Právnické fakulty
17.2.2012, Rubrika: Příloha - Akademie, Strana: 10, Autor: kb, Téma: Právnická fakulta Do poměrně homogenní skupiny právnických fakult byly zařazeny pouze čtyři fakulty na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. Vzhledem k tomu, že právnické fakulty poskytují především dlouhé magisterské a doktorské studijní programy (nejvíce to platí pro Právnickou fakultu UK) s vyššími nároky na studenta, mají všechny v kolonce studijní funkce alespoň čtyři hvězdičky. Brno předehnalo Prahu Jinak se za poslední dva roky u všech fakult zvýšila úroveň zejména ve výzkumné funkci. Nejvíce se o to zasloužila Právnická fakulta Masarykovy univerzity, která z čela sesadila ještě před dvěma lety nejúspěšnější práva na Univerzitě Karlově. Ke stejné změně pořadí došlo v uplynulých dvou letech rovněž ve funkci mezinárodní, kde je nově na čele rovněž Právnická fakulta Masarykovy univerzity následovaná právy na UK. Nepřekvapuje, že se ani jedna z právnických fakult neprofiluje jako regionální. Také v celoživotním vzdělávání získaly nejvíce bodů právnické fakulty MU a UK. Nejvíce studentů je na právech v současnosti zapsáno v Brně, nejméně naopak v Plzni. Obecně platí, že na právnických fakultách je oproti ostatním oborovým skupinám vůbec nejnižší šance na přijetí ke studiu, neboť zájem je obrovský a kapacita škol omezená. Vůbec nejnižší je pak šance na přijetí na brněnská práva (ještě před dvěma roky to byla práva plzeňská). Z hlediska preferencí (přijali mne, nastoupím, i když mne přijali také jinam) jsou na tom právnické fakulty velmi dobře, na brněnská práva se zapisuje dokonce kolem 95 procent přijatých. Růst preferencí uchazečů zaznamenaly všechny právnické fakulty s výjimkou plzeňských práv, kde naopak došlo k propadu preferencí při zápisu z 90 procent v roce 2009 na 65 procent v roce 2011. Studenti správně předvídali, že problémy fakulty nekončí. Když už se student na práva dostane, velmi často je dokončí. Vypovídají o tom na jedné straně nízké podíly neúspěšných ukončení (nejméně, 18 procent, jich je v Praze) a naopak vysoké podíly úspěšných absolventů ve standardní době studia zvýšené o jeden rok (nejvíce 64 procent v Plzni). Po šesti letech magisterského studia stále ještě studuje 34 procent studentů Právnické fakulty UK, zatímco v Brně a Olomouci je to pouze šest procent studentů. V navazujícím magisterském programu pokračují nejčastěji bakaláři z olomouckých práv (77 procent), naopak nejméně často bakaláři z brněnských práv (22 procent). Na právech v Praze se studuje pouze v magisterských a doktorských programech. V podílu bakalářů dosahují právnické fakulty (společně s lékařskými) vůbec nejnižších hodnot, což je do značné míry způsobeno specifickým systémem právnického vzdělávání. Pro hodnocení uplatnění absolventů na trhu práce je rozhodující, že práva patří společně s medicínou a učitelstvím k nejúspěšnějším oborům. Přesto jistý nárůst podílu nezaměstnaných absolventů vykazuje olomoucká právnická fakulta. Naopak nejlepší vyhlídky při přechodu na trh práce mají absolventi z Prahy. Mají také nejvyšší průměrnou mzdu absolventů, která přesahuje 44 tisíc korun měsíčně. Funkce a profily: Právnické fakulty 2012 Studijní Mezinárodní Právnická fakulta UK ***** *** Právnická fakulta MU **** *** Právnická fakulta UP **** ** Fakulta právnická ZČU **** *** Výzkumná / umělecká Regionální Celoživotní **** *** **** **** *** **** ** *** * *** Průběh studia od přijímacího řízení až po přechod absolventů na trh práce Právnické fakulty 2012 zapsaní šance studenti na přijetí preference 2011/2012 ke studiu při zápisu Právnická fakulta UK 726 25% 87% Právnická fakulta MU 913 19% 95% Právnická fakulta UP 380 24% 70% Fakulta právnická ZČU 356 25% 65% neúspěšné ukončení studia prodlužování studia absolventi úspěšní 18% 34% 47% 31% 6% 63% 31% 6% 62% 22% 14% 64% bakaláři pokračující nezaměstnanost průměrná mzda ve studiu absolventů absolventů - 1% 44 123 22% 2% 39 278 77% 9% 27 966 30% 2% - |
|