Přírodovědecké fakulty
17.2.2012, Rubrika: Příloha - Akademie, Strana: 9, Autor: kb, Téma: Přírodovědecká fakulta Do skupiny přírodovědeckých je zařazeno celkem devět fakult. Nově se mezi nimi objevila Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, která vznikla teprve v roce 2010. Přírodovědecké fakulty patří mezi nejúspěšnější ve funkci výzkumné. Některé fakulty poskytují převážně nebo dokonce téměř výhradně bakalářské programy (nejvíce obě ústecké fakulty a nová královéhradecká, kde bakaláři tvoří více než 80 procent studentů), jiné se ve větší míře zaměřují rovněž na programy magisterské. Ve funkci mezinárodní vede čtyřhvězdičková přírodověda Masarykovy univerzity v Brně, která je zároveň jednou z pouhých tří fakult, které si v počtech hvězdiček v této funkci polepšily. Ve výzkumu dosahuje nejvyššího hodnocení hned pět fakult (oproti třem před dvěma lety), na druhé straně jiné tři fakulty získaly ve výzkumné funkci pouze dvě hvězdičky. Jako nejvíce regionální se profiluje Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity, která je zároveň v čele z hlediska celoživotního vzdělávání. Nejvíc studentů je v probíhajícím akademickém roce zapsáno na přírodovědě v Olomouci (o prvenství připravila brněnskou přírodovědu), naopak nejméně na nejmladší přírodovědě královéhradecké. Sázkou na jistotu je Plzeň Šance na přijetí ke studiu jsou ve srovnání s jinými skupinami fakult poměrně vysoké a s výjimkou přírodovědy na Masarykově univerzitě v Brně zůstávají stabilní nebo mírně rostou. Největší procento uchazečů přijímá plzeňská Fakulta aplikovaných věd (96 procent), naopak relativně nejobtížnější je dostat se na přírodovědu do Ostravy (57 procent úspěšných uchazečů). Preference uchazečů při zápisu ke studiu jsou dosti rozdílné. Zatímco například do Brna se zapisuje 55 procent přijatých, na Přírodovědeckou fakultu do Ostravy nebo na Fakultu aplikovaných věd do Plzně je to téměř celých sto procent. Vyšší šance na přijetí ke studiu na přírodovědách s sebou však přinášejí vyšší pravděpodobnost neúspěšných ukončení. Z hlediska uplatnění na trhu práce jsou na tom absolventi přírodovědeckých fakult společně s absolventy fakult zemědělských hůře než ostatní, a jejich situace se navíc mírně zhoršuje. Z výsledků výzkumu REFLEX 2010 vyplývá, že průměrný plat absolventů přírodovědeckých fakult se zhruba čtyři roky po ukončení studia pohybuje kolem 25 tisíc Kč měsíčně. Přírodovědecké Funkce a profily: fakulty 2012 Studijní Mezinárodní Přírodovědecká fakulta UK ***** *** Přírodovědecká fakulta JU **** ** Přírodovědecká fakulta UJEP * * Fakulta životního prostředí UJEP * * Přírodovědecká fakulta MU ***** Přírodovědecká fakulta UP **** * Přírodovědecká fakulta OU *** ** Přírodovědecká fakulta UHK ** ** Fakulta aplikovaných věd ZČU **** *** Výzkumná umělecká / Regionální Celoživotní ***** ** *** ***** *** ** ** **** ** ** **** **** ***** ** ***** **** ** *** ***** ***** ** ** *** ***** **** ** Přírodovědecké fakulty 2012 zapsaní šance studenti na přijetí 2011/2012 ke studiu Přírodovědecká fakulta UK 784 65% Přírodovědecká fakulta JU 286 69% Přírodovědecká fakulta UJEP 461 69% Fakulta životního prostředí UJEP 386 84% Přírodovědecká fakulta MU 900 69% Přírodovědecká fakulta UP 1297 79% Přírodovědecká fakulta OU 789 57% Přírodovědecká fakulta UHK 112 67% Fakulta aplikovaných věd ZČU 572 96% Průběh studia od přijímacího řízení až po přechod absolventů na trh práce preference při zápisu neúspěšné ukončení studia prodlužování studia absolventi úspěšní pokračující ve bakaláři studiu 67% 33% 6% 61% 94% 69% 30% 12% 58% 93% 77% 76% 4% 19% 68% 76% 70% 2% 28% 83% 55% 52% 3% 45% 91% 68% 64% 5% 30% 91% 97% 57% 4% 39% 79% 75% - - - - 96% 66% 3% 31% 85% nezaměstnanost absolventů absolventů průměrná mzda 4% 26 595 8% - 15% - 14% 23 388 11% 24038 11% 26 878 17% 27 331 - - 1% - |
|