Průzkum: Většina studentů reformu příliš nezná, školné odmítají ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Praha 14. února (ČTK), autor: kli mkv Většina studentů toho o reformě vysokých škol příliš neví. Nezajímají je ani akademické se komora, které proti chystaným změnám bojují. Vyplynulo to z průzkumu vydavatelství Student začátku února. Například se školným, které je součástí reformy, sice dvě třetiny vysokoško užší spolupráce škol a komerční sféry by jim ale nevadila.     "Z průzkumu vyplynulo, že kromě mediálně známých témat, jako je financování studia neb pravomoci akademických senátů, se studenti základním myšlenkám reformy nebrání," uvedl org Adam Kožela. Celých 65 procent respondentů z celkových 642 studentů nesouhlasí se zpoplatn Pokud by ale školné bylo zavedeno, dvě třetiny by chtěly alespoň rozhodovat o tom, na co b peníze v rámci školy využity. Zhruba stejný podíl dotázaných by pak byl i proto, aby si mo univerzita sama určit, zda a v jaké výši bude školné vybírat.     Současný návrh reformy počítá s maximální výší školného 10.000 korun za semestr. Kromě zavedeny zvýhodněné studentské půjčky, což by podle průzkumu uvítaly tři čtvrtiny dotázaný nejbližších týdnech projednat vláda, odpůrci ale chystají protesty. Ministr školství Josef o školném ještě jednat s koaličními partnery.     Dva reformní zákony už mimo jiné odmítla většina akademických senátů škol i Studentská vysokých škol, tedy volení zástupci studentů. Podle ankety přitom celých 65 procent studen činnosti a pravomocích akademických senátů úplně jasno. Studentskou komoru Rady vysokých š 81 procent lidí. "V médiích se často prezentují názory zástupců akademické obce a studentů problematikou reformy detailně a cíleně zabývají," komentoval zjištění Kožela s tím, že ná v některých ohledech rozcházejí s většinovým míněním studentů.     Kritikům reformy vadí vedle školného také změny v pravomocích akademických orgánů a vě z podnikatelské sféry. Naproti tomu 84 procent oslovených studentů zastává názor, že školy spolupracovat s lidmi z praxe. Na 77 procent vysokoškoláků také přiznalo, že toho o reform procent uvedlo, že důvody protestů proti reformě neznají.     Studenti ale mají jasno v tom, že když škola dlouhodobě neposkytuje kvalitní vzdělání, zrušena. Stejně tak se 89 procent dotázaných vyslovilo proto, aby mohly být odebírány nepo tituly.