství Josefu Dobešovi (VV) a celé vládě.

Podobně jako jiné instituce ve společnosti, je i škola založena na některých nevyslovených předpokladech. Teprve když se začnou drolit, začneme si uvědomovat, jak jsou důležité.

Na akademické půdě Univerzity Karlovy v Praze to začíná vřít. Kvůli chystané reformě vysokých škol z dílny ministra Josefa Dobeše (VV), která má mimo jiné od příštího roku zavést školné, svolal rektor nejstarší a největší české univerzity na čtvrteční odpoledne shromáždění akademické obce. Po něm má následovat protestní pochod k sídlu vlády, který organizují studenti. Šéfové akademických senátů vysokých škol už počátkem ledna vyzvali k peticím, rezolucím, demonstracím a dokonce i stávce.

Protestní akce Karlovy univerzity, které se odehrály na konci minulého týdne, podporuje taky Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Jak je to s ostatními školami na severu Moravy, ví Monika Bezuchová. Moniko, kdo se ještě chystá připojit?

Vedení univerzity, učitelé i studenti kritizují zavádění školného a obávají se, že akademické svobody se omezí ve prospěch politiky a byznysu. Akce nesouhlasu v různých podobách probíhají po celý den. Teď je v plném proudu protest před sídlem vlády.

Akademici se bojí, že ztratí svou pravomoc a rozhodování o financování škol ovládnou politické strany. Protesty se týkají i zavedení školného.

S dobrým výsledkem ze státní maturity v kapse, budete mít snazší cestu na vysokou školu, sliboval ještě před dvěma lety stát studentům. Minimálně letos to ale platit nebude. Drtivá většina českých univerzit státem ověřené zkoušce nevěří a svoje studenty si hodlá dál zkoušet sama.

Několik stovek členů akademické obce Karlovy univerzity jedná o dalším postupu proti reformám vysokých škol. Podle zdroje Radiožurnálu by mělo jít o týdenní protestní akce a začít mají 27. Února. Akademické shromáždění na právnické fakultě Karlovy univerzity sleduje reportérka Klára Bílá.

Akademická obec Univerzity Karlovy potvrdila týdenní protest proti reformě vysokých škol, a to v případě, že návrhy záměru ministerstva školství přijme vláda. Podle členů obce jsou oba návrhy nepřipravené. Jednání celé odpoledne sledovala reportérka Klára Bílá.

Tak studentů je ještě stále před Právnickou fakultou Karlovy Univerzity zhruba 300. Zatím tam stojí a provolávají hesla jako "Vzdělání není zboží", což ostatně mají i na těch transparentech, jinak v rukou jim ještě svítí lampiony a také mají v rukách i píšťalky, na které hvízdají i jinak vlastně celou akci monitoruje zhruba 20 policistů.

Z oken Právnické fakulty Univerzity Karlovy létaly melouny. Studenti tak symbolicky „defenestrovali“ miliony, které ministr školství Josef Dobeš (VV) utrácel za přípravu návrhů zákonů o vysokých školách.

O návod, jak to za méně peněz dělat líp, požádal rektor Univerzity Karlovy na dálku ministra školství, jehož reformním plánům se vzepřeli studenti i vedení univerzit.

Návrhy zákonů o vysokých školách a finanční pomoci studentům, potažmo školném, jsou naprosto nepřijatelné, zlikvidují vysoké školy a ohrožují budoucnost České republiky. Rezoluci tohoto obsahu včera podpořily stovky pedagogů a studentů Univerzity Karlovy. A při pochodu k Úřadu vlády to dali protestující i nahlas najevo.

Studenti po celé Praze včera hlasitě protestovali. Z oken a balkónu Právnické fakulty Univerzity Karlovy vyhodili 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které stála příprava vysokoškolského zákona.

Akademikům se nelíbí chystaná reforma vysokých škol. Svoji nespokojenost s ní dávají najevo i studenti. Změny chtějí společně probrat na odpoledním setkání na právnické fakultě a v půl sedmé večer se studenti chystají demonstrovat. Plánují pochod k úřadu vlády.

   Pětileté vysokoškolské studium má vyjít maximálně na sto tisíc korun, za jeden semestr škola může požadovat až deset tisíc, zavedeno má být v roce 2013/14. Absolventi mají začít splácet ihned, jakmile jejich mzda převýší dvojnásobek životního minima, tedy 16 tisíc korun, což je pod nástupním platem.

Devadesát dutých ran včera odpoledne zahájilo studentský protest proti dvěma novým vysokoškolským zákonům. To posluchači filozofické fakulty s maskami ministra školství Josefa Dobeše (VV) vyhodili z balkonu pražských práv devadesátku čerstvých melounů. Symbolizovaly devadesát milionů, které zatím resort do přípravy legislativy vložil.

Studenti právě teď protestují proti chystané reformě vysokého školství. Tu připravuje ministr Josef Dobeš. Se svým záměrem, zavést například školné i na veřejných školách, ale naráží téměř všude. Mezi studenty vyrazil taky náš reportér Jakub Veinlich. Kubo, dobrý večer. Kolik protestujících se sešlo a co konkrétně požadují?

Akademici tvrdí, že ministerstvo během přípravy nové legislativy nebralo v úvahu jejich připomínky. Mluvit o tom budu s místopředsedou Rady vysokých škol Jiřím Zlatuškou z brněnské Masarykovy univerzity. Dobrý den.

Akademická obec protestuje i proti návrhu zákona o školném, který podle ní prospěje ...výpadek nahrávky. Náměstek ministra školství Ivan Wilhelm ve vysílání radiožurnálu obavy z politizace vysokých škol odmítl.

Sílící protesty vysokoškolských studentů i pedagogů proti reformě vysokých škol jdou mimo chápání profesora Jana Hálka, který je hlavním odborným garantem těchto změn. „Chvílemi mi to připadá, jako kdybychom hovořili každý jiným jazykem. A pak se ukáže, že studenti, s nimiž se snažíme diskutovat o podstatě změn, o nich mnoho nevědí,“ říká Hálek.

Studenti vysokých škol se bouří proti plánovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše. Poslední únorový týden chtějí stejně jako před osmi lety zorganizovat protestní akci podobnou Týdnu neklidu. Tehdy v ulicích univerzitních měst upozorňovali na to, že vysoké školy mají málo peněz. Teď kritizují Dobeše za to, že chce univerzitám vzít jejich nezávislost, a vadí jim i zavedení školného.

Vysoké školy se bouří proti návrhům ministerstva školství. „Bojím se, aby vysoké školy se svou kritikou neshodily ze stolu i celou reformu,“ říká v rozhovoru pro HN Daniel Münich, který se dlouhodobě zabývá problematikou ekonomie trhu práce, školství a výzkumu.

Karlova univerzita se bouří, nelíbí se jí věcný záměr dvou zákonů vypracovaný ministerstvem školství. Studenti a učitelé se dohadují o tom, jak veřejnosti i ministerstvu školství nejlépe věcně tlumočit své námitky.

Klapka, kamera. Protesty, happeningy, debaty a případné stávky proti připravované vysokoškolské reformě mají být zdokumentovány. Pustili se do toho studenti z pražské FAMU, ale i jejich další kolegové z Univerzity Karlovy.

Jaké jsou nejvážnější výhrady z odborných kruhů? Omezení samosprávy vykonávané těmi, kteří problematice vzdělávání i výzkumu opravdu rozumějí. Dále posílení mechanismů, kterými je možné vysoké školy ovládat zvenčí politiky nebo ekonomickými zájmovými skupinami. Zhoršení finančních podmínek studia rozmělněním účelové podpory a nepřidáním žádných nových prostředků do systému.

Univerzita Karlova po osmi letech svolává na dnešek shromáždění Akademické obce. Ta by se na něm měla dohodnout na postupu proti připravovaným zákonům o vysokých školách a finanční pomoci studentů. Nové normy, která, které má už brzy předložit vládě ministr školství, vyvolaly velkou kritiku. Na názor studentů se teď budeme ptát předsedy Studentské komory Rady vysokých škol Miroslava Jašurka, dobrý den.

Proč studenti revoltují proti reformě vysokých škol, když ministerstvo slibuje zlepšení výuky? Společně s opatřeními, která mají pomoci, se totiž do reformy dostaly i sporné změny.

Na akademické půdě to vře. Česká konference rektorů, Rada vysokých škol i studenti jdou Dobešovi po krku. Jsou ale ministrovy plány na reformu vysokých škol natolik scestné, že by měli studenti vyrazit do ulic?

Několik set studentů a pedagogů Univerzity Karlovy protestovalo dnes večer před sídlem vlády. Nelíbí se jim navrhovaná podoba reformy vysokých škol, která podle nich omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu. K úřadu vlády přišli od právnické fakulty UK, kde protestu odpoledne předcházel studentský happening a na na něj navazující akademické shromáždění.

Studenti a pedagogové Univerzity Karlovy dnes vystoupili proti chystané reformě vysokých škol. Akademické shromáždění univerzity odpoledne přijalo rezoluci k reformě a dohodlo se, že případné další protesty se uskuteční nejpozději v týdnu po 27. únoru.

Několik set studentů a pedagogů Univerzity Karlovy se dnes večer vydalo od pražské právnické fakulty na pochod k sídlu vlády. Protestují tak proti navrhované reformě vysokých škol, která podle nich omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu.

Případné další protesty proti vysokoškolskému zákonu se mají uskutečnit nejpozději v týdnu po 27. únoru, dohodlo se na tom dnešní shromáždění studentů a pedagogů Univerzity Karlovy. Akademické shromáždění také přijalo rezoluci k návrhům změn ve fungování vysokých škol v Česku, které připravuje ministr školství Josef Dobeš (VV). Zákony podle dokumentu byly připraveny příliš rychle a bez dostatečných konzultací.

Proti čemu vlastně tak mohutně a jednohlasně protestují rektoři, Rada vysokých škol, Univerzita Karlova, mnozí studenti a vysokoškolští učitelé v souvislosti s reformou VŠ, kterou pro ně namixoval ministr školství Josef Dobeš z Věcí veřejných?

Z melounového protestu pražských vysokoškoláků proti chystané reformě by v budoucnu mohli mít užitek i milovníci netradičních druhů piva. Melouny, které dnes studenti vyhodili z oken právnické fakulty, totiž poslouží jako materiál pro pivní výzkum. Devět desítek roztříštěných zelených plodů si kvůli tomu od organizátorů dnešního studentského happeningu vzal jeden z českých pivovarů.

Studenti Karlovy univerzity vyhodili dnes odpoledne z oken právnické fakulty 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které stála příprava vysokoškolského zákona. Její návrh podle nich omezuje akademické svobody ve prospěch politiky a byznysu. Akce předcházela akademickému shromáždění univerzity v budově právnické fakulty, na kterém se sešly stovky studentů a pedagogů.

Sociální demokracie nesouhlasí s chystanou reformou vysokých škol, kterou považuje za nedomyšlenou a nespravedlivou. Výhrady má především k zamýšlenému školnému, které chce v případě volebního vítězství zrušit. Na dnešní tiskové konferenci to prohlásil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Kvůli reformě z dílny ministra školství Josefa Dobeše (VV) svolal rektor Univerzity Karlovy v Praze na dnešní odpoledne shromáždění akademické obce. Po něm má následovat protestní pochod k sídlu vlády zorganizovaný studenty.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce, aby mu rektor Karlovy univerzity Václav Hampl přišel vysvětlit důvody dnešního akademického shromáždění proti novému zákonu o vysokých školách. "Bude chtít především vysvětlení, z jakého důvodu podněcuje rektor Univerzity Karlovy akademickou obec včetně studentů k sociálním nepokojům," stojí v tiskové zprávě ministerstva. Akci Dobeš přirovnává k protestům, které se před lety odehrály kvůli zavádění státních maturit.

V Hyde parku ČT24 vystoupil včera prorektor pro rozvoj

prof. Stanislav Štech. Záznam můžete shlédnout na ČT.

Události, komentáře si 19. ledna pozvali do studia jako hosty prof. Ivana Wilhelma, náměstka ministra školství a rektora UK prof. Václava Hampla, kteří diskutovali o reformě vysokého školství. Záznam rozhovoru zde.

Na stole leží věcné záměry dvou nových vysokoškolských zákonů - zákona o školném a zákona o finanční pomoci z dílny ministerstva školství. Asi jen málokdo čekal, že právě tyto dokumenty způsobí tak velkou vlnu nevole, že se před úřadem vlády budou shromažďovat stovky studentů a pedagogů a že akademici drtivé většiny českých veřejných vysokých škol budou vyzývat a plánovat další protestní akce, pokud vláda od svých návrhů necouvne, a ta se k tomu zatím zjevně nechystá. Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu. Dobré odpoledne. Ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády a také spoluautor bílé knihy terciárního vzdělávání Daniel Münich. Dobré odpoledne.

A co se týče toho školného, tak jsem zaznamenal u sebe docela zajímavý a poměrně soustavný vývoj od počátku 90. let, kdy jsme se spolu s některými kolegy na reformě Univerzity Karlovy podíleli a v té době jsem byl děkanem lékařské fakulty a byl jsem zastáncem školného, jak si ještě pamatují ti, kdož sledovali tehdejší mou neúspěšnou rektorskou kampaň, a to školné bylo jedním z kruciálních momentů nesouhlasu s velkou částí akademické obce, protože v naší společnosti je, řekl bych, hluboce zakotvená ta socialistická představa, že školy jsou zadarmo a nerozlišuje se, jaké úrovně by ještě zadarmo měly být, jestli, když vás bude někdo vzdělávat až do smrti, tak jestli i to byste měl mít zadarmo, anebo kde se ta celospolečenská solidarita zastaví.

Reakce ministra školství Josefa Dobeše na včerejší protest proti novému vysokoškolskému zákonu rozhněvala akademický senát Univerzity Karlovy. Pozvat představitele samosprávné akademické obce k podání vysvětlení na ministerstvo zavání podle něj totalitními manýrami. Dobeš vyzval rektora školy Václava Hampla, aby mu přišel vysvětlit důvody protestu a obvinil ho z toho, že podněcuje k sociálním nepokojům. Akademici to pokládají od Dobeše za hanebnost.

O zavedení školného se debatuje už docela dlouho. Již v první polovině devadesátých let, když na vysoké škole studoval moderátor tohoto pořadu, visely poplatky za vzdělání nad našimi hlavami, jakoby měly už brzo dopadnout. Po dvaceti letech se nic nezměnilo.

Milí mladí kolegové, studenti vysokých škol v ČR, v letech 1965–70 jsem studoval a absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V období 1967–69 jsem byl aktivní ve studentském hnutí. Jsou mi důvěrně známy důvody, čím jsme jako studenti v oněch letech žili, proč jsme se angažovali ve stávkách, sepisovali petice, provolání, po okupaci v roce 1968 pochodovali z Prahy do Mladé Boleslavi na sovětskou posádku s protestem proti přítomnosti jejich armády v naší vlasti.

Vysokoškoláci z Hradce Králové, Pardubic, Plzně, Českých Budějovic, Liberce nebo Olomouce už dali vědět, že se také chtějí připojit k protestům proti chystané reformě vysokých škol.

Zákony podléhají připomínkovacímu řízení, každý se k nim může vyjádřit. Konference rektorů, Rada vysokých škol, všichni na to měli rok, ne-li dva. Mě překvapuje, jak se teď najednou po bitvě všichni vzpamatují a začnou protestovat, ačkoliv měli obrovskou příležitost zákon připomínkovat.

K Univerzitě Karlově, která přijala rezoluci proti návrhům zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům z dílny ministra školství Josefa Dobeše (VV), se začaly připojovat další školy a fakulty.

  Podle informací Práva oznámil ve čtvrtek, tedy v den masívního protestu studentů a UK, rezignaci šéf odboru vysokých škol ministerstva Jiří Nantl. Mezi ním a ministrem je už jen náměstek pro vysoké školství Ivan Wilhelm.

Za panování českého krále Václava IV. nepohodl se pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka se studenty a některými mistry pražské univerzity. Ti měli za to, že univerzitní svobody jim dovolují vyhledávat informace, opisovat si je a diskutovat o nich. I činili tak pilně i se spisy Jana Viklefa.

Když ministr školství Josef Dobeš ve čtvrtek obvinil rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, že „podněcuje... akademickou obec včetně studentů k sociálním nepokojům“, jako by tím navázal na myšlenkové poklady vlastní – sedmnáct let staré – diplomové práce. I v ní se skoro všechno míjí s jakoukoli úsudkovou logikou.

Ale kdybych byl psychiatr, patrně bych prohlásil, že klinického psychologa a nejlepšího polistopadového ministra školství Josefa Dobeše (VV) sužuje syndrom mocenské pýchy, narcistická porucha a že je manický. To poslední hravě spraví drobet lithia v ranním čaji, předchozí dvě postižení jsou bohužel neléčitelná.

Univerzita Karlova dala minulý týden hlasitě najevo nesouhlas s připravovanými změnami ve vysokém školství. Vedení školy, učitelé i studenti odmítají návrhy zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům, které tvoří základ chystané reformy. Na čtvrtečním setkání na pražské právnické fakultě schválila akademická obec největší české univerzity rezoluci, v níž návrhy označila za nekvalitní a nebezpečné.

Berou nám svobodu a vnutí nám předáky z montoven a stranické podržtašky, děsí se vysoké školy a bouří se proti navrhovaným vládním reformám. Naučíme je hospodařit a provětráme zatuchlý a uzavřený akademický klub, namítá ministerstvo školství.

Za osmnáct měsíců ve funkci už stihl vystřídat pět šéfů kabinetu, čtyři náměstky a čtyři tiskové mluvčí. Zmatek je ale vlastně to nejmenší, čím by nám měl Josef Dobeš (VV) vadit. Současný ministr školství totiž ve stínu těchto rošád nenápadně vrací podstatnou část svého impéria o mnoho let nazpět. Jeho síla přitom spočívá především v tom, že říká věci, na které mnoho zdejších učitelů i rodičů dodnes spolehlivě slyší.

Každý rektor, děkan, učitel a student mají obyčejně jiný názor, v tuto chvíli ale naprostá většina členů České konference rektorů a akademických senátů má jednotně odmítavý názor na to, co nám ministerstvo brutálně vnucuje,“ uvedl v ČT děkan elektrotechnické fakulty ČVUT Pavel Ripka.

Profesor Rudolf Haňka, který působí na University of Cambridge a podílí se na reformě českého vysokého školství, si klade některé pro akademiky nepříjemné otázky: Potřebuje české vysoké školství opravdu změnit? Jsou akademické svobody a akademická samospráva skutečně ohroženy?

S jakými argumenty jdou akademici za ministrem školství, přiblížil Samuel Zajíček z Univerzity Karlovy.* Vysoké školy podle vás nový zákon nepotřebují?  Stačily by postupné novely, přijetí nového zákona by jen destabilizovalo celý systém. Musí se začít provozními záležitostmi, například akreditacemi a odstraněním věcí, které znemožňují návrat odborníků ze zahraničí na tuzemské univerzity.

Bezvýhradnou podporu informačním a protestním akcím pořádaným Univerzitou Karlovou v Praze (UK) vyjádřil děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) Jiří Lach i předseda Akademického senátu Filozofické fakulty UP Tomáš Nejeschleba. Informaci zveřejnili pomocí sociální sítě Facebook v pátek večer.

Velmi kriticky se opřel soudce Nejvyššího soudu docent Vojtěch Šimíček na blogu Jiné právo do způsobu, jakým u nás probíhají habilitace. (Na jeho text upozornil článkem Pravidla kurníku a rituální habilitace (LN 16. 1.) Václav Drchal.)

V pátek to začalo. Na prvních schůzkách zazněly první nápady, jak sloučit Vysokou školu báňskou s Ostravskou univerzitou. Obří škola bude třetí největší v zemi. Stane se výzkumnou univerzitou? Roli hraje i hodnocení vědy a výzkumu.

O chystané reformě vysokých škol dnes budou s ministrem školství Josefem Dobešem (VV) diskutovat předsedové akademických senátů českých vysokých škol. Reforma mezi akademiky vyvolala vlnu nevole, která vyvrcholila čtvrteční protestní akcí Univerzity Karlovy.

Akademický senát Univerzity Karlovy (UK) dnes kritizoval ministra školství Josefa Dobeše (VV) kvůli jeho výzvě, aby mu rektor školy Václav Hampl přišel vysvětlit důvody protestu proti novému zákonu o vysokých školách. Dobeš tvrdí, že Hampl kvůli nesouhlasu s chystanou reformou podněcuje k sociálním nepokojům.

Hezké poledne. Tak jednání už skončilo a nepřineslo žádný výsledek. Podle akademiků vlastně bylo jen tak pro formu, protože už je vlastně o všem rozhodnuto. Jak sami říkají, cestu sem dnes vážili víceméně zbytečně. Ministr Dobeš nechtěl totiž o jejich požadavku na stažení těch zákonů z vlády ani slyšet.

Vysoké školy připravují další protesty proti plánované reformě školství. Na dnešní schůzce s ministrem školství totiž nedohodly žádné změny. Josef Dobeš námitky škol smetl ze stolu a zákony z vlády stáhnout nehodlá.

Debata o reformě vysokých škol se dnes přenese na ministerstvo školství. Šéf úřadu Josef Dobeš si na dopoledne pozval předsedy akademických senátů. Minulý týden totiž připravované reformy odmítla a zkritizovala akademická obec Univerzity Karlovy.

Jednání ministra školství Josefa Dobeše s předsedy akademických senátů českých veřejných vysokých škol skončilo krachem. Předsedové senátů se ještě před setkáním s Dobešem sešli na ČVUT, kde se shodli, že zastávají ke stažení reformních zákonů stejný názor.

Dnešní jednání ministra školství Josefa Dobeše s předsedy akademických senátů českých veřejných vysokých škol skončilo krachem. Vysoké školy chtějí, aby Dobeš nejdříve stáhl připravované reformní zákony. Ten to ale odmítá. Dosavadní počínání ministra komentuje Karel Hvížďala.

Boj o podobu zákonů, které mají změnit vysoké školství, se včera opět přiostřil. Po čtvrtečním „melounovém happeningu“, kdy studenti před pražskou právnickou fakultou vyhodili 90 melounů, symbolizujících sumu vydanou na přípravu vysokoškolské reformy, dorazilo na ministerstvo školství třiadvacet předsedů akademických senátů z celého Česka. Jednání plánované na dvě hodiny však už po třiceti minutách ztroskotalo.

Světoznámé absurdní drama Čekání na Godota či baletní klasika Louskáček. To je namátkou vybraný repertoár Nové scény Národního divadla. Brzo by se tam mohla odehrát i vysokoškolská revolta.

Zatímco pražští studenti vyhazují z oken melouny a srovnávají dnešek s totalitními roky ’68 a ’89, rektor druhé nejlepší univerzity místo spektakulárních akcí a bojovných sloganů věcně argumentuje. Ve srovnání s přívalem mravního rozhořčení, jaké předvedli na tiskové konferenci zástupci Univerzity Karlovy, je hlas z Brna balzámem na rozum i na duši.

Vysoké školy se bouří proti reformě terciárního vzdělávání. Veřejnost jim buď fandí nebo naopak, jen málokdo ale ví, o co přesně se studenti a jejich učitelé s ministerstvem školství přou.

Ministr školství čelí dalšímu personálnímu problému. Přitom za něj vlastně nemůže. Podle toho, co se nám podařilo zjistit, nabídl řediteli odboru vysokých škol Jiřímu Nantlovi povýšení na zatím neobsazený post vrchního ředitele sekce vysokých škol. Správně.

Sotva do médií pronikla zpráva, že ministr Josef Dobeš chystá předkládací zprávu novely vysokoškolského zákona zaslat do vlády, nedala na sebe čekat mediální palba zástupců vysokých škol akademické obce. Akademici se snaží vytvořit mediální realitu, kterou opírají o navýsost demagogické argumenty, a napadají připravovanou novelu.

Diskuze ministra školství Josefa Dobeše (VV) s předsedy akademických senátů o reformě vysokého školství skončila, aniž stačila pořádně začít. Místo plánované dvouhodinové debaty vyslanci českých vzdělávacích ústavů po půlhodině dali šéfovi rezortu ultimátum: Stáhněte připravované reformní zákony, jinak nejednáme.

Dnešní jednání ministra školství Josefa Dobeše (VV) s předsedy akademických senátů českých veřejných vysokých škol skončilo krachem. Vysoké školy chtějí, aby Dobeš nejdříve stáhl připravované reformní zákony, ten to ale odmítá. ČTK to po skončení jednání řekli Dobeš a zástupci vysokých škol. Předsedy akademických senátů přišly před ministerstvo podpořit asi tři desítky studentů.

Premiér Petr Nečas (ODS) považuje protesty studentů a akademiků proti reformě vysokého školství v okamžiku, kdy jsou na stole pouze věcné záměry zákonů, za nepřiměřené. Změnu systému vnímá jako důležitou a nezbytnou pro konkurenceschopnost země. Se zástupci vysokých škol bude podle něj vláda ještě jednat, připraven k debatě je i premiér osobně. V tuto chvíli startovat ohňostroj protestů je poněkud neadekvátní řešení, řekl dnes novinářům.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) se dnes setkal s předsedy akademických senátů kvůli chystané reformě vysokých škol. Ti za ministrem přišli s požadavkem, aby nejdříve stáhl z vlády věcné záměry navrhovaných zákonů, jinak s ním odmítají nadále o čemkoli jednat. Zhruba po půlhodině bylo tedy po jednání, ani jedna ze stran totiž nehodlala slevit ze svých stanovisek. Akademické senátory přišly před ministerstvo podpořit asi tři desítky studentů.

Další jednání mají za sebou zástupci vysokých škol s ministrem školství Josefem Dobešem. Přou se o podobu chystané reformy vysokého školství. Podle akademiků by návrh omezil jejich svobody. Ministr dnes slíbil rektorům, že se bude o změnách dále debatovat. Jejich schůzku sledovala naše reportérka Klára Bílá. Kláro, jak byli rektoři s jednáním spokojeni?

Zatímco po včerejším jednání ministra školství Josefa Dobeše se zástupci akademických senátů vysokých škol média psala o krachu a zásadních neshodách. Dnešní setkání ministra s rektory tak dramatické vyústění nemělo. Zároveň ale není možné mluvit ani o tom, že by rektoři souhlasili naplno s reformními návrhy.

O reformě školství se bude dál jednat. Ministr Josef Dobeš to slíbil na dnešní společné schůzce rektorům. Podrobnosti má ladit pracovní skupina, která se sejde na začátku února. Na adresu akademiků se dnes kriticky vyjádřil prezident Václav Klaus. V rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že je pobouřený.

Hezký dobrý večer vám všem. Až trochu moc pobouřených je kvůli tomu, co se děje v České republice kolem reformy vysokého školství. Tady je výčet: pobouřeni jsou rektoři, že ministr školství Josef Dobeš nereagoval na jejich připomínky k vysokoškolskému zákonu. Pobouřeni jsou studenti a to z dosavadních představ ministra školství o zavádění školného

Problém je v tom, že ministr Dobeš chápe debatu podobně jako pravicová vláda, ve které sedí – lze debatovat, ale nakonec si prosadíme svou a vaši ochotu diskutovat budeme prezentovat jako podporu našemu diktátu. A tak se rok debatovalo, ale do vlády šel záměr zákona o VŠ v jiném znění, než na jakém byla shoda. Se záměrem zákona o finanční pomoci studentům nebyly reprezentace seznámeny vůbec!

V Česku se rozhořela další bitva mezi ministerstvem školství a vysokými školami. Ministerstvo se chystá vysoké školy reformovat, protože si myslí, že vysoké školy si vytvořily až příliš pohodlné prostředí, ve kterém si nijak zvlášť nekonkurují a ani nedovolí nikomu zvenku, aby je kontroloval.

Šéfové akademických senátů všech šestadvaceti veřejných vysokých škol utnuli v pondělí jednání s Dobešem v okamžiku, kdy jim řekl, že věcné záměry zákonů nehodlá stáhnout a předělat. Naopak s rektory jednal ministr včera podstatně déle. A to i přesto, že jim oznámil to samé: nic z vlády stahovat nebudu.

Olej do ohně přilil včera prezident Václav Klaus, když se opřel do akademiků a studentů, kteří protestují proti zákonům, které mají zreformovat vysoké školy. Ostře se vyjádřil právě v den, kdy se ve vztazích mezi akademiky a ministrem školství Josefem Dobešem (VV) hnuly ledy.

Bouřlivý konflikt mezi akademickou obcí a ministrem školství Josefem Dobešem (VV) i vládou se včera vystupňoval. Jednání Dobeše s akademickými senáty skončilo krachem a rektor UK Václav Hampl odmítl jít na kobereček k ministrovi. Naopak premiér Petr Nečas (ODS) považuje protesty studentů a akademiků proti reformě vysokého školství v okamžiku, kdy leží na stole věcné záměry zákonů, za nepřiměřené.

„Předsednictvo ČKR nepovažuje za vhodné, aby si politik, či dokonce resortní ministr předvolával předsedu ČKR či rektora jakékoli veřejné vysoké školy, naši nejstarší univerzitu nevyjímaje, podobným způsobem jako ve zmíněném prohlášení,“ stojí v usnesení ČKR, které má Právo k dispozici.

Protesty proti nejlepšímu polistopadovému ministru školství, které zahájili společně rektoři, vysokoškolští učitelé a studenti, jsou podle Petra Nečase neadekvátní. To je přesné označení, dívámeli se na věc optikou předsedy vlády a ODS.

Studentské a akademické protesty proti školské reformě mě naplňují smíšenými pocity. Tedy doslova smíšenými pocity, protože slovo smíšený pocit je takový eufemismus pro špatný pocit či dojem. Za prvé jsem upřímně rád, že studenti a mladí lidé jsou aktivní, že chtějí být slyšet, že mají názor, že se nechtějí nechat odbýt.

„To, co předvádějí, je falešná hra na akademickou svobodu,“ sepsul vysokoškolskou opozici proti ministrovi. Akademici podle Klause nemohou bojovat proti školnému a zároveň chtít maximální svobodu a o všem rozhodovat sami.

Vysoké školy jsou v konfliktu vůči ministru Dobešovi ve věci reformy terciárního vzdělávání. Osobně si myslím, že je v tom magistr Dobeš tak trochu nevinně a že ke spoustě věcí přišel jako slepý k houslím. Připravili mu podklady a oznámili, že je musí prosadit. Termín: ihned. Sankce za nesplnění: ztráta ministerského postu.

     O podobě zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům bude jednat pracovní skupina, nad jejímiž závěry se počátkem února znovu sejdou všichni aktéři. Dobeš zdůraznil, že „je třeba se podívat na finální verzi předloh, v nichž byla většina připomínek zapracována“.

Kritici přípravy vysokoškolské reformy podle prezidenta Václava Klause hrají falešnou hru na akademickou svobodu. Českému rozhlasu Radiožurnálu prezident řekl, že je velmi pobouřen reakcí akademiků na návrhy ministerstva školství, reforma systému vysokých škol je podle něj nezbytná. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl označil prezidentovu kritiku za nepochopení postoje vysokých škol.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) dnes slíbil rektorům vysokých škol, že s nimi bude o reformě vysokého školství jednat. Dnes společně zřídili pracovní skupinu, která se poprvé sejde počátkem února. Je podle něj důležité, aby se obě strany sporu o podobě reformy seznámily s poslední verzí návrhu zákona o vysokých školách. Poté je možné pokračovat v debatě o tom, co rektorům na reformě vadí. Rektoři reformu neodmítají, chtějí ale vyvážené kompetence jednotlivých orgánů školy.

Ministr školství Josef Dobeš dnes slíbil rektorům vysokých škol, že s nimi bude o reformě vysokého školství jednat. Podle svých slov se s rektory dohodl na zřízení pracovní skupiny, která se poprvé sejde počátkem února. Považuje za důležité, aby se obě strany sporu o podobě reformy seznámily s poslední verzí návrhu zákona o vysokých školách. Poté je možné pokračovat v debatě o tom, co rektorům na reformě vadí.

Dohodou skončila schůzka rektorů s ministrem školství Josefem Dobešem. Ten zástupcům univerzit slíbil další jednání o reformě vysokých škol. Společně ustanovili pracovní skupinu, která se znovu sejde na začátku února. Šéf rektorů a zástupce Karlovy Univerzity Václav Hampl, který se proti reformě nejsilněji ozýval, teď řekl, že návrh musí být lepší a dopracovanější. K tomu teď akademici chtějí využít získaný čas.

Univerzity žádají pomoc premiéra. Rektoři by rádi s Petrem Nečasem probrali své připomínky k navrhované reformě vysokých škol. V rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu to řekl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

Když minulý týden létaly po Praze melouny, jeden si říkal, že ministr Dobeš měl vlastně dost kliku, že se mládežníci drželi a nevzpomněli vajíčkiády blahé paměti, kdy munici vrhali přímo po adresátovi. Takhle šlo jen o mrhání omezenými zdroji, když už to má být ekonomický komentář.

Studenti mají hned několik výhod – pro jejich nezkušenost a mládí lze jim mnohé odpustit, tím spíše, že za svůj krátký život zatím neměli příležitost nechat se zkorumpovat. Navíc se mohou hlásit ke svým předchůdcům, kteří mají v moderní české historii pověst těch, kdo se na rozdíl od blanických rytířů, skutečně probudí, když je národu nejhůře.

Stát letos veřejné vysoké školy dotuje průměrně částkou 30 500 korun za studenta ročně, tzv. normativem. Tento normativ je dos ti nízký, a poslední roky dokonce výrazně klesá. Celkový rozpočet se spíše snižuje, a tak stát s růstem počtu studentů, které dotuje, platí školám nižší normativ. Tato jednoduchá trojčlenka však skrývá velký prostor pro zlepšování.

Nevyjasněný systém školného či snížení členů akademických senátů. To jsou důvody, kvůli kterým brněnské univerzity odmítají ministerský návrh reformy vysokého školství. Nově se k nim přidali také studenti. Založili iniciativu pod názvem Brno Za svobodné vysoké školy.

Akademický senát pardubické univerzity odmítá návrhy zákona o vysokých školách a požaduje jeho stažení. Vadí mu zejména přesunutí pravomocí na rady vysokých škol, kde podle něj hrozí nebezpečí politického a ekonomického ovlivňování. ČTK to sdělil předseda akademického senátu Jiří Kubeš. Senát vyzval akademickou obec univerzity, aby zorganizovala informační kampaň.

Akademický senát Českého vysokého učení technického dnes znovu odmítl chystanou vysokoškolskou reformu z dílny ministra Josefa Dobeše (VV). Souhlasil s pořádáním protestních akcí, pokud by vláda připravované záměry zákonů o fungování vysokých škol, školném a spoření na ně schválila. Vyplývá to z usnesení senátu, které dnes ČTK poskytla mluvčí pražské techniky Andrea Vondráková.

Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl nevěří, že ministr školství Josef Dobeš vezme v potaz připomínky kritiků reformy vysokých škol. "Nicméně pořád doufám, že se podaří věcnými argumenty přesvědčit vládu, aby návrhy v této podobě neschválila," řekl v chatu se čtenáři iDNES.cz.

ápadočeská univerzita, se zpožděním oproti ostatním vysokým školám, přijala na středečním jednání rezoluci, která odmítá sporné změny v zákoně o vysokých školách. Ten připravuje ministr školství Josef Dobeš.

V minulých dnech se u nás vyhrotily spory mezi akademickou obcí a vládou, respektive ministerstvem školství. Na jedné straně se do sporu výrazně zapojili studenti efektními demonstracemi a na druhé straně jsme slyšeli rozhořčená slova prezidenta republiky. Jde přitom zjevně mimo jiné o svobodu a nezávislost vysokých škol, které jsou v očích akademiků a studentů ohroženy právě legislativními návrhy ministerstva. Svůj názor na to má Karel Wichs.

Ve svém pozoruhodném vystoupení Václav Klaus prohlásil, že vysoké školy nemohou zároveň toužit po nezávislosti na státu a zároveň chtít nezávislost na penězích daňových poplatníků. Soudí, že tohle musí být jasné každému, kdo nad tím alespoň trochu přemýšlí.

Protesty akademických obcí proti návrhům věcného záměru zákona o vysokých školách a o finanční pomoci studentů pobouřily jak autory reformy, tak i prezidenta Václava Klause.

Nově zvolená Rada vysokých škol dál požaduje stažení a přepracování obou chystaných zákonů o VŠ a finanční pomoci studentům, potažmo školném.

Šéfem rady se včera stal Jakub Fischer, syn expremiéra Jana Fischera, který už ohlásil nezávislou kandidaturu v případné přímé volbě na Hrad.

Ve vysokoškolském prostředí denně vybuchne minimálně jeden šrapnel, který rozmetává předlohy ministerstva školství, tedy věcný záměr zákona o VŠ a o finanční pomoci studentům.

Zástupci Rady vysokých škol mají stále zásadní výhrady k reformě univerzit. Ministerstvo školství podle nich do poslední verze věcného záměru zákona opravilo jen technické věci.

Na českých vysokých školách, potažmo v celé akademické obci to vře. Pedagogové i studenti se nevídaně a neslýchaně hlasitě bouří proti návrhům vysokoškolských reforem z dílny ministerstva školství. Do studia Českého rozhlasu 6 jsme proto pozvali bývalého rektora Masarykovy univerzity a dnes čerstvě zvoleného místopředsedu Rady vysokých škol profesora Jiřího Zlatušku.

Sílí protesty proti vysokoškolské reformě, argumenty univerzit - slabší zastoupení studentů v akademických senátech a nedostatečná peněžní pomoc pro ně. Brněnští vysokoškoláci se chystají demonstrovat, pokud ministerstvo příslušné zákony nepřepíše. Vláda také zítra dostane petici, která žádá odchod Josefa Dobeše.

Podle předsedy České konference rektorů Václava Hampla je vysokoškolská reforma, to už se dostáváme k tomu tématu číslo 3, nejasná a chaotická. Takto se vyjádřil. Může mít podle vás pravdu?

Zatím to nevypadá, že by ho protesty proti reformě vysokých škol přiměly k tomu, aby něco měnil. Výraz „říznu do toho“ používá rád a často. Diskuzi se však nebrání. „Teze, které obsahují dva návrhy věcných záměrů zákonů, budou rozvinuty do konkrétních paragrafů, kde chci získat širší konsenzus. Pojďme si říct, jak budou vyváženy senáty a rady škol a co by mohlo být omezením akademických svobod nebo jak bude fungovat Národní akreditační agentura,“ říká.

Nové vedení rady vysokých škol trvá na přepracování reformy univerzit. Jejich připomínky a výhrady se nezměnili ani po jednáních ministra školství Josefa Dobeše s rektory. Potvrzuje předseda Studentské komory rady Miroslav Jašurek.

Čtenáři Orientace jsou převážně vzdělaní a přemýšliví. Dostane-li se nepříliš oblíbená vláda a krajně neoblíbený ministr do křížku s Českou konferencí rektorů, pak instinkt velí postavit se vší vahou za akademiky. Jenže právě vzdělání a rozum nás nutí, abychom instinktům slepě nepodléhali. Ten spor je přece jen komplikovanější.

Děkan elektrotechnické fakulty pražského Vysokého učení technického (FEL ČVUT) Pavel Ripka (* 1959) patří mezi největší odpůrce navrhovaných zákonů reformujících školství. Zároveň je těžké označit ho za starou strukturu: jeho fakulta získává třetinu zdrojů mimo veřejné rozpočty a ČVUT je v mezinárodních žebříčcích vysokých technických škol na 150. místě z třiceti tisíc hodnocených.

Rozhořčené akademické obce nezmáčknou své ministerstvo jako lékaři, i když jde také hlavně o peníze. Zdraví chceme všichni, vzdělání ještě všichni ne. Tentokrát nejde o život, jen o principy. Procedury (školné) však znovu zastiňují smysl a z hodnot (nezávislost) jsou prázdná hesla. Navrhovatelé jsou bohorovní, odpůrci podráždění.

V Česku není skálopevným zvykem, aby se studenti vysokých škol bouřili proti vládě. Od toho jsou tu jiní. Jedna studentská generace se před dvaceti lety zasloužila o změnu režimu a její nástupci od té doby z nových poměrů tiše profitují. A když k tomu připočteme fakt, že čeští vysokoškoláci nejsou nijak zvlášť veřejně aktivní, či dokonce radikální, vychází nám poměrně logický rámec klidu, jenž na univerzitách až dosud panoval.

Protesty akademiků proti novele zákona o vysokých školách a návrhům na zavedení školného prozatím utichly. Spor o to, kdo bude nakonec ovládat vysoké školy, ale trvá. V čem vidí potřebnost a rizika navrhovaných změn Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, a ekonom Daniel Münich, který se na nich v jisté fázi příprav podílel?

Prožíváme důležitý čas - střet akademiků a studentů s politiky. S ministrem školství Josefem Dobešem (VV). Ten střet je pro českou societu klíčový. Jednak proto, že jde o její budoucí vzdělání, ale hlavně proto, že se někdo silný, jakž takž v české společnosti vážený, politikům tvrdě vzepřel. Před nimi to udělali jen lékaři.

Jedním z nejdiskutovanějších aspektů návrhu nového vysokoškolského zákona je zavedení školného na veřejných vysokých školách. Jako vždy i v této souvislosti slýcháme argumentaci, že se musíme opřít o zkušenosti ze zemí Evropské unie. Proto je zajímavé podívat se, kde všude v Evropě se za veřejné vysoké školy platí a jakým způsobem. Na francouzských univerzitách se školné neplatí.

Je těžké si představit, že by v Evropské unii o dvaceti sedmi a brzy dvaceti osmi členech mohla někdy zavládnout shoda ve všech podstatných náležitostech. Rodina je tak velká a skládá se z tolika různě postavených a schopných členů, že najít nějaké, pro všechny přijatelné řešení je obtížné. V celé dluhové krizi se navíc ukazuje, že hlavní rozdíly nejsou mezi členy a nečleny eurozóny, ale mezi severní a jižní částí Evropy. Severské státy, jako Švédsko, Dánsko, Finsko a nečlenský stát Norsko, mají dobré výsledky.

Vysoké školy protestují proti vládě a zvláště proti ministerstvu školství. Pro začátek roku to je dostatečně dramatická zpráva, protože se zdá, že konflikt bude dále eskalovat. Ministr školství Josef Dobeš nechce ze svých plánů na vysokoškolskou reformu ustoupit, a proto hledá spojence zvláště mezi vysokoškolskými pedagogy. Naopak univerzitní učitelé a studenti hledají podporu mezi politiky, aby mohli v nejhorším zlikvidovat nový vysokoškolský zákon v parlamentu.

Na rozdíl od všeobecně reprodukovaného klišé, že „o nutnosti reformy nikdo nepochybuje“ a „všichni se shodnou na tom jejím směřování“ (ministr Josef Dobeš), se domnívám, že právě zde leží jádro pudla. Žádná shoda, právě v tomhle existuje zásadní rozpor.

Ve svém odporu proti Dobešově reformě vysokého školství získala včera Univerzita Karlova další spojence. Omezení moci akademických senátů nebo zavedení školného kritizují akademici z UK jako „nebezpečnou hru s budoucností české společnosti“. Včera se k jejich postoji přidala Univerzita Pardubice a České vysoké učení technické.

Univerzity jsou s nimi v mnoha bodech zajedno. Zákon o vysokých školách má například rozdělit školy podle jejich činnosti a položit základ pro to, aby ty špičkové v budoucnu dostávaly nejvíc veřejných prostředků. V situaci, kdy během několika let školy nabobtnaly obrovským počtem studentů, si zákonodárci také dávají za cíl lépe kontrolovat jejich kvalitu.

„Souhlasím s tím, že věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům je uspěchaný, že se zapomnělo na prioritní oblast pomoci studentů s životními náklady a že se soustředí pouze na podporu splácení školného,“ uvedl Haňka v diskusi České televize.

Zároveň ti reformátoři jsou lidé, kteří jsou na tom velice finančně zainteresováni, protože celá ta ostuda s tím čerpáním evropských fondů a tím auditem, zatím je to jenom pracovní verze v angličtině, samozřejmě česká oficiální teprve přijde, tak to, že tam byly mzdy, které byly mnohem, mnohem vyšší než které jsou povolené maxima, ty víc než sto tisíc měsíčně jako přilepšení k platu na svých domovských institucích, tohle jsou finance, které jsou hodně dobrou motivací pro to, aby se také objevovala spousta autorů, kteří potom budou chválit ty reformní snahy, protože jsou na těch projektech zainteresováni.

Dneska klempíř, který se vyučí, platí ze svých daní sedm let vysokoškolákům.“ Dobeš považuje takový systém za hluboce asociální a navrhuje zavést školné. Ponechme stranou, že Josef Dobeš neví, že sedm let u nás zdarma studovat nelze. Ministr školství jistě nemůže vědět o školách všechno. Hrozné je, že v podstatě prohlásil, že vysokoškoláci jsou pro zbytek národa zbyteční.

       Terčem kritiky je nejčastěji samospráva vysoké školy. Obavy vzbuzuje nové zavedení kompetencí a postavení rady vysoké školy, která bude sestavena z osobností vně školy. Dvě třetiny členů rady však bude navrhovat sama vysoká škola - třetinu rektor, třetinu akademický senát a zbývající třetinu členů pak ministr školství. To, že všechny členy takové rady bude nakonec jmenovat vláda - kolektivním usnesením - z řad renomovaných odborníků na oblast, ve které vysoká škola působí, je dostatečnou zárukou toho, že tento vnitřní orgán vysoké školy nebude podléhat aktuálním politickým tlakům.

Když chce ministr školství Josef Dobeš (VV) vytáhnout nejvyšší trumf na podporu vysokoškolského zákona, řekne: „Copak by profesor Haňka, který vede radu pro reformu VŠ, chtěl pro české univerzity něco špatného?“ Po rozhovoru s tímto charismatickým mužem musí odpověď znít, že ne. On by si jen přál, aby fungovaly jako ta v Cambridge, kde působí. Je to ale vůbec možné?

Podřídit univerzitu zostřenému státnímu dozoru a provést transformaci shora byla jedna z vážných, riskantních a dobrých možností diskutovaných v roce 1990. Zvoleno bylo místo toho jiné riskantní, ale také nejméně náročné řešení - učitelský sbor formovaný čtyřiceti lety komunistické kádrové politiky ponechat do velké míry intaktní a důvěřovat mladé generaci studentů (v očích společnosti to byli oni, kdo spustili politickou změnu), že svým podstatným vlivem na chod akademické obce, prostřednictvím akademické samosprávy, bude transformující silou, která se stane motorem reforem na univerzitě.

Vysoké školy protestují proti chystanému omezení autonomie. Nárok univerzit na nezávislost ale někteří zpochybňují. Např. podle prezidenta Klause musejí vysoké školy ztratit svou nezávislost, protože čerpají peníze od státu. Zrovna z úst prezidenta, který se někdy chová nekontrolovaně (byť je placen z veřejných zdrojů), působí taková konstrukce až groteskně.

Jakub Fischer se minulý týden stal předsedou Rady vysokých škol. Tím se dostal do zcela jiné pozice, než jakou zastával v době vlády svého otce. Tehdy na ministerstvu školství reformu vysokých škol prosazoval, dnes patří mezi její kritiky.

Rektoři brněnských vysokých škol ve společném prohlášení vyzvali vládu a ministerstvo školství k pozastavení legislativního procesu vysokoškolské reformy. Požadují další jednání. Akademická obec podle prohlášení nevěří v pozitivní přínos zákona o vysokých školách a zákona o finanční podpoře studentů v současné podobě. Prohlášení poskytla ČTK mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Školné na vysokých školách a omezení pravomocí akademických senátů ve prospěch správních rad – dva zásadní body reformy vysokých škol, kterou chystá ministr Josef Dobeš (VV). Studenti a akademici protestují a hrozí demonstracemi. V této atmosféře se MFDNES pokusila uspořádat „telemost“ mezi Dobešem a zástupcem studentů, ministr však nenašel odvahu. V diskusi s předsedou Studentské komory Rady vysokých škol Miroslavem Jašurkem jej zastoupil profesor Jan Slovák, člen expertního týmu tvůrců reformních zákonů.

Jak bude vypadat reforma vysokého školství? Na čem se univerzity s příslušným resortem dohodnou? Sledujte Interview ČT24. Hostem dnes bude rektor Karlovy Univerzity Václav Hampl, dobrý večer. Dobrý večer i vám, pane rektore.

Na náklady spojené se studiem by vysokoškoláci mohli využít stavební spoření. Měly by jim být také k dispozici půjčky garantované státem. Na dnešní konferenci České studentské unie na Technické univerzitě v Liberci to uvedl ministr školství Petr Fiala. Tyto varianty už zvažovali jeho předchůdci, návrh novely o finanční pomoci studentům chce ministr předložit vládě do konce roku.

Srdci, vysílajícímu život do lidského těla, věnoval Eugen Braunwald celou svou kariéru. Právě za jeho přínos světové kardiologii udělila třiaosmdesátiletému profesorovi Univerzita Karlova čestný doktorát. Ten se návštěvou Prahy přiblížil svému rodišti, Vídni, kde se 15. srpna 1929 narodil.

Školám by se neměly dávat peníze podle počtu zapsaných studentů, ale podle počtu těch, kteří vystudují první ročník. Když jsme před časem zrušili přijímačky, až třetina našich prváků nezískala jediný zápočet či zkoušku. Prostě jen využívali status studenta. I z tohoto důvodu byly přijímací zkoušky na matematiku a informatiku opět zavedeny.

Student pražské filozofické fakulty Mirek zaplatí letos za studium přibližně 19 000 korun. Maturoval už před deseti lety, od té doby si vyzkoušel tři různé vysoké školy. „Nějaký čas jsem se hledal, než jsem zakotvil na filozofii. Při škole pracuji, byl jsem několikrát na stáži v zahraničí, zažil několik vztahů a jejich krachů, párkrát se stěhoval,“ vypočítává důvody, proč ještě nestihl dostudovat, přestože už mu táhne na třicítku.

Mimořádná osobnost světové medicíny prof. Eugene Braunwald převzal ve Velké aule Karolina čestnou vědeckou hodnost doktora honoris causa Univerzity Karlovy. Prof. Eugene Braunwald, MD, profesor vnitřního lékařství Brigham and Women’s Hospital Harvard Medical School z Bostonu, je vzhledem ke své mimořádné publikační aktivitě a k výsledkům jím založené TIMI Study Group uznáván jako celosvětově nejvýznamnější žijící kardiolog.