Úvěry na vzdělání: větší hrozba než hypotéky ****************************************************************************************** * Úvěry na vzdělání: větší hrozba než hypotéky ****************************************************************************************** 7.2.2012    Hospodářské noviny    Strana 22    Lidé, autor: Radovan Vávra      Komentář Radovana Vávry Podporuji zavedení školného na našich vysokých školách. Naše školy jsou, stejně jako zbyte veřejných služeb, podfinancované a nežádoucí následky této situace jsou obecně známé.             Stav veřejných financí nedovolí tento problém uspokojivě řešit, ale řešit se m             Dalším důvodem pro zavedení školného je fakt, že v současném systému uměle níz na vysokoškolské vzdělání není možné již tak omezené zdroje efektivně alokovat, protože tu plnit pouze tržní ceny.             Shrnuto a podtrženo, buď se jako společnost rozhodneme, že chceme vysokoškolsk dotovat, ovšem při vědomí, že se nedá správně stanovit, jak a co, nebo budeme dále svědky Explicitně asi nechceme ani jedno, takže ekonomicky vzato, nic jiného než školné nezbývá.             Jeho zavedení bude podstatnou parametrickou změnou, která systém určitým způso Je nutné se tímto vychýlením zabývat detailně v předstihu, protože následky opačného postu pro řadu jednotlivců fatální. Odpůrci školného často argumentují tím, že školné představuj vzdělání, že na to chudí lidé prostě nemají. To není pravda. Žádná studie nikde na světě n nepotvrdila, korelace bohatství a vzdělání vyplývá z hodnotových, nikoliv majetkových pomě             Příznivci školného navíc přidávají argument o pestré nabídce studijních půjček je, ale co už jejich propagátoři cudně zamlčují, je nesporný fakt, že studentské půjčky v finančních institucí tikají hrozivěji než svého času pochybné hypotéky. Důvod je v obou př Ekonomický.             Stejně jako je nesmyslné tvrdit, že každý, kdo poctivě pracuje, má nárok na vl je nekorektní předstírat, že každému má být umožněno vysokoškolské studium. Bezuzdné posky fungovalo pouze kvůli nesmyslné premise, že cena nemovitostí trvale roste. Kam tato myšlen dnes jasné.             Poskytování úvěrů na vzdělání pracuje se stejně iracionální premisou, a sice, po úspěšném ukončení studia získají vysokopříjmové zaměstnání, které jim po dobu jejich ak vygeneruje dostatek prostředků ke splácení studentských půjček, hypoték a penzijního zabez ve světle vývoje posledních několika let nejeví jako reálné.             Generace dnešních amerických padesátníků do penze nepůjde pravděpodobně nikdy, momentální úspory jsou zhruba na úrovni deseti procent toho, co by k poklidnému vplutí do důchodu potřebovali. Stejné je to s půjčkami na vzdělání. Jejich ztrátovost je 7 procent. však na hony vzdáleno realitě, protože se do něj počítá pouze default v prvních dvou letec Kvůli změnám v ekonomice se ovšem počet absolventů, kteří se dostanou do platební neschopn dvou letech, rapidně zvedl.             Zároveň tato statistika nepostihuje obrovské množství úvěrových restrukturaliz situací, kdy klient nesplácí, jeho úvěr se zvětšuje, efektivně je nesplatitelný, nicméně n zaúčtován. Reálná ztrátovost studentských půjček je tedy někde kolem 25 procent.             Někdo namítne, že je to proto, že americké univerzity jsou dnes primárně zisko které prostě využívají možností systému, a že u nás se něco takového nestane.             Ano, naše vysoké školy zatím nejsou v honbě za ziskem rekordmany, ale to je po takovému chování nemají žádný důvod.             Jak praví staré přísloví, „peníze mozky přitahují“. V tomto ohledu jsem si jis akademický svět kouzlu peněz rád podlehne. Jde jenom o to, aby to přežili studenti. *** Bezuzdné poskytování hypoték fungovalo pouze kvůli nesmyslné premise, že cena nemovitostí Poskytování úvěrů na vzdělání pracuje se stejně iracionální premisou, a to, že absolventi ukončení studia získají vysokopříjmové zaměstnání.