Stáží v cizině si užijí nejvíc informatici

10.2.2012 | Rubrika: Česko | Strana: 4 | Téma: Filozofická fakulta

Největší šanci na stáž v cizině studentům nabízí pražský Matfyz Nejpřísnější zkoušky mají na psychologii Filozofické fakulty UK

Největší šanci vyjet během studia alespoň na jeden semestr do zahraničí mají studenti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ukázal to nový žebříček vysokých škol, v němž HN porovnávají 71 různých fakult v devíti studijních oborech.

Z Matfyz UK loni vyjelo do ciziny 273 z celkových 1242 studentů informatiky, tedy více než pětina. Tak příznivý podíl nemá žádná ze zbývajících sedmdesáti hodnocených fakult. S určitou mírou nadsázky tedy platí: pokud se budoucí posluchači rozhodují i podle možností sbírat během studia zkušenosti v cizině, Matfyz je ta pravá volba. „Třeba ve Španělsku mají výuku více prakticky orientovanou. Rozdíl je také v tom, že v semestru se více pracuje na různých projektech, úlohách nebo seminárkách. To se dělá i na Matfyz, ale v menší míře,“ srovnává dvaadvacetiletý Martin Ščavnický, co mu přinesl pětiměsíční pobyt na Universidad Politéchnica ve Valencii. Jeho škola však studenty vysílá na stáže i na mnoho jiných univerzit – do USA, Tchajwanu, Velké Británie, Německa a dalších zemí. Druhou nejlepší školou ve vysílání studentů do zahraničí je VŠUP v Praze v architektuře. Loni odsud odjelo 11 procent studentů.

Žebříček vysokých škol HN letos sestavily už popáté. Snaží se tak poskytnout inspiraci těm, kteří uvažují o vysokoškolském studiu a neví, na jakou školu jít. Termín pro podání přihlášky vyprší na většině fakult 29. února.

Nejvíce lidí bere Plzeň Kdo se chce vyhnout přijímacím zkouškám a zároveň chce mít téměř jistotu, že ho vezmou, měl by zkusit Fakultu strojní Západočeské univerzity v Plzni. Ta nabírá 94 procent přihlášených, což je nejvíce ze všech 71 hodnocených fakult. Záruka získání diplomu to však podle proděkana fakulty Václava Vaňka rozhodně není.

„U nás je prodlouženým přijímacím řízením první semestr. Uchazečům to říkáme i na Dni otevřených dveří, takže vědí, do čeho jdou,“ říká Vaněk. K promoci se podle něj reálně dostane 30 procent těch, kteří nastoupili do prvního ročníku. „Co je vůbec nejdůležitější pro zvládnutí studia u nás? Student musí mít logické myšlení. Pokud jej nemá, neuspěje, ani když má ze střední školy samé jedničky,“ upozorňuje proděkan.

Naopak vůbec nejmenší šanci na přijetí ze všech hodnocených škol má psychologie vyučovaná na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Loni ke studiu vzala jen šest procent přihlášených.

Na katedře psychologie Pedagogické fakulty UK v Praze berou jen sedm procent přihlášených. „Myslím, že pro obor psychologie jako takový je to dostačující počet. Uplatnitelnost absolventů má přece jen své limity,“ říká vedoucí katedry Ida Viktorová.

Zájemci o tuto školu musí napsat náročný test, který kromě znalostí z psychologie a biologie obsahuje i část ověřující obecné předpoklady ke studiu. „Každý rok se k nám hlásí zhruba tisíc lidí. Část je na test připravená dobře, ale určitá skupina spíše jen zkouší, jestli to vyjde,“ hodnotí Viktorová.

Pět na jednoho Nejpříznivější počet studentů na jednoho učitele má podle letošních žebříčků HN Fakulta informatiky a mechatroniky na Technické univerzitě v Liberci – pouze pět posluchačů na jednoho kantora. Děkan Václav Kopecký však toto číslo mírní, protože jsou do něj započítáni i akademici, kteří se věnují spíše vědě než výuce.

„Pravdou však je, že si u nás zakládáme na individuálním přístupu a počty studentů ve skupinách u nás nejdou do stovek. Velkokapacitní přednášky máme zejména v prvním ročníku v hlavních předmětech, jako jsou matematika, fyzika a informatika,“ říká Kopecký.