Fuj byznysu a jiné

28.2.2012    Lidové noviny    Strana 18    Akademie, autor: Radka Kvačková       

ŠKOLA

Řekněme své ne školské reformě, vyzývají vysokoškoláci a vysvětlují, že se nechtějí stát studenty-zákazníky, na které plánované zavedení školného uvrhne pouze dluhy. Podle nich se vzdělání nesmí stát nástrojem byznysu. No, zní to hezky, slovo byznys budí žádoucí odpor, ale možná by se těch mladých lidí měl někdo zeptat, za jaké peníze vlastně studují. Nejsou to náhodou i peníze z toho byznysu? Neškodilo by, kdyby se studenti, ale i jejich učitelé podívali na rozpočtový výhled pro příští dva roky, z něhož jasně vyplývá, že peněz pro školy v rámci rozpočtové kázně výrazně ubude. Na nějaké příspěvky z kapes vzdělávaných je, aspoň pokud se má zajistit určitá úroveň vysokých škol, nejvyšší čas. A je jedno, jestli je nazveme školným (od kterého Dobeš couvá), nebo zápisným. Věcné návrhy dvou reformních zákonů posuzovala minulý týden Legislativní rada vlády. A přestože v ní působí hlavně odborníci z akademického prostředí, které se vůči reformě hlasitě vymezuje, kupodivu je nesmetla ze stolu jako úplně špatné. Doporučila jen pár věcí k dopracování. A prý tam byla i nezanedbatelná část lidí, kteří s materiály neměli žádný problém.

Studovat vysokou školu ve Velké Británii je drahé. Školné, zavedené mimochodem labouristy, a nikoliv pravicovými konzervativci, tam činí až devět tisíc liber (cca 270 tisíc korun) ročně. Počet lidí, kteří se hlásí na vysoké školy, se přitom nesnižuje, ba naopak. Podle BBC jich ještě nikdy nebylo tolik jako teď.

            Co se ale mění, je počet kurzů, u nás bychom snad mohli říct studijních programů a oborů, jichž v posledních letech ubyla víc než čtvrtina. Ne proto, že by jich školy méně vypisovaly, nýbrž proto, že si mnohé z těch programů už studenti prostě nevolí, protože by je neuživily. Uvažují reálněji než dřív a namísto toho, aby absolvovali jednooborový program například z matematiky, snaží se graduovat rovnou z kombinovaného programu matematikafyzika nebo matematika-inženýrství. Důvod je zřejmý. Hledají vzdělání, které jim usnadní uplatnění a tím i splácení drahého školného. Absolvent Policejní akademie ČR se nemůže stát koncipientem, a tím pádem ani advokátem. Rozhodl o tom Nejvyšší soud. Zrušil tak verdikt Městského soudu v Praze, který přiznal v roce 2009 právo stát se koncipientem absolventovi Policejní akademie ČR. Ten je přesvědčen, že například v trestním právu, kriminalistice a správním právu ho Policejní akademie připravila možná lépe než právnické fakulty. Není vyloučeno, že má pravdu.

Děti z mateřských, základních a středních škol nasbíraly v podzimním Recyklohraní téměř 440 tun elektroodpadu. Zapojilo se 230 000 školáků a každý z nich odevzdal do sběru téměř dva kilogramy elektrošrotu. Až na osmadvacet žáků Základní školy v Liběšicích na Lounsku, kde připadá na každého 453 kilogramů. A pak ty děti poměřujte jednotnými testy!