Petr Hartman: Protestující studenti ****************************************************************************************** * Petr Hartman: Protestující studenti ****************************************************************************************** Ministrovi školství Josefu Dobešovi se podařilo dostat do ulic nejvíc protestujících stude 1989. Jejich nespokojenost míří na připravovanou reformu vysokého školství. Konkrétně mají výhrady například k fungování tzv. rady veřejné vysoké školy. Ta má schvalo i její rozpočet. Způsob jejího jmenování a její kompetence vyvolávají obavy z toho, že se vliv akademické obce na chod konkrétní školy. Autoři reformy oponují, že změna posílí tzv. způsob řízení. Pod tímto termínem si lze představit nejrůznější věci. Veřejné vysoké školy které by měly produkovat zisk. Měly by poskytovat kvalitní vzdělání a vytvářet dostatečný kritické myšlení a pro výzkum. To se může dostávat do rozporu s manažerským způsobem řízen měl mít stát možnost určitým způsobem fungování vysokých škol korigovat. To se v současné už formou státního rozpočtu, ze kterého jsou financovány, nebo pomocí akreditační komise. možnosti názorně vykresluje dění kolem plzeňských práv.  Další výhrady se týkají připravovaného systému tzv. funkčních míst docentů a profesorů. Zj řečeno, pokud budou tato místa obsazena, nemusí mít škola zájem na působení dalších docent v tomto vzdělávacím ústavu. Autoři návrhu argumentují tím, že ve většině srovnatelných zem funkční místa existují. Zároveň je považují za jeden ze způsobů, jak omezit to, že někteří hned na několika školách a že si tím vysloužili označení létající profesoři.  V neposlední řadě hodně nevole vyvolalo připravované zavedení školného. Autoři tento krok tím, že by mělo zvýšit šanci studovat více lidem. Nemělo překročit hranici 10 000 korun za a záleželo by pouze na dané škole, jakou částku by si zvolila. Toto opatření měl doprováze nejrůznějších stipendií a také půjček. Úroky z ní měli splácet po skončení studia, půjčku že by dosáhli příjmu převyšujícího průměrný plat v zemi. Návrh byl později upraven na dvoj minima, s čímž akademická obec nesouhlasí. Hlavně kvůli tomu, že nově zvolená hranice je v ta původní.  Reforma vysokých škol se má vztahovat rovněž na způsob hodnocení jejich kvality. Ten se má přidělování akreditací a vnitřního hodnocení škol. Nově nastavený systém by prý měl zajist porovnání kvality jednotlivých vzdělávacích ústavů. Problém je v tom, že v návrhu se objev fráze, které se dají vykládat nejrůznějším způsobem.  Zkrátka připravovaná reforma se výrazným způsobem dotýká fungování vysokých škol. Je proto že vyvolává polemiku i obavy ze změny, proto její prosazení není jednoduché. Pokud ke změn jen těžko toho lze dosáhnout silou. Reforma by měla vyplynout ze spolupráce politiků, stát a akademické obce. Podle dostupných informací je k tomu zatím hodně daleko. Navíc některé zmatené, legislativně nepřipravené a někdy si vzájemně protiřečí. Tyto skutečnosti dodávaj odpůrcům současného návrhu reformy. Vládě patrně nezbude nic jiného, než změny vrátit do f odstranit jednotlivé chyby, případně jasnými argumenty podpořit konkrétní návrhy. Dosavadn vyvolává obavy, zda toho lze v současné době dosáhnout.  Ministr Josef Dobeš nebudí v akademické obci důvěru. Také kvůli tomu, že nebral dostatečně připomínky. O některých změnách se navíc dozvídala se zpožděním, nebo spíše z médií. V sou vzájemná důvěra bude jen těžko obnovovat. A příliš na tom nemění ani slib premiéra Petra N hodlá o změnách s akademickou obcí dále jednat.