Týden neklidu na vysokých školách pokračuje

28.2.2012 12:10    ČRo 1 - Radiožurnál    Zpráva    

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Týden neklidu na vysokých školách pokračuje i dnes dalšími protestními akcemi proti plánované vládní reformě, navzdory včerejší obrátce ministra školství, který oznámil, že už netrvá na zavedení školného. Místo něj chce Josef Dobeš získat víc peněz od těch, kteří studují víc vysokých škol najednou nebo si studium prodlužují. Bylo ale školné hlavním kamenem úrazu? Naše reportérky Klára Bílá a Petra Benešová se zajímaly o názory vysokoškoláků a absolventů, kteří ho už platili, když studovali v cizině.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Paul Whitaker žije v Česku už téměř 20 let. Vyučuje angličtinu a školí pedagogy. Učitelství vystudoval na britské univerzitě v Nottinghamu a na studium si musel vydělat.

Paul WHITAKER, anglický učitel žijící v Česku

--------------------

Platil jsem kolem 2,5 tisíc liber na ten rok. Dostal jsem, no ani ne stipendium, ale asi 200 nebo 300 liber jsem dostal, fakt jako málo. Měl jsem studentský úvěr.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Popisuje studentská léta anglický učitel. Zaplatit za vzdělání bere jako samozřejmost, i když přiznává, že to není pro studenty lehké.

Paul WHITAKER, anglický učitel žijící v Česku

--------------------

Je to úplně normální, že teďka absolventi končí školu a mají vysoké dluhy prostě a pak pracujou hodně let jenom, aby splatili ty dluhy.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Absolvent medicíny na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku Tomáš Konečný vidí ale školné pozitivní.

Tomáš KONEČNÝ, absolvent medicíny na Kolumbijské univerzitě v New Yorku

--------------------

Ty nejúspěšnější školy vlastně ve Spojených státech nejsou přímo vůbec financované státem. Školné vůbec taky není nějaký důležitý příjem té školy. Přestože to školné se třeba nám v Česku může zdát astronomické, ony naprostou většinu peněz získávají od dobrovolných příspěvků absolventů.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Pro české školy tedy doslova americký sen. Tuzemské univerzity naopak dotuje stát a školy mnohdy nevědí dopředu, kolik dostanou. Reforma by mohla tuto praxi změnit a nastavit dlouhodobější smlouvy. Podle Tomáše Konečného by jiné financování a také placení školného proměnilo vztah profesorů a studentů.

Tomáš KONEČNÝ, absolvent medicíny na Kolumbijské univerzitě v New Yorku

--------------------

To vedení školy se s nimi velice pravidelně setkává a vlastně velice bedlivě naslouchá tomu, co oni říkají, protože většinou to odráží v důsledku to, jestli ti studenti budou spokojeni a v budoucnu, jestli budou té školy zpátky vlastně dávat peníze.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Zahraniční vysokoškoláci si dobře uvědomují, jaká je hodnota vzdělání. Podle toho se také zapojují do akademického života předseda České studentské unie Jiří Kohout má zkušenosti z Německa.

Jiří KOHOUT, předseda České studentské unie

--------------------

Ta rada, která volila šéfa té univerzity, schvalovala rozpočet, tak tam byla polovina lidí zvenčí a student tam byl třeba jeden ze 16. Ale když se člověk podíval na to, co pro ty studenty bylo klíčové, třeba já nevím, samospráva na kolejích, tam si studenti zařizovali všechno od A do Z, v podstatě fungování té koleje zcela řídili. Já si myslím, že je důležité, aby studenti měli silnou pozici právě v těch věcech, co se bezprostředně týkají jejich studia.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Česká samospráva vypadá jinak. Akademický senát, kde sedí minimálně třetina studentů, schvaluje rozpočet a rozhoduje o vývoji školy. Přitom studentská účast ve volbách do tohoto orgánu málokdy překročí 10 procent. Většinou je kolem 5. V zahraničí je zájem o univerzitní život mnohem vyšší. Navíc třeba na Harvardu do přímého řízení školy studenti vůbec nemluví, říká Ondřej Dietrich, který na americké škole studoval.

Ondřej DIETRICH, student Harvardu

--------------------

Na Harvardu žádný akademický senát, žádná instituce, která by byla ekvivalentem akademického senátu, není, je tam určitá jaksi studentská organizace.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Jiří Kohout z České studentské unie dodává, jak tedy podle něj samospráva v českých podmínkách funguje.

Jiří KOHOUT, předseda České studentské unie

--------------------

Ta pozice studentů v akademických senátech je zneužívána k různým partikulárním zájmům. Stačí prostě nahnat pár desítek prváků z nějakýho oboru k volbám, aby tam naházeli nějakou kandidátku a najednou máte třetinu nebo polovinu senátorů na své straně z jednoho oboru.

Klára BÍLÁ, redaktorka

--------------------

Jestli připravovaná reforma tuzemské školy vytáhne na globálním trhu nahoru, ukáže až čas. Zatím zdejší univerzity obsazují v mezinárodní žebříčcích místa ve třetí stovce.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka

--------------------

Tolik příspěvek Petry Benešové a Kláry Bílé. Vysokoškolské reformě věnujeme i dnešní Speciál Martina Veselovského. Tentokrát vysílaný z olomoucké univerzity. Pozvání přijali mimo jiné náměstek ministra školství Ivan Vilhelm a významní představitelé akademické obce. Přímý přenos vám Radiožurnál nabídne po 17. hodině a sledovat můžete i videopřenos na adrese zpravy.rozhlas.cz. Vaše otázky očekáváme už teď na facebookovém profilu pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.