TOP20 institucí v českém výzkumu ****************************************************************************************** * TOP20 institucí v českém výzkumu ****************************************************************************************** 21. 2. 2012, 01:21, Autor: Martin Rychlík Mezi dvacítkou nejlepších organizací se celých pět let udržuje třináctka fakult a ústavů, stabilnější financování. Nejvýkonnějšími vědeckými institucemi v Česku jsou dlouhodobě Mat fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK), Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ AV) a fakulty Karlovy, Masarykovy a Palackého univerzity. Jejich pořadí na špičce TOP20 nejlepší organizací se příliš nemění ani s použitou metodikou hodnocení výsledků. Vypovídá o tom minianalýza, již si pořídila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) ČESKÁ POZICE k dispozici. V hodnocení dle komplexnější metodiky 2011 uspěla v nejlepší dva z humanitních škol Filozofická fakulta UK, která obsadila šestnáctou příčku; jinak dominuj technické vědy. Hodnocení dokončila nově zvolená RVVI. „S vědomím, že dosud používaný postup je z mnoha st jsme porovnali umístění dvaceti institucí, které se v hodnocení založeném na Metodice 2011 na prvních dvaceti místech s prvními institucemi v minulých hodnoceních, prováděných podle jednotlivých let. Potvrdilo se naše očekávání, že tyto instituce patří trvale k těm nejlep POZICI první místopředsedkyně RVVI Miroslava Kopicová, jež je nyní českou „ministryní vědy Stabilní třináctka nejlepších Kopicová: Vede nás to k úvahám, jak zajistit trvalý, i když třeba mírný nárůst financí pro instituce„Jsem si vědoma jak metodických omezení, tak malého výběru. Na druhé straně nás t jak zajistit trvalý, i když třeba mírný nárůst finančních prostředků pro nejlepší instituc Kopicová. Podle ní dřívější změny v metodice (prováděné po dlouhých a často velmi emotivních debatác neměly možná až takový dopad, jaký jejich účastníci očekávali. Hned třináct institucí v ČR příslušnost v TOP20 po celých pět let v řadě! Kdo tedy patří mezi vědeckou elitu v novém h loňský rok? TOP20 „nejlepších“ organizací (dle Hodnocení 2011) 1. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy 2. Fyzikální ústav Akademie věd ČR 3. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy 4. Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 5. Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého 6. Fakulta elektrotechnická ČVUT 7. 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 8. Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR 9. Fakulta stavební ČVUT 10. Fakulta strojního inženýrství VUT 11. Fakulta strojní ČVUT 12. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT 13. Česká geologická služba 14. Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR 15. Fakulta chemicko-technologická Univerzita Pardubice 16. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy 17. Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT 18. Biologické centrum Akademie věd ČR 19. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy 20. Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR Pražský „Matfyz“, jenž zabodoval mezi českými fakultami i v žebříčku Hospodářských novin a analýze Lidových novin, si drží první místo v minulých pěti letech – nehledě na to, jak by Stříbrnou linii udržuje v témže období i Fyzikální ústav AV ČR. Pražská přírodověda přepus v TOP20 své brněnské sokyni pouze v roce 2010 – jinak se Přírodovědecká fakulta MU stále p čtvrtého místa. V čem tkví úspěch? „Úspěch Přírodovědecké fakulty UK tkví v tom, že od založení roku 1920 nejlepší tuzemští lidé v oboru, kteří instituci vdechli duch výjimečnosti. Naše bohatství nikoli v přístrojích,“ řekl ČESKÉ POZICI děkan Bohuslav Gaš. Dle něho je úspěch přírodních dán jednak vysoce hodnocenými impakty v časopisech, jednak i dobrým fungováním fakulty. „K okolním světem, publikujeme globálně, což metodika velmi vysoce oceňuje,“ říká profesor Ga V minulé „pětiletce“ uskutečnily v hodnocení největší skok (až z osmé desítky do TOP20) st fakulta ČVUT, které se loni prosadily na deváté, respektive sedmnácté místo. Pozoruhodné j geologické služby na třináctém místě, která díky výsledkům postoupila do popředí až ze tře 2009. K čemu budou nové poznatky z Hodnocení 2011? „Domnívám se, že všechny zkušenosti budou pos Hlavní očekávání nyní směřují k výsledkům právě zahajovaného projektu ministerstva školstv zvaného ,Metodika‘, který by během několika málo let měl dát hodnocení nový směr a postavi základech. Nová metodika by například mohla zohlednit více kritérií než jen hodnocení podl když výsledky zůstanou dle mého názoru důležitou součástí každého hodnocení,“ říká Kopicov Nejen s výsledky, ale i s dalšími faktory Dalšími ukazateli by mohla být míra zahraniční spolupráce, příležitosti pro mladší vědecké spolupráce s průmyslovou sférou a sférou služeb i oborové zvláštnosti. „Ať již bude nová m na jakýchkoliv parametrech, měla by přinést větší stabilitu a předvídatelnost institucioná po delší dobu, například tři roky,“ připomíná Kopicová, po premiérovi Petru Nečasovi nejvy osoba vládní rady. Těm, kdo by chtěli zjistit, proč se čelo žebříčku skoro nemění, ať již prochází jakkoli zp metodikou, Kopicová vzkazuje: „Dobrá vědecká publikace zůstává dobrou publikací za všech o tak instituce provádějící kvalitní výzkum s čilou mezinárodní spoluprací zúročí své úsilí je do jisté míry „nedůležité“, jak jsou porovnávané. Dobrá vědecká publikace zůstává dobrou vědeckou publikací za všech okolností„Otázkou zůstá jsou vnitřní metody a postupy přenositelné do jiných institucí. Ráda bych také zdůraznila, je pouze informativní a nelze je zaměňovat za odbornou srovnávací studii, která by formula měla nutně předcházet,“ doplňuje bývalá ministryně školství. Slušné hodnocení i v „humanitách“ Překvapilo první místopředsedkyni RVVI umístění některé instituce v TOP20? „V tak malé zem republika, existuje značná povědomost o nejlepších výzkumných pracovištích v každém oboru. mne tento žebříček nebyl překvapením. Ale přece musím jednu zmínit – a tou je Filozofická důkazem, že ,kafemlejnek‘ nefunguje dobře jen pro technické obory,“ říká Kopicová o své ma Děkan FF UK má z postupu pražské „fildy“ mezi špičku pochopitelně radost, nicméně upozorňu nejnovější zvolené metodiky. Docent Michal Stehlík, vzděláním historik, ČESKÉ POZICI řekl: vysoko, ale metodika hodnocení humanitních věd není podle našeho názoru ideální a je třeba pracovat.“ Ukazuje se, že v českém výzkumu jasně dominují veřejné vysoké školy spolu s Akademií věd Č ukázal audit české vědy od společnosti Technopolis. Je to zřejmé i z analýzy vědeckých výs informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV) pro rok 2010. Výkon všech univerzit byl asi 2,5krát vyšší oproti celé AV ČR, přičemž se dá očekávat nárů ve prospěch univerzit. Z objemu výzkumu by se případnými výzkumnými univerzitami mohly teo Univerzita Karlova (29 procent výkonu škol), ČVUT (12 procent), Masarykova univerzita (10 VUT v Brně nebo pražská VŠCHT, jež by eventuálním sloučením s pražskou technikou dosáhla s 18 procent. Pokud se reforma terciárního školství k něčemu takovému, jako je diverzifikace vysokých šk probojuje...