Studentské protesty proti vysokoškolské reformě ****************************************************************************************** * Studentské protesty proti vysokoškolské reformě ****************************************************************************************** 1.2.2012 21:40    ČRo 6    Zpráva, autor: Petr HOLUB, moderátor -------------------- Studentské bouře nabírají na síle a překročily úroveň všech protestů od roku 1989. Důvody ekonomické, protože vláda připravuje reformu, která změní zvláště ekonomické poměry na vys Kamenem úrazu jsou především školné a sociální dávky pro studenty. Co chtějí studenti na r kam až jsou v protestech ochotni zajít, uslyšíte v magazínu Zaostřeno na finance, který sp Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Pořadem provází Petr Holub. Na slabá místa zákonů, které ma vysoké školy, už upozorňovali rektoři, profesoři a další příslušníci akademických elit. Kr hlavně plán, podle kterého vzniknou devítičlenné rady vysokých škol. Jejich členy bude sch tři z nich dosadí na návrh ministra školství, tři další na návrh rektora, na akademický se tři. Rada bude rozhodovat o financí a bude volit rektora. To je podle akademiků jasné omez svobody a práv akademických senátů. Terčem kritiky je školné, které podle akademiků zkompl univerzity nadaným studentům, kteří nejsou z bohatých rodin. Univerzitám přitom školné nep se předpokládá snížení státního příspěvku. Profesoři protestují a teď se k nim přidali stu bývalého rektora Masarykovy univerzity, profesora Jiřího Zlatušky to je jenom dobře. Jiří ZLATUŠKA, bývalý rektor Masarykovy univerzity -------------------- Protože jestli je zde nějaká naděje, tak je to tady v těchto mladých a koneckonců, jestli stojí za to se bít o to, aby to prostředí nebylo úplně degenerované, tak jsou to právě ty Jim bychom neměli nechat ty instituce a nastavení těch institucí zdevastované. Shodou okol u nás na univerzitě nějaký takový problém necitlivého zásahu ze strany vedení, konkrétně p vůči jednomu univerzitnímu ústavu, kde fakulta svolala setkání akademické obce. Ta pozvánk hodin dopoledne, bylo svoláno na 12. A byl jsem nesmírně potěšen tím, když původně to bylo posluchárny s 90 místy, muselo se to přestěhovat do největší fakultní posluchárny, ta byla studenti tam seděli i na schodech. A byli schopni vedení univerzity říct i takové věci, po co nám vykládáte, je hezké, ale máte smůlu, že my jsme tady vesměs poměrně inteligentní. A studenti nenechají jen tak vláčet hovoří proti všem těm obavám, že tráví ten čas na té vys proto, aby levně získali tituly nebo nějaké známky nebo něco takového. Já si myslím, že to tam spousta těch, kteří jsou ochotni se vzít za věc. A to prohlášení studentů brněnských v je také nesmírně pozitivní věc. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Míní profesor Zlatuška. Právě brněnští studenti se přidali k těm pražským a protesty šesti vysokých škol získaly značný ohlas. Pavla Troubila z akademického senátu Masarykovy univer zeptali, jaké nebezpečí vidí v navrhovaných reformních zákonech. Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já musím prvně říct, že obecně souhlasím s tím, že české vysoké školství potřebuje reformu stav má mnohé nedostatky a nejsme na tom příliš dobře v evropském srovnání. Takže nějaká r je potřeba. Na druhou stranu v současnosti navrhovaná reforma podle mě takovou reformou ne obsahuje víc věcí, které můžou tomu českému vysokému školství uškodit spíš, než jim pomoct nejhorší. Podle mě hlavní je to, že ohrožuje vlastně samosprávný charakter těch univerzit, zřízený rady veřejných vysokých škol a přesouvání pravomocí ze senátu tady právě k této ra jako je schvalování statutu univerzity, jako je například schvalování rozpočtů. Stejně tak měl procházet rektor. To by samo o sobě nebyl problém zase tak velký, kdybych neviděl hroz ovládnutí univerzit skrze právě tuhle radu, protože má-li jednu třetinu jmenovat ministr a rektor, může strašně snadno dojít k tomu, že dvě třetiny budou politicky ovládnuté. A s tí ta rada pochopitelně domluví, protože si vybere členy takové, aby ho příště zvolili a podl chovat. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tento model řízení univerzit se ovšem inspiruje podle svých autorů také rakouským příklade kritizován za to, že omezuje akademickou svobodu. Tam ten model volby univerzitních rad je tři členy, řekněme, jmenuje vláda na doporučení ministerstva školství, tři členy zvolí aka toho sedmého člena zvolí těch šest, již jmenovaných radní. To je přece velice podobné, pro fungovat u nás? Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- K tomu bych měl asi dva důvody. Tím prvním je, že v Rakousku je mnohem pokročilejší a rozv politická kultura a  myslím si, že je tam mnohem dále nějaká etika v politice. Já osobně n velkou důvěru v politickou scénu. Myslím si, že  tak je to u většiny veřejnosti. A tohle v rozdíl proti tomu zmiňovanému Rakousku. Musím k tomu ještě dodat to, že v Rakousku zaveden modelu začátkem tohoto století došlo vlastně k uvolnění nebo k decentralizaci toho vysokoš Předtím tam byl silně centralizovaný, řízený vládou, dá se říci,  a tímto došlo k jeho uvo ke zvýšení autonomie těch univerzit. Zatímco u nás se tady inspiruje rakouským modelem, al opačným směrem. Petr HOLUB, moderátor -------------------- A když se člověk ještě podívá na ten rakouský model, tak tam je pravidlo, že se v univerzi nesmějí účastnit politici či státní úředníci. A to dokonce ani po, nebo pardon, nejdříve t čtyři roky po skončení svého úřadu. Na tento model se odvolávají autoři novely vysokoškols nás. Není to dostatečný argument proti tomu, že by těmi lidmi, nominovanými vládou či mini mohla být vysoká škola politicky ovlivňována? Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já vidím poměrně nejasnou definici, co je to přesně ta politická činnost. U těch lidí není jestli tu politickou činnost vykonávají nebo ne. Když tam ministr nejmenuje svoje kamarády sekretariátu, tak to mohou být lidé, kteří nezastávají žádnou oficiální politickou nebo po ale přesto mohou být silně ovlivněni lidmi, kteří tyto politické funkce zastávají. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tím tedy myslíte, že by se mohly do těch rad dostávat prostě nějaké zájmové skupiny, které politikům? Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Přesně to si myslím. Oni autoři toho zákona se netají tím, že mají poměrně velkou důvěru v samosprávu jak národní, tak, řekněme, menších regionálních celků, tedy krajů například. Al důvěru nesdílím. Petr HOLUB, moderátor -------------------- A to je tedy to hlavní, co vám vadí na vysokoškolském zákoně, pokud jde o řízení a novou o univerzit. Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Myslím si, že to je ta hlavní věc. Pak jsou  tam samozřejmě věci, týkající se akademického mě jako studenta je velmi citlivé téma snížení zastoupení studentů v této akademických sen snížení, ale ze současného stavu, kdy jich tam může být jedna třetina až jedna polovina, j stanovení jedné třetiny. Což u spousty škol znamená reálně snížení. Já  si myslím, že ti s akademických senátech jsou poměrně užiteční. Studenti mají tendence opravdu říct to,co si přímočařeji, čestněji, nebojí se vytáhnout kostlivce ze skříně, nebojí se vytáhnout plagiá na děkana či podobné věci. Stejně tak nejsou zatíženi nějakými tlaky ze strany univerzity zaměstnavatele. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Hlavním sporným motivem všech vysokoškolských reforem posledních let je zavedení školného. návrh předložený panem ministrem Dobešem obsahuje. Ovšem tam školné má být kompenzováno so studentů a zvýhodněnými půjčkami právě na to školné. Brněnští studenti tedy protestují i p Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Brněnští studenti neprotestují výslovně proti školnému. My  protestujeme proti současné po záměru zákona o finanční pomoci studentům. I mezi studenty jsou názory na školné velmi roz Jsou studenti levicově, pravicově zaměření. Někteří školné vítají, někteří ho odmítají. Pr neformulujeme zcela přesně, co chceme, my jenom říkáme, a myslím si, že je to o to silnějš v poměrně širokém politickém spektru, že ten současný návrh je špatně. Já si dovolím zase Rakousko, které je oblíbeným modelem navrhovatelů této reformy. Tam to školné bylo zaveden roce 2001. Ale ve výši, tuším, 360 euro, to je asi devíti tisíc korun. Přičemž průměrná ra přepočtu činí asi 55 tisíc korun. Zatímco u nás má to školné být stanoveno nebo omezeno z tisíc korun. Při průměrné mzdě, která je zhruba 25 tisíc korun. Takže ten poměr mezi školn mzdou je úplně jiný. Další věc je ta, že v Rakousku nejprve, tuším, roku 2008 zrušili škol zjistili, že ten model není tak funkční, jak předpokládali. Zrušili ho nejprve pro všechny Evropské unie a nyní ho ruší kompletně, tedy i pro studenty mimo země Evropské unie. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se zastal našich reformátorů, tak oni se při tom zavádění školného také odvolávají Británii. A tam právě říkají, možná to školné bude vyšší, ovšem obtížná ekonomická situace rozpočty. A my studentům pomůžeme zvýhodněnými půjčkami, takže každý si to bude moci dovol školné bude deset tisíc za semestr. Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já nevím, jestli ta Velká Británie je zase úplně dobrý příklad pro navrhovatele, protože t krátké doby došlo k výraznému zvýšení školného a to na několikanásobek původní hodnoty. On to, že by banky poskytovaly studentům půjčky a stát by dotoval tyto půjčky bankám tak, aby poměrně nízké úroky. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Víceméně by to fungovalo jako hypotéky, jestli tomu rozumím. Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Například, dá se to tak nazvat. Hypotéka, to je pěkné slovo, hypotéka je většinou věc, kte na několik desítek let poměrně vysokými splátkami a minimálně několik prvních let to větši že člověk splácí pouze úroky. Zkrátka ten model, který je teď navržený, poměrně viditelně že bude státní rozpočet dotovat bankám úroky. Prostě budou vyváděny peníze ze státního roz i přesto nedojde k tomu, že by to nějak pomohlo kvalitě vysokých škol, protože to, co se v tak o to bude s největší pravděpodobností, ne-li okamžitě, tak v nejbližších letech snížen státu těm školám. Takže ty školy nezískají žádné peníze navíc. A jenom vyrobí studenty, kt diplomu, v době, kdy by měli začít shánět bydlení, brát si tu opravdovou hypotéku, zakláda budou zatíženi po standardní době magisterského studia stotisícovým dluhem. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ten model školného podle vás jednak může být nějakým sociálním prahem, který ne každý přek neefektivní? Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Ano, sice budou půjčky, ale přesto v těch sociálně slabších rodinách bude strach o to, jes po absolvování studia nějakým způsobem splácet. A může to být důvodem, pro který se rozhod studenti na tu školu nejít. A to pořád hovoříme o těch deseti tisících, které na jednu str poměrně snadno vydělat a na druhou stranu nevíme, jak dlouho by těch deset tisíc opravdu z Petr HOLUB, moderátor -------------------- V Brně tedy stejně jako v Praze probíhají nějaké protesty, probíhají výzvy, které jsou obr politické reprezentaci, aby byly ty návrhy zákony staženy zpátky a znovu prodiskutovány. M ještě reálná možnost, že se bude jednat nad těmi novými zákony s ministerstvem školství, p představiteli vlády, nebude se ta situace spíše dále vyhrocovat, aniž bude řešení v dohled Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já v to doufám, že ta možnost bude, že akce, které se pořádají teď a které jsou plánovány přelom února a března, že budou mít dostatečný efekt na to, aby vláda opravdu stáhla, odmí záměry, vrátila na ministerstvo k přepracování. A pak snad se rozjede nějaká debata. Já ne co se stane, když k tomuto nedojde. Pokud by vláda schválila ty věcné záměry tak, jak jsou stanou závazné dokumenty, kterých se potom musí držet paragrafované znění. A zatím jsou pr ale myslím si, že jsou skupiny ochotné situaci poměrně výrazně vyhrotit. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ono to je asi šest let, co proběhly velké protesty proti školnému v nedaleké spolkové zemi Tehdy studenti blokovali dálnice, železnice, obsadili jednu z tamních univerzit. To si mys vyhlídky  jsou i před Českou republikou nebo je to nutné brát jako takovou nadsázku? Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já si myslím, že v České republice nemáme takovou tradici protestů. A většinou nedochází k vzpourám, ale těžko předvídat. Na jedné straně se těm protestům věnují oficiální reprezent akademické senáty, které postupují relativně umírněně a jsou si vědomy toho, že zastupují studentů a jejich politických názorů. Tudíž nevystupují a nechovají se a neplánují dělat n Na  druhou stranu jsou skupiny, které vznikají nezávisle, nemají sice takovou politickou l dovedou na sebe poměrně snadno strhnout popularitu. A tyto skupiny už můžou být mnohem rad popravdě řečeno, pokud by takové reformy měly projít, já bych asi žádné dálnice neblokoval ale nedivil bych se, kdyby to někdo dělal. Petr HOLUB, moderátor -------------------- To tedy znamená, že o tu debatu, zatím tedy debatu nad novými zákony, které se týkají vyso zajímají většinu studentů? Není to otázka jenom úzké skupiny, například v tom akademickém Pavel TROUBIL, akademický senát Masarykovy univerzity -------------------- Já si nemyslím, že by to byla otázka tak úzké skupiny jako akademického senátu. Nemůžu sam to zajímá 80%, 90% studentů, nevím, nemám to nějak podloženo. Ale ve chvíli, kdy jsou stud o tom, co ty reformy znamenají a v  tomto my se snažíme vykonat taky co nejvíce práce, aby protestovali, ale i informovali studenty, co by pro ně reformy mohly znamenat, tak většina názoru, že s nimi nesouhlasí. Potom už záleží hold na míře jejich osobní angažovanosti, na do nějakých protestů. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Uzavírá Pavel Troubil z akademického senátu Masarykovy univerzity. Studenti začínají s pro univerzitní reformě a na řadě je tedy vlády. Může schválit a může odmítnout návrh reformní Podporou reformy se riziku nejvážnějších studentských bouří od listopadu 1989. Proto bude reformy sledovat i magazín Zaostřeno na finance,  na kterém spolupracují Český rozhlas 6 a Techniku dnes měla na starosti Iva Braunerová, od mikrofonu se loučí Petr Holub.