Proč ten neklid ****************************************************************************************** * Proč ten neklid ****************************************************************************************** 29.2.2012    Mladá fronta DNES    Strana 10    Názory, autor:   Jan Sládek        „Levičácká verbež“ není ta skutečná hrozba Nevěřím, že žádat domácnosti o pomoc s financováním školství a zároveň podporovat ministra přichází školství o miliardy, je součástí tradice, odpovědnosti a prosperity. Patří k českému folkloru, že veřejně organizované vyjádření nesouhlasu je ve zkratce vnímá levičáctví. Co na tom, že historie je plná případů ukazujících, že to tak jednoduché není? že máme státní svátek oslavující „boj studentů za svobodu a demokracii“, oslavující střety komunismem? Zkrátka, Týden neklidu, ve kterém akademická obec doslova otevírá akademickou zve i zástupce vlády, je prostě levičáckou akcí. V duchu této dojmologie jsou přednášky pe s radikálním studentským protestem.             Jako sociolog jsem přesvědčen o tom, že pojmy levice a pravice nedávají při po transformaci valný smysl. Beru je jako mediální zkratky, se kterými musíme žít. Nabízím vš důvodů pro pravičáky, kteří s účastí či podporou Týdne neklidu váhají. Pojmy jako občanstv veřejnost, tradice či odpovědnost sice ve zkratkách ODS, VV a TOP 09 najdeme, neškodí si v co s ohledem na celý protestní týden znamenají. Tohle není odpovědné Současné reformní úsilí vlády a ministerstva školství nelze považovat za odpovědné. Kdyby řádně by odpovídalo na připomínky pracovních skupin. Kdyby věcné záměry zákonů připravoval ministrmanažer, nemohlo by se stát, že neprojdou ani v Legislativní radě vlády, kam dorazi značným zpožděním. Odpovědné zavedení školného by jistě nevedlo k tomu, že návrh zpoplatně nepodporovali ani ti, kdo tak ještě před volbami činili (Petr Matějů, Daniel Münich, část             Vedlo je k tomu právě diletantské zpracování analýz dopadu jeho zavedení a své politiků, kteří například u varianty odloženého školného doslova ze dne na den změnili pod průměrnou mzdou na dvojnásobek mzdy minimální. Nevěřím, že toto je pravicové pojetí odpově Málo se informuje Zástupci ministerstva několikrát poukázali na nedostatečnou informovanost akademické obce reformních návrhů. Ministerstvo tak přiznává, že selhalo. A to dokonce v tom, co je v onom devadesátimilionovém projektu Reforma terciárního vzdělávání zapsáno jako cíl, totiž „průb příznivé podmínky pro přijetí reformy v cílových skupinách i v celé veřejnosti“. Ministers publikační činnost, ať si porovná, co o reformách a v jaké kvalitě napsali jeho zástupci a čase akademici. Ministr ať podá výčet diskusí, na které odmítl pozvání. Věci veřejné a tat reformy terciárního vzdělávání soukromou záležitost. Nevěřím, že toto je pravicové pojetí Obcházet zákony není pravicové S tím souvisí i fakt, že způsob zavádění těchto reforem je nedemokratický. To proto, že za návrh zákona o vysokých školách byl alespoň „naoko“ projednán, záměr zákona o finanční pom nebyl Radě vysokých škol a České konferenci rektorů poslán vůbec. Tento postup je v rozpor vysokoškolským zákonem, který jasně říká, že takové změny musí být s reprezentacemi projed opakuje způsoby, které již několikrát odmítl Ústavní soud. Nevěřím, že obcházení zákonů je Pokud jde o tradici, tato vláda ráda přirovnává veřejné hospodaření k hospodaření domácnos ústy premiéra chce, aby místo placení mobilů, večírků a drahého oblečení převzali odpovědn prostředky investovali do vysokoškolského vzdělání. Pokud si naše konzervativní vláda chce domácností, měla by – v této logice – ukázat, že výdaje na vzdělání jsou pro ni prioritou. dorovná veřejné výdaje na vzdělávání aspoň na průměr zemí EU, kde se dlouhodobě pohybujeme Tradiční konzervativní domácnosti by se pak ochotněji zadlužovaly. Nevěřím, že žádat domác financováním školství a zároveň podporovat ministra, kvůli němuž přichází školství o milia tradice, odpovědnosti a prosperity. Vláda tu neobstojí Jak tedy ukázáno, vláda v případě reforem vysokých škol neobstojí ani v měřítkách vlastníh tak pěkně shrnují názvy Občanská demokratická strana, Věci veřejné či Tradice, odpovědnost Všechny tyto strany mají své členy v akademické obci, mají tam i nemalou část svých podpor             Proto věřím, že jejich zástupci se Týdnu neklidu nediví a mezi svými voliči se se cítili ohroženi levičáckou verbeží. Naši politici mohou být na občanskost a odpovědnost