Interview s poslankyní za TOP 09 Annou Putnovou ****************************************************************************************** * Interview s poslankyní za TOP 09 Annou Putnovou ****************************************************************************************** 16.2.2012, 22:10, Pořad: Studio STOP, Téma: Ostatní Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Příjemný večer, vážení. I dnes je pro vás připraveno Interview Studia STOP. Od mikrofonu s Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Jana Šmídová. Pozvání do studia dnes přijala Anna Putnová, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení Brně, poslankyně za TOP 09, která předsedá výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tě večer, paní docentko. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Dobrý večer. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ministr školství Dobeš předložil vládě věcné záměry zákonů, které mění řízení univerzit a pro studenty. Návrh reforem vyvolal ovšem bouřlivé reakce, jak uvnitř akademické obce, tak Mezi kritiky patří i bývalý rektor Masarykovy univerzity, donedávna děkan Fakulty informat univerzitě a čerstvě zvolený místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška. Jiří ZLATUŠKA, profesor, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vy -------------------- Tak, uvědomme si, že celá ta reforma začala v době Topolánkovy vlády. Byla spojena s tehde školství paní Kopicovou. A s jejím ze začátku náměstkem, poté šéfem toho projektu Petrem M vznikla nejen ta takzvaná Bílá kniha, ale rozběhl se i evropský projekt zvaný Individuální národní reforma terciárního vzdělávání, za nějakých těch, bratru, 93 milionů. To bylo těch které studenti symbolicky vyhazovali z oken při tom protestu. To je evropský projekt, do k si předepsali, že se jednak vysoké školství zreformuje. A jednak tam předepsali jako závaz také termíny, ve kterých se budou ty zákony předkládat vládě. Takže v okamžiku, kdy teď mi musel předložit do konce roku ten věcný návrh vládě, to byl jednak legislativní plán vlády důvod, o kterém se interně na ministerstvu velice dobře ví, že kdyby se to nesplnilo, tak jeden z těch parametrů toho projektu, a to znamená musejí se vracet peníze. Mimochodem, kd tolik o té nezávislosti, tak jako ztratíme svoji suverenitu, když se budeme připojovat k n k euru údajně. A neztrácíme suverenitu v okamžiku, kdy si nově jmenovaná vláda do svého pr prohlášení dává cíle, které jsou ve skutečnosti z tohoto evropského projektu. Dalo by se ř na začátku někde pan Topolánek, paní Kopicová a Petr Matějů vlastně nastavili už ten zbyte reformátoři jsou lidé, kteří jsou na tom velice finančně zainteresováni, protože celá ta o čerpáním evropských fondů a tím auditem, tak to, že tam byly mzdy, které byly mnohem vyšší povolené maxima, ty víc než sto tisíc měsíčně jako přilepšení k platu na svých domovských tohle jsou finance, které jsou hodně dobrou motivací pro to, aby se také objevovala spoust potom budou chválit ty reformní snahy, protože jsou na těch projektech zainteresováni. A p tohle všechno zastavilo a udělala by se jenom nějaká novela, o které teď třeba mluví posla mají podle mého názoru pravdu, tak se naráz ukáže, že král je nahý a že se tady utrácely v něco, co není pravda jenom proto, aby skončily v kapsách těchto lidí. A mimochodem 10 proc by v každém případě platila Česká republika, když si vezmu 10 procent z těch 90 milionů, t milionů, kdyby zde bylo volných 9 milionů, tak je slušný zákon se vším všudy napsaný dávno Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Řekl Českému rozhlasu 6 profesor Jiří Zlatuška. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Paní docentko, my jsme tady slyšeli velice kritická slova pana Zlatušky. On dokonce tvrdí, reformy vlastně je zbytečným projektem, že by stačilo něco mnohem uměřenějšího a dokonce s vaši stranu TOP 09, že s tím souhlasí. Tak jsem se chtěl zeptat, jak vidíte vy v této chví a jak ji vidí TOP 09? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já bych chtěla říct, že znám názory pana profesora Zlatušky a myslím si, že v řadě věcí je souhlasit. Je možné s ním souhlasit v tom, že oba věcné záměry zákonů, které se týkají jak školství, tak financování vysokých škol, byly připravovány poměrně ve velkém chvatu a bylo ve fázi, kde by potřebovaly ještě dopracovat a potřebovaly by ještě čas uzrát. A ten čas t Čili v tomto směru já plně souhlasím. TOP 09, kterou zastupuji, šla do voleb s tím, že chc reformu vysokého školství, která by umožnila vyšší konkurenceschopnost, vyšší kvalitu vzdě motivaci studentů. Myslím si, že proti tomu nejsou ani vysoké školy, nejsou proti tomu ani akademičtí pracovníci, a není, nejsou proti tomu ani studenti. Otázka je, jak se ta reform pan profesor mluvil o novele v souvislosti s návrhem TOP 09, je tomu skutečně tak. My se d dobře provedená novela by nemusela být v žádném případě méně reformní než nový zákon. Jde té novely napíše. Protože řada věcí funguje, řada věcí v rámci vysokých škol je nastavená kde jsou ta kritická místa, ke kterým bychom se měli vyjádřit a domníváme se, že novelou b postavit tak, aby to uspokojovalo tu současnou situaci. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Takže do značné míry souhlasíte s panem Zlatuškou, že ten současný návrh je příliš ambició nic moc dobrého nepřináší? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já bych to rozdělila na dvě části. Pokud jde o ten věcný záměr pro řízení vysokých škol, t najít řadu pozitivních prvků, o kterých je potřeba ještě mluvit a se kterými bychom měli p budoucna, ať už je to novela nebo nový zákon. Pokud jde o ten druhý věcný záměr, který je financování vysokého školství, tak ten si myslím, že ten se dostal legislativní radě vlády podobě, která je syrová, která vyžaduje ještě velmi intenzivní práci. Já jsem při nějaké p řekla, že to není ani polotovar, že to jsou jenom popsány suroviny, ze kterých by se mělo uvařit. Takže to je opravdu jenom nástin toho, jak by to mohlo vypadat. A ještě jsou vůči připomínky. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A námi diskutovaný problém stále doutná. Dnes večer mají rektoři jednat o reformě vysokých jednání České konference rektorů si proto pozvali premiéra Petra Nečase a také ministra šk Dobeše. Ten akademikům už několikrát slíbil, že jednání o přípravě reformy budou pokračova materiály za žádnou cenu zpět nevezme. Podle rektorů jsou ale návrhy zákonů špatně připrav Univerzity Karlovy Václav Hampl. Václav HAMPL, rektor Univerzity Karlovy -------------------- Rektorům jednoznačně jde o kvalitu vysokého školství. Veřejné vysoké školy jednoznačně sto systém umožňoval jim pracovat na kvalitě, zlepšovat kvalitu, včetně samozřejmě kvalitní vě školách. A ty obavy opravdu jsou, že ten zákon o vysokých školách, ten věcný záměr, takže jednom deklaratorně a proklamativně a tvrzením, ale nikoliv nezbytně těmi faktickými ustan Petr HOLUB, moderátor -------------------- Paní Putnová, vy se poté, co natočíme Interview Studia STOP, vydáte na zmíněné jednání. S jdete? Pouze vyslechnout názory rektorů? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Nikoli, já tam budu mít také možnost prezentovat názory jednak školského výboru, protože š složený z poslanců jednotlivých stran, tak tam není jednotný názor. Takže já se mohu snaži to, co školský výbor může v dané situaci udělat. To znamená přinášet věcnou diskusi, která emocemi, která se bude snažit jít k meritu věci. To je jedna rovina. No, a pochopitelně ta stanovisko TOP 09, protože se domnívám, že si veřejnost, odborná veřejnost naše stanovisko jednoznačně znát. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Tak nám ho prozraďte, už jste leccos nakonec prozradila v tom předchozím rozhovoru. Nicmén třeba, že pana ministra Dobeše přesvědčíte, aby to všechno tedy stáhnul a začlo se s čistý se s tou novelou? Nebo co si myslíte, že by bylo optimální výsledek onoho jednání? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já myslím, že není třeba vylívat vaničku i s dítětem. Protože se přece jenom hodně udělalo velký zájem, vzbudilo to jakousi hrdost a starost o univerzity, jak ze strany studentů, ta akademických pracovníků. Ti přinesli do toho návrhu svoje názory a byla by škody. Kdybycho začneme úplně s čistým stolem. Tady se skutečně odvedlo kus práce a já si myslím, že je na a je na čem stavět. Ale jestli dovolíte, já bych řekla, v čem vidím ten hlavní problém. Hl podle soudu mého a tak, jak jsme to diskutovali v naší straně je v tom, že během posledníc selhával ve své regulatorní roli. My dnes kritizujeme zcela oprávněně, že je mnoho vysokýc přece nezakládají univerzity samy. Vysoké školy jsou, pokud jsou veřejné, tak jsou ustanov jsou soukromé, tak musí mít státní souhlas ministerstva školství. My kritizujeme, že je mn je to díky financování normativnímu na hlavu. Každý zodpovědný rektor se musel snažit získ svoji univerzitu. A když v roce 92 tento systém byl spuštěný, tak se řeklo, že je to zkuše a že se za 2 roky k tomu vrátíme, vyhodnotíme to a podle toho budeme financovat vysoké ško se nestalo. My dnes hodnotíme jako vážnou věc a jako riziko vyhodnocujeme to, že klesá úro Bodejť by ne, když 60 procent populace končí dokonce v magisterském programu. Tak samozřej aby se tomu přizpůsobily i ta curricula jednotlivých studijních oborů. Vadí nám, že nemáme kontrolovanou kvalitu. Ale akreditační komise je orgán, který má minimální profesionální z jsou regulatorní funkce, které má stát a ve kterých svoji roli neplnil řádně. A dnes se do situace, že se prostřednictvím vysokoškolského zákona chce zvýšit kontrola vysokých škol, jaké je zadání pro vysoké školy. Takže principielně mně na těchto záměrech zákonů vadí to, říkají, jak mají školy co dělat, ale neříká se, jaké je jejich zadání. Kolik mají mít stud bakalářském studijním programu, kolik v magisterském. Zda budou rozdíly mezi tím, jak se b bakaláři a jak se budou financovat magistři. To jsou zásadní věci, které by měla politická na stůl. A to je ten hlavní přínos, se kterým tam chci vystoupit a chtěla bych na to upozo Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy jste tady celkem přesvědčivě popsala asi značnou část nedostatků, kterými trpí vysoké š jste o tom hovořila, tak jsem si říkal, že asi hovoříte úplně o něčem jiném, nebo o nějaké o té, která teď byla předložena do vlády. Rozuměl jsem tomu správně? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Myslím si, že jsem se asi špatně vyjádřila, nebo jsme si nerozuměli úplně dobře. Ale já js že je potřeba tedy začít řešit to zásadní. Aby ministerstvo, respektive vláda řekla univer očekává. A ta, ty zákony by měly jít v duchu toho očekávání, které zadá politická reprezen vidinou nikoliv 5 let, neřku-li funkčního období. Ale s vidinou 20 let, protože než vychov odborníka, tak to vezme minimálně 15 let. Takže jedině v tomto horizontu má ta reforma výz poslouží i zákony, které by měly na to pamatovat. Ale prvotní je to zadání, politické zadá jako země směřovat, čím se chceme jako země živit. A z toho vyplývá, které odvětví, či pří chceme více protěžovat, které méně. A od toho se odvíjí řada dalších věcí. Nicméně zákony duchu tohoto záměru, který by měla učinit vláda. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A vláda tímto směrem podle vás neuvažuje? Nakonec jste její součástí jako TOP 09. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Musím říct, že pan premiér Nečas v tomto směru má poměrně jasnou představu. Koneckonců koa tak, jak definuje úkoly pro terciární vzdělání, mluví jednoznačnou řečí. Mluví o tom, že j diferencovat školy, že je třeba se zaměřit na kvalitu, že je třeba mimo jiné zavést také š zdrojem pro další financování vysokých škol. Takže já bych řekla, že pan premiér v těchto silně nakloněn tomu, abychom šli touto cestou. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP dnes debatuje s Annou Putnovou, poslankyní za TOP 09. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Já bych se zeptal úplně teď takovou věcnou otázkou. Protože by mě to zajímalo, a asi lecko vládě věcné návrhy reformních zákonů. Ale vláda o nich zatím nejednala. Občas se to interp právě TOP 09 ty zákony kritizuje, a tudíž, když vláda není jednotná, nemá smysl jednat, ne bude nejbližší scénář, pokud jde o ty věcné návrhy zákonů? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Pokud vím, oba věcné návrhy zákonů jsou na Legislativní radě vlády. A příští týden se také je skupina, která je ustavena specielně pro tyto dva zákony, aby jednala o dalším postupu. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ona ta situace je mnohem spletitější. Nakonec ministr školství Josef Dobeš je kritizován m souvisí se vším. Paní docentko, stále vaše strana trvá na tom, aby ministr školství rezign kvůli problémům s čerpáním evropských dotací. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Tento požadavek vznesl pan předseda poslaneckého klubu. V mezičase se ukázalo, že řada věc hlediska organizace ministerstva, nebo z hlediska čerpání fondů nefunguje. Otázka odstoupe je pochopitelně na panu ministru samotném. Aby tu situaci vyhodnotil. Já ji považuji za ve Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Velmi vážnou, nicméně udržitelnou? Nebo neudržitelnou? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- To je zase otázka pro pana premiéra. Já bych chtěla být v tomto smyslu, bych řekla, koalič takže se k tomu asi nevyjádřím. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Kdybychom se teď podívali na to, jak vysokoškolská reforma vznikala a jak vypadá, už to zm pan profesor Zlatuška. Tak ona se celkem jednoznačně inspirovala britskou reformou, zvlášt sociální zabezpečení studentů a o typ školného. A tady ale se nabízí logická otázka, než s začne nějak diskutovat, jestli vůbec může být Velká Británie vzorem pro Česko? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já jsem o tom přemýšlela, když jsem procházela ty záměry. Samozřejmě těch pohledů je celá říct, že inspirací je, je dobře se inspirovat v zahraničí a podívat se, co kde funguje a c Ale já jsem měla možnost také sama na sobě trochu poznat tu britskou výchovu a ten britský vzdělávání. A musím říct, že tam existuje jednak velká hierarchie v rámci společnosti. A t hierarchie mezi jednotlivými typy vysokých škol. U nás jsme mnohem benevolentnější, u nás nemáme tu diverzifikaci takovou, takže pokud bychom chtěli jít třeba tímto směrem, diverzi na základě výsledků podle britského vzoru, tak to je věc, která by se dala poměrně snadno druhou stranu, kdybychom to vzali i z toho společenského pohledu, tak já jsem měla možnost a studovat tam nějakou dobu. A musím říct, že díky té ostré hierarchii, která se v britské projevuje, tam většinou lidé, kteří se narodí v nějakých sociálně méně dobrých podmínkách, získat vysokoškolské vzdělání. V tomto směru my jsme zcela jiný národ. A máme to v histori tradice. I chudí rodiče, pokud měli nadané dítě, tak bylo jejich největší ctižádostí, aby vzdělání. To v té anglické společnosti není. Další věc, která je docela významná a taková britský systém, vzdělání je dnes pro ně průmysl, který také exportují. Oni nejenom, že maj ze studentů, kteří kvůli jazyku a tradici a úrovni vzdělávání přijíždějí do Británie studo svoje programy, ať už komerční, nebo zcela řádné, regulérní Master programy exportují do o A je to jistý druh neokolonialismu, protože oni s tím pochopitelně i svoje hodnoty a kultu A to jsou všechno zdroje příjmů. Takže těch rozdílností je tam celá řada. Nicméně třeba kv školství, zájem o studenty, to je něco, s čím bychom se měli ztotožnit a měli bychom si to mustr. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ten český návrh reformy, zvláště, jak ho přijal někdejší pan náměstek Matějů, tak on kopír detailně ten anglický model, byť tedy to bylo konzultováno s experty OECD. Myslíte si tedy měl lépe promyslet a nepřejímat to tak okamžitě a nenechat se tolik kolonizovat britským v Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já jsem přesvědčená, že my nemůžeme převzít do puntíku žádný zahraniční model. Musíme vych situace. A bylo by to, bylo by znamenalo to revoluční změnu, která není úplně předvídateln výsledků, takže toho bych se velmi obávala a v tomto směru bych se držela jakýchsi konzerv A přejímala bych jenom velmi opatrně. Ten, ten námět britský se inspiroval především z hle školného, protože podobně jako v tom záměru, původním záměru bylo to, že se bude, že budou absolventi, kteří budou ze svého vzdělání profitovat. To znamená čím víc budou vydělávat, platit. Pokud nedosáhnou průměrné mzdy. V Anglii to bylo, myslím, 15 tisíc liber nastavené mzdy aktuální. Tak nebudou platit. S tím, že za 25 let to mají v Británii nastavené tak, ž pokud se jim to nedaří splatit, tak se jim ta, to školné odpustí. No, a my jsme se dostali změn, které probíhaly během diskusí o věcných záměrech k tomu, že z průměrného platu se st minimální mzdy. Takže když si vezmeme, že průměrná mzda je 23, 24 tisíc, dvojnásobek minim 16 tisíc, tak jsme vlastně na dvou třetinách toho, té původně zamýšlené částky. A to je ob to jsou věci, které jsou nepřijatelné. A je tam řada jiných věcí. Takže jako inspirace to dobře, ale je potřeba zůstat v těch českých podmínkách. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- My samozřejmě o školném se budeme ještě v průběhu našeho rozhovoru bavit, ale hovořili jsm specificích a jedno tady máme. V Česku jsou vysokoškolští studenti považováni za děti. Pro dostávají sociální podporu včetně slev na daních. Tento model je poněkud v evropských pomě Měl by se změnit, nebo jaký je váš názor, paní docentko? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Je pravda, že se dostáváme do takových absurdních situací, že šestadvacetileté děti jsou s rodiče vůči nim mají vyživovací povinnost. A má to také svoje komické, nebo tragikomické s se občas stane, že se nějaký rodič přijde mě na fakultu zeptat, jak jeho dítě prospívá. A nemohu říct. Přestože ho doma financují, živí a šatí, tak já mu nemohu říct, jak jejich dí protože už je to dospělé dítě. Tento model pochopitelně způsobuje také to, že ta závislost je dlouhá. Na druhou stranu myslím si, že tento zákon se snaží, pokud by se skutečně podař granty, půjčky aplikovat, tak by měl umožnit mladým lidem, aby se postavili na vlastní noh úplně do důsledků tu daňovou politiku a tu vazbu mezi rodiči a dětmi. Takhle asi tu ambici Petr HOLUB, moderátor -------------------- Ale s touto částí reformy souhlasíte, jak je nastavena? Aspoň v obrysech. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Myslíte, aby byla, aby byly studentské granty a půjčky, které by umožnily těm mladým lidem osamostatnit se? Ano, já se domnívám, že by to bylo zdravé. Nejenom pro ty děti, ale že by i pro ekonomiku. Protože oni by poznali trochu dřív, o něco dřív, jaký je život a neznali hotel, což se často stává. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A souhlasíte s tím, aby stát zajistil stejnou sociální podporu studentům veřejných i soukr škol? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Tak, pokud jde o studenty soukromých vysokých škol, tak je třeba říct, že oni mají statut 26 let jsou bráni jako studenti a platí se za ně sociální a zdravotní pojištění. Čili oni zdrojů poměrně dobře jaksi, bych řekla, zásobeni v tomto smyslu a je to, je to ošetřené. N pokud jde o podporu studentů, tak dnes existují sociální stipendia. A ta sociální stipendi tvrdě nastavená. Na to dosáhne asi jenom promile studentů. Bylo by asi absurdní, kdyby stu vysokých škol žádali o to sociální stipendium, které na veřejných vysokých školách, já kdy to je jenom pro sirotky. Petr HOLUB, moderátor -------------------- V Německu tam to sociální stipendium bere tak třetina všech studentů. Vůbec jeho nejvyšší eur měsíčně, takže jde o vysokou částku. Myslíte si, že tento model by u nás měl, mělo smy Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já jsem přesvědčená, že je třeba to nějak diferencovat. A že je třeba, aby se umožnilo i m kteří nespadají až na tu hranici téměř bídy, aby měli možnost jít studovat. Protože vím, j když kamarádky mého věku jsou třeba samoživitelky, bydlí na jižní Moravě a mají držet 2 dě škole, veřejné vysoké škole. To je téměř neřešitelný problém. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP stále debatuje s poslankyní za TOP 09 Annou Putnovou. A nyní jdeme k onomu p školnému. Jeho zavádění vzbuzuje značné protesty. Opět ze všech koutů české veřejnosti. Pr našemu rádiu v této souvislosti řekl. Jiří ZLATUŠKA, profesor, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vy -------------------- Jestli to budeme prezentovat tak, že potřebujeme jenom vyždímat studenty, aby si přispěli to nemá, tak pak bych čekal analýzu zase nákladů, výnosů ve smyslu toho, kolik ušetříme tí zaplatit studenty a kolik ztratíme na tom, že část těch lidí se do toho vzdělání nedostane nějakou socializační funkci a přispívají k tomu, že jsou ti lidé prostě lépe uplatnitelní na nějakých sociálních dávkách. Já vím, že je teďka představa, že se budou armády lidí pou komunálních služeb a zametat chodníky a podobně a že budeme vypadat krásně. Ale tohle budo na straně státu, které podle mého názoru to vzdělání pomáhá lepším způsobem eliminovat. Pr vzdělaný člověk je, se přece jenom o sebe postará lépe než člověk, kterému se toho vzdělán všechny ty světové statistiky mluvící s počtem odstudovaných let ukazují tady toto. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Myslí si profesor Jiří Zlatuška. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Slyšeli jsme tedy názor odpůrce zavedení školného. Já jen připomínám, že když se zavádí šk dochází k velkým protestům. Proto také bylo školné zrušeno v Rakousku. Od letošního roku u ve většině spolkových zemí Německa. Tak jsem se, paní docentko, chtěl zeptat, jestli je mo nějak hájit nebo jestli vlastně hájit ani moc nejde a my se nakonec třeba dočkáme stejných jich dočkali v Německu, kde se blokovaly dálnice a železnice. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Tak, měl pravdu pan profesor Zlatuška v tom, že vzdělaní lidé jsou lépe uplatnitelní na tr většinou se sebou více rady. Je to pravděpodobně i levnější forma držet děti nebo mladé li je držet na podpoře. To je nepochybné. Kromě toho to přináší i pro ně řadu výhod. Vzdělaní vyššího věku, jsou zdravější. A podle jejich vlastních slov bývají i šťastnější v životě. velmi úzce koreluje se vzděláním. Takže dá se říct, že pro ty lidi samotné to přináší bene nemyslím jenom na ty hrubě materiální benefity. S ohledem na to, že v současné době vstupu populace, 80 procent maturantů na vysoké školy, tak je otázka, zda jsme schopni takovou ma financovat a poskytnout jim dobré vzdělání. Myslím, že přispívat na svůj vlastní rozvoj tí zpoplatnění studia možné nějakým způsobem buďto zaplatit přímo, anebo získat grant, nebo m mít spoření na vzdělání, případně kombinace těchto forem plus sociální stipendia, které by tím, že bude zase vybírat školné, že to je forma, která by byla únosná a proti které se v ani studenti. Studenti se bouří proti špatně připravenému školnému. Ale proti školnému, kt tyto prvky, tak takové zásadní výtky nejsou. Já bych byla ráda, kdyby tady ještě zaznělo t takzvaně bezplatný systém vzdělávání je velmi pokrytecký. U nás se nedostane za bránu stud fakulty ten student, který nezaplatí poplatek za přijímací řízení. Potom drobnými poplatka toho studenta drobně přimět, aby přispíval si, tu, že se mu zapíše zkouška v jiném termínu termín a podobně. A současně se poskytuje příspěvek na ubytování studentů, což je částka, až 600 korun měsíčně. Ale málo se mluví o tom, že je to jedna tedy z podpor, která je nejv a zneužívaná. Podle kvalifikovaného odhadu téměř třetina studentů změnila bydlení, aby zís nárok na příspěvek. Během let jsou to desítky tisíc korun, které takto studenti odčerpávaj stipendium je zase nastavené na druhou stranu velmi přísně. Takže my se dostáváme do situa financování je velmi mnoho sporných bodů, které je potřeba řešit současně. A ještě jedna v také souvisí. 11 tisíc studentů studuje dva obory, nebo dvě fakulty. A 3 tisíce studentů d nebo tři fakulty. Celkem tedy 14 tisíc, což je středně velká univerzita studentů, dostává až trojnásobnou kvalifikaci. A když potom se setkáte s případem, což se mně občas stává, ž student  nemůže pokračovat po bakalářském studijním programu na magisterském programu, pro pro jeho rodiče příliš drahé, tak je vám to líto. Protože tento bezplatný systém vlastně v kteří jsou v horší sociální situaci, ale nejsou na tom tak špatně, aby dosáhli na to sociá Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vy upozorňujete na různé rozpory v tom vysokoškolském systému a v podpoře studentů. Ale mn značné míry rozporná i ta reforma. Protože ono to jde trochu proti sobě. Já na jedné stran studentskou podporu a na druhé straně zavedu školné a zase jim ty peníze vezmu. To je vlas hlavní, takový ten hlavní motiv, který vedl ke zrušení školného v Německu, že se nedokázal dělat tyto dvě věci, které jdou proti sobě. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já si nemyslím, že to jde úplně proti sobě. Já jsem měla nedávno případ, kdy jsem předával bakalářského studia za nejlepší bakalářskou práci. A když jsem jí blahopřála, tak jsem řík že bude pokračovat a rozvine to ještě v magisterském studiu. A ona mně řekla, já nemohu te jsem nejstarší ze 4 dětí a teď nastoupí moji sourozenci na vysokou školu a naši rodiče si všechny, nás všechny držet na vysoké škole, takže já si musím jít vydělat a vrátím se, cht tématu věnovat, ale vrátím se do celoživotního vzdělávání. Takže toto je, toto je třeba uk čemu ten bezplatný systém vede. Kdybychom měli efektivní systém podpor, tak toto nejlepší by dostalo studentský grant, který by jej motivoval, aby mohlo pokračovat přímo. Protože m možná se nevrátí. Každopádně ta její cesta a ten profesní růst bude pomalejší než u průměr tam mohou zůstat. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Tak asi má málokdo něco proti podporám nadaných studentů. Ale proč jim potom zase brát dal školným? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Mělo, to školné, to školné by mělo mít i ten motivační efekt. Já jsem přesvědčená, že je p postavit tak, aby to bylo propojené ještě s prospěchovým stipendiem. A to prospěchové stip pro ty nejlepší pokrýt částku školného. Takže by bylo jasné, že buďto tvrdě pracujete ve š získat prospěchové stipendium, které v závislosti na výsledku vám v nějaké fázi pomůže. An tvrdě pracovat třeba o prázdninách, abyste si vydělali. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Studio STOP stále debatuje s Annou Putnovou, poslankyní za TOP 09. A jdeme k dalšímu pro velmi kritizován, a to je řízení vysokých škol. To se má změnit podle rakouského vzoru. Ty vyvolávají ještě větší kritiku ze strany akademiků než zavedení již diskutovaného školného tématu se na vlnách Českého rozhlasu 6 vyslovil dnes již citovaný profesor Jiří Zlatuška. Jiří ZLATUŠKA, profesor, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně, místopředseda Rady vy -------------------- Ta změna, ke které došlo v Rakousku, byla ale z jiného výchozího stavu. Uvědomme si, že v centralizované státní řízení univerzit, kde dokonce ministr mohl obsazovat jednotlivá konk uvnitř kateder vysokých škol. Takže ten posun, který znamenal ten rakouský zákon, byl posu větší samosprávě škol. Zatímco u nás by tady takováhle změna znamenala naopak krok zpátky. se občas tím rakouským příkladem, kde to přece jenom dělali postupně, dělali to ne takovým způsobem jako ti reformátoři plánují u nás. Ale operuje se často třeba britským příkladem, naprosto nemyslitelné, aby členy těch GOVERNINGWorks, aby o nich rozhodoval nějaký politik ministerstva. To je prostě věc té vysoké školy. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Soudí Jiří Zlatuška, který naší stanici také řekl, že ingerence politiků do řízení vysokýc tunelování těch vysokých škol. Takže, prosím, jaký je váš názor, paní docentko? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Mluvíme teď zřejmě o rekonstrukci správních rad, které by měly přejít na rady vysokých ško se o tom, že by třetina byla externích pracovníků jmenovaná původně ministerstvem, dnes vl podotknout, že ta poslední změna, která se vedla v té rovině posunu od ministerstva k vlád úplně nová věc. A nevidím ji moc realisticky, protože dovedete si představit, kdyby vláda obsazovat 26 univerzit, tak by se stalo, že by zřejmě byly nefunkční. Takže předpokládám, bylo ministerstvo. My jsme zásadně proti tomu, aby tento model se prosadil. Chápeme to jak veřejné vysoké školy. Pokud chce ministerstvo kontrolovat školy, tak k tomu má dostatek pr už z hlediska financí, ať už z hlediska kvality. Takže se domnívám, že tento způsob není ú Byla tam také zmínka o Británii, když jsme se bavili, jaké jsou rozdíly, tak já jsem si je že jsem svého času se také ptala svého anglického kolegy, jak oni to mají se správními rad těch externistů skutečně moc. Jsou to lidé, kteří jsou respektováni, kteří se prosadili ve a jsou občansky bezúhonní. A já jsem se ptala, jestli je nějaká pojistka, která by mohla z aby ten člověk prosazoval nějaké parciální nebo lobbistické zájmy a jestli je možné tedy t zneužít. A ten můj kolega se zamyslel a řekl, ne, možné zneužít toho je, ale za posledních ještě nestalo. Tak to je možná také ten rozdíl mezi námi a Británií. Petr HOLUB, moderátor -------------------- On ten rakouský model počítá s tím, že v nějaké té školní radě je, řekněme, 7 členů, z toh akademický senát, další 3 členy navrhuje ministr školství a pak je jmenuje vláda. A toho p toho sedmého, toho si zvolí těch 6 již jmenovaných. To si myslíte, že není vhodné napodobo prostředí? V Rakousku proti tomu zatím žádné velké protesty nebyly. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já se domnívám, že se musíme ptát, co bude cílem té rekonstruované nebo nově vytvořené Rad Jaké bude mít poslání, jestli bude podobně jako v Rakousku vybírat rektor a prorektory, ne jí zůstanou ty stejné kompetence, které má, čili v jakém, co bude smyslem té rady. A od to potom odvíjet ta struktura. A protože v rámci těch věcných záměrů se pořád posunovaly ty j tak není úplně jasné, v jaké pozici, v jaké pozici jsme dnes. A docela chápu akademickou o tomu brání, protože toto je velký zásah. Když uvážíme, že dnes ministr jmenuje, sice na ná jmenuje všechny členy správní rady, tak potom jaksi je naprosto logické se ptát, v čem ta Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A v čem spočívá podle vás? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Zřejmě chtěly více externistů, kteří by byli prostřednictvím ministerstva dosazováni jako zefektivnit ten chod vysoké školy. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Anebo prosazovat některé zájmy některých skupin. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já bych jim to nepodsouvala. Já bych řekla, že ten původní záměr byl v té efektivitě. Ale že to není záruka efektivity. Oni by ti lidé museli mít jednoznačně deklarované také svoje odpovědnost a potřebovali by nějaké profesionální zázemí. A o tom už ten věcný záměr zase Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Už ostatně vznikají iniciativy, které chtějí organizovat občanské protesty proti reformě, svobodu vysokých škol. Do jaké míry jde podle vás o pochopitelné obavy a do jaké míry o sn aktivistů či politiků, opozičních politiků oslovit veřejnost? Vysoké školy, to je takové p myslí všichni, že mu rozumí, školství a zdravotnictví. To jsou ty dva obory. Takže tam se leckdo a vlastně ta nejasnost těch všech návrhů těmto aktivitám velice nahrává. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Bohužel je tomu tak. Já si dokážu představit, že to bude velké téma jak pro volby v těch k volbách, tak možná třeba i pro prezidentské volby, protože je to téma, které není úplně be zabarvení. Takže to plně chápu. Na druhou stranu pokud by se podařila udělat koncepce, mim to povedlo v Rakousku, která by ukázala směr vývoje na dalších 20 let a s většími nebo men by s tím souhlasili politici napříč politickým spektrem, tak by podle toho, která zrovna s u moci, by některé oblasti šly rychleji nebo pomaleji, ale pořád bychom jeli v jakémsi kor předvídatelný, který zajišťuje svobodu vysokým školám, garantuje kvalitu a předvídatelnost současném vysokoškolském systému stále chybí. Petr HOLUB, moderátor -------------------- A to si myslíte, že nějaký takový výhled je možné domluvit? Ať už mezi politiky, nebo mezi akademiky. Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já myslím, že je to nutnost. Protože reformu vysokého školství je třeba dělat na základě š společenského přijetí, i když je mi jasné, že ne na všem se shodneme. Pravděpodobně školné ožehavé téma. Ale můžeme se shodnout na těch třech zbývajících oblastech, které TOP 09 chc to je vznik vysokých škol, které by měly vznikat stejným způsobem, jak veřejné, tak soukro Za další kvalita vysokých škol, která by podle našeho soudu měla být poměřována nezávislým pracovně říkáme takový nejvyšší kontrolní úřad pro akreditaci. A za další, měla by být vyř vnitřní řízení univerzit tak, aby byly jednoznačně definovány pravomoci a kompetence jak n a rektorátu, tak mezi jednotlivými součástmi, to jest fakultami. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Vaše strana, tedy TOP 09 jedná s reprezentacemi vysokých škol. Paní docentko, bude možné n mezi představami ministra školství Dobeše a například rektora Univerzity Karlovy Hampla, k za takového odbojného kritika všech těch kroků současného ministra školství? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Bude to těžké. Nicméně to podstatné si myslím je, že oba mají zájem o to, aby reforma prob ten nutný základ, od kterého je potřeba se odpíchnout a pokračovat dál. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A domníváte se, že v této podobě, v této rozjitřené době by vůbec tedy měla dál pokračovat Mluvili jsme o určitých legislativních krocích a tak dále a tak dále. Nakonec máme před vo my máme před volbami skoro pořád. Celý Light Motiv vašeho vystoupení zde je, že vyzýváte k k uvážlivost, ke koncepčním krokům, k nastavení střednědobé budoucnosti. Tak nebylo by lep odložit a začít s čistým stolem? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Odložit ne, v žádném případě, protože od roku 98, kdy podoba vysokoškolského zákona vznikl ve vysokoškolském prostředí změnila. S tím musíme pracovat. A tomu vyjít vstříc. Ale, jak novela, kterou bychom rádi připravili, by byla pro reformní řízení vysokých škol asi dobrý kterého je třeba začít. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A kdy ji připravíte? Nebo jak dlouho by to trvalo? Nebo už ji máte v kapse? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Tak daleko nejsme. Ale ty podstatné prvky a rysy se dávají dohromady. V horizontu půl roku možné. Petr HOLUB, moderátor -------------------- Vysoké školy jsou vlivnou zájmovou skupinou. Ona je sice mnohým sympatická. Ale přece jen děkani i studenti velice tvrdě prosazují svou. My máme ze sněmovny teď poslední dobou zkuš dokážou zájmové skupiny úplně změnit znění zákona, byť je tam jasná koaliční většina. Jeno zákon o veřejných zakázkách, který měl třeba zprůhlednit ty zakázky energetických firem, p odhlasovala, že energetiků se to prostě netýká. Myslíte si, že sněmovna je dost silná na t tlakům ze strany vysokoškolské lobby, když to tak řeknu, odolala? Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Já na to spoléhám. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Ostatně sedíte tam, spoléháte na to, takže opravdu spoléháte, přece jenom, jak říká kolega budou ještě stoupat. Můžeme se nadít nejrůznějších protestů a nemusí to být protesty právě Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Rozumné návrhy, které vyžadují vysoké školy, projdou jak přes Českou konferenci rektorů, t Čili v tomto směru bych zůstala klidná. Je potřeba, abychom dělali kroky, které nepovedou neuváženým, téměř revolučním činům, jejichž důsledky nejsme schopni dnes odhadnout. Vysoká obecně má velkou setrvačnost. A v tomto směru je pokračovat obezřetně, nicméně mít cíl a z Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Říká host dnešního Interview Studia STOP poslankyně za TOP 09 Anna Putnová, které děkuji z argumenty a zase někdy, třeba až přijde ta novela do sněmovny, na vlnách Českého rozhlasu Anna PUTNOVÁ, docentka, děkanka Fakulty podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, p 09/ -------------------- Děkuji za pozvání, dobrou noc. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- Techniku dnes měla na starosti Markéta Bydžovská a od mikrofonu se loučí ... Petr HOLUB, moderátor -------------------- Petr Holub. Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka -------------------- A Jana Šmídová. Na slyšenou.