Vyberte si školu střiženou podle svého vkusu a schopností ****************************************************************************************** * Vyberte si školu střiženou podle svého vkusu a schopností ****************************************************************************************** 22. 2. 2012, Brněnský deník, rubrika: Události, strana 11. Autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ Odborník z pražské pedagogické fakulty se dlouhodobě zabývají hodnocením vysokých škol. Le hvězdičky 140 fakultám z 26 veřejných vysokých škol. Vedoucí Střediska vzdělávací politiky že nabídka je tak široká, že každý si vlastně může ušít studium na míru. Z vaší studie plyne, že dvě třetiny maturantů pokračují ve studiu, půlka maturantů na veře to, že se dnes na VŠ dostane v podstatě každý, kdo si podá přihlášku? Znamená to především, že počty přijímaných na vysoké školy v posledních letech rostly i př demografický vývoj a nyní je potřeba vše napravit. Na vysoké školy se totiž dostanou již t populačního ročníku a to je moc. Vždyť počet nově přijatých na veřejné a soukromé vysoké š dokonce výrazně převýšil počet všech žáků, kteří ukončili povinnou školní docházku. Napomohla zvýšení kvality změna financování univerzit, kdy stát neposílá peníze už jen pod studujících, ale zohledňuje z 20 procent i obsahové ukazatele? Tvrdit to již dnes je příliš odvážné. Přesto věřím, že pokračování ve změnách financování kvality nebo alespoň k zastavení jejího poklesu postupně přispěje. Ostatně s tímto cílem j financování vysokých škol zahájili. Dá se říct, která škola, respektive fakulta je nejlepší, pokud se pídíme po komplexním vyb Nic takového jednoduše říci možné není, už jen proto, že dnešní vysoké školy plní vedle vz dalších funkcí, které od nich společnost očekává. Nadprůměrných výsledků ovšem nemůže každ dosahovat v celém spektru činností. Každá z funkcí má totiž jinak definovanou kvalitu, vyž zaměření a odlišnou kulturu a vytváří prostředí s jinou sítí vztahů a vazeb. Nemluvě o mez rozdílech, kdy není možné srovnávat například absolventy lékařských a uměleckých fakult. V působí významné a široce zaměřené univerzity s mezinárodním dosahem, jako je například Uni nebo Masarykova univerzita, menší a úžeji zaměřené instituce s velmi dobrými výsledky srov zahraničím, jako je pražská chemie, brněnská „veterina" nebo všechny čtyři umělecké školy, zaměřené univerzity spíše s regionálním dopadem, ale také menší regionální vysoké školy, j cílem je příprava absolventů pro firmy působící v kraji. Co vlastně dělá univerzitu špičkovým vzdělávacím a výzkumným zařízením? Narážím na to, že publikaci Times Higher Education se v první desítce umístilo sedm amerických a tři britské univerzita skončila ve skupině na 300.-350. místě. Přitom podle vašich propočtů je naším n učením. Čím to je? Problémem současných světových žebříčků a hodnocení je, že navzdory značné geografické i k rozmanitosti velká většina z nich přebírá tzv. americký model definice excelentní univerzi především na vědeckou a výzkumnou činnost vysokých škol, zejména pak na přírodní vědy, a j na anglicky psané vědecké články. V takových žebříčcích přirozeně z řady zřejmých důvodů d určité typy institucí z anglicky mluvících zemí. Podle čeho by se maturanti měli rozhodovat, kam jít studovat? V první řadě by se měli rozhodovat podle toho, co je jim blízké, v čem vynikají a v čem by rozvíjeli. Již jsem říkal, že různé zaměření škol, a dokonce i fakult umožňuje snáze najít podle vkusu každého. Nepochybně důležité je také budoucí uplatnění na pracovním trhu; i to míry závisí na samotném jedinci, jeho schopnostech, dovednostech a aspiracích. Platí stále, že lékař, informatik a učitel dostanou práci vždy, akorát ten posledně jmenov plat? Možná ne vždy, ale rozhodně jsou na tom nejlépe. Je však třeba k nim připojit ještě právní souhlasit také s platovou úrovní učitelů, která je ve srovnání s vyspělými zeměmi horší -j vliv se nepochybně promítá do klesající úrovně českého školství.