Rudý hadr školného

9.2.2012    Lidové noviny, Strana 10, Názory, autor: Martin Weiss      

Se studentskými demonstracemi to nemusí být horké

Podle průzkumu pro Lidové noviny je 61 procent studentů ochotno jít demonstrovat proti reformě vysokých škol. Zdá se, že ministr Dobeš zmobilizoval studentstvo vskutku důkladně. Doporučujeme ovšem vzít v úvahu ještě jeden údaj vypovídající o ochotě studentů participovat na vysokoškolské politice: jak jsme se mohli dočíst v Orientaci LN z 28. ledna, k volbám do akademických senátů – jejichž pravomoci mají být reformou ohroženy – se dostavuje v průměru okolo pěti procent studentů. Účast na demonstracích proti reformě by se zřejmě pohybovala někde mezi těmito dvěma čísly.

            Ve skutečnosti by účast asi byla mnohem blíž tomu nižšímu. Ministr Dobeš nyní jde do jednání s výrazně pozměněnou podobou reformy, v níž se školné (vadí 82 procentům studentů) odkládá na neurčito. Naopak poběží práce na systému podpory studentů. Přitom ne že by studenti neměli nic platit: školám by se značně rozšířila možnost vybírat peníze od těch, kteří nestíhají složit všechny zkoušky amusí si studium prodloužit. Mohly by jim naúčtovat třeba i celý normativ na studenta, a to by byla docela jiná částka než školné, jež mělo obnášet deset tisíc. Zároveň by ovšem Dobeš a vláda mohli říkat: Školné? Mluvíte o školném? Vy někde vidíte nějaké školné?

            Americký prezident Nixon kromě toho, že začal stahovat jednotky z Vietnamu, také v roce 1972 zrušil odvody a začal zavádět plně profesionální, dobrovolnickou armádu. Jakmile studentům přestalo hrozit, že jejich jména budou tažena v odvodové loterii, do té doby vášnivé protiválečné hnutí rychle vyšumělo. Něco takového může potkat studentskou ochotu bít se za akademické svobody. Vládním politikům, kteří si pamatují, jakou roli sehrály zdravotní poplatky v krajských volbách v roce 2008, se nelze divit.