Čtenářům internetového časopisu i-Forum přinášíme další sérii reakcí členů akademické obce Univerzity Karlovy k věcným záměrům zákonů o vysokých školách a o finanční pomoci studentům.

Na nebezpečí omezení akademických svobod, oklešťování autonomie a možné ekonomické ovlivňování univerzit poukazují kritici návrhu zákona o vysokých školách, který chystá ministerstvo Josefa Dobeše. Vadí jim zejména hrozící přesunutí určitých pravomocí na rady vysokých škol, kde by mohli zasednout komunální politici. Řadě pedagogů a studentů pak vadí i návrhy na f

Od začátku roku už ministru Dobešovi neradí. Plně ho vytěžuje vlastních sedm set studentů prestižního soukromého gymnázia PORG, jehož je ředitelem. Václav Klaus mladší.

Napsal scénář k filmu o Janu Palachovi a nabídl ho České televizi. Té ale nestál ani za odpověď. V podstatě ihned po něm ale sáhla světoznámá polská režisérka Agnieszka Holland.

Iniciativa Za svobodné vysoké školy, která sdružuje Radu vysokých škol, Českou konferenci rektorů a akademické senáty, začala realizovat odpor proti vládním reformám terciárního vzdělávání a avizuje, že dojde i na týden neklidu. Na protest proti reformě vyhodili 19. ledna studenti z oken právnické fakulty 90 melounů jako symbol 90 milionů korun, které příprava reformy stála.

V české společnosti již delší čas probíhá kontrarevoluce průměrnosti, jejíž součástí je likvidace talentů, porušování občanské i profesní autonomie a prosazování bezskrupulózních i bezpáteřných jedinců do mocenských funkcí. Vyhrocený spor mezi ministrem školství a akademickou obcí je jen jedním z mnoha příkladů tohoto nebezpečného pohybu, který je typický pro současný politický, ale zrovna tak i akademický provoz.

Václav Klaus je „velmi pobouřen tím, co si akademický svět v tuto chvíli dovoluje“. Podpořil tak svého oblíbeného ministra, jakož i vládní vysokoškolskou reformu. Zatímco dobrý katolík Dobeš si pozval rektora známého kališnického hnízda k „podání vysvětlení“ (napoleonský komplex má ve Věcech veřejných vůbec slušné zastoupení), renomovaný klimatolog a obávaný cestovatel nepotřebuje pohovory s nevychovanými vychovateli, neboť má jasno: „O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu, se nemusíme přesvědčovat.

Akademie věd se připojila ke kritikům reformy vysokého školství. Vyplývá to z dnešního stanoviska její Akademické rady. Reformu odmítá především akademická obec a reprezentace vysokých škol, která požaduje stažení a přepracování věcných záměrů obou chystaných zákonů, které mají upravit postavení univerzit, jejich samosprávu i školné. Obávají se omezování akademických svobod.

Vysoké školy by mohly získat konkrétnější možnosti, jak ovlivňovat obsah státní maturity, aby její výsledky mohly využít pro přijímací řízení. Počítá s tím projekt PROLOG, tedy program logického propojení maturitní zkoušky s terciárním sektorem vzdělávání, který dnes jeho aktéři představili v Senátu. Program měl podporu zástupců ministerstva školství. Jeho financování ale ještě není zajištěno.

Ministerstvo školství posvětilo vznik biomedicínského centra Biocev. To má vyrůst do dvou let ve Vestci u Prahy za 2,3 miliardy korun z fondů EU.

Největší společenská událost pro právníky proběhla minulý pátek v Brně, kde se rozdávala ocenění v rámci ankety Právník roku 2011. Avšak kdo z nich byl loni nejvýznamnější, neřekla. Ve srovnání se žebříčky advokátních kanceláří se totiž nejedná o byznysovou událost. Nasvědčují tomu i vítězové, kteří většinou mají jen málo společného s podnikáním v advokacii. Patří často mezi akademiky, soudce či úředníky.

V Praze padaly z oken melouny, v Brně vytáhly stovky vysokoškolských studentů do ulic s pluhem a vzkazem ministerstvu školství, ať z nás nedělá voly. I takto lze vnímat současné studentské protesty proti politice ministerstva školství. Vlna nevole, která se dala do pohybu, je vyvolána dlouhodobou a skrytou frustrací z přehlížení oprávněných kritických hlasů studentů i akademiků, a to nejen v otázkách podstaty vysokoškolských reforem.

Studentské bouře nabírají na síle a překročily úroveň všech protestů od roku 1989. Důvody jsou především ekonomické, protože vláda připravuje reformu, která změní zvláště ekonomické poměry na vysokých školách. Kamenem úrazu jsou především školné a sociální dávky pro studenty.

Reforma vysokých škol možná skončí pod stolem, ale univerzitám hrozí ještě větší riziko. Část poslanců se může pokusit omezit pravomoci škol formou přílepku k některému dalšímu zákonu. Naznačil to včera před studenty jako jeden z možných směrů vývoje rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

V rozhovoru s děkanem elektrotechnické fakulty ČVUT Pavlem Ripkou vybublala na povrch jistá pozoruhodná intelektuální schémata, která nejsou nová a nejsou vlastní zdaleka jen jemu. Nové je jen to, že se dnes při příležitosti snah o reformu vysokých škol způsob uvažování, jehož přirozeným domovem jsou hospodské debaty, zabydluje v nejvyšších intelektuálních patrech.

Naplňuje vysokoškolské vzdělání pouze touhu studentů získat vysokoškolský titul a poté díky studiu nepřiměřeně vysoký plat? Neměli by si tedy studium sami platit? Nebo je tento názor pouze výsledkem primitivního pohledu na věc? Je vzdělání, a vysokoškolské zvlášť, soukromou záležitostí studentů, nebo záležitostí celé společnosti, která se nachází na poměrně vysoké ekonomické a snad i sociální úrovni

Plánovaná reforma vysokých škol (VŠ) se nelíbí ani studentům Univerzity Pardubice. Dva zákony chystané ministrem školství Josefem Dobešem by prý mohly vést k omezení akademických svobod a samosprávy. Existuje také obava, že by do řízení škol mohli zasahovat politici a byznys.

Stejně jako velké dopravní letadlo nemůže pilotovat člověk, který se to teprve učí, naše školství nemůže řídit člověk, který školství vůbec nezná, experimentuje a navíc rozhazuje plnými hrstmi peníze – nikoli svoje, ale NAŠE. Kdokoli opravdu nemůže dělat cokoli.

Brněnští studenti dnes vyšli do ulic na protest proti plánovaným reformám vysokého školství. Z Moravského náměstí vyrazili na pochod městem. Byla jich podle odhadu ČTK i pořadatelů více než tisícovka. Studenti chtěli dát jednoznačně najevo svůj nesouhlas s navrhovanou podobou zákona o vysokých školách a zákona o finanční pomoci studentům. Skandovali hesla jako Stáhněte reformy nebo Dobeše do koše.

TOP 09 nechce dopustit zasahování do samosprávy vysokých škol, které může být jedním z důsledků chystané reformy vysokého školství. Po jednání se studentskými zástupci Rady VŠ to dnes České televizi a ČTK řekla předsedkyně školského výboru Anna Putnová (TOP 09).

Jaké varianty dalšího vývoje mohou nastat na Právnické fakultě Západočeské univerzity? Má fakulta možnost se bránit? MF DNES přináší podrobnou analýzu možného vývoje.

Ministr školství Josef Dobeš možná dokonale klame tělem a při neveřejných jednáních ve svém úřadu koná rozvážně, zdrženlivě, usebraně, konstruktivně i systematicky, nicméně jeho veřejná prezentace je tragická a personální politika podivuhodná.

Tak dlouho váhali čeští filmaři s hraným filmem o osudu Jana Palacha, až ho natočí polská režisérka. I tak by se dala s trochou nadsázky shrnout situace kolem snímku o jednom ze symbolů českých dějin, který začne v březnu natáčet podle scénáře studenta FAMU Štěpána Hulíka přední polská režisérka Agnieszka Hollandová.

Světoznámá polská režisérka Agnieszka Hollandová, momentálně nominovaná na Oscara za nejlepší cizojazyčný film V temnotě, začne v březnu natáčet pro HBO třídílný film o Janu Palachovi s pracovním názvem Hořící keř.

Novou naději pro těžce nemocné pacienty, jak jim alespoň trochu ulevit od bolesti, tedy léky na bázi konopí chce prosadit do tuzemských podmínek předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Spojila se přitom s experty, kteří pracují na zásadách, za nichž by bylo možné marihuanu pro léčebné účely pěstovat a zpracovávat.

Studenti opět protestují. Dnes v Plzni před tamní právnickou fakultou a pod heslem "Nerušte fakultu, zrušte neobjektivní akreditační komisi". Byly jich stovky a podepisovaly prohlášení na adresu ministerstva školství. Svolali se přes sociální síť, kde se objevila i různá hesla namířená proti šéfce akreditační komise Vladimíře Dvořákové.

V posledních letech je funkce a postavení Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) většinou ubohé. Nebylo tomu tak vždy. Polistopadové vlády věděly, že s takovým tělesem se jim, v oblasti vědy a vzdělávání, vládnutí usnadní a bude odborně kvalifikované. Vskutku prvá rada, které předsedal fyzik Antonín Baudyš, byla asi osmičlenná, složená z osobností vědy; jejím členem byl i Otto Wichterle a Ladislav Hejdánek.

Politikům vadí veřejnoprávní status vysokých škol a jejich nezávislost na vládnoucí garnituře. Petr Kamberský se pustil zostra do kritiků nynějších „dobešovských reforem“ vysokých škol (Velká školská mystifikace, Orientace LN, 28. ledna).

Nestává se často, aby dával Václav Klaus někoho národu za vzor. Kdysi to byl zakladatel Harvardských fondů. „Více takových Kožených,“ prohlašoval garant kupónové privatizace a radoval se, jak přechází národní majetek do těch správných rukou.

K věci samotné – sporu o potřebnost, formu a technické provedení reformy veřejných vysokých škol – se již autor sloupku vracet nebude. Na dvou stranách jsme v minulém čísle vysvětlili nutnost reforem, na dalších dvou stranách je děkan FEL ČVUT profesor Pavel Ripka rozcupoval na kousky

Dny Josefa Dobeše (VV) v čele ministerstva školství jsou už nejspíš sečteny. Trpělivost s jeho excesy totiž začíná docházet i politikům jeho vlastní strany. Jako o jeho nástupkyni se podle informací Práva mluví o místopředsedkyni Věcí veřejných Dagmar Navrátilové.

V Česku zuří bitva o budoucnost českého vysokého školství, tím i celého národa na desetiletí dopredu. Hází se melouny, chrastí se akademickými svobodami a prezidentskými výhružkami. Středobodem boju je jako už tradične ministr školství Josef Dobeš, o jehož kompetenci pro řízení tohoto rezortu si dělá iluze stále méně lidí.

Vidíme, jak dramaticky se zhoršuje politická kultura v zemi. To posiluje naši obavu, že reforma vysokých škol umožní nepřijatelný vliv politiku na chod vysokých škol, říká Jakub Fischer, predseda Rady vysokých škol a prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Proč Rakousko zrušilo školné? Jaký má vysokoškolská reforma genderový dopad? Jak se financují školy ve skandinávských zemích? Otázky, na které můžete uslyšet odpovědi během takzvaného protestního týdne v aulách pražských i mimopražských univerzit.

Podporuji zavedení školného na našich vysokých školách. Naše školy jsou, stejně jako zbytek našich veřejných služeb, podfinancované a nežádoucí následky této situace jsou obecně známé. Stav veřejných financí nedovolí tento problém uspokojivě řešit, ale řešit se musí.

Rozhovor s novým předsedou Rady vysokých škol Jakubem Fischerem, který jsme přinesli v minulém čísle, mne tak trochu překvapil. Jeden z hlavních kritiků připravovaných zákonů o vysokých školách měl sice připraveny všeobecné odpovědi ve stylu „nám se nelíbí způsob komunikace ministerstva školství“, ale když došlo na konkrétní otázky, ukázalo se, že kritizované návrhy vlastně nezná.

A u tématu jejího komentáře ještě zůstaneme, neboť v následujícím příspěvku uvádí Karel Hvížďala hned tři důvody, kvůli kterým  by měl ministr Dobeš ihned přestat řídit resort školství.

Děkani přírodovědných fakult předních českých univerzit reagují na diskuse o nutnosti pozměnit současnou metodiku hodnocení vědy a výzkumu. Hodnotit výzkum je nesmírně náročné a neexistuje na to jednoduchá metoda. Před několika lety se u nás začalo s bodováním výsledků a dnes se zdá, že nás čeká další obrat v putování ode zdi ke zdi.

Pro studenty vysokých škol, kteří se bojí „přísného“ školného, to může být dobrá zpráva. Ministr školství Josef Dobeš včera potvrdil, že bude jednat o zmírnění návrhu na zavedení školného na vysokých školách. Dobeše k tomu vyzvala jeho vlastní strana Věci veřejné.

Ministr školství Josef Dobeš (VV), pod kterým se kýve židle hlavně kvůli propadům při čerpání eurofondů a jenž si znepřátelil akademiky i studenty, žehlí problém se školným.

S návrhem na zápisné ministr Josef Dobeš již jednou u premiéra Petra Nečase tvrdě narazil. Nyní se to zopakovalo i u topky. Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Petra Gazdíka není pravda, že by chtěli školné odložit. „My chceme přijmout zavedení školného, ale s tím, že reálně budou školné platit až studenti, kteří budou nastupovat v roce 2015,“ řekl Právu Gazdík.

Zaměstnavatel by mohl za absolventa vysoké školy, jemuž dá práci, zaplatit školné. Respektive půjčku, kterou si student u banky sjednal. To je jedna z úvah koaličních expertů na vzdělávání, která se v souvislosti s návrhy na zavedení školného na tuzemských vysokých školách před nedávnem vyvalila na veřejnost jako velká voda.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce jednat s akademiky a premiérem o "změkčení návrhu školného". Uložilo mu to dnes vedení jeho strany. Dobeš jako kompromis navrhuje třeba to, že by studenti platili jen zápisné a školné by hradili pouze při překročení běžné délky studia. Lídři strany to dnes oznámili na tiskové konferenci. Šéf opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka dnes řekl, že jeho strana by uvítala, kdyby vláda od záměru zavést školné zcela ustoupila, či změnila jeho podobu.

Nejlepší ekonomickou vysokou školou v České republice je Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (IES). Tato škola vede letošní žebříček 17 ekonomických fakult, tak jak jej na základě deseti kritérií sestavily Hospodářské noviny.

Přesně za jedenadvacet dní vyprší na většině českých univerzit termín pro podání přihlášky ke studiu. Všem nerozhodným HN letos už popáté přinášejí inspiraci – vlastní žebříček vysokých škol v devíti žádaných oborech.

Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze Z pěti ročníků HN se pražský „Matfyz“ umístil na prvním místě letos už počtvrté. Ze všech letos srovnávaných informatických škol Matfyz vysílá nejvíce studentů i pedagogů na zahraniční stáže, dostal také nejvíce bodů za vědu.

   Pražský „Matfyz“ v informatice porazil konkurenci jedenácti dalších fakult. Nadprůměrný je téměř ve všem, ať už se to týká vědeckých výsledků, podílu doktorandů nebo šance pedagogů a studentů vyjet do ciziny.

Tuzemské vysoké školství je produkt sám o sobě, jehož hodnocení si skoro žádá specializovanou vysokou školu. Na jedné straně je tady resort školství, který produkuje jeden kontroverzní návrh za druhým, proti nimž se vysokoškoláci i jejich učitelé mohutně bouří. Na druhé pak kauza Právnické fakulty Západočeské univerzity, která přišla o akreditaci a jejíž žáci hledají nejen viníka, ale také způsob, jak vůbec dostudovat.

Prestižní brněnskou školu z první pozice sesadila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (FF UK). Souboj škol na prvních dvou příčkách navíc nebyl v psychologii zdaleka tak těsný jako například ve strojírenství, kde rozdíl mezi prvním a druhým místem činil jen 0,8 bodu.

Vítězství v ekonomii je obzvlášť cenné. Jde totiž o největší porovnávaný obor, ve kterém HN letos hodnotily celkem 17 fakult. Suverénním vítězem je malá ekonomická škola s nejdelším názvem – Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (IES). Na druhém místě skončila (loni první) Národohospodářská fakulta VŠE v Praze. Třetí místo míří rovněž na tuto pražskou ekonomickou univerzitu, konkrétně na Fakultu mezinárodních vztahů.

Brněnská Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity (FSS MU) letos ztratila podobně jako v psychologii svou jednoznačnou dominanci. Letošní žebříček vysokých škol nabízejících studium sociologie má dva vítěze: brněnskou fakultu a Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (FF UK). Dělí je rozdíl pouhé desetiny bodu.

Vítězem letošního medicínského žebříčku je 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, která sídlí v prostorách pražské nemocnice v Motole. Tato škola posílá nejvíce pedagogů na pracovní stáže do zahraničí, má nejpřísnější přijímací zkoušky a získala nejvíce bodů ve vědě. Nadprůměrná je i v počtu doktorandů.

Letošní vítěz v pořadí chemických škol je jedním z největších překvapení aktuálních žebříčků HN. Konkurenci v podobě dalších pěti fakult, které nabízejí studium chemických oborů, převálcovala Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého v Olomouci.

Tisíce studentů jsou ochotny vyrazit protestovat do ulic. Odhalil to exkluzivní průzkum společnosti Millward Brown pro LN mezi 412 studenty veřejných vysokých škol. Vyplývá z něj, že rebelii vůči vládní školské reformě vyjadřují bezmála dvě třetiny studentů. Na protestní akce by rozhodně dorazilo 34 procent posluchačů veřejných vysokých škol. Dalších 27 procent vyjde do ulic, pokud je vyzve rektor nebo akademický senát. Průzkum ale zároveň odhalil závažnou skutečnost: jen 12 procent vysokoškoláků zná obsah chystané reformy.

Na konci rozhovoru s panem profesorem Cyrilem Höschlem mne nepříjemně překvapilo jeho následující vyjádření: „Nechci se nikoho dotknout, ale je diametrální rozdíl mezi tím, jestli získáte profesuru na Karlově nebo Masarykově univerzitě, a jestli si ji jdete udělat lacino do blízkého zahraničí směrem na východ. Jsou případy lidí, kteří by neodhabilitovali nejenom na Karlově univerzitě, ale ani v Olomouci, a jedou do Trnavy. (...) Když pak ten titul váží úplně stejně, je to nespravedlivé.“

Studenti vysokých škol uspořádají ve středu 29. února po celé zemi protestní pochody, pokud nebudou vyslyšeny jejich požadavky. Vyplývá to z prohlášení zástupců studentských komor pěti brněnských univerzit a Janáčkovy akademie múzických umění, dále Univerzity Karlovy a univerzit v Hradci Králové, ve Zlíně i Technické univerzity v Liberci. Prohlášení vzniklo po včerejším jednání na Masarykově univerzitě (MU) v Brně.

Podle průzkumu pro Lidové noviny je 61 procent studentů ochotno jít demonstrovat proti reformě vysokých škol. Zdá se, že ministr Dobeš zmobilizoval studentstvo vskutku důkladně. Doporučujeme ovšem vzít v úvahu ještě jeden údaj vypovídající o ochotě studentů participovat na vysokoškolské politice: jak jsme se mohli dočíst v Orientaci LN z 28. ledna, k volbám do akademických senátů – jejichž pravomoci mají být reformou ohroženy – se dostavuje v průměru okolo pěti procent studentů. Účast na demonstracích proti reformě by se zřejmě pohybovala někde mezi těmito dvěma čísly.

Nutnost zavést na veřejných vysokých školách placení školného byla až dosud zdůvodňována potřebou vylepšit finanční bilanci těchto škol. Od začátku to nebyla pravda. Vláda totiž zároveň snižuje přísun peněz vysokým školám takovým způsobem, že ani školné ve výši deset tisíc korun za semestr by to nezachránilo. Nyní tedy ministr Josef Dobeš navrhuje snížit poplatky studentů na pouhou pětinu, na dva tisíce zápisného za semestr. Neúspěšně to navrhoval už jednou. Od té doby opět zapomněl, že studenti se nezapisují po semestrech, ale to je jenom taková drobnost.

Studenti vysokých škol plánují protesty proti reformám terciárního vzdělávání, podle průzkumu přitom 78 procent z nich o chystaných změnách moc neví. Až 60 procent vysokoškoláků je ale nespokojeno se stavem vysokého školství. Vyplynulo to z průzkumu magazínu Studenta, kterého se na začátku února zúčastnilo na 650 studentů z pěti univerzitních měst. Na vládu by měly jít v příštích týdnech dva reformní zákony, počítají se změnami v samosprávách škol a se zavedením školného.

Tým českých vědců z IKEM-u a První lékařské fakulty Karlovy Univerzity rozluštil dvojice genů, jejichž mutace způsobuje vrozenou žloutenku. Takzvaný Rotorům syndrom. I když jeho výskyt je v populaci poměrně vzácný, přenašečů s takovou chybou v chromozomu žije v Česku víc než sto tisíc. A i tito lidé můžou mít problémy při užívání některých antibiotik nebo třeba léků na cholesterol.

Studenti vysokých škol v protestech přitvrdí. Nelíbí se jim ministerské návrhy reformy vysokého školství. Už minulý týden vyšlo do brněnských ulic přes tisíc mladých. Poslali dopis ministrovi školství Josefu Dobešovi, který na něj nereagoval. Poslední únorový týden proto bude protestní. Studenti jej pojmenovali Noc univerzit.

Objev dvojice genů, jejichž mutace působí vrozenou žloutenku zvanou Rotorův syndrom, představili včera vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Syndrom je spojen s vážnými účinky řady léků, které se nemohou v játrech normálně zpracovat. Lidé s touto mutací jsou tak při léčbě běžných onemocnění vystaveni vážným rizikům.

Největší šanci vyjet během studia alespoň na jeden semestr do zahraničí mají studenti Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ukázal to nový žebříček vysokých škol, v němž HN porovnávají 71 různých fakult v devíti studijních oborech.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce nyní sice s premiérem Petrem Nečasem (ODS) projednat „změkčující návrh“ na zavedení „pouhého“ zápisného ve výši dvou tisíc korun semestrálně, ale naráží na tvrdý odpor koaličních stran.

Zatím žádný ze zhruba 1600 studentů prvního až čtvrtého ročníku plzeňských práv, jimž hrozí zrušení, nevyjednává sám o přechodu na jinou ze tří právnických fakult v ČR. Studenti i učitelé tím vyjadřují solidaritu v boji proti rozhodnutí akreditační komise, která minulý týden odmítla prodloužit právnické fakultě akreditaci po říjnu 2012. ČTK to řekl jeden z koordinátorů studentských aktivit proti rozhodnutí komise a člen krizového štábu Michal Volf.

28. února 2012 uplyne 130 let od vydání zákona o rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Rozdělení se stalo důležitou součásti procesu formování moderního českého národa v rámci habsburské monarchie.

Tak možná nebude školné, jenom zápisné. Jaký je v tom rozdíl? Zásadní ne, protože zápisné je de facto přímo placené školné. Tedy bez odkladu. To vypadá jako nevýhoda, ale jsou tu i výhody. Nebylo by s tím tolik administrativy, protože by stát nemusel za studenta platit po dobu jeho studia úroky a nikdo by nemusel hlídat, kdy absolvent dosáhne výdělku stanoveného pro začátek splácení (případně kdy jej zase pozbyde).

Na akademické půdě, na divadelních prknech i v ulicích. Tam všude chtějí vysokoškoláci během týdne od 27. února do 2. března upozorňovat na špatně připravenou vysokoškolskou reformu z pera ministra školství Josefa Dobeše (VV).

Kvůli politice ministra Dobeše právě protestuje před ministerstvem školství několik desítek lidí, chtějí, aby odstoupil s kamerou tam vyrazila i Jitka Szászová. Jitko, dobrý podvečer, ty jsi měla možnost s lidmi mluvit, co se jim nelíbí, proti čemu vlastně protestují?

Vážení čtenáři Akademie, přinášíme další příspěvek do rubriky Hydepark. Chceme v ní dávat slovo hlavně lidem z vysokoškolského prostředí, aby prezentovali své názory a reflektovali témata, která se vysokých škol týkají.

Proti chystané reformě univerzit vznikla nová Iniciativa za svobodné vysoké školy. Studentům a akademikům vadí zasahování do pravomocí škol, obávají se komerčních vlivů. Iniciativu dnes představili její organizátoři z řad studentů, podepsali ji už osobnosti jako kněz Tomáš Halík, dokumentaristka Olga Sommerová nebo filozof Erazim Kohák. Organizátoři vyzvali k podpoře i veřejnost, koncem února se zapojí do takzvaného týdne neklidu.

A podobně jako Sam Lion (JeanPaul Belmondo) opouští rodinu a prosperující podnik, tak i český Josef Dobeš zvedá kotvy. Byť na rozdíl od Sama nemizí do zapomnění na africký kontinent, leč žene se před kamery televizních štábů.

V diskuzi o placení školného na našich univerzitách zapadá, že minimálně stovky, spíše tisíce českých studentů míří na zahraniční univerzity, kde je roční školné v řádech desítek tisíc dolarů či euro. Jejich motivace jsou různé. Ne všichni se vracejí po studiích do Česka a ne pro všechny je zde uplatnění. Studentů z prestižních univerzit, personalistů a odborníků na vyhledávání talentů jsme se zeptali, jakou výhodu, popřípadě nevýhodu má vzdělání z prestižní univerzity a jaký nástupní plat absolventi očekávají.

Většina studentů toho o reformě vysokých škol příliš neví. Nezajímají je ani akademické senáty a studentská komora, které proti chystaným změnám bojují. Vyplynulo to z průzkumu vydavatelství Studenta Media ze začátku února. Například se školným, které je součástí reformy, sice dvě třetiny vysokoškoláků nesouhlasí, užší spolupráce škol a komerční sféry by jim ale nevadila.

Vysokoškolská reforma, kvůli které dnes protestují studenti i pedagogové, vychází ze dvou koncepčních omylů. V prvním případě jde o to, jak vymezit vztah studentů k vysoké škole. Návrh reformy vychází z toho, že studenti jsou zákazníky svých škol.

Změna zákona? Pokud by to vedlo ke zlepšení výuky, tak by například školné studenti platit měli. Vdnešní době není nic zadarmo, a když se obyčejný smrtelník podívá, kde všude mají studenti výhody, tak se podiví, že nic doteď neplatí.

Jak se vysoké školy proměňovaly mezi roky 2009 a 2011? Nejvyšší nárůst (o 10,9 procenta) za poslední dva roky nastal v českém vysokém školství ve výzkumné / umělecké funkci. To odpovídá i různým mezinárodním zjištěním. Například počet bodů, které v hodnocení vědy získaly vysokoškolské instituce (tzv. body RIV), se zvýšil o 46 procent.

I nový žebříček nejlepších vysokých škol na světě vedou Američané a Britové. Vyplývá to z hodnocení, které zveřejnila britská publikace Times Higher Education, podle níž je jako loni na podzim nejlepší vysokou školou Kalifornský technický institut (Caltech). Pražskou Univerzitu Karlovu zařadili autoři hodnocení opět do skupiny na 301. až 350. místě. Nový žebříček byl sestaven na základě pověsti škol, kterou ohodnotilo více než 50 vysokoškolských odborníků z patnácti zemí v rámci každého kontinentu.

Na přelom února a března plánují studenti všech hradeckých vysokých škol zablokovat vyučování a vyrazit do ulic. Chtějí tak vyjádřit nesouhlas s připravovanými reformami vysokého školství.

O připravované vysokoškolské reformě a možných reakcích na postup ministra Dobeše dnes v podvečer jednala studentská komora Rady vysokých škol. Předseda Miroslav Jašurek je s námi teď ve vysílání. Dobrý večer.

Do skupiny pedagogických a tělovýchovných je zařazeno celkem dvanáct fakult veřejných vysokých škol v Česku. Nepatří mezi nejúspěšnější na mezinárodním a výzkumném poli, ale profilují se spíše jako fakulty regionální s výrazným zaměřením na poskytování programů celoživotního vzdělávání.

Když se zeptáte mladé generace, co si představí pod slovem encyklopedie, většině se pravděpodobně na prvním místě vybaví spíš Wikipedie než v kůži vázaný Ottův slovník naučný.

Vybírat si vysokou školu není dnes jednoduché. Vysoké školství se rychle mění a čím dál méně odpovídá tradičním představám. Počet studentů nejen u nás, ale i v jiných zemích v minulých desetiletích nebývale vzrostl. Na vysoké školy v Česku nyní nastupuje přes polovinu populačního ročníku. Z toho je jasné, že již nejde jen o vzdělávání elity a o centra špičkové vědy.

Do skupiny přírodovědeckých je zařazeno celkem devět fakult. Nově se mezi nimi objevila Přírodovědecká fakulta Univerzity Hradec Králové, která vznikla teprve v roce 2010.

Do poměrně homogenní skupiny právnických fakult byly zařazeny pouze čtyři fakulty na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. Vzhledem k tomu, že právnické fakulty poskytují především dlouhé magisterské a doktorské studijní programy (nejvíce to platí pro Právnickou fakultu UK) s vyššími nároky na studenta, mají všechny v kolonce studijní funkce alespoň čtyři hvězdičky.

Do skupiny filozofických, sociálních a teologických fakult je zařazeno celkem 22 fakult a z hlediska všech popisovaných funkcí se jedná o skupinu velmi různorodou. Některé fakulty se orientují především na poskytování bakalářských programů, jiné mají značnou část studentů zapsaných také v programech magisterských a doktorských.

Lékařské fakulty jsou velmi úspěšné ve funkci mezinárodní a rovněž výzkumné, naopak spíše zřídka vynikají ve funkci regionální a celoživotní.

Téměř všechny fakulty poskytují převážně programy magisterské a také doktorské. Výjimkami jsou pouze fakulty zdravotnických studií v Plzni a v Pardubicích a také olomoucká Fakulta zdravotnických věd, které nabízejí především bakalářské programy.

Celkem devět fakult z šesti veřejných vysokých škol vytvořilo skupinu, do níž jsou zařazeny fakulty chemickotechnologické a další příbuzné fakulty. Fakulty této skupiny jsou mimořádně úspěšné ve funkci výzkumné a mezinárodní (výjimkou je pouze Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice se dvěma hvězdičkami v mezinárodní funkci).

Deset semestrů by vyšlo na sto tisíc plus úroky. Novinka měla platit od září 2013. Ovšem za předpokladu, že nejméně rok předtím bude fungovat zákon o finanční pomoci studentům. Což nebude, neboť Josef Dobeš ani příští týden zřejmě vládě nepředloží věcné záměry obou zákonů. Navíc koaliční poslanci za ODS a TOP 09 se ostře ohradili proti řadě podnětů Dobešova týmu, třeba začátku splácení už při dosažení příjmu ve

Otázka je, jak se ta reforma uchopí. My se domníváme, že dobře provedená novela by nemusela být v žádném případě méně reformní než nový zákon. Jde o to, co se do té novely napíše, protože řada věcí funguje, řada věcí v rámci vysokých škol je nastavená dobře. A my víme, kde jsou ta kritická místa, ke kterým bychom se měli vyjádřit. A domníváme se, že novelou by to šlo reformně postavit tak, aby to uspokojovalo to současnou situaci.

Ministr školství Dobeš předložil vládě věcné záměry zákonů, které mění řízení univerzit a sociální dávky pro studenty. Návrh reforem vyvolal ovšem bouřlivé reakce, jak uvnitř akademické obce, tak mezi studenty. Mezi kritiky patří i bývalý rektor Masarykovy univerzity, donedávna děkan Fakulty informatiky na Masarykově univerzitě a čerstvě zvolený místopředseda Rady vysokých škol Jiří Zlatuška.

Během pochodu skandovali protivládní hesla. Reforma má totiž za cíl snížit počet státem financovaných studentských oborů až o 40 procent. Večer část demonstrantů obsadila budovu právnické fakulty. Mimo jiné požadují zapojení studentských organizací do rozhodování o reformách školství. Podobnou studentskou demonstraci Maďarsko nezažilo od roku 1989.

Kvůli připravované reformě vysokých škol se dnes schází Česká konference rektorů. Výhrady k chystaným změnám má i Studentská komora Rady vysokých škol, která dnes přiblíží, jak budou vypadat týdenní protestní a informační akce zaměřené proti reformě. Co studentům vadí, Radiožurnálu řekl předseda Studentské komory Miroslav Jašurek.

Rektoři se obávají podfinancovanosti vysokých škol v příštích letech. Do roku 2014 mají veřejným vysokým školám klesnout příjmy ze státního rozpočtu ze současných 19 na necelých 15 miliard korun. Podle České konference rektorů by v takovém případě ale chyběly peníze na výuku. Rektoři dnes také zopakovali svůj nesouhlas s návrhy dvou reformních zákonů, které připravuje ministerstvo školství. Rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl uvítal nabídku premiéra Petra Nečase na společné jednání o reformách.

Poprvé v polistopadové historii jsou zdejší vysoká učení ve varu kvůli ohorožení toho, co je veledůležitou součástí jejich podstaty - bouří se kvůli ohrožení svých akademických svobod. Petr Kamberský v rozsáhlém textu Velká školská mystifikace (Orientace 28. ledna) hájí jejich chystané omezení jako rozumný krok, který může pomoci dalšímu rozvoji univerzit. Pohled do historie ale učí, že takový zásah zpravidla přináší pravý opak.

Reforma vysokého školství z dílny ministra Josefa Dobeše (VV) je podle premiéra Petra Nečase (ODS) i přes kritiku nutná. Chce ji provést. Premiér rozhodně počítá se zavedením školného. Věcný záměr zákona navrhuje maximální výši 20 tisíc korun ročně od akademického roku 2013.

Muselo by je odvézt 28 plných Avií a váží jako padesát slonů. Nejde o materiál na stavbu domu. Jde o léky, které vyhodíme. „Podle studie, kterou provedla Karlova univerzita, vyhodíme téměř čtvrtinu léků, které lékaři v ambulancích předepíšou. To je asi devět miliard ročně. Podle údajů krajských úřadů z let 2007 až 2009 se přitom z veřejných zdrojů zlikviduje okolo 200 tun nevyužitých léků,“ uvádí mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Veronika Petláková.

Petr Nečas dnes jednal s rektory českých vysokých škol. Zúčastnil se jejich konference, kde se opět probírala reforma vysokoškolského vzdělávání. Na jednání byla i Silvie Škábová. Silvo, mělo setkání premiéra s rektory nějaký výsledek?

Studenti dnes představí program akcí namířených proti reformě vysokých škol. Do pražského Karolina se kvůli tomu sjedou zástupci studentských komor akademických senátů z celé republiky. Protesty se budou konat poslední únorový týden, studenti plánují třeba noc univerzit a pochody.

Rektoři se obávají snížení rozpočtu vysokých škol, v kombinaci s připravovanou reformou univerzit by podle nich mohl nastat kolaps vysokoškolského systému. Na tomto stanovisku se shodli na dnešním zasedání České konference rektorů, kam zavítal i premiér Petr Nečas (ODS). Předseda vlády reformu podpořil, jen díky změnám může být ČR podle něho konkurenceschopná. Peníze navíc školám neslíbil.

Když přišli na sklonku osmdesátých let za tehdejším francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem bruselští komisaři s dalším v řadě projektů na podporu evropské identity, smál se, potom kroutil hlavou a nakonec je vyprovodil s rázným „ne“. Pod tlakem kolegů i studentských organizací však nakonec kývl a výměnný univerzitní program Erasmus se dal pomalu do pohybu. Za pár týdnů uplyne od jeho startu pětadvacet let a hlavní heslo - poznat v rámci studia kolegy z Evropy a zdokonalit se v cizích jazycích - už trochu ztratilo lesk. Přesto jeho popularita napříč kontinentem stoupá.

Záměr multikulturního festivalu Mene Tekel jasně definuje jeho podtitul „Proti totalitě, zlu, násilí a pro paměš národa". Od 20. do 26. února se bude v Praze konat již pošesté.

Pražské ulice zaplní příští středu vysokoškoláci z celého Česka. Vyjdou na protestní pochod proti navrhované reformě univerzit. Vadí jim například zavedení školného nebo změny v pravomocích akademických senátů. Akce proti změnám na vysokých školách začnou už v pondělí.

Příští týden se do Prahy sjedou studenti z celé republiky, aby protestovali proti reformním záměrům Ministerstva školství. Dnes o tom informovali zástupci příslušných komor akademických senátů. Pochod bude součástí Týdne neklidu, který začne příští pondělí a do něhož se zapojí osmnáct škol z osmi měst. Podrobnosti zná zástupce studentů Josef Fontana, místopředseda Akademického senátu Univerzity Karlovy.

V centru Prahy vzplanou akademické svobody a studenti vyběhnou z fakult jako při nácviku požárního poplachu. Tento happening je jedním z několika desítek akcí, které pražští vysokoškoláci připravili na Týden neklidu. Ten se v různém provedení odehraje od 27. února do 2. března v Praze, ale i dalších univerzitních městech – Brně, Ostravě, Liberci, Olomouci, Hradci Králové či Českých Budějovicích.

Příští týden ve středu vyjdou studenti z celé České republiky na protestní pochod, vadí jim reforma vysokých škol. Do protestního týdne se od pondělí zapojí 18 veřejných a státních škol z osmi měst. Novinářům to dnes řekli zástupci studentských komor akademických senátů. Kromě protestu se budou na školách konat takzvané noci univerzit s přednáškami pro veřejnost.

Odborník z pražské pedagogické fakulty se dlouhodobě zabývají hodnocením vysokých škol. Letos přidělili hvězdičky 140 fakultám z 26 veřejných vysokých škol. Vedoucí Střediska vzdělávací politiky Jan Koucký míní, že nabídka je tak široká, že každý si vlastně může ušít studium na míru.

Zákon o školném se může dočkat změn. Konkrétně ta část o finanční podpoře při studiu. V rozhovoru s Václavem Moravcem na Impulsu to připustila místopředsedkyně vlády a Věcí veřejných Karolína Peake.

Místo elegantního saka a stohů knih má v kanceláři zablácené holínky, síťku na nabírání planktonu a u stropu sedí vycpaný tetřev. „Se studenty nejprve probíráme teorii a pak jdeme někam ven. Většinou do hor a do lesů, kde zůstáváme i přes noc. Ukazujeme si na potocích či vegetaci, jak v přírodě kolují cizí látky a jak v ní působí,“ vysvětluje Jakub Hruška z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Rozhovor s ekologem, ale i zapáleným myslivcem v jedné osobě, je součástí seriálu, v němž HN přibližují zajímavé vysokoškolské kantory. V únoru totiž končí lhůta na podání přihlášek na univerzity.

Mezi dvacítkou nejlepších organizací se celých pět let udržuje třináctka fakult a ústavů, které potřebují stabilnější financování. Nejvýkonnějšími vědeckými institucemi v Česku jsou dlouhodobě Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK), Fyzikální ústav Akademie věd ČR (FZÚ AV) a přírodovědecké fakulty Karlovy, Masarykovy a Palackého univerzity. Jejich pořadí na špičce TOP20 nejlepších výzkumných organizací se příliš nemění ani s použitou metodikou hodnocení výsledků.

Protestů proti reformě vysokých škol by se měly podle odhadů organizátorů účastnit tisíce studentů. Příští týden se budou v celé republice konat průvody, přednášky a happeningy.

V Praze dnes bude předsednictvo Rady vysokých škol jednat o financování nebo reformě univerzit. Návrhy reformních zákonů má dnes na programu i legislativní rada vlády. Zástupci škol připravované změny odmítli, vadí jim zavedení školného a omezení akademických svobod. Kromě reforem se ale bojí i klesajícího rozpočtu. Do roku 2014 by totiž univerzitám mohl klesnout rozpočet ze současných 19 na necelých 15 milionů korun. Rada už dříve kritizovala, že přestože počty studentů rostou, rozpočty vysokých škol klesají.

Protestů proti reformě vysokých škol by se měly podle odhadů organizátorů účastnit tisíce studentů. Příští týden se budou v celé republice konat průvody, přednášky a happeningy. Kvůli hlavnímu protestnímu pochodu v Praze vyhlásila na středu Univerzita Karlova rektorské volno. Novinářům to dnes řekl Jan Gruber z Iniciativy pro svobodné vysoké školy. Akce podpoří i divadla a známé osobnosti.

Matematicko-fyzikální fakulta UK dlouhodobě exceluje ve výzkumu. Čím to? Kvartet odpovědí nabízí její děkan Zdeněk Němeček.

Energická doktorka Alena Skálová tráví podstatnou část svého času na konferencích mezi elitními světovými patology. Zvou si ji, aby jim přednášela o nových formách nádorů, které rozklíčovala pod mikroskopem v plzeňské laboratoři. Rozpoznávat nádorová onemocnění učí i mediky plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Netoleruji neznalost studentů v příznacích nemocí, když se je nenaučí vnímat, unikne jim nějaká důležitá diagnóza,“ říká sedmapadesátiletá profesorka Skálová.

„Chtěli bychom vám představit produkt, ze kterého budete nadšeni. Jedná se o zreformované vzdělání vysokých škol,“ paroduje jeden z aktivistů iniciativy Za svobodné vysoké školy moderátora teleshoppingu. „Horste,mám problém. Stávající školství je neperspektivní a nekonkurence schopné. Asi ho budu muset vyhodit,“ pokračuje další členka iniciativy v připraveném dialogu. „Žádný problém. Vyměníme nekvalitní symbol sovy za peníze. Navíc, pokud dojdete na ministerstvo školství a budete hlasovat pro reformu, získáte dva vysokoškolské tituly zdarma,“ hraje dál svou roli Horst Fuchs z řad studentů.

Rozpočty vysokých škol klesají, zatímco regionálním školám rostou. Na vzdělávání žáka základní školy dává stát ročně 35.000 korun, na vysokoškoláka ale jen 30.000. Novinářům to dnes řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer s tím, že snižování rozpočtu univerzit povede ke zhoršení kvality výuky.

Projednávání reformy vysokých škol ve vládě se odsune, legislativní rada vlády dnes vrátila návrh zákona o vysokých školách k přepracování. ČTK to sdělila Kateřina Savičová z ministerstva školství s tím, že připomínky chce úřad zapracovat co nejdřív. Zákon o školném legislativní rada s připomínkami schválila. Reformu odmítají univerzity i studenti, příští týden kvůli tomu budou protestovat.

Školné na vysokých školách zatím nebude. Ministr Josef Dobeš od něj ustoupil ve chvíli, kdy v Česku začal největší studentský protest od roku 1989, takzvaný týden neklidu. Za svými studenty stojí i rektoři. Společně se hlasitě ozývají proti chystané reformě vysokého školství, jejíž součástí mělo být právě i zavedení školného. Fakulty se navíc bojí omezování akademických svobod.

18 vysokých škol v 8 českých městech protestuje proti reformě, kterou chystá ministr Josef Dobeš. V takzvaném týdnu neklidu plánují studenti různé akce, včetně koncertů, promítání nebo přednášek pro veřejnost. Na středu je plánovaný hlavní protestní pochod, který povede centrem Prahy až k úřadu vlády. Různé happeningy se ale konají už dnes. U pražské DAMU je redaktorka Radiožurnálu Klára Bílá. Dobrý den.

Studenti ještě pořádně nespustili takzvaný Týden neklidu, tedy sérii protestních akcí proti chystané reformě vysokých škol a jeden z důvodů, proč ho pořádají, zdá se, pominul. Ministr Josef Dobeš na tiskovce krátce po poledni sdělil, že rezignuje na jeden z klíčových sporných bodů plánovaných změn. Nadále netrvá na zavedení školného do výše 10 tisíc korun za semestr. Místo toho by měli víc než dosud platit vysokoškoláci, kteří překročí standardní délku studia.

Za svobodné vysoké školy! Hoří akademické svobody! Takovým verbálním bubnováním odstartoval studentský Týden neklidu proti ministru Josefu Dobešovi a jeho vysokoškolským reformám. A už se ozvaly hlasy, že protesty vysokoškoláků jsou zbytečnou hysterií. Že navrhované změny nejsou pro autonomii vysokých škol zdaleka tak nebezpečné. Snad skutečně nejsou jejich bezprostředním ohrožením. Ale v našich politických a společenských poměrech se jím mohou stát snadno a rychle.

Proč potřebujeme stále více vysokoškoláků? Lidé působící v určitém oboru se ho snaží uzavřít konkurenci nově příchozích a tlačí na zvyšování kvalifikace, popisuje jeden z důvodů Daniel Münich z CERGE-EI (Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium). V rozhovoru LN také upozorňuje, že za pět či deset let může mít Česko velký problém s nadbytkem vysokoškoláků.

Nejprve po poledni novinářům a veřejnosti oznámil, že školné na veřejných VŠ nebude. Pouze se zpřísní podmínky pro placení prodlouženého studia. A o přímé platbě pro všechny studenty neřekl ani slovo. Jenže vpodvečer už to zas bylo jinak. Ministerstvo školství totiž vydalo tiskovou zprávu s tím, že „další změnou bude zavedení zápisného, které bude platit student veřejné vysoké školy, který nemá povinnost hradit školné.

Nespokojení studenti dali o sobě vědět. Jejich protestní akce probíhají průběžně ve všech městech, kde sídlí univerzity. V rámci takzvaného týdne neklidu se bouří proti plánované reformě školství. Vadí jim zavedení školného, nebo privatizace vysokých škol. A neuklidnilo je ani to, že ministr Dobeš, dnes od nápadu celoplošného školného ustoupil.

   Naši neklidní studenti o tom, k čemu směřuje vysokoškolská reforma, většinou také nevědí vůbec nic. Školné jim připadá nespravedlivé, protože studium má být zkrátka zadarmo. A Dobeš je velmi nesympatický. Ti informovanější ještě řeknou, že zkorumpovaná vláda chce dosadit do školských rad různé podržtašky a zkrachovalé politiky. A v neposlední řadě protestují i proto, že se jim protesty líbí.

Řekněme své ne školské reformě, vyzývají vysokoškoláci a vysvětlují, že se nechtějí stát studenty-zákazníky, na které plánované zavedení školného uvrhne pouze dluhy. Podle nich se vzdělání nesmí stát nástrojem byznysu. No, zní to hezky, slovo byznys budí žádoucí odpor, ale možná by se těch mladých lidí měl někdo zeptat, za jaké peníze vlastně studují.

Úlohou vzdělání není jen poskytování znalostí a rozvoj schopností potřebných pro individuální profesní uplatnění absolventů, nýbrž zejména kultivace samostatného úsudku a kritických postojů ve společenské diskusi.

Většina českých vysokých škol se dnes večer otevře veřejnosti, takzvanou Nocí univerzit chtějí studenti bojovat proti reformám. Na programu jsou průvody, přednášky a promítání, při nichž chtějí studenti ukázat význam vysokých škol pro společnost. Akce je součástí týdne neklidu, protesty vyvrcholí středečním pochodem k Úřadu vlády. Kritici tak chtějí přimět vládu, aby neschvalovala reformní zákony o vysokých školách.

Se zavedením školného se počítá v programovém prohlášení vlády, jinou variantu zpoplatnění studia bude muset ministr školství vysvětlit. Shodli se na tom školští experti TOP 09 a ODS, které ČTK oslovila. Ministr Josef Dobeš (VV) dnes oznámil, že vládě navrhne, aby se místo školného platilo jen za prodlužování studia a také za studium na další vysoké škole. Podle šéfa Studentské komory Rady vysokých škol Miroslava Jašurka je to ale jen kosmetická změna, kterou se ministerstvo snaží utišit kritiku akademiků. ČSSD návrh uvítala.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) chce vládě navrhnout, aby se místo školného platilo jen za překročení standardní doby studia. Výši poplatků by si stanovovala každá veřejná vysoká škola sama. Nyní si školy určují poplatky za prodloužení studia o více než jeden rok. Až na 26.000 korun ročně by se také měl vyšplhat poplatek za studium další vysoké školy. Další podrobnosti k návrhu ministr neuvedl.

Ministr Josef Dobeš ustoupil od záměru zavést školné na vysokých školách. Uvažuje ale o zápisné, jehož výši by stanovovala škola. Další poplatek by pak čekal ty, kteří studují nestandardně dlouhou dobu, nebo na více školách současně.

Mladí a neklidní. Protesty studentů v rámci týdne neklidu, pokračují i dnes nocí univerzit. Studenti na několika místech republiky pořádají koncerty, přednášky, nebo promítání. No a Zuzana Smiešková je na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Takže, Zuzko, zásadní otázka. Klid, nebo neklid? Jak to tam vypadá?

Přeji vám dobré odpoledne z auly Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je za námi další den největšího studentského protestu od listopadu roku 1989, další den týdne neklidu. Neklid v akademickém a studentském podání není nic, při čem by se používaly dlažební kostky, ovšem na druhou stranu podle všeho jde o nejvíce o peníze a o nezávislost, peníze studentů, škol a státu a nezávislost akademického prostředí na veřejných vysokých školách.

Jedním z argumentů uváděných ve prospěch navrhované úpravy zákona o vysokých školách je, že některé z prosazovaných přístupů jsou zavedenou součástí angloamerického univerzitního systému. Na základě svého několikaletého působení na Torontské univerzitě, a to jak v pozici studenta, tak v pozici učitele, mohu potvrdit, že toto tvrzení má pravdivý základ.

Na pondělní tiskové konferenci ministr oznámil pouze to, že by studenti platili za překročení standardní délky studia a také za studium na další škole. Zápisné k tomu přidal až později v tiskové zprávě. Mluvčí resortu Kateřina Savičová k tomu včera uvedla, že by studenti mohli platit 2200 korun za semestr. Později ale řekla, že o sumě se stále jedná.

Týden neklidu na vysokých školách pokračuje i dnes dalšími protestními akcemi proti plánované vládní reformě, navzdory včerejší obrátce ministra školství, který oznámil, že už netrvá na zavedení školného. Místo něj chce Josef Dobeš získat víc peněz od těch, kteří studují víc vysokých škol najednou nebo si studium prodlužují. Bylo ale školné hlavním kamenem úrazu? Naše reportérky Klára Bílá a Petra Benešová se zajímaly o názory vysokoškoláků a absolventů, kteří ho už platili, když studovali v cizině.

Stačilo, že studenti pohrozili ministrovi školství Josefu Dobešovi týdnem neklidu a najednou z celého balíku reforem vysokého školství vypadlo školné, které pan ministr už nadále neprosazuje. Politikou ministerstva nyní bude tvářit se, že školné byla vlastně jen podružnost v celé reformě a že se vlastně nic nestane, když tam nebude. Opak je pravdou. Školné a půjčky na studium, to byly přece úhelné kameny celé reformy a je otázkou, co to je za politika, který se úhelného kamenu reforem vzdá jen tak bez mučení při prvním bububu, aniž by se ho pokoušel pořádně hájit

Ministr školství Josef Dobeš mírní protesty studentů vysokých škol. Poté, co zrušil plán na plošné školné, oznámil jeho úřad možnost zavést zápisné. Hlavním rozdílem mezi poplatky je však pouze jejich jméno.

Patří k českému folkloru, že veřejně organizované vyjádření nesouhlasu je ve zkratce vnímáno jako levičáctví. Co na tom, že historie je plná případů ukazujících, že to tak jednoduché není? Co na tom, že máme státní svátek oslavující „boj studentů za svobodu a demokracii“, oslavující střety s nacismem a komunismem? Zkrátka, Týden neklidu, ve kterém akademická obec doslova otevírá akademickou půdu veřejnosti a zve i zástupce vlády, je prostě levičáckou akcí.

O tom, že Josef Dobeš je chaot, jsme se mohli přesvědčit už mnohokrát. V posledních dnech ale jeho těkavost kulminovala. Předevčírem zrušil školné a nahradil ho platbou pro „věčné“ studenty. Pak se vyspal a ráno přišel s myšlenkou zápisného za semestr.

Studenty organizující protesty na VŠ pobouřilo pondělní vyjádření ministra školství Josefa Dobeše (VV), jenž na tiskové konferenci zatajil plán zavést semestrální zápisné.

Proudy studentů dnes večer zamířily na akce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, které se konaly při protestní Noci univerzit. Prostory fakulty na náměstí Jana Palacha v Praze byly polepené množstvím plakátů, na chodbách visely obří transparenty. Již u vchodu každý příchozí dostal brožurku 'Kritický průvodce "reformou" vysokých škol' a pozvání na středeční protestní průvod hlavním městem. Jeho cílem bude ukázat nesouhlasný postoj s plány ministra školství Josefa Dobeše (VV).

Studenti v Česku dnes uspořádali řadu protestních akcí, které mají přimět vládu, aby neschvalovala návrhy dvou reformních zákonů o vysokých školách. Chtějí, aby je ministerstvo přepracovalo. Vysokoškolský Týden neklidu pokračoval v univerzitních městech akcí Noc univerzit, odpoledne se uskutečnily demonstrace. Odpor studentů neoslabilo ani rozhodnutí ministra Josefa Dobeše (VV), který ustoupil od záměru zavést školné.

Ministrovi školství Josefu Dobešovi se podařilo dostat do ulic nejvíc protestujících studentů od listopadu 1989. Jejich nespokojenost míří na připravovanou reformu vysokého školství.