O vyhozených melounech












            ******************************************************************************************

            * O vyhozených melounech
            ******************************************************************************************
            14.2.2012    Lidové noviny    Strana 20    Akademie, autor: JOSEF ŠÍMA        

            Vážení čtenáři Akademie, přinášíme další příspěvek do rubriky Hydepark. Chceme v ní dávat 
            lidem z vysokoškolského prostředí, aby prezentovali své názory a reflektovali témata, kter
            škol týkají.

            Snahy o reformu českého vysokého školství jsou opakovaně neúspěšné. Reforma, nutně spojená
            školného na veřejných vysokých školách, vždy narazí na odpor – k odpůrcům změn na veřejnýc
            školách se obvykle přidávají odbory, politici a intelektuálové, jimž není proti mysli syst

            vybraným skupinám zadarmo rozdávají hodnotné služby placené daňovými poplatníky.
                        Obdobnou rezistenci vůči změnám od pádu komunismu vykazují kromě veřejných vys

            již jen České dráhy. Obdobná je i jejich schopnost čerpat ze státního rozpočtu miliardové 
            vlastní provoz a bránit se zkoumání své efektivnosti. Změny však postupně přicházejí refor
            Jančurův RegioJet tak přebírá pasažéry ČD, které v reakci začaly snižovat ceny tak, že jej

            zkoumá antimonopolní úřad. Těžké by totiž bylo podnikání, kdyby mocný konkurent mohl využí
            praktik. I na poli vysokoškolského vzdělávání se postupně v posledních letech dějí věci.
                        Desítky tisíc studentů soukromých vysokých škol školné platí, a boří tak každý

            nezbytnosti „vzdělání zdarma“. Jejich studenti nevyhazují na protest proti navrhovaným změ
            melouny, jejich akademické rady se jednomyslně nepřipojují k odporu proti ministerským kro
            Studenti „jen“ po svých školách požadují, aby jim byly nabízeny kvalitní vzdělávací služby

            vysoké školy se musí velmi snažit, aby studenty, své klienty, uspokojily. Musí ovšem podni
            které je zcela antipodnikatelské. Je to zhruba, jako kdyby proti cenám Jančurových vlaků Č
            nasadily jízdné ve výši nula a zároveň vybíraly jízdné od pasažérů RegioJetu, ze kterého b

            svých vlaků. To by teprve brněnský Úřad pro ochranu hospodářské soutěže měl práce se zkoum
            soutěže!
                        Radim Jančura se snaží hledat východisko z komplikované situace tím, že nabízí

            kterými překonává „nepřízeň osudu“ – běží na dlouhou trať, buduje dobré jméno své firmy a 
            mylná a drahá byla naše falešná víra v to, že to jinak nejde.
            Stejně, ba více se musí snažit s privilegovanou konkurencí vypořádávat soukromé vysoké ško

            vše, co dotovaný konkurent nemá. Být flexibilní, inovovat, hledat díry na trhu, budovat dů
            vztahy se svými klienty, studenty. Soukromé školy musí být přitažlivé ve výuce i mimo ni. 
            představovat na středních školách, aby si studenti uvědomili, jaký komfort mohou při studi

            přivádět studenty středních škol na svou půdu – a to nikoli jen na pár hodin v rámci dnů o
            –, aby mohli alespoň na zkoušku zažít klientský přístup a péči soukromého poskytovatele sl
            školství (příkladem může být akce „Staň se na týden vysokoškolákem“, s níž naše škola oslo

            středních škol); nabízet na míru šité programy pre- i postgraduálního vzdělávání.
                        Stejně jako žluté vlaky na kolejích i soukromé školy nabízejí tolik potřebnou 
            příslušných ministerstvech, aby umožnila – v dopravě i ve vysokém školství – vznik systému

            férových pravidel soutěže. Řada lidí, jimž starý systém dotací a privilegií vyhovuje, bude
            protestovat, nicméně změna je nutná.