Pánové, kteří na sebe dobře slyší ****************************************************************************************** * Pánové, kteří na sebe dobře slyší ****************************************************************************************** 4.2.2012, Mladá fronta DNES    Strana 10, Názory, autor: Josef Chuchma        Ministr školství Josef Dobeš možná dokonale klame tělem a při neveřejných jednáních ve své rozvážně, zdrženlivě, usebraně, konstruktivně i systematicky, nicméně jeho veřejná prezent a personální politika podivuhodná. Usuzováno pouze z té veřejné tváře Josefa Dobeše je zře ministerského křesla nikdy neměl usednout. Jeho náměstek pro vysoké školy Ivan Wilhelm, pr fyziky a v letech 2000 až 2006 rektor Univerzity Karlovy, by s takovým náhledem na svého n možná nesouhlasil, nicméně distingovaná tvář profesora, který 1. května oslaví sedmdesátin Dobešových veřejných vyjádřeních dojem fíkového listu, kterýmá zakrýt nahotu páně ministra             Nyní vychází najevo, že Evropská unie uvažuje o zastavení dotací Operačnímu pr pro konkurenceschopnost, což je nějakých padesát miliard, neboť ministerstvo pod Dobešovým náležitě sestavit podklady pro jejich čerpání. Zato si ministr dokáže na úřad přitáhnout p             Vysokými posty spjatými s ministerstvem školství nyní proplouvá někdejší telev Jiří Baumruk, který kdysi z Kavčích hor odešel kvůli podezření ze střetu zájmů a později s coby předseda Rady České televize; k tomu si střihl „působení“ na radnici Prahy 5 za staro proslulého Milana Jančíka.             Nově na ministerstvu přibyl Antonín Zelenka, Dobeš jej pověřil šéfováním tisko Zelenka, původně učitel ze základní školy, který se před dvaceti lety rozhodl být žurnalis svou kariéru vyměnit pěknou řádku postů redakčních i tiskových mluvčích, je rovněž členem rozhlasu, přičemž zákon o této instituci uvádí, že členství v radě je neslučitelné s funkc správě, kterou ministerstvo dozajista je. V Zelenkově profesním životopise, zavěšeném na s rozhlasové rady, jaksi chybí, že počátkem roku 2000, v době krize na Kavčích horách, byl r takzvané Bobovize.             Baumruk i Zelenka náleží do sorty věčně připravených a odhodlaných mutantů mez a PR činností, mutantů, kteří se motají tam, kde jsou politici, funkce a (pokud možno veře pociťují vzájemnou přitažlivost s věcně veřejným Dobešem, to asi nebude náhoda.             Až třetinový podíl špatného dopravního značení na tuzemských smrtelných nehodá vyhlížející strašidelně a naprosto zbytečně (současně však nepomiňme, že vloni na českých nejméně lidí za několik desítek let). Není to však zároveň číslo úplně překvapující, alesp kdo byť jen občas vozidlo řídí. Narazit na nečitelný shluk dopravních značek není žádné um potkat se se zrádným místem, u něhož zaklejete: „Sakra, proč sem nedali značku?!“ Značný p značení na nehodách má i jednu možná přehlíženou souvislost: rostoucí počet vizuálních ata „Zareklamování“ prostor kolem silnic nutně vede k rozptylování a únavě zraku. I když si my nevnímáte, stejně je do sebe „bokem“ dostáváte, pracují ve vás a odebírají kapacitu mysli, vše zpracovat. Zahlušování smyslů spěje k tomu, že jednou za nás budou řídit automaty.