Chce ministerstvo vykleštit univerzity? ****************************************************************************************** * Chce ministerstvo vykleštit univerzity? ****************************************************************************************** 16.2.2012 Hospodářské noviny,  Strana 11,  Názory, autor: Pavel Mertlík        Vysokoškolská reforma, kvůli které dnes protestují studenti i pedagogové, vychází ze dvou omylů. V prvním případě jde o to, jak vymezit vztah studentů k vysoké škole. Návrh reformy že studenti jsou zákazníky svých škol. Podle mého názoru bychom je ale měli považovat za a členy akademické obce. Univerzita je společenství badatelů, kteří kriticky studují existuj o světě a v návaznosti na ně samostatně a originálně svět zkoumají a snaží se o něm dobrat mezi nimi zkušenější - graduovaní, to jest profesoři a další s nižšími grády, kteří vyučuj zkušené, dosud negraduované. Mají různé postavení, ale všichni jsou na jedné lodi a společ poznáním, které testují a prověřují v učených disputacích. Tak tomu je nebo má být na univ a odtud, z podstaty univerzity jako badatelského společenství, vyplývají akademické svobod samospráva. Je ovšem přirozené, že státní moc - zejména totalitní a autoritářské režimy, a ony - se snaží univerzitní výsady potlačit nebo omezit. Kritické myšlení a svobodné bádání moc nepohodlné a nepříjemné a pro špatnou státní moc je často vysoce nebezpečné. Obranný reflex státu U nás jsme se dočkali restituce akademických svobod po desetiletích j před dvaadvaceti lety. Nyní státní moc pracuje na jejich omezení, na přeměně akademické sa ornamentální ozdobu vysokých škol a na jejím nahrazení zvnějšku mocensky dosazenou rozhodo (přesun rozhodovacích pravomocí z akademických senátů na správní rady tvořené osobami, kte akademické obce) a také na reglementaci obsahu vysokoškolského vzdělávání (vláda může naří „kvalifikační rámec“ a základní charakteristiky vysokoškolského vzdělání … vyzná se v nich než graduovaní akademičtí občané jak z dotyčné univerzity, tak jejich kolegové a účastníci neformálních „peer review“ z univerzit konkurenčních). V kontextu poznatků o snižující se v ČR (viz např. každý rok pravidelně se opakující pokles hodnocení konkurenceschopnosti če veřejného sektoru ročenkami World Competitiveness Yearbook a World Competitiveness Report) těžko může někoho překvapit. Je to sebeobranný reflex státní moci, přirozený, ovšem kontra a společensky škodlivý. Snaha státní moci o potlačení principu akademického občanství a o vztahem dodavatel-zákazník je organickou součástí této snahy o omezení akademických svobod samosprávy univerzit.             Vztah vysoké školy a studentů jako poskytovatele služby a zákazníků má smysl u vzdělávání, které nemá vědecké ambice. Dojde-li k rozdělení vysokých škol na univerzity (b orientované) a neuniverzitní vysoké školy poskytující odborné profesní vzdělání (jako např Fachhochschulen), může uplatnění klientského modelu vztahu školy a studenta zákazníka na n vysokých školách být rozumné. V praxi to tak ostatně u nás víceméně funguje v sektoru souk škol. Použití tohoto modelu u univerzit by však znamenalo vykleštění jejich podstaty. Naví v rozporu s existující praxí u nás i ve světě: na univerzitách přece pokročilí studenti - a nejlepší studenti magisterského studia -zajišťují významnou část badatelského výzkumu. D postdokové v nejproduktivnějším vědeckém věku bývají cennou součástí „lidského kapitálu“, disponují, a ve vyšších stupních vysokoškolského studia také je, anebo by být mělo, těžišt univerzit. Jsou snad takoví studenti pouhými klienty své alma mater? S tvůrčím přínosem st počítají studijní předpisy, které přece požadují původnost a poznatkovou přínosnost absolv kvalifikačních prací (u bakalářského studia to, pravda, při jeho dnešní masovosti není pří požadavek). Vysokoškolské vzdělání není soukromý statek Absolventi vysokých škol mívají vyšší příjmy n středním a nižším vzděláním. U nás je tato diference, kvůli dosud relativně nízkému podílu na trhu práce, ve srovnání např. se západoevropskými zeměmi zvláště výrazná, jakkoli se v již začíná snižovat - vysokoškoláků rychle přibývá a na trhu práce se musí často spokojit tradičně zaujímali středoškoláci. Je zřejmé, že investice do vzdělání se vyplatí a trh vys oceňuje. Vysokoškolské vzdělání bezesporu má nebo může mít atributy soukromého statku.             Také ale platí, že s růstem vzdělanosti populace zpravidla roste konkurencesch Vyšší vzdělanost generuje více pracovních míst. Společnost vzdělaných lidí bývá kultivovan ohleduplnější, humánnější, poměry v ní bývají méně drastické a méně ponižující. Jistě, nen historie zná řadu případů opačného vývoje včetně zločinného zneužívání vysoké kvalifikace. tendence taková není. Vysoké vzdělání tak zpravidla má přínos i pro ostatní. Často pomáhá důchody. To jsou atributy veřejného statku.             Navíc existuje řada oborů vysokoškolského vzdělání, kde souvislost důchodů se kvalifikace je slabá, pokud vůbec nějaká. Např. čeští učitelé a učitelky o tom vědí své.             Vysokoškolské vzdělání je tedy smíšený statek. Ani čistě soukromý, ani čistě v význam vzdělání jako nabývacího titulu důchodů, pak roste i podíl soukromé složky statku v donedávna. S masovým rozšířením vysokoškolského vzdělání se tato vazba zřejmě začíná měnit trh začíná rozlišovat mezi špičkovým a „standardním“ vysokoškolským vzděláním.             Školné na vysokých školách je rozumný koncept, pokud vychází z tržní hodnoty v vzdělání, resp. přesněji z rozdílu mezi tržní cenou vysokoškolského a středoškolského vzdě rozumný je ovšem koncept veřejného financování - podíl veřejných rozpočtů na financování v by měl odpovídat míře, v níž má vysokoškolské vzdělání odpovídající atributy veřejného sta veřejnými a soukromými benefity z něj není u různých oborů stejný a tomu by měl odpovídat veřejnou a soukromou složkou financování. U řady „neziskově“ orientovaných studijních obor podíl soukromé složky, tj. školného, logicky nulový nebo blízký nule.             A ještě poznámka k tvůrčí činnosti studentů a jejich odborným výsledkům vytvoř studia - tady by podle logiky trhu naopak měla platit vysoká škola studentovi, pokud z jeh plodů benefituje.