Školné je alibi škrtání penez pro vysoké školy ****************************************************************************************** * Školné je alibi škrtání penez pro vysoké školy ****************************************************************************************** 6.2.2012    Profit    Strana 28    Rozhovor, autor: Jan Stuchlík        Vidíme, jak dramaticky se zhoršuje politická kultura v zemi. To posiluje naši obavu, že re škol umožní nepřijatelný vliv politiku na chod vysokých škol, říká Jakub Fischer, predseda škol a prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. * Zástupci vysokých škol si stěžují, že s nimi ministerstvo školství o věcném záměru zákon školách dostatečně nekomunikuje a o věcném záměru zákona o finanční pomoci studentům s nim vůbec. Víte, jaké znění těchto věcných záměrů bude nakonec ministerstvo předkládat k proje             Vycházíme z toho, co je na stránkách vlády. Celý rok 2011 se scházely na minis pracovní skupiny, kde byly zastoupeny Česká konference rektorů i Rada vysokých škol. Postu jednotlivé verze věcného záměru zákona o vysokých školách. Řada z těch závěrů už byla pro reprezentace přijatelná. Jenže na konci listopadu přibyly do návrhu další věci bez konzult materiál byl velmi rychle odeslán do vnějšího připomínkového řízení. Věcný záměr zákona o studentům byl do vnějšího připomínkového řízení odeslán bez jakékoli konzultace. * Ve vnějším připomínkovém řízení se ale můžete k návrhu vyjádřit.             Vysokoškolské reprezentace v něm byly zařazeny jako mimořádné připomínkové mís dává velmi krátký termín k vyjádření. Navíc pokud uplatní zásadní připomínku a ministerstv pro jednání ve vládě nebude zaznamenán v daném místě věcného záměru takzvaný rozpor. * Co vám na věcných záměrech nejvíce vadí?             Akademická obec je především rozladěna způsobem komunikace ministerstva školst se ta situace vyhrotila. Považuji teď za klíčové si sednout zpátky k jednacímu stolu a i v vysokých škol si rozdělit, které připomínky považujeme za závažné a které za méně závažné. ministerstvem jdeme 8. února. * Co se v listopadu dostalo do věcného záměru zákona o vysokých školách, že s ním nyní vys nesouhlasí?             Některé body se začaly zbytečně upřesňovat. Diskuze do listopadu vedla k zobec záměru. Konkrétní debata se měla vést až k jednotlivým bodům v rámci přípravy paragrafovéh Nakonec tam ale ministerstvo některé detaily přidalo. Třeba kdo bude jmenovat akreditační bude mít akreditační komise členů. V případě akreditací je to škoda, protože debata vypada akademickém světě převládá názor, že se systémem akreditací se něco stát musí. * Vysoké školy se bojí také ztráty akademických svobod, zejména v souvislosti se zřizování vysokých škol a volbou rektorů. Jak vážný je to problém?             Na to se dá pohlížet ze dvou úhlů. Jedním je, že zavádění vnějších prvků řízen třetinu rad má jmenovat ministr, s sebou nese rizika komercionalizace a politizace vysokýc určitá rizika vyplývají i ze stávajícího stavu. Sám za sebe se nebráním zavedení nějakých při řízení vysokých škol, ale rizika z politizace vysokých škol jsou výrazně větší než tře čtyřmi lety. Politická kultura se za tu dobu výrazně zhoršila. * Jak by se politizace mohla projevit?             Jde o způsob volby rektora. Vysoká škola je pro potenciálního zájemce o její ř úplně čestné úmysly, velmi lákavou institucí. Škola velikosti pražské Vysoké školy ekonomi půl miliardy zaručeného obratu. * Na druhou stranu dnešní stav, kdy se třeba fakultní akademické senáty stávají místem moc jednotlivých kateder, také zájmům vysoké školy neslouží.             Proto jsem říkal, že rizika jsou spojená i se zachováním stávajícího systému. nemá často dostatečný mandát voličů, protože účast ve volbách je malá. Pak tam samozřejmě mocenskému a finančnímu boji. K tomu je třeba přidat, že dnes se na některých fakultách ří nějak samo. Místo aby děkan řídil katedry, tak katedry přes akademický senát řídí děkana. zvyšování kvality akademické činnosti. Musíme prostě zvážit všechna rizika obou variant ří škol. * Je motivem protestů také dopad reformy na financování vysokých škol?             Ne. Přesun ve financování od kvantitativních ke kvalitativním parametrům se už stávajícího zákona se 80 procent rozpočtu přiděluje podle počtu studentů a nákladnosti stu podle ukazatelů kvality a výkonů. Navíc největší kritické hlasy vůči reformě jdou z Univer Českého vysokého učení technického, které určitě neprodělávají na tom, že se přechází na f kvality. * Právě převaha financování podle počtu studentů ovšem vedla v minulosti k masovosti vysok vzdělání a k poklesu kvality výuky.             Ano, ale to není problém vysokých škol, ale ministerstva školství. To si v min masifikaci objednalo, když začalo platit školy podle počtu studentů. Teď si všichni všimli už přerostl určité meze. Takže se správně začaly snižovat limity pro počty studentů zapsan ročníků. Ovšem ministerstvo se už nehlásí k financování těch studentů, které si objednalo posledních pěti let se průměrné výdaje státu na jednoho studenta snížily ze 72,5 tisíce na korun. * Jak by se financování mělo změnit?             Uvažuje se o zavedení kontraktového financování. Vysoká škola bude mít se stát smlouvu, kde se zaváže k výchově určitého počtu studentů, ale také ke splnění určitých kva parametrů, a stát za to škole poskytne určitou částku. Jenže to odmítá ministerstvo financ pevně zavazovat k výdajům do budoucích let. * Pokud bude existence vysoké školy závislá na tom, jestli s ní stát  uzavře tuto smlouvu, riziko pro politizaci vysokých škol než například způsob volby rektora? Samozřejmě by se m pečlivě upravit, jak v takovém případě postupovat. Ale dokonalý není ani ten dnešní systém peněz vysokým školám, který zatím funguje korektně. Klidně se může stát, že ministerstvo n parametry rozdělování prostředků, že to některé školy odnesou. * Proč se obáváte, že případné zavedení školného povede k dalšímu snižování objemu peněz z rozpočtu pro vysoké školy?             Protože tyto prostředky už teď klesají. Za poslední tři roky klesl celkový roz škol o tři miliardy korun, to je asi o 12 procent. Podle střednědobého výhledu mají tyto p klesat. Ministerstvo by si další i výraznější pokles rozpočtu snadněji obhájilo tvrzením, pořádku, protože vybírají školné. * Jak by školné mělo v ideálním případě z pohledu vysokých škol vypadat?             Původní idea odloženého školného byla pro finanční řízení škol nestravitelná. ve věcném záměru zákona objevuje správná myšlenka, že školy dostanou peníze hned, a studen později splácet. Otázka je, jak bude systém složitý a drahý a nakolik ty peníze od student rozpočty vysokých škol a nakolik se ztratí v administrativě školného. Nemyslím si, že jsme vybudovat efektivní a levnou instituci, která bude tento systém spravovat. * Myslíte si stejně jako kritici školného, že školné je šité na míru bankám, které jako je vydělají?             Tomuto argumentu úplně nerozumím. Administrování půjček jsou určitě banky scho efektivněji než nějaká státní instituce, jejíž chod bychom stejně platili my všichni. * Ministr Dobeš se nechal slyšet, že s akademickou obcí chce dál jednat, ale na znění věcn nehodlá nic měnit. Má v takové situaci cenu dál jednat?             Byli jsme ujištěni náměstkem pro vysoké školy Ivanem Wilhelmem, že jednání smy budeme diskutovat o rizicích návrhu a že pokud se rizika ukážou jako velká, budou zapracov vlády o věcném záměru zákona. * Jak důležité je měnit věcný záměr zákona, když konkrétní věci se budou dojednávat až při paragrafového znění?             Věcný záměr je závazným východiskem pro přípravu paragrafového znění. Takže by nechali teď uchlácholit, že se vše projedná při přípravě paragrafového znění. Pak bychom m měsíce slyšet, že o něčem se už diskutovat nebude, protože je to takto ve věcném záměru. V jak se postoj politiků k reformě měnil, musíme být opatrní.