Studenti: Mlčet nemůžeme

2.2.2012    Brněnský deník    Strana 6    Názory, autor: Petr Soukeník       

jak vidí situaci ve vysokém školství PETR SOUKENÍK

V Praze padaly z oken melouny, v Brně vytáhly stovky vysokoškolských studentů do ulic s pluhem a vzkazem ministerstvu školství, ať z nás nedělá voly. I takto lze vnímat současné studentské protesty proti politice ministerstva školství. Vlna nevole, která se dala do pohybu, je vyvolána dlouhodobou a skrytou frustrací z přehlížení oprávněných kritických hlasů studentů i akademiků, a to nejen v otázkách podstaty vysokoškolských reforem.

            A co na to oficiální představitelé našeho státu? Ministr školství v lednu uvedl, že studenti vyvolávají sociální nepokoje a pozval si rektora Karlovy univerzity a předsedu České konference rektorů v jedné osobě, aby podal vysvětlení. Náš prezident, který má ve zvyku využívat radikálních prohlášení ke svému zviditelnění, také nezůstal stranou. Prohlásil, že je velmi pobouřen tím, „co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje“. Těžko však čekat podporu svobodného myšlení od člověka, který píše děkovné dopisy českým nacionalistům a jednoho z nich prosazoval coby vedoucího personálního odboru ministerstva školství.

            My studenti se přitom od začátku snažíme přispět k pozitivním změnám ve vysokém školství. Sám jsem byl členem předsednictva Rady vysokých škol i její Studentské komory a podílel jsem se na tvorbě připomínek k navrhovaným reformám. Ty byly vždy vyargumentované, věcné a snažily se odstranit největší hrozby změn. A to i přesto, že ministerstvo nám dokumenty k připomínkování předkládalo v šibeničních termínech, kdy bylo na pečlivé prostudování několika set stránkových materiálů jen několik dní. Ministra Dobeše jsme opakovaně zvali k diskuzi na půdu Rady vysokých škol, ale on se nikdy nedostavil. Přesto následně v médiích prohlašoval, že akademici nechtějí o reformě vůbec diskutovat. Obrázek si ostatně mohl udělat každý, kdo se díval v neděli na Otázky Václava Moravce. I přes snahu dramaturgie zůstala ve studiu prázdná židle, protože z ministerstva nikdo nepřišel. S prázdnou židlí ale diskutovat nelze a bez diskuze není ani demokracie.

            Chtěl bych také zdůraznit, že studenti vůbec nejsou proti změnám ve vysokém školství. Jsme si vědomi toho, že změny jsou potřeba. Ato například jak kvůli absenci vnitřního systému kontroly vysokých škol, tak kvůli problému létajících profesorů a docentů, kvůli čemuž u nás existuje nejedna rychlotovárna na tituly.

            Reformy tedy potřeba jsou, ale nesmí mít podobu protiřečících si deforem, které míjejí podstatu problémů a navíc nezdravě otevírají vysoké školství vlivu politických a komerčních aktérů.

            Není proto divu, že se ke studentským protestům připojili i akademici a postupně se aktivizuje i veřejnost. Situace je kritická a jako studenti už dál mlčet nemůžeme. Věřím, že se politici na poslední chvíli vzpamatují a současné reformní návrhy v oblasti vysokého školství stáhnou.