Dobrá Rada nad zlato ****************************************************************************************** * Dobrá Rada nad zlato ****************************************************************************************** 3.2.2012    Lidové noviny    Strana 11    Názory, autor: RUDOLF ZAHRADNÍK , ÚHEL POHLEDU V posledních letech je funkce a postavení Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) většinou tomu tak vždy. Polistopadové vlády věděly, že s takovým tělesem se jim, v oblasti vědy a v vládnutí usnadní a bude odborně kvalifikované. Vskutku prvá rada, které předsedal fyzik An byla asi osmičlenná, složená z osobností vědy; jejím členem byl i Otto Wichterle a Ladisla Předseda měl dva horlivé asistenty, M. Kalouska a právničku Dr. Zaoralovou. Rovněž rada da matematikem Igorem Němcem, byla na tom podobně příznivě, nebylo to byrokratické těleso. Sp obou předsedů těchto rad bylo trpělivé naslouchání členům rady a neuplatňoval se ani stín zásahů.             Situace se později začala zhoršovat. Mnozí místopředsedové vlády, kteří se sta rady, začali entuziasticky a prvé schůze rady se vždy zúčastnili. Další složky jejich agen menšin) jim však zabránily v pokračování a výkonné moci v Radě se ujal administrátor. Úřed zdatný (bohužel s povahou manipulátora), který však o vědě konce 20. a začátku 21. století skoro nic. A tak neudivuje, že chystal na každou další schůzi rostoucí porci administrativ členy rady. Věda se zvolna vytrácela. Dokonce i pouhé slovo věda se znelíbilo, označení vý znělo některým lépe, stejně dobře jako znělo v letech 1950-1989. Jak víme, tehdejší úsilí a obávám se, že neblahé pokusy posledních let vedou k podobnému konci. Název rady byl rozš inovace, což celé věci dodává punc iracionality. Za chvíli sdělím proč. Scestné snahy Právem se lze ptát, v čem chybujeme. Lze to rozdělit do tří bodů.             Za prvé jsou scestné snahy řídit vědu podle zásad parlamentní demokracie. Těle co říci v oblasti kultury (vědy, umění), musí sestávat z osobností, jež tvoří odbornou špi či umění. Navíc má vždy jít o lidi cti, lidi spravedlivé, harmonické a nezaujaté. Takoví e být však vůle požádat právě je o účast v radě. Zcela falešná je víra, že například každý ř AV či každý z hodnostářů vysokých škol má kvalifikaci býti členem rady. Není tomu tak. Sou dobře charakterizuje fakt, že klíčové pozice v radě a v Grantové agentuře ČR jsou obsazeny sociologem a doktorkou filozofie. To si mohu dovolit říci, protože po léta jsem usiloval o pro humanitní a socioekonomické vědy, takže by nebylo namístě se domnívat, že těmto oblast Lidé s tímto vzděláním jsou však stěží schopni říci něco potřebného v oblasti vědy (ve smy science).             Za druhé, to, co výkonná a legislativní moc potřebuje, se týká přírodních věd, inženýrských disciplín a ovšem matematiky; v oblasti ekonomické, právní a politologické si moc poradí sama. Ve světě klíčové pozice v poradním tělese bývají obsazeny nositeli Nobelo mezinárodně respektovanými autoritami. Neobávejme se, ač Jaroslav Heyrovský ani Otto Wicht odborníků s jejich rysy máme pro vytvoření rady dost. Je však pozoruhodné, s jakou důsledn tělese nevyskytují. Tito jedinci, stejně jako byl Otto Wichterle, jsou učenci s mezinárodn zhusta univerzální vzdělanci, se srdečným vztahem ke kultuře a umění a znalí ( i v mezinár spolupráce v trojúhelníku VŠ - průmysl - AV. Slušným zdrojem takových je Učená společnost společnosti je v radě jen velmi málo jedinců, někdy (skoro) žádní. Naopak houževnatě se v drží lidé, zdatní manipulátoři, které lze trefně označit jako aparátčíky vědy. Jejich vliv podíl příspěvku pro základní výzkum a roste podpora směrem k (soukromému) průmyslu. Tito l aby jedinci jejich smýšlení tvořili přes 50 procent členů, takže při hlasování mohou prosa přejí. Za třetí, mezi obyčejnými zeměmi (sever, západ a jih Evropy, USA, Japonsko) má ČR neobyčej Průmysl v obyčejných zemích většinou chce od vědy ideje a podněty, aplikace si obvykle pře dokonale vybavených laboratořích, dělat sami. Pokud jde o inovace, myšlenkový výkvět firem potřebují, aby obstáli v konkurenci. Velice ovšem stojí o konzultace se svými poradci z řa učitelů a významných badatelů mimouniverzitního výzkumu. Tamní firmy zhusta přispívají vyd výzkum; myšlenka, že by rozpočtové peníze státu mohly mít k dispozici na svůj aplikovaný v nesmyslná. Nelze to zaměňovat s podporou státu v souvislosti s veleprojekty, které přesahu možnosti i veliké firmy. Jde například o projekty spjaté s jadernou fúzí, jaderné elektrár jaderný odpad z klasických zařízení, či o hybridní vozidla. Přesto z určitých oblastí je u na „odklonění“ rozpočtových peněz směrem k ministerstvu průmyslu a obchodu; část jejich pr vyvolává útrpný úsměv. Navíc významné podniky v ČR už léta nejsou ve zdejších rukou. Stojí jeden z prvých zásahů - při vstupu zahraničního majitele - byl spojen se zrušením často zd výzkumu s tím, že si jej obstarají sami v mateřské firmě. Pokleslosti, podvody, korupce V souvislosti s úvahou o vědě nelze opominout poznámku o ško zasvěcení už léta pozorují pokles úrovně ve všech složkách školského systému. Myslívá se n hlavnímu se však věnuje nejmenší pozornost: jsou to učitelské sbory, jejich kvalita, finan a postavení ve společnosti. Tísnivý je pohled na ohromný počet vysokých škol. Společným ry že nemají řádný, skutečný učitelský sbor. To nemění nic na tom, že počet docentů a profeso velký a neustále narůstá. Mnohé habilitace by v obyčejném světě neobstály. To však určitým ne bezmocným) nevadí. Touha po titulech je totiž ohromná a u některých nepotlačitelná. Běd lidé z oblasti politické moci bez zábran využívají odborné ubohosti a mravní pokleslosti n či jejich částí k tomu, aby získali některý z titulů. Při odhalení nepoctivostí a podvodů váhavě a vlažně. Ostatně tak je tomu při většině pokleslostí, podvodů a všeobjímající koru celé společnosti. Úroveň činnosti ministerstva školství vzbuzuje už léta obavy a pohoršení. Absurdní průběh maturity, hrozné nepořádky v čerpání unijních peněz či vrchnostenský přístup k reprezentac to je jen pár ilustrací bídy. Nedostatečné financování zdejší nejlepší univerzity, Univerz pro ostudu. Pokud jde o školné, je to pro ČR, s ohledem na její povahu a na roli vzděláván pochybný. Denně se lidé dovídají z médií o únicích stamilionů či miliard. Snížením počtu p procent by zabezpečilo školství na delší dobu. Navíc by to dovolilo zvát k hostování vynik učitele a badatele na delší dobu. U srovnání s poměry v obyčejném světě jsme tradičně v ub             Kuriózně působí návrhy, podle nichž by měly být univerzity vedeny podobně jako podniky. Doporučují to lidé, jimž je vedení průmyslového podniku podobně cizí jako požadav život univerzity. Je to jeden z projevů široce probíhající amatérizace, patrné i ve veřejn Člověku je líto, je-li svědkem, když někdo, jenž si vede dobře v určité oblasti, je povolá jehož tematika je mu upřímně a hluboce cizí. Námitka, že jde jen o politickou funkci s tím provede dobře aparát onoho úřadu, u nás neplatí. Takové aparáty mají jistě ve Velké Britán dalších západních zemích, ne však my.             Možná že by u nás bylo lépe, kdyby klíčové osobnosti politického života měly d renomovaným vědcem. Ti, kteří se vtírají do jejich přízně, bývají podřadné kvality. *** Ač Heyrovský ani Wichterle už nežijí, odborníků s jejich rysy máme pro vytvoření rady dost pozoruhodné, s jakou důsledností se v tomto tělese nevyskytují.