Vyberte si nejvhodnější fakultu ****************************************************************************************** * Vyberte si nejvhodnější fakultu ****************************************************************************************** 17.2.2012, Rubrika: Příloha - Akademie, Strana: 1, Autor: aka, Téma: Pedagogická fakulta Odborníci ze Střediska vzdělávací politiky zhodnotili pro Lidové noviny silné i slabší str vysokých škol Vybírat si vysokou školu není dnes jednoduché. Vysoké školství se rychle mění a čím dál mé tradičním představám. Počet studentů nejen u nás, ale i v jiných zemích v minulých desetil vzrostl. Na vysoké školy v Česku nyní nastupuje přes polovinu populačního ročníku. Z toho již nejde jen o vzdělávání elity a o centra špičkové vědy. Nadprůměrných výsledků nemůže d instituce. Rozhodně ne ve všech činnostech současně. Vysoké školy se profilují různě. Některé mají předpoklady stát se mezinárodně uznávanými v univerzitami v širokém spektru oborů, jiné se zaměřují pouze na vybrané oblasti výzkumu a vytvářejí podmínky pro potřebnou specializaci. Mnohé vysoké školy své uplatnění spatřují z další zajišťují například přenos znalostí a výsledků aplikovaného výzkumu mezi malé a stře regionu, kde působí. Nejen u nás, ale i v jiných zemích přitom většinou chybí všeobecně přístupné a srozumiteln o kvalitě, výkonnosti, zaměření a funkcích jednotlivých škol, což mimo jiné zpomaluje prop celoevropského prostoru vysokého školství. Posledních několik let vycházejí různé srovnávací žebříčky (například tzv. Šanghajský žebř společný žebříček agentury Thomson Reuters a Times Higher Education – THE nebo QS World Un Ranking), které se ale většinou zaměřují především na nejsnáze měřitelnou výkonnost škol v Tím se ovšem redukuje jejich rozmanitost na jediný rozměr a opomíjejí se ostatní funkce. V vysoké školy tlačí do činností, které pro mnohé z nich nemusí být vůbec efektivní. Od mezi českému hodnocení Proto některé nové celoevropské projekty usilují o srovnávání vysokých š různých funkcí. Mezi nejznámější patří například mezinárodní projekty U-map a U-Multirank, (CHEPS na univerzitě v Twente) a Němci (instituce pro rozvoj vysokých škol CHE). Výsledkem srovnání ovšem nebudou žebříčky, ale spíše informace o tom, v čem spočívají silné stránky školy, jaké jsou její hlavní charakteristiky a směry vývoje. Odborníci ze Střediska vzdělá Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Koucký aAleš Bartušek vyšli z těchto me aktivit a definovali šest základních funkcí českých vysokých škol: studijní, mezinárodní, uměleckou, podnikatelskou, regionální a celoživotní (podrobněji v textu Hodnocené funkce v fakult na této straně). Ty pak na základě vlastních analýz více než stovky údajů získaných 2011 z různých zdrojů obodovali. Dosažené hodnoty (počet bodů) u všech šesti funkcí vytvářejí profil vysoké školy, který mů uchazečům o vysokoškolské vzdělání mnohé napovědět. Přitom platí: čím víc hvězdiček, tím l Nebylo by však dobré hodnocení absolutizovat. Přestože jde o poměrně přesné údaje zpracova experty, nemohou říct o jednotlivých školách všechno. *** Hodnocené funkce vysokých škol a fakult * Studijní funkce vyjadřuje míru orientace školy na magisterské a doktorské studijní progr doktorských a magisterských programů, tím víc hvězdiček. * Mezinárodní funkce vypovídá o zapojení školy do mezinárodních aktivit, výměn studentů či ze zahraničních zdrojů. * Výzkumná / umělecká funkce charakterizuje rozsah a úroveň jak vědecké, výzkumné a vývojo umělecké činnosti vysoké školy v mezinárodním i národním kontextu. * Podnikatelská funkce vyjadřuje míru spolupráce školy s partnery a výši prostředků, které z jiných než veřejných zdrojů například v rámci projektů s podnikatelským sektorem (sledov vysokých škol, ne u fakult). * Regionální funkce vypovídá o orientaci vysoké školy na regionální problematiku, o rozptý hlediska jejich bydliště a o míře spolupráce školy s kraji a městy. * Celoživotní funkce charakterizuje, do jaké míry se vysoká škola zaměřuje na distanční a studium, další vzdělávání a vzdělávání dospělých nebo seniorů.