Bitva o budoucnost národa ****************************************************************************************** * Bitva o budoucnost národa ****************************************************************************************** 6.2.2012    Profit    Strana 22    Téma, autor: Jaromír Bartůněk        V Česku zuří bitva o budoucnost českého vysokého školství, tím i celého národa na desetile se melouny, chrastí se akademickými svobodami a prezidentskými výhružkami. Středobodem boj tradične ministr školství Josef Dobeš, o jehož kompetenci pro řízení tohoto rezortu si děl méně lidí. Na straně jedné jsou tři „stateční“: ministr školství Josef Dobeš, prezident Václav Klaus, do akademiků a studentů ohrazujících se proti návrhům reformy vysokých škol, a rovněž prem podle něhož je ohňostroj protestů VŠ nemístný. Na straně druhé stojí obranný val: Univerzi brněnské vysoké školy, akademické senáty, Rada vysokých škol, Česká konference rektorů, Ak vládní TOP 09, a dokonce už i Dobešovi vlastní lidé.             Proti čemu vlastně akademici tak hlasitě protestují? Jak bylo předesláno, jde zákonů: konkrétně o vysokých školách a finanční pomoci studentům. První upravuje fungování školné. VŠ: Berou nám autonomii Vysoké školy se podle věcného záměru zákona o vysokých školách, jak varuje akademická obec orwellovskou líhní zaměstnanců pro firmy, jejichž zástupci budou školy ovládat ve správníc jako lokální politici. Jmenování těchto takzvaných rad vysokých škol (nových řídicích orgá okleštěných akademických senátů s menším zastoupením studentů) má být totiž ze třetiny svě ministra bez jakýchkoli zákonných limitů. Výběr samotného rektora má být přitom rovněž svě Přitom rektor jmenuje druhou třetinu jejích členů. Zbytek nominuje akademický senát. „Takž nebezpečí oligarchického ovládnutí vysokých škol a ztráty vnitřní plurality, kterou školám po roce 1989,“ zdůrazňuje několik posledních měsíců nejen Rada VŠ, jež sdružuje 260 zástup státních i soukromých vysokých škol.             A táže se: „A co autonomie? Ta, díky níž jsou po staletí vysoké školy zdrojem impulzů pro společnost, a nesou významnou část její kulturní identity.“ Schází klíčové analýzy Jasné je, že jakkoli ministr nemusí být odborníkem na slovo vzatým, šéf školství, co rozho budoucnosti národa, nemůže být pouhým politickým manažerem, míní akademici. A to i v souvi navrhovaným zákonem, šitým horkou jehlou na podzim, který upravuje zavedení školného na ve školách. Neboť záměr ministerstva zcela odporuje programovému prohlášení vlády. Podle Rady VŠ i rektorů Dobešův návrh „nesnižuje bariéry vstupu do studia, naopak je zvyšu neúspěšné dokončení“. Půjčky na školné poskytované komerčními institucemi povedou prý k vy budoucích absolventů i jejich domácností.             „Návrh sám je tak v rozporu s programovým prohlášením vlády, v němž se zavázal zavede účinný systém finanční pomoci studentům, opírající se o základní studijní granty pr dodatečná sociální stipendia pro studenty z rodin s nízkými příjmy a handicapované,“ uvedl             S granty Dobeš nepočítá. Předsednictvo Rady VŠ jej i proto žádá, aby zajistil přepracování záměru zákona a takto přepracovaný návrh řádně projednal s reprezentací škol. totiž v návrhu chybí i konečné výsledky klíčové studie dopadů zavedení školného na student ministerstvem. Schází též exaktní analýza dopadů na státní rozpočet.             Rektor Univerzity Karlovy (UK) Václav Hampl soudí, že zákon o finanční pomoci „přesun peněz k finančním ústavům na úkor škol“, tedy o sanaci bank v době ekonomické kriz školné by bankám ručil stát a platil by za studenty úroky v průběhu studia, což by při sta byly miliardy. Posluchače VŠ nadto zákon sváže se soukromými finančními ústavy, pokud si v Zavádí totiž povinnost, že student bude muset mít účet u jediné banky po dobu splácení, co 20 let.             Akademici Dobeše také kritizují, že půjčku na školné budou absolventi splácet, plat dosáhne dvojnásobku minimální mzdy. Tedy 16 tisíc korun, pokud by se školné platilo u 500 korun nižší hranice, než s jakou počítalo programové prohlášení vlády. Absolventi měli školné splácet až po dosažení průměrného platu v zemi, který teď činí 24 tisíc korun.             Školné by mělo být až 10 tisíc za semestr. Jeho výběr by prý přišel státní kas ročně. Vyplývá to z materiálu, jímž ministerstvo vypořádalo připomínky. Jenže akademici, n VŠE v Praze Richard Hindls, jsou toho názoru, že náklady na zavedení a fungování systému b důsledku v řádu miliard. Porušení zákona Rektoři rovněž kritizují Dobešův záměr zřídit novou instituci - Národní akreditační agentu by jistě znamenal nárok na státní rozpočet, přitom ve srovnání se stávající Akreditační ko prokazatelný obsahový přínos,“ stojí ve stanovisku konference rektorů. Té se nelíbí ani zř míst profesorů a docentů vázaných na konkrétní vysoké školy. Akademická obec Dobešovi ale že porušil zákon, když předložil návrhy do legislativního procesu bez jejich projednání s vysokých škol.             Na přípravu reformy mělo ministerstvo původně 91 milionů korun. Dobeš tvrdil, seškrtal na polovinu. Akademici soudí, že původní částka už byla dávno utracena. Audit Evr též odhalil, že školství čerpá eurodotace pochybným způsobem. Že přeplácí „odborníky“ přip vysokoškolskou reformu. Měsíčně si přišli v průměru na 114 471 korun. Rada VŠ upozornila, že za stránku a půl konečného textu věcného záměru zákona, který školn vysokých školách zavádí, utratil ministr 46,5 milionu korun. Černou tečkou za tímto výčtem kvůli Dobešovým problémům s čerpáním evropských peněz Brusel Česku finance na přípravu ref z rozpočtu vůbec neproplatí. „1968, 1989 a 2012“ Proti ministerským zákonům a způsobu jejich projednávání stojí akademická obec nebývale sj V polistopadové historii jde o nejsilnější protest českého vysokého školství proti vládní Padají slova o stávkách, demonstracích a totalitních Dobešových praktikách. Akademický sen Karlovy uvedl, že „napětí ve společnosti vyvolávají ti, kdo dychtivě a bezostyšně prosazuj pseudoreformy. Nikoli ti, kdo vnímají nebezpečí z toho vyplývající“. „Pozvat představitele akademické obce,k podání vysvětlení‘ na ministerstvo velice nepříjemně zavání totalitními zdůraznili akademici poté, co si Dobeš pozval prostřednictvím svého tiskového odboru rekto Karlovy Václava Hampla na kobereček k podání vysvětlení, proč „podněcuje k sociálním nepok             Dobeš tak reagoval na setkání akademické obce UK v Collegiu Maximu, největší p univerzity. To se odehrálo 19. ledna. „Naposledy byla posluchárna takto zaplněna v listopa se tu formovalo pojetí akademických svobod, které jsou teď návrhem zákona o vysokých školá prohlásil proděkan právnické fakulty Jan Kuklík. Podle něj navrhované záměry zákonů neděla legislativě a právu“.             Po skončení jednání vyrazily stovky lidí na protestní pochod k sídlu vlády. V nesli účastníci transparenty s heslem „Vzdělání není byznys!“ a další s letopočty 1968, 19 byl i nápis „Za svobodu vysokých škol“. Studenti zabrousili i do vzdálené historie s trans blaničtí rytíři?“ nebo „Hrr na ně!“, jenž byl doplněný červeným kalichem a skutečným cepem melouny? Mně řekli, že to jsou kroupy,“ vysmíval se Dobeš o den později v televizi Prima S Studenti tehdy vyhodili z okna 90 melounů (tolik milionů korun, jak bylo uvedeno, kritizov VŠ stála). „Když jsem nastoupil do rezortu, všichni tleskali, že chci dělat reformy. Ale k začal, tak mi říkali, že jsem se zbláznil,“ uvedl rovněž ministr. Nantl mizí a Hanka překvapivě obrátil Kritika Dobeše kvůli reformě ale přichází už i z vlastních řad. Po odporu nejstarší české ministra opouští právník a ředitel odboru Jiří Nantl, odpovídající za přípravu reformy vys Předseda Dobešovy Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání Rudolf Haňka naprosto překva že některé části zákona týkající se školného s nimi ministr vůbec nekonzultoval. Proto Dob aby předlohu vrátil k přepracování. Na Haňku se Dobeš jako na autoritu přitom odvolává nej obhajuje své záměry v rezortu.             Profesor práva cardiffské univerzity Jiří Přibáň zase vybídl ministra, aby ods protože dělá pouze ostudu. „Je mi líto rektora Hampla i ministerského předsedy Nečase, že spolupracovat,“ sdělil v ČT Přibáň. „Je to falešná hra,“ míní prezident Dobeš, spoléhající se na podporu Klause, je neústupný. Prezident ministra po bouři protest Podle Klause, který též Dobeše před časem označil za nejlepšího polistopadového ministra š „akademickou svobodu falešná“ a aktéři by se měli rozhodnout, oč jim ve skutečnosti běží. že jsem velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje,“ uvedl pro ČRo p něho bojují akademici současně na více protichůdných frontách. Jednak za uchování údajných svobod a zároveň proti školnému.             Klaus potřebu přijetí zákonů obhajoval slovy: „O tom, že se naše vysoké školst dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu, se nemusíme přesvědčovat. K usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u s tom si štěbetají vrabci na střeše. Neboli reforma je nezbytná.“ Pro ilustraci uveďme, že v počet studentů VŠ 203 tisíc. Nyní jich je 408 tisíc. V roce 2003 bylo v Česku 34 soukromýc dnes jich je 46. Veřejných je 26, státní jsou dvě.             Prezident míní, že „pokud vysoké školy touží po naprosté nezávislosti na státu samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků, to je elementární a Klause „se pohybujeme ve světě veřejného školství, které platí stát, respektive daňoví pop také stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval“. „Neexistuje paragrafové znení“ Klaus uvítal, že se k reformě a její potřebě vyjádřil i premiér Petr Nečas. Ten protesty o nepřiměřené. „V tuto chvíli startovat ohňostroj protestů je neadekvátní. Neexistuje dokonc znění příslušných zákonů, jedná se o věcný záměr, navíc dokonce ani neprojednaný vládou,“ Dodal, že změnu systému vnímá jako důležitou a nezbytnou.             Nečas ministra podpořil naposledy začátkem ledna, když byl Dobeš kritizován br auditory za neprůhledné čerpání evropských dotací. Naopak TOP 09 žádá Dobešův okamžitý odc „Ministerstvo školství jde do pekel,“ řekl šéf poslanckého klubu TOP 09 a Starostů a nezáv Gazdík. Rektor UK Václav Hampl označil prezidentovu kritiku za nepochopení postoje vysokýc se mi věřit, že některé části svého vyjádření pan prezident takto vyslovil,“ uvedl Hampl v Pro rektora jsou paušální tvrzení „naprosto nepochopitelná“. Návrhy zákonů jsou podle UK n zlikvidují vysoké školy a ohrožují budoucnost Česka. Dobešovo setkání s šéfy akademických uskutečnilo předminulý týden, skončilo krachem. Vzápětí ministr slíbil rektorům, že s nimi ještě jednat. Dobeš chce jednat, ale nechce nic měnit „Jestli je tu něco, co v drtivé většině rektorům vadí, dělá problémy či v čem vidí rizika paragrafovém znění, tak někdy začátkem února se o tom budeme bavit,“ řekl po jednání s rek tím, že na školné se ale nedostalo. Se zástupci vysokých škol hodlá prodiskutovat návrhy, zasedání Legislativní rady vlády, jež se reformou bude zabývat. Za nezbytné považuje Dobeš rektoři měli aktuální verzi připravované legislativy. Ministr upozornil, že větší část pův byla už do poslední verze zapracována.             „Rektoři reformy neodmítají, ale chtějí zákon umožňující vysokým školám práci vzdělání a výzkumu,“ řekl pak místopředseda České konference rektorů Vladimír Večerek. Dob postoj k budoucím setkáním ale podle rektorů není zárukou, jak návrhy dopadnou. Akademici Dobeš nezohlednil jejich 11 zásadních připomínek. Syn expremiéra v čele kritiku Jistou perličkou je, že šéfem nově zvolené Rady vysokých škol, jež dál požaduje stažení a obou chystaných zákonů, se stal Jakub Fischer, syn expremiéra Jana Fischera. Fischer junio zaštiťoval vysokoškolskou reformu v době otcovy úřednické vlády za tehdejší ministryně ško Kopicové. „Považuji teď za klíčové si sednout zpátky k jednacímu stolu a i v rámci Rady vy rozdělit, které připomínky považujeme za závažné a které za méně závažné,“ říká Fischer v PROFIT (celý rozhovor si přečtete na straně 28).             Hlavní problém současné krize ale netkví ani tak v návrzích zákonů, ale v hist kdy stát vnutil školám masifikaci. „Vzpomeňme, jak jsme se museli stydět, že zaostáváme po když máme tak málo vysokoškolských studentů a absolventů. A tak se nabíralo hlava nehlava, o přežití,“ konstatoval prorektor UK Stanislav Štech. Neregulované otevření dveří většinov soukromým školám vedlo podle něj k inflaci titulů, poklesu kvality a postupnému upevnění n vzdělání si lze koupit. „Na závěr následovalo razantní puštění žilou. Snížení veřejných vý školství nás dostalo na jednu z nejnižších příček mezi zeměmi OECD,“ dodává prorektor.             Systém samozřejmě problémy má. Vůbec to ale nedokazuje, že vznikly jako prostý jednotlivých selhávajících škol, nebo dokonce jedinců. A ani to, že lékem na problémy je ú léčbu novým veřejným řízením škol a směřováním k fungování univerzity jako firmy.