Hollandová

3.2.2012    Hospodářské noviny, Strana 12,   Kultura,   Jindřiška Bláhová, autor: Film

Češi mohli o Palachovi natočit už dávno, kdyby chtěli, říká režisérka

Tak dlouho váhali čeští filmaři s hraným filmem o osudu Jana Palacha, až ho natočí polská režisérka. I tak by se dala s trochou nadsázky shrnout situace kolem snímku o jednom ze symbolů českých dějin, který začne v březnu natáčet podle scénáře studenta FAMU Štěpána Hulíka přední polská režisérka Agnieszka Hollandová.

            „Nemám mindrák z toho, že bych se pouštěla do kultury cizí země,“ říká Hollandová, „Čeští filmaři měli přes dvacet let, aby film udělali, asi k tomu neměli chuť,“ dodává. Pro Hollandovou, která aktuálně v Česku film připravuje, navíc česká kultura není zase tak cizí. V době, kdy se Palach upálil, studovala na pražské FAMU.

Anatomie normalizace Detaily o trojdílném snímku Hořící keř v produkci HBO a mladé společnosti Nutprodukce tvůrci tají. Ví se zatím jen to, že Palachův příběh bude odvyprávěn ve třech sedmdesátiminutových epizodách, které budou sledovat časové období jednoho roku 69–70 s epilogem palachiády v roce 1989. Jedním z míst, kde se bude natáčet, je nevyhnutelně Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. „Zdá se mi, že Palachův příběh není možné vyprávět jednoduše chronologicky jako klasickou biografii, takový přístup podle mě mine to podstatné,“ prozrazuje trochu o dramaturgii přístupu k tématu Štěpán Hulík. „Je to také trochu anatomie normalizace,“ dodává Hollandová, která normalizaci v Česku sama zažila.

            „Cítila jsem se povolaná, protože jsem žila v šedesátých letech v Praze. Znala jsem některé přímé účastníky. Když se Palach upálil, tak jsem sice byla v Polsku, ale události se mě velmi dotkly,“ vysvětluje režisérka, proč neváhala přijmout nabídku film natočit. Navíc ji prý zajímalo, jak se na Palacha a jeho dobu dívá generace mladší, která ji nezažila. Do Česka se mohla vrátit až po Palachově pohřbu, protože jí Poláci nedali výjezdní doložku. Ještě více režisérku zasáhlo a ovlivnilo její názor na svět, když se upálil Jan Zajíc. „To už jsem v Praze byla a velmi rychle mi došlo,že už to nikoho nezajímá. Byla to pro mě naprostá deziluze,“popisuje. O tom, že je režisérce téma Palach blízké,svědčí i její rozhodnutí stát se patronkou webu janpalach.com, který letos vrámci vzpomínkových akcí spustila studentská rada FF UK.

            Na nabídku projekt realizovat prý kývla okamžitě po přečtení první verze scénáře, kterou jí zaslal po dohodě s HBO scenárista Štěpán Hulík. „Setkali jsme se tehdy s paní Hollandovou v kavárně ve Waršavě a scénář se jí líbil. Jen si vyhradila právo rozhodnout se definitivně, až uvidí rozepsané scénáře ke třem dílům. Naštěstí se jí líbily i ty,“ upřesňuje Hulík.

Česká televize neměla zájem Scénář k filmu vznikal čtyři roky. Nejprve měl podobu celovečerního filmu, který Hulík napsal jako bakalářskou práci na FAMU podvedením Petra Jarchovského. Scénáři pomáhala na svět i dramaturgyně Marcela Pittermanová. Sám Jarchovský ostatně společně s Janem Hřebejkem údajně kolem Palacha „kroužili“, ale nevěděli, jak téma uchopit. Hulík nabídl námět České televizi, odkud se mu neozvali. Potom společně s Nutprodukcí nabídli projekt HBO,na jejíž návrh pak Hulík scénář přepracoval do třech dílů.

            Čtené zkoušky s herci začnou 16. února. Podrobnosti o projektu zveřejní tvůrci a producenti filmu 21. února, těsně před odletem Agnieszky Hollandové do Los Angeles na předávání Oscarů. Její snímek V temnotách o životě Leopolda Sohy, který se za druhé světové války snažil zachránit Židy z města Lvov, je nominován v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Pro Hollandovou je to už třetí nominace. Natáčet se začne 1.března. V té době už by tak mohl být film o Palachovi spojen s držitelkou Oscara.