Zkoušení bych nejraději zrušila ****************************************************************************************** * Zkoušení bych nejraději zrušila ****************************************************************************************** 24. 2. 2012, Hospodářské noviny, rubrika: Česko, strana 2, autor: Julie Daňková Energická doktorka Alena Skálová tráví podstatnou část svého času na konferencích mezi eli patology. Zvou si ji, aby jim přednášela o nových formách nádorů, které rozklíčovala pod m plzeňské laboratoři. Rozpoznávat nádorová onemocnění učí i mediky plzeňské Lékařské fakult Karlovy. „Netoleruji neznalost studentů v příznacích nemocí, když se je nenaučí vnímat, un důležitá diagnóza,“ říká sedmapadesátiletá profesorka Skálová. Tento rozhovor je poslední HN přibližují zajímavé vysokoškolské kantory. Má být inspirací pro studenty, jimž v únoru podání přihlášek na univerzity. HN: Když se řekne patologie, tak většinu lidí napadne mrtvola a pitva. Je to opravdu tak? To je jenom v seriálech, že sličná patoložka pitvá nebožtíky. Devadesát procent času tráví vyšetřujeme v mikroskopu a děláme diagnózu pro živé pacienty. Pitvy jsou na ústupu v celém je to drahé, a navíc to bere dost času. Určitě se pitvá méně než dřív a já jsem jenom ráda nebyla moje nejoblíbenější činnost. HN: Proč by si patologii měli vybrat čerství absolventi medicíny? Protože je to obor, který se rozvíjí víc než kdy dřív, dává možnost nahlížet do příčin nem nádorů. Ze vzorků tkání můžeme nejen říct, o jaký typ nádoru se jedná, ale určit i mnohé j způsob šíření, rizika a určit prognózu pacienta. Můžeme tak účinně přispět k zavedení cíle některých typů nádorů namísto chemoterapie, která má spoustu vedlejších účinků. HN: Máte pověst spíše milé zkoušející. Baví vás zkoušet? To jsem ráda. Myslím si, že chování vyučujících ke studentům má být na vysoké úrovni. Jsou a musíme se k nim chovat profesionálně a spravedlivě. Je jasné, že u zkoušky toho umím víc ale to neznamená, že si ho proto budu nějak dobírat. Zkoušení mě ale nebaví. Dokonce jsme přemýšleli, jestli bychom tu zkoušku z patologie mohli úplně zrušit a nechat studenty, ať jen dobrovolně, ale to se nedá. HN: Nad čím při zkoušení přivřete oko a přes co naopak nejede vlak? Určitě zavírám oči nad detaily. To, co člověk se nenaučí do detailů, tak se při určité int zkušenosti dozví z knih. Co netoleruji, je neznalost studentů v příznacích nemocí. Když se známky na nemocném, tak jim unikne nějaká důležitá diagnóza. HN: Jací jsou dnešní medici? Stejně jako posluchači jiných vysokých škol si užívají svobody, to my jsme neměli. Pro mě nejdůležitější životní preference. I medikům se snažím dávat hodně osobní svobody, ale je zbraň. Někteří se brání, říkají, že bychom je měli více zkoušet, aby je to přinutilo se uč na části studentů nelíbí, nehodlám nikoho zkoušet každý týden. HN: Využívají medici možnost studia v zahraničí? My je musíme přemlouvat. Buď se bojí, nebo jsou pohodlní. Já bych jezdila pořád. HN: Třeba se obávají, že jim zkoušky ze zahraničí neuznáte. Těžce bojuji s některými kolegy, kteří to nechtějí uznávat. Ale jako proděkanka jsem zaříd stáže ze zahraničí uznávalo studentům studijní oddělení bez účasti vyučujících příslušného se v tom opravdu studenty podporovat. Ta zahraniční zkušenost je nezaplatitelná, i kdyby s menší objem teorie než tady. Mají daleko větší rozhled v oboru a získají úplně jiné kvalit HN: A co vy? Jak často vyrážíte na zahraniční konference? Často a ráda. Když se po roce 90 otevřely hranice, tak jsem hned vyjela na stipendium do F začala jezdit na různé evropské kongresy patologů a také se mi začalo dařit publikovat v z už vyjíždím velmi často jako „vyzvaný řečník“ na pozvání. Loni mě oslovili turečtí patolog chystám do Jižní Afriky. HN: A co předměty, kde by se budoucí lékaři učili například základům práva či komunikaci s Nemáme možnost moc rozšířit výuku, studenti jsou už tak přetížení. Po návratu ze školy dom třeba šest až osm hodin denně. Ovšem zrovna právní aspekty medicíny začínají být důležitěj a my je nabízíme alespoň v rámci volitelných předmětů. HN: Odpočinete si někdy od mikroskopu a od studentů? Odpočívat se musí. Když odpočívám, tak se snažím dělat něco pro zdraví – kolo, lyže, jóga. neváží vlastního zdraví, tak to mě dráždí.