Spi sladce, školné

29.2.2012    Hospodářské noviny    Strana 8    Názory

    Jiří Leschtina        

O tom, že Josef Dobeš je chaot, jsme se mohli přesvědčit už mnohokrát. V posledních dnech ale jeho těkavost kulminovala. Předevčírem zrušil školné a nahradil ho platbou pro „věčné“ studenty. Pak se vyspal a ráno přišel s myšlenkou zápisného za semestr.

            Nejhorší ale je, že koalice, namísto aby Dobeše odstranila, sama začíná trpět jeho těkavým reformismem. Příznaky se objevily u premiéra, který plány ministra školství označil za reálné varianty. A školné, jež má vláda v programu, se stalo ze dne na den variantou nereálnou.

            V podobě plateb za prodloužené studium přitom Dobeš navrhuje něco, k čemu řada univerzit dávno přistoupila. Na Vysoké škole ekonomické nebo Masarykově univerzitě jde o částky daleko vyšší, než navrhuje ministr. A zápisné? To je suma sice nově zvažovaná, ale ve srovnání se školným symbolická.

Vládní koalice prostě zabalila školné v okamžiku, kdy šance na jeho schválení byly největší. Jistě, rektoři protestovali. Ale také proto, že Dobeš směřoval k tomu, aby výnosy ze školného plynuly do rozpočtu ministerstva a odtud teprve do škol. A tenhle Dobešův přerozdělovací pud sjednotil rektory. Kdyby ale peníze měly jít přímo na konta univerzit, mnozí jejich šéfové by se na školné dívali jinak.

            Proč ale takový bleskový obrat v koalici? Podzimní volby se blíží. A v okamžiku, kdy Kalousek vykreslil před milionáři, důchodci i živnostníky obraz uskrovnění, nechtěla vláda provokovat Dobešovým školným.

            Je ale možný i jiný pohled. Právě ve stínu Kalouskových drakonických opatření by školné prošlo. A když už má koalice tratit preference kvůli obecnému zvýšení daní, zatípnutím školného to už nezachrání.

            Jenže těkavý reformismus je choroba záludná. A nakonec se může stát, že Kalouskovy návrhy skončí ve stejně znetvořené podobě jako Dobešovo školné.