Nejlepší chemie je letos v Olomouci

9.2.2012    Hospodářské noviny    Strana 20    Příloha - Nejlepší vysoké školy, autor: JAM       

CHEMIE

Letošní vítěz v pořadí chemických škol je jedním z největších překvapení aktuálních žebříčků HN. Konkurenci v podobě dalších pěti fakult, které nabízejí studium chemických oborů, převálcovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

            Z druhého místa jí však velmi těsně šlape na paty Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně.

            Olomoucká přírodověda letos bodovala hlavně ve vědě. HN školy hodnotily podle celkového počtu jejich výzkumných výsledků za rok 2010, jak je shromáždila Rada vlády pro vědu a výzkum (RVV). Poté jsme jednotlivým chemickým školám sečetli body získané za nové patenty, prototypy a technologie směřující do praxe. Z hlediska metodiky RVV jde právě v těchto případech o nejcennější a nejlépe hodnocené vědecké výstupy.

15 nových technologií Olomoucká přírodověda si přihlásila patnáct chemických technologií, které směřují do praxe. Například celá VŠCHT v Praze ale měla takové technologie jen dvě. Fakulta chemickotechnologická na Univerzitě v Pardubicích jednu.

            V kategorii Věda ztratila body loni vítězná Přírodovědecká fakulta UK v Praze. Ta má sice v přepočtu na jednoho akademika nejvyšší celkový počet vědeckých výsledků, ale jde především o publikace. Patent, prototyp nebo technologii směřující do výroby si UK v oboru chemie na rozdíl od ostatních škol nezapsala žádnou.

            Přírodovědecká fakulta v Olomouci zabodovala i svým přísným přijímačkovým sítem. Metodika HN totiž nejvíce oceňuje školy, které si mezi uchazeči pečlivě vybírají, před těmi, které berou lidově řečeno každého.

Ke studiu chemie přijímají v Olomouci jen 32 procent zájemců. Největší benevolence je v tomto ohledu na Fakultě chemicko-technologické v Pardubicích, kam se dostanou tři čtvrtiny přihlášených.

            Chemické školy mají ohledně zájmu uchazečů stejný problém jako strojírenské a další technické obory. Mladí lidé se do těchto náročných studií moc nehrnou. Hodně chemických fakult proto zrušilo přijímací zkoušky a bere jen na základě prospěchu ze střední školy s tím, že skutečným sítem je až první ročník studia.

            VŠCHT v Praze přijímá skoro 70 procent přihlášených. Podobnou šanci na přijetí nabízí i Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze se pohodlně dostane 62 procent zájemců.

HN při sestavování žebříčků berou v potaz i to, kolik přijatých uchazečů se následně skutečně zapíše ke studiu do prvního ročníku. Vypovídá to o prestiži fakulty – nakolik byla pro zájemce první volbou a na kolik spíše záchrannou variantou pro případ, že by to jinde nevyšlo.

            Nejlepší poměr přijatých/zapsaných má pardubická Fakulta chemickotechnologická. Index si tu u zápisu vyzvedne 78 procent přijatých. Na druhém místě je podle tohoto měřítka Fakulta chemická na VUT v Brně. Do prvního ročníku sem reálně nastoupí 74 procent přijatých uchazečů.

            Nejhorší jsou v tomto ukazateli přírodovědecké fakulty dvou největších českých univerzit – na Masarykovu v Brně se ke studiu chemie zapíše jen 54 procent přijatých, na UK do Prahy dokonce jen 49 procent.

Do světa nejlépe z Brna Pro zájemce o studium chemie není důležitá jen šance na přijetí nebo výsledky školy ve vědě. Zajímá je i možnost vyjet alespoň na semestr studia do zahraničí.

            Největší šance dává studentům Přírodovědecká fakulta MU v Brně – loni odsud alespoň na semestr vyjelo na zahraniční univerzitu sedm procent budoucích chemiků.

            „Sousední“ Fakulta chemická VUT v Brně loni vyslala přes pět procent posluchačů. Z vítězné Olomouce vyjelo 3,6 procenta studentů. Nejmenší šance na studijní výjezd do ciziny mají v Pardubicích – loni odsud vyjelo jen 0,6 procenta studentů.

            Při sestavování žebříčků HN sledují i podíl akademiků, kteří v posledním roce absolvovali alespoň týdenní pracovní stáž na zahraniční vysoké škole nebo výzkumném pracovišti. I pro pedagogy je důležité vědět, jak se jejich obor studuje a učí jinde.

            Z Masarykovy univerzity vyjelo na takový pobyt alespoň jednou všech 59 zde působících akademiků. Pražská VŠCHT vyslala do zahraničí 87 procent svých pedagogů, z Přírodovědecké fakulty UK v Praze vycestovalo 48 procent. Nejhorší je v tomto ohledu opět Fakulta chemicko-technologická v Pardubicích, odkud vyjelo jen osm procent akademiků.

V Olomouci ctí individualitu Nejméně studentů na jednoho pedagoga připadá na vítěznou Olomouc a na VŠCHT v Praze – kolem pěti na jednoho. Nejvíce je to naopak na Univerzitě Karlově v Praze a Masarykově univerzitě v Brně, kde se jeden učitel „stará“ o třináct až čtrnáct studentů. I tento podíl je však stále velmi příznivý a umožňuje individuální výuku.

            Největší podíl doktorandů má Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze – skoro 26 procent k celkovému počtu studentů. Na VŠCHT studuje v doktorském studiu 21 procent posluchačů, na Masarykově univerzitě o dvě procenta méně. Nejméně doktorandů ze srovnávaných škol má pardubická chemie – pouze desetinu.

***

Proměny v čase Žebříčky HN 2008–2009 V prvním ročníku žebříčků HN v roce 2008 se na prvním místě v chemii umístila Přírodovědecká fakulta UK v Praze. Na druhém místě skončila přírodověda na MU v Brně, třetí byly Pardubice. O rok později se do čela dostala brněnská Přírodovědecká fakulta MU, pražská VŠCHT byla druhá. Žebříčky HN 2010–2012 V roce 2010 žebříčku vévodila Přírodovědecká fakulta UK v Praze, o druhé a třetí místo se dělila VŠCHT s Přírodovědeckou fakultou MU v Brně. Pardubická fakulta byla čtvrtá, poslední skončila Fakulta technologická ve Zlíně. V roce 2011 žebříček chemických škol vedla opět UK v Praze, VŠCHT se umístila druhá. Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, která je letos první, byla v roce 2011 až na pátém místě. Letos ji vynesla nahoru hlavně věda.