Nejlepší chemie je letos v Olomouci ****************************************************************************************** * Nejlepší chemie je letos v Olomouci ****************************************************************************************** 9.2.2012    Hospodářské noviny    Strana 20    Příloha - Nejlepší vysoké školy, autor: JAM CHEMIE Letošní vítěz v pořadí chemických škol je jedním z největších překvapení aktuálních žebříč v podobě dalších pěti fakult, které nabízejí studium chemických oborů, převálcovala Přírod Univerzity Palackého v Olomouci.             Z druhého místa jí však velmi těsně šlape na paty Přírodovědecká fakulta Masar v Brně.             Olomoucká přírodověda letos bodovala hlavně ve vědě. HN školy hodnotily podle jejich výzkumných výsledků za rok 2010, jak je shromáždila Rada vlády pro vědu a výzkum (R jednotlivým chemickým školám sečetli body získané za nové patenty, prototypy a technologie praxe. Z hlediska metodiky RVV jde právě v těchto případech o nejcennější a nejlépe hodnoc výstupy. 15 nových technologií Olomoucká přírodověda si přihlásila patnáct chemických technologií, praxe. Například celá VŠCHT v Praze ale měla takové technologie jen dvě. Fakulta chemickot Univerzitě v Pardubicích jednu.             V kategorii Věda ztratila body loni vítězná Přírodovědecká fakulta UK v Praze. přepočtu na jednoho akademika nejvyšší celkový počet vědeckých výsledků, ale jde především Patent, prototyp nebo technologii směřující do výroby si UK v oboru chemie na rozdíl od os nezapsala žádnou.             Přírodovědecká fakulta v Olomouci zabodovala i svým přísným přijímačkovým síte totiž nejvíce oceňuje školy, které si mezi uchazeči pečlivě vybírají, před těmi, které ber každého. Ke studiu chemie přijímají v Olomouci jen 32 procent zájemců. Největší benevolence je v to Fakultě chemicko-technologické v Pardubicích, kam se dostanou tři čtvrtiny přihlášených.             Chemické školy mají ohledně zájmu uchazečů stejný problém jako strojírenské a obory. Mladí lidé se do těchto náročných studií moc nehrnou. Hodně chemických fakult proto přijímací zkoušky a bere jen na základě prospěchu ze střední školy s tím, že skutečným sít ročník studia.             VŠCHT v Praze přijímá skoro 70 procent přihlášených. Podobnou šanci na přijetí Přírodovědecká fakulta MU v Brně. Na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze se pohodlně dostan zájemců. HN při sestavování žebříčků berou v potaz i to, kolik přijatých uchazečů se následně skute studiu do prvního ročníku. Vypovídá to o prestiži fakulty – nakolik byla pro zájemce první kolik spíše záchrannou variantou pro případ, že by to jinde nevyšlo.             Nejlepší poměr přijatých/zapsaných má pardubická Fakulta chemickotechnologická u zápisu vyzvedne 78 procent přijatých. Na druhém místě je podle tohoto měřítka Fakulta ch Brně. Do prvního ročníku sem reálně nastoupí 74 procent přijatých uchazečů.             Nejhorší jsou v tomto ukazateli přírodovědecké fakulty dvou největších českých na Masarykovu v Brně se ke studiu chemie zapíše jen 54 procent přijatých, na UK do Prahy d procent. Do světa nejlépe z Brna Pro zájemce o studium chemie není důležitá jen šance na přijetí ne ve vědě. Zajímá je i možnost vyjet alespoň na semestr studia do zahraničí.             Největší šance dává studentům Přírodovědecká fakulta MU v Brně – loni odsud al vyjelo na zahraniční univerzitu sedm procent budoucích chemiků.             „Sousední“ Fakulta chemická VUT v Brně loni vyslala přes pět procent posluchač Olomouce vyjelo 3,6 procenta studentů. Nejmenší šance na studijní výjezd do ciziny mají v loni odsud vyjelo jen 0,6 procenta studentů.             Při sestavování žebříčků HN sledují i podíl akademiků, kteří v posledním roce alespoň týdenní pracovní stáž na zahraniční vysoké škole nebo výzkumném pracovišti. I pro důležité vědět, jak se jejich obor studuje a učí jinde.             Z Masarykovy univerzity vyjelo na takový pobyt alespoň jednou všech 59 zde půs akademiků. Pražská VŠCHT vyslala do zahraničí 87 procent svých pedagogů, z Přírodovědecké Praze vycestovalo 48 procent. Nejhorší je v tomto ohledu opět Fakulta chemicko-technologic odkud vyjelo jen osm procent akademiků. V Olomouci ctí individualitu Nejméně studentů na jednoho pedagoga připadá na vítěznou Olom Praze – kolem pěti na jednoho. Nejvíce je to naopak na Univerzitě Karlově v Praze a Masary Brně, kde se jeden učitel „stará“ o třináct až čtrnáct studentů. I tento podíl je však stá a umožňuje individuální výuku.             Největší podíl doktorandů má Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze 26 procent k celkovému počtu studentů. Na VŠCHT studuje v doktorském studiu 21 procent pos Masarykově univerzitě o dvě procenta méně. Nejméně doktorandů ze srovnávaných škol má pard pouze desetinu. *** Proměny v čase Žebříčky HN 2008–2009 V prvním ročníku žebříčků HN v roce 2008 se na prvním umístila Přírodovědecká fakulta UK v Praze. Na druhém místě skončila přírodověda na MU v B byly Pardubice. O rok později se do čela dostala brněnská Přírodovědecká fakulta MU, pražs druhá. Žebříčky HN 2010–2012 V roce 2010 žebříčku vévodila Přírodovědecká fakulta UK v Pra třetí místo se dělila VŠCHT s Přírodovědeckou fakultou MU v Brně. Pardubická fakulta byla skončila Fakulta technologická ve Zlíně. V roce 2011 žebříček chemických škol vedla opět U se umístila druhá. Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci, která je letos první, byla v roce místě. Letos ji vynesla nahoru hlavně věda.