Tak školné zase asi nebude












            ******************************************************************************************

            * Tak školné zase asi nebude
            ******************************************************************************************
            14.2.2012, Rubrika: Akademie, Strana: 18, Autor: Radka Kvačková Téma: Filozofická fakulta



            ŠKOLA Radky Kvačkové


            Tak možná nebude školné, jenom zápisné. Jaký je v tom rozdíl? Zásadní ne, protože zápisné 
            placené školné. Tedy bez odkladu. To vypadá jako nevýhoda, ale jsou tu i výhody. Nebylo by

            administrativy, protože by stát nemusel za studenta platit po dobu jeho studia úroky a nik
            hlídat, kdy absolvent dosáhne výdělku stanoveného pro začátek splácení (případně kdy jej z

            Horní hranice zápisného by pravděpodobně byla nižší než deset tisíc zamýšleného školného n
            A neměla by takový potenciál růstu. Kdyby mohlo zápisné činit dejme tomu dva tisíce korun 
            znamenalo by to třeba pro Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studuje kolem deset

            milionů ročně navíc. V celkovém rozpočtu fakulty, který činí něco mezi 600 až 700 miliony,
            by tím ale mohla přilepšit například učitelům, které zrovna tahle fakulta opravdu nepřeplá
            to, jestli počítám dobře, přes padesát tisíc na jednoho (ročně), což by úplně zanedbatelné

            Ministerstvo školství si naběhlo, když svolalo tiskovou konferenci ke zprávě OECD o hodnoc
            v ČR na minulý týden a pak ji odložilo. Hned se objevily informace, že posudek mezinárodní
            dost vstřícný k novotám, jako je státní maturita nebo testování v pátých a devátých třídác

            je to spíš tak, že v ní každý najde to, co chce. Ministerstvo školství může argumentovat t
            zjišťovat výsledky vzdělávání standardizovanými testy je označena za „cennou (valuable) sn
            potenciál poskytnout srovnatelné informace o výkonech žáků napříč školami a regiony“, odpů

            standardizované testování zahrnuje řadu omezení a rizik. Já tomu rozumím tak, že testovat 
            vědomím, že ne všechno lze ověřit testy.
            Několik amerických států chce údajně vyvinout index pro měření toho, jak školy podporují v

            kreativity. Odborníci i tady poukazují na různá úskalí. Mimo jiné na to, že některé postoj
            pro kreativitu, jako je ochota riskovat a poučit se z chyb a schopnost použít způsoby řeše
            zdánlivě nesouvisejících situacích, se nedají naučit. Taky pravda.

            Zatímco u nás se bráníme sestavovat žebříčky škol podle výsledků žáků, v Anglii je to běžn
            problematické. Teď tam například rozhodli, že zkoušky z neakademických předmětů, jako je t
            chov domácích zvířat nebo péče o nehty (ano, i takové tam mají), nebudou nadále platit jak

            zkouškách GCSE (General Certificate of Secondary Education). Školy započítávaly tyto předm
            aby získaly dobré místo v tabulce. Žáci měli třeba 15 GCSE zkoušek, ale nemalá část z nich
            brnkačka. Kurzy jako chov domácích zvířat mohou školy nadále studentům nabízet, ale jejich

            nebudou započítávat do tabulek výsledků srovnávacích zkoušek.