Minulý týden to byl studentský týden neklidu

7.3.2012 22:10    ČRo 6    Zpráva    

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Dobrý večer na okruhu Českého rozhlasu 6. Začíná diskusní pořad Studio STOP. Při jeho poslechu vás srdečně zdraví a vítá Terezie Jirásková.

Průlomový soudní proces s exministrem Vítem Bártou z Věcí veřejných kvůli obálkové aféře třetí den zaměstnává média. Minulý týden to byl zase studentský týden neklidu, který novináři sledovali doslova v přímém přenosu. Záhy po jeho skončení se objevila zpráva, že školné na české univerzity za řádné studium se odkládá do roku 2015. Tento signál vyslala vládní TOP 09 směrem k ministru školství Josefu Dobešovi z Věcí veřejných bezprostředně po studentském týdnu neklidu. Jak uslyšíte, ministr školství je však odhodlán dotáhnout do konce některé další body reformy vysokých škol, o které bude řeč v dnešním vydání Studia STOP. První týden neklidu se v České republice konal 1. dubna roku 2004. Tehdy studenti žádali víc peněz a usilovali o změny ve školství. Letos akademikům vadily reformní návrhy na zavedení školného na vysokých školách, financování vysokých škol a nespokojenost vyjadřovali i s navrhovaným omezením akademických svobod. V úvodu vám nabízíme rozhovor s ministrem školství Josefem Dobešem. Podle jeho slov pro server Aktuálně.cz byl týden neklidu informativní, aby všichni studenti měli možnost seznámit se s oběma věcnými záměry. Což je důležité proto, že oba zákony jsou podle jeho názoru proreformní. Jak již zaznělo, zrušení školného na vysoké školy po dobu 5 let řádného studia se odročilo na rok 2015. Zasadila se o to TOP 09. Nyní je ve hře platba za překročení doby řádného studia. A na stole je také návrh zápisného. Za překročení doby řádného studia se bude jednat o normativní částce 25 až 30 tisíc. Co se zápisného týče, navrhovaná částka, o které se bude mluvit, je 2 tisíce korun. A zde je již slíbený rozhovor s ministrem Josefem Dobešem z dnešního rána.

Serveru Aktuálně.cz vy jste řekl, že za tím vaším pondělním obratem a odstoupením od školného může TOP 09, konkrétně paní Putnová a pan Gazdík, kteří se sešli se studenty a takzvaně pohřbili školné. Nicméně zase vládní TOP 09 se vůči těm vašim výrokům ohledně pohřbení školného ohradila a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík řekl médiím, že buď si s reformou takzvaně necháte pomoci, anebo bude žádat vaši výměnu. Tak, prosím, můžete to vyjasnit? Znamená to, že školné bude nebo nebude a co z toho vyplývá?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Tak, já řeknu tu historii. My od září 2011 jsme se potkávali 3 měsíce na K 9 se zástupci všech koaličních stran. TOP 09 tam měla své 3 zástupce. My jsme se shodli na všech parametrech obou věcných záměrů. Jak vysokoškolského, tak finanční pomoci studentům. A jednoznačně jsme se shodli na školném. Odtud to šlo do vlády. Potom samozřejmě přicházely nepokoje a přicházely výzvy studentů a 24. ledna proběhla tisková konference TOP 09, kteří informovali, že se potkali se studenty a paní Putnová, její citace jednoznačně je, že školné až od roku 2015. To znamená v příští vládě. Tento kotrmelec, tento přemet, kdy jejich zástupci napřed se vším souhlasí. A byť předsedkyně poslaneckého klubu toto popřela, vedlo k tomu, že bylo nereálné v koalici se na tom shodnout. Protože jedna z koaličních stran popřela programové prohlášení vlády. To je důkaz k tomuhle. Pak jsme se potkali samozřejmě s panem premiérem, jednal jsem s členy ODS a shodli jsme se, v tuto chvíli je nereálné jak ve vládě, tak v koalici a v Poslanecké sněmovně prosadit školné, což já říkám, je pro mě, pro mě velkým zklamáním. Tak jsme se potkali a bavili jsme se i se zástupci akademických obcí nad školným, nad tu dobu 5 let studia. Zde byl konsensus a začali jsme uvažovat i o návrhu nového předsedy Rady vysokých škol pana docenta Fischera o takzvaném zápisném zhruba 2 tisíce za semestr. Tyto věci připravuji do vlády, když se bude projednávat věcný záměr o vysokých školách. Beru to pro mě obtížný, těžký kompromis, ústup od programového prohlášení vlády, ale o realitu současné doby.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Kdy přesně by se mělo vědět, v jaké částce by se po překročení doby studia platilo? A těch 2 tisíce už je jasně rozhodnutých?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Bude to návrh na vládu, o kterém tam budeme diskutovat, protože to je skutečně změna. My jsme měli školné za semestr do 10 tisíc, do výše. My teď vypočítáme zhruba průměrný normativ, protože ty školy se od sebe liší. Mně to vychází, já jsem uvedl jednou 26 tisíc, může to být cca 25 až 30 tisíc ten průměrný normativ. Ale přesné číslo bude spočítáno. V té vládě může dojít k nějaké změně, ale já si toto představuji. To znamená nad 5 let studia, nad řádné studium by se platil tento průměrný normativ. Iniciátorem zápisného, pan Fischer i do médií řekl, že si dovede představit místo školného zápisné. Ale tato myšlenka je starší. Tato myšlenka vznikla na půdě Karlovy univerzity, kde její zástupci sami řekli někde v roce 2009, hovořili o zápisném. Je to oprášená myšlenka, ale poslední, kdo o ní velmi vážně hovořil, byl pan docent Fischer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan docent Fischer zase médiím následně tuto vaši informaci o tom, že on je propagátorem platby za zápisné, rozporoval. Je to pravda?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Je tím, kdo ho oprášil. A kdo se podívá do rozhovoru, kdy byl zvolen pan docent Fischer, kdy říká, že on je pro diskusi, pro konsensus v tom rozhovoru a uvádí, že si dovede představit zápisné. To je rozhovor, který prošel médii. A z kterého já jsem čerpal. A když jsem se posléze potkal velmi rychle po jeho zvolení s panem docentem Fischerem, tak jsem říkal, že jsem zavnímal tento názor v médiích a že jsem připraven o něm jednat. To znamená jednoznačně prokazatelný rozhovor pro média.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pojďme ještě k těm praktickým věcem. Existují dva věcné záměry. Jaké další diskuse o těch věcných záměrech a kdy vás čekají? A kde případně jste ochoten ustoupit a kde nikoliv?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Ty pracovní skupiny probíhají pravidelně. Byla minulý pátek, pracovní skupina bude tento pátek na ministerstvu, kde jsou zástupci České konference rektorů, Rady vysokých škol, studentů. To je proces, který probíhá ještě před zařazením těch bodů na vládu. Bude probíhat i po zařazení, kde se budeme zejména bavit o paragrafovém znění. Kde nejsem schopen ustoupit, je kvalita. To znamená jít diverzifikací těch vysokých škol, to znamená rozvrstvení od bakalářů po magistry, trošku ztížit průchodnost těmi jednotlivými stupni. Druhá věc je kvalitativní financování škol. Není možné lít do škol peníze na hlavu, to znamená na počet studentů, ale na kvalitativní prvky. A třetí věc je měření kvality, neboli akreditace, která vůbec neodpovídá moderní dnešní době.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. V úplném závěru. Jak vy hodnotíte ten týden neklidu? Já jsem v úvodu citovala již to vaše vyjádření. Ale jak jste reagoval na studentské protesty?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Já jsem rozuměl, že studenti mají potřebu protestů, že se chtějí vyjádřit. Na to mají právo. Na druhou stranu jsem si od toho sliboval, že studenti získají představu o těch věcných záměrech. Detailní představu a to si myslím, že se úplně nestalo. Dokonce na závěr toho týdne se vyhnuli diskusi, kde, od které jsem si sliboval nejvíc, že jim tak řeknu, tak se podívejme na samosprávu vysokých škol, jak je dneska, jak ji navrhujeme. Je to moderní západní střih po vzoru Rakouska. Podobný Anglii, kde působí tvůrce těchto reforem pan profesor Hainta. A chtěl jsem jim ukázat, že naopak oni žijí době blízké totalitě.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, ještě zpětně. Samozřejmě to školné za dobu řádného studia, to je nyní pasé v tuto chvíli až do roku 2015 přinejmenším. Nicméně ty obavy ze strany studentů, které i v jiných okolních státech, kde země zaváděly školné, byly, existovaly, vždycky se studenti a akademici bouřili. Ale ty jejich obavy byly z toho, že přestože stát by na případné půjčky, které by si student musel na to, aby mohl řádně studovat vzít, by ho dostaly do takového dluhu, že ten student by byl velmi zadlužen a těžko by to splácel. Tak máte nějaký protiargument k tomu?

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/

--------------------

Tak, zavedli jsme několik mechanismů, jak pomoct těmto studentům. Dneska je to asociální. Dneska, když je ta rodina hodně sociálně slabá, tak to, držet toho studenta na škole stojí každý měsíc 9 tisíc. A ti studenti někteří si dneska berou komerční znevýhodněné půjčky na to studium. Aby mohli studovat. To znamená ten systém je dneska velmi složitý pro sociálně slabé studenty. My jsme zavedli několik mechanismů. Jednak zvýhodněné, státem garantované půjčky, jednak jako odnož stavebního spoření, spoření na studium. To znamená vytvořit pro generace dopředu možnost zvýhodněného spoření, které bude sloužit na tento účel. To znamená bylo tam několik mechanismů, které naopak by měly těm studentům pomoci.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Řekl Českému rozhlasu 6 dnes dopoledne ministr školství Josef Dobeš.

A právě o reformě vysokého školství budeme hovořit v následujících minutách tohoto vydání Studia STOP. Jeho hosty jsou děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. Jan Horský, vysokoškolský pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy katedry obecné antropologie. A v neposlední řadě je zde ve společnosti s námi Michal Uhl z iniciativy Za svobodné vysoké školy, který zastupuje studenty a sám je studentem doktorského studijního programu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Přeji vám všem dobrý večer.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Dobrý večer.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Dobrý večer.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Dobrý večer.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podstatou reformy je podle posledního vyjádření pana ministra Dobeše akreditace, diverzifikace vysokých škol, to znamená rozdělování univerzit na ty, kde se dělá výzkum a ty, kde se vzdělává pro praxi. Dále mu leží na srdci a bude se zasazovat o změnu financování směrem k prvkům kvality oproti normativům a kontraktové financování. Podle pana ministra Dobeše vše ostatní je méně důležité. Odložení zavedeného školného za tu dobu řádného studia, jak jsme slyšeli, to pana ministra mrzí, nicméně ve hře je takzvané zápisné. A platba za překročení doby tohoto studia. Začněme tedy od horkého bramboru, jímž je školné. Jak vy reagujete na to, co se po týdnu neklidu událo, to, že TOP 09 podle slov pana ministra pohřbila školné? Pane děkane Stehlíku.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Tak, já myslím, že se jenom potvrdilo i v rámci týdne neklidu a reakce pana ministra, respektive celého ministerstva možná ten hlavní argument, který zazníval z České konference rektorů a dalších, že ten zákon o finanční pomoci studentům je špatně připravený. A nedomyšlený. Ve chvíli, kdy politik přeskakuje od zdi ke zdi, bude, nebude, tak je vidět, že něco je asi, asi špatně. A já si myslím, že ten zákon o finanční pomoci studentům je napsán více o těch penězích a méně o těch studentech. Takže v tomto ohledu se spíš potvrdilo to, že ta promyšlenost této reformy, respektive této části je rozhodně velmi, velmi nízká.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vysokoškolský pedagog katedry obecné antropologie Jan Horský. Jak vy vnímáte to, co se událo po týdnu neklidu?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Tak, pokud by to tak mělo skutečně platit, tak by to bylo relativně pozitivní, bylo-li by to navíc ještě bez toho zápisného. Já jsem vlastně už několikrát v různých médiích uváděl to, že by pro mě bylo školné myslitelné nejlépe v podobě takové, že by to bylo negativní prospěchové stipendium. To jest, že by musel platit ten, kdo studuje s určitým horším prospěchem a déle. Takže teď jsme tomu relativně již blíž.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A proč vlastně ty vaše výhrady vůči zavedení školného existují? Není to třeba dobrý krok, který by mohl pomoci zlepšit kvalitu školy, případně přivést nové, lepší pedagogy pro konkrétní obory? Jan Horský.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Tak, ono, já se obávám, že o tom školném se trošku mluví velice obecně. Že to zní jako takový light motiv nebo jako, jako klíčové slovo. Ale že se moc v debatách nerozvíjelo to, co to vlastně znamená. Já pochopitelně pokud by se školné rozhodlo, že ano, tak by to bylo politické rozhodnutí, člověk by nemohl než s tím souhlasit. A než jaksi se podle toho zachovat. Ale myslím si, že se moc neuvažuje o různých dalších nevýhodách, které by to školné mělo. Je dobré si uvědomit, že to školné by určitě do budoucna zdražilo ve společnosti vysokoškolsky kvalifikovanou práci. Dokážu si představit to, že některé profesní společnosti typu advokátní komory by záhy přišly s tím tedy, že když se platí školné, tak je nutné zvýšit advokátní sazby. A tak dále. Čili je dobré si uvědomit, že to, že školné v tuto chvíli není, znamená, že to do určité míry spoluurčuje hladinu ceny vysokoškolsky kvalifikované práce. Pokud by se zdražila vysokoškolsky kvalifikovaná práce, je otázka, zda by se tím vlastně nezhoršila konkurenceschopnost naší ekonomiky. Protože by byla dražší pracovní síla. A tak dále. A nechci to klást jako nějaká dogmata, ale mám za to, že v mediální debatě se o těchto dalších možných důsledcích školné příliš nemluvilo. A patrně není náhodou, že, dejme tomu, oněch 5 ze 7 zemí Spolkové republiky Německo od školného ustoupily. Z důvodů, které nejsou ani tak podle mě politicko ideologické, ale spíš ekonomicko technické. Nebo sociálně ekonomicko technické.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vnímá děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík stejné výhrady vůči zavedení školnému jako váš pan kolega Horský?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Vnímá. A možná bych to ještě doplnil. Čistě pokud jde o to naše prostředí. Ta otázka směřovala, zda by to nezkvalitnilo přísunem těch nových financí možnosti pedagogů a tak dále. To je jedno z těch rizik, které pojmenovávají teď ty pracovní skupiny velmi konkrétně je, že my máme příklady ze zahraničí při zavedení školného. Stát alikvótně na druhé straně snižuje svůj příspěvek veřejným vysokým školám. To znamená při stavu reality naší politiky i správy naší země to vnímám tak, že ve chvíli, kdy připutuje, teď to přeženu, miliarda na školném, tak z druhé strany bude miliarda vysokým školám škrtnuta. Takže nevidím tam záležitost nějakého pozitiva finančního. Naopak jsem přesvědčen o tom, že i při zavedení školného by na druhé straně školám vlastně stát sebral tu část příspěvku, která by tím pádem šla vlastně z těch soukromých privátních kapes studentů.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Připomeňme, že podle průzkumů České studentské unie polovina českých vysokoškoláků za studium platit nechce. Výhrada proti zavedení školnému byla jednou z výhrad iniciativy Za svobodné vysoké školy. Jsme tady ve společnosti se zástupcem studentů Michalem Uhlem. Jak vás potěšilo nebo nepotěšilo, jaký výsledek tedy týden neklidu měl, v tom smyslu, že TOP 09 přišla s návrhem, že školné za řádnou dobu studia až v roce 2015.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, já mám velkou radost, že týden neklidu takhle rezonuje v tý společnosti. Že se podařilo to téma otevřít, že byla i velká pozornost médií. To si myslím, že je jako velký úspěch. Zároveň jsem trošku zklamán z toho vlastně pondělního ústupku ministra Dobeše, protože se záhy ukázalo, že se jednalo trochu o mystifikaci. Že z odloženého školného se vlastně stalo zcela neodložené zápisné. To znamená, já se domnívám, že v momentě, když přejmenujete nějakou věc a zůstane ten obsah, tak to prostě nemění nic na té skutečnosti, že bude docházet k nějaké pravidelné platbě ze strany těch studentů směrem, směrem ke škole. Zápisné já si představuju tak, že platíte na začátku celého studia, pak nějakým způsobem studujete, ale stejně de facto se jedná o školné, které je přejmenované. A připadá mi to trošku jako laciný trik.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Promiňte, a jaké vy máte tedy informace o tom, jak by to zápisné mělo vypadat, nebo v jaké výši? Pan ministr dopoledne hovořil o teoretické částce 2 tisíc, o které se bude jednat.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Ano, bohužel těch informací, které máme, je relativně málo. To znamená, že se hodně diskutuje na úrovni médií a tiskových zpráv. Což není moc šťastné, pro akademické prostředí spíš nedůstojné. Já čerpán informaci z tiskové zprávy ministerstva školství, kde je napsáno, že by to mohlo být zpravidla každý semestr. To znamená de facto se jedná o školné. A ta výše de facto je irelevantní. Ta výše se může nějakým způsobem časem změnit. A jestli je to 2 tisíce, 5 tisíc, 10 tisíc, to je otázka politického rozhodnutí. Takže školné se nazývá vlastně v této podobě zápisným. A je pravda, že ty finance na jedné straně de facto ubývají. Protože třeba v roce 2006 do vysokého školství šlo 26 miliard, letos je to něco málo pod 20 miliard. A v plánu na rok 2015 je 16 miliard. Tady prostě se systematicky podfinancovává terciální vzdělávání. A dokonce máme tento negativní výhled a já očekávám, že ty finance prostě se rozhodla vláda nějakým způsobem vzít u studentů. A to podle mě není v pořádku.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Co si myslí další dva hosté, kteří jsou zde ve studiu v tomto vydání Studia STOP, kde hovoříme o reformě vysokého školství? O té částce, která je samozřejmě zase k diskusi 25 až 30 tisíc za překročení řádné doby studia, tedy 5 let? Jan Horský. Je to adekvátní částka, promiňte?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Děkuju, já se domnívám, že to není adekvátní částka. Mně to připadá až moc. My dneska jsme v situaci, kdy myslím, že se platí kolem 10 tisíc na některých fakultách. A tahle ta částka je podle mě velice vysoká. Zejména proto, že je dobré si uvědomit, že někteří studenti vlastně prodlužují studium proto, že mají zahraniční stáže. A není to věc, že by jaksi byli nevýkonní nebo pohodlní, ale mnohdy je dost těžké sehnat úplně adekvátní studijní program v zahraničí, takže je pro ně víceméně mnohdy nutností poté, co, dejme tomu, stráví semestr někde v Evropě na jiné vysoké škole, tak je pro ně nutností ten semestr, to studium potom protáhnout. Takže z tohohle hlediska mi tato částka, dejme tomu, ihned po překročení doby studia připadá hodně vysoká. Pochopitelně, bylo-li by to tak, že by to bylo pro někoho, kdo studuje nějaký už 10., 11. rok, no, tak tam si myslím, že by to asi na místě bylo, protože zase nemá smysl tvrdit, že není problém se studenty, kteří jsou opravdu studenty věčnými.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Stejná otázka pro děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka. Je tato částka 25 až 30 tisíc za překročení studia nadbytečná? Nebo je příliš vysoká?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Já mám názor, že ta částka je stanovena příliš vysoká. Ona je svázaná vlastně s tím takzvaným normativem na studenta, kdy stát již po léta říká, jednoho studenta vám budeme platit v někdejších dobách 35 tisíci, dneska tak 33, 32 tisíci. Normativ jde dolů. A přímo svázat ten státní normativ s tím, že když to nezaplatí stát, tak stejnou částku dá ten student, vypadá možná logicky, ale v podstatě to vůbec nepočítá zpátky s tím studentem. Ono v podstatě jenom se mechanicky přenáší váha zpět. Já bych si to, pokud to má býti takto, dovedl představit ve dvou modifikacích. Přinejmenším jít na polovinu podobné částky, opravdu jít mezi těmi poplatky, které jsou dnes. A druhá věc je, vnímat tam tu standardní dobu studia stále plus ten jeden rok. To znamená 3+1, navazující magistr 2+1. To znamená vnímat tam ten rok i s těmi argumenty, co padly pro zahraničí a mohou tam být i jiné, jiné důvody. A nejít striktně a zase mechanicky, technokraticky jenom na tu standardní dobu. Protože tenhle mechanický přístup prostě vůbec nevnímá, jak to studium reálně probíhá. Tam zase ta změna se dělá s nepochopením věci.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě, vraťme se k Michalu Horskému jaký by byl pro vás takový ideální nebo pomyslný ideální stav placení vysoké školy?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Pokud to ještě jednou shrnu, tak myslím, že by nebylo od věci, pokud by školné bylo, zavést školné za studium s horším prospěchem. A potom teda za prodlužování studia nad doporučenou dobu, dejme tomu, plus ten 1 rok, jak o tom mluvil pan děkan. Což je, myslím, rozumné. A poté bych byl klidně i pro určitou progresi. To znamená, pokud by, dejme tomu, někdo protahoval o 1 rok, tak, dejme tomu, 10 tisíc. Pokud by protahoval o dva a tak dále, tak progresivně tu sumu zvyšovat za každý rok, dejme tomu na 15, 20 a tak dále. To si myslím, že by nebylo hloupé, protože to by opravdu mohlo být motivační. Jak v tom smyslu, že studuji-li s dobrým prospěchem, studuji zadarmo, tak v tom smyslu, že pokud opravdu mám nějaké problémy tu vysokou školu dokončit, tak víceméně mě to vede k rozhodnutí buďto to opravdu teda razantně dodělat, anebo odejít.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jaký je názor zástupce studentů Michala Uhla z iniciativy Za svobodné vysoké školy? A možná ještě přidám otázku, z jakého důvodu většinou studenti studují déle než je předepsaná doba toho studia, tedy těch 5 let?

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, já ze své vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem již platil nějaké finanční prostředky nad rámec, vzhledem k tomu, že jsem dodělal jednu vysokou školu a dělal jsem ještě druhou, tak v ten moment jsem platil nějaké finanční částky. De facto za druhé studium.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Promiňte, to znamená vy jste nebyl schopen stíhat se připravit na dvě vysoké školy. To znamená jednu jste musel trochu pozdržet ...

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, tak, přesně tak. Já jsem jednu dodělal řádně  druhou prostě jsem nebyl schopen dělat dvě magisterské práce zaráz a pak jsem tu druhou nedokončil. A byl jsem motivován teda, abych buď se nějakým způsobem rozhodl, to znamená abych to studium zbytečně neprotahoval. To znamená v tenhle moment to zafungovalo. Myslím si, že právě ten současný systém je dobrý. Že je nastaven tak, že věční studenti platí nějaké finanční částky, které nejsou malé. A ti standardní studenti, to znamená ti, kteří studujou bakaláře 3 roky, 4 roky, studujou zdarma, ti, kteří magistra studujou 2 roky či 3 roky, rovněž zdarma. Považuju za důležitý ten rok navíc, protože se opravdu ukazuje velmi často, a to je podle mě dar, to je úžasná příležitost, že můžeme studovat semestr v zahraničí. Protože ty zkušenosti, které získáváme, pak té společnosti vracíme. Máme spoustu, spoustu novejch informací, poznatků, které té společnosti ty studenti pak vracejí. A bylo by škoda vlastně je za to penalizovat. Protože my je musíme podporovat pro to, abychom, vlastně aby studenti vyjížděli do zahraničí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Můžete prozradit, kolik jste zaplatil?

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, jestli se nepletu, byla to částka, která byla víc než 10 tisíc, nějakejch 13 tisíc korun přibližně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. A to považujete tedy za adekvátní v té vaší situaci, když jste nestihl v řádném termínu dokončit?

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Ano, já to považuju za adekvátní, myslím si, že to je částka, kterou si ten student, protože řada studentů v magisterském stupni pracuje, kterou je ten student schopen vydělat, byť to je velký zásah do jeho života, ale přesto je to částka, kterou je schopen si nějakým způsobem vydělat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Podívejme se na další informace a věci, které se týkají reformy vysokého školství. Připomeňme, že v České republice existuje 75 univerzit nebo vysokých škol. Na 10 milionů obyvatel existuje asi 30 škol se stejným zaměřením. Toto v rozhovoru pro ČT 24 řekl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer, kterého jsem také zvala do dnešního vydání Studia STOP, ale kvůli plánovanému programu nemohl toto pozvání přijmout. V roce 2003 na univerzitách studovalo 220 tisíc studentů a nyní je to 380 tisíc studentů. Na české vysoké školy nastoupí 67 procent populačního ročníku. Vy jistě nebudete mířit kritiku nějak výrazně do vlastních řad. Ale pokud bych se zeptala, které obory, konkrétně na vašich fakultách, Fakultě humanitních studií, Filozofické fakultě a vy samozřejmě z pohledu studenta Fakulta sociálních věd, také Univerzita Karlova, které by mohly třeba zaniknout, protože nejsou potřeba? Jan Horský.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

No, to je otázka velmi provokativní.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Když dovolíte, ještě než, promiňte, než odpovíte. Já jenom připomenu, že shodou okolností ten váš obor multidisciplinární pracoviště zajišťuje katedru výuky a výzkumu v oblastech sociokulturní a lingvistické antropologie, historické antropologie, filozofické antropologie a etologie člověka. To jsou obory, které myslím mnoho lidí neví, čím se zabývají. A určitě je napadne, zda jsou vůbec potřeba.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Hm, to je vlastně takový ten aglosaský nebo boasovský model antropologie jako teda integrální vědy o člověku. A je jistě možné vést filozofické debaty o tom, jestli jsou nebo nejsou vhodné, nebo jestli jsou nebo nejsou k něčemu. Ale to, co si myslím, že kdyby člověk vedl debatu s nějakými ekonomy, tak jako základní argument je ten, že pokud si děláme výzkum zaměstnanosti našich absolventů, tak v zásadě naši absolventi magisterského studia víceméně nemají problém s tím, že by končili nezaměstnaní. To znamená, že naši absolventi se v zásadě uplatní. Uplatní se v nejrůznějších občanských iniciativách, uplatní se jako sociální pracovníci, jako sociální kurátoři.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Promiňte, oni se uplatní velice často v jiných oborech než který vystudovali, protože tento humanitní obor je vlastně připraví pro to, aby byli flexibilní a schopni třeba zastávat pozici sociálního pracovníka?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Ano, ale zároveň oni jsou i na toto určeni. Jo, to je tak, že dělám-li sociálně kulturní antropologii, tak jsem vychován k tomu, abych byl schopen jít do terénu, nějak interpretativně se v tom terénu vyznat a, dejme tomu, navrhovat nějaká možná, možná sociální opatření, která by vůči tomu sociálnímu terénu byla vhodná. Čili, dejme tomu, máme spousta studentů, kteří se podíleli na výzkumu vyloučených lokalit a tak dále. A zároveň to má i svůj rozměr směrem někam k medicínským vědám. Takže svým způsobem ty naši absolventi mají v zásadě velice dobré uplatnění.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. A co by se tedy mohlo zrušit u vás?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

/Smích/.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Teoretizujeme.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Teoretizujeme. Nicméně musím odpovědět, že si myslím, že nic. To je asi jasné. Jako obory by jistě, nebo obory mohou zanikat, řekl bych, organicky. Že jako pokud se ukáže, že není o ně zájem, pokud se ukáže, že není místo pro jejich absolventy, je asi na místě, aby se takový studijní obor zrušil nebo s něčím spojil a tak dále. Ale to naše spektrum magisterských oborů vedle té obecné antropologie máme ještě další, je vlastně takové, že zatím vykazuje víceméně schopnost do té společnosti nabízet kvalifikované pracovní síly, nebo kvalifikované odborníky, kteří prostě najdou uplatnění.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Stejná otázka pro děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka. Jaký obor u vás by mohl zaniknout? A nechyběl by.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Možná všechny. Ve vnímání logiky trhu práce a přímé použitelnosti absolventa z hlediska profesního, tak to můžeme vzít od arabistiky přes historii až k bohemistice. Ale to je samozřejmě přehnaná teze. Já z hlediska toho zániku oborů nebo jejich využitelnosti,my jsme byli v konkrétní situaci vlastně před 5 lety postaveni před velkou krizi těch takzvaných malých oborů. Teď jak jsem zmínil arabistiky, ale perština a další speciální jazyky. Protože klasické normativy těch 30 tisíc na studenta, když je studentů 5 v ročníku, tak vlastně v téhle finanční logice to nezaplatí ty profesory, když to přeženu. To znamená bez speciální dotace a projektů vlastně už některé obory mohly zaniknout. A nemyslím si, že pro diplomacii, státní správu by právě znalost těchhle jazyků nebyla nepotřebná. Naopak. A podobně třeba u té historie míra praktičnosti, nepraktičnosti, profesního využití. Většina našich absolventů vlastně nekončí v Akademii věd, v archivech, anebo na školách. Ale prostě historici jdou zase zpátky od resortu kultury přes státní správu až k té diplomacii. To znamená ten základ třeba humanitních věd já pořád vnímám tak, že učíme něco, co je "neprofesně definováno" rozumět informacím. Setřídit si je a v podstatě fungovat v té společnosti opravdu flexibilně a nepotřebujeme takovou tu logiku, že prostě vyrábíme v těch škatulkách toho konkrétního člověka, který bude dělat příštích 70 let jenom tu jednu věc. Ta flexibilita je možná jedna z našich hlavních vlastností.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Který obor teoreticky by mohl zaniknout?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Teoreticky by mohly opravdu zaniknout všechny v konečném důsledku. Já si spíše myslím, když už máme býti sebekritičtí, tak i na Univerzitě Karlově by se mohla rozvinout debata, řekněme, duplicit oborů, či oborů, které se pěstují více na, na více fakultách a jsou v něčem velmi podobné.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Buďte konkrétní, prosím.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Budeme konkrétní. V rámci kolegy z Fakulty sociálních věd. Sociologie, záležitosti právě celé té sociální oblasti, kdy je to jak na naší fakultě, tak samozřejmě Fakultě sociálních věd a částečně i na Fakultě humanitních studií. Takže tam si nějakou debatu, ale ta musí přijít zevnitř. Já si nemyslím, že nějakým brutálním zásahem ve smyslu technicky se zlepšit, budeme rušit katedry a obory a nějak uměle se spojovat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, to znamená podobné obory nebo totožné obory, které nabízejí studentům stejný typ vzdělávání a fungují na jiných fakultách, by se třeba mohly sloučit, takto tomu můžeme rozumět?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Mohlo by to být tak, ale já to beru, že to musí být opravdu přirozený proces té akademické půdy a nikoliv direktiva.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jan Horský, ještě než, ano, prosím.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Mohu, do určité chvíle na UK se to teďka vlastně děje v souvislosti s novým způsobem organizování výzkumu na UK, kdy vlastně dochází z pozice rektorátu ke snaze motivovat určitou integraci takhle jaksi rozptýlených, dejme tomu, oborů. Takže ta univerzita sama k tomu do určitý míry tenduje, jo, to není tak, že by, že by ji vlastně k tomu museli nějak nutit zvenčí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Michal Uhl z iniciativy Za svobodné školy, zástupce studentů. A jeden z iniciátorů týdne neklidu. Vy jste postgraduálním studentem na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Tak, dokážete si představit, že tam by mohlo dojít k nějakému oborovému zeštíhlení právě proto, že těch oborů je příliš, nebo se nějak dublují.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, já ještě vlastně navážu na tu diskusi předtím. Máme třeba tři Lékařské fakulty, které se vlastně liší pouze tím, že mají v názvu arabskou číslici. To znamená, že třeba i zde někteří by mohli uvažovat o nějakém větším propojení. Ale zároveň jedním dechem dodávám, že já to nepovažuju za zcela šťastné. Myslím si, že to je možná to meritum těch protestů, proč vlastně se protestuje, proč se akademickému prostředí nelíbí připravovaná reforma, protože dochází k plíživý privatizaci vysokoškolskýho prostředí. A ekonomickým tlakům, de facto ten light motiv toho protestu minulýho týdne byl vzdělání není byznys. To znamená tlak ekonomických struktur, to znamená firma podobně, aby se vytvářely de facto produkty trhu práce. A to není, to není šťastné, protože třeba ty humanitní vysoké školy učí lidi rozumět společnosti, rozumět světu. A ukazuje se, že ve svém důsledku tyhle lidi jsou daleko flexibilnější, byť to není ten primární cíl na trh, jsou daleko flexibilnější na trhu práce.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano, flexibilita, schopnost celoživotního učení, schopnost vlastně se rekvalifikovat, to jsou jistě dovednosti 21. století, které vlastně drží lidi při nějaké zvýšené pozornosti a udržují jim schopnost uplatnit se na trhu práce. O tom není pochyb. Ale pokud ještě se vrátíme k té fakultě, na které vy studujete, tak buďte, prosím, konkrétní. Který obor ...

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Já si dokážu, já jsem zároveň student a zároveň učitel, protože doktorští studenti vyučují. Mám kurz, který se jmenuje antropologie komiksu. Jsou to de facto studia o komiksu. Ano, přesně tak, to je jakoby dobrý adept na to, aby se takový ten neužitečný kurz, neužitečný a ještě druhý kurz, který učím, je antropologie her. To jsou dva kurzy, které jsou neužitečné, pro trh práce nehodící se a jsou to adepti na zrušení. Zároveň říkám, že lidi, který ho absolvují, tak mají prostě, rozumí něčemu a mají nový vhled do nějaké problematiky, do něčeho, co nás relativně často potkává. Myslím si, že je škoda to rušit a že ti lidi budou o něco ochuzeni. Navíc je to předmět, který je oblíbený, navštěvovaný hojně, vnímám tu ekonomickou logiku vlastně jako problematickou, a pro to akademické prostředí celkově ochuzující.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Je zřejmé, že limity počtu zapsaných studentů se snižují. Za poslední dobu se počet vysokoškolských studentů velice zvýšil. Myslíte si, že je potřeba, abychom měli méně vysokoškoláků a škol? Jan Horský.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Teď bych jakoby tak otočil, takhle že by mohly ty některé zaniknout. Ale je to k diskusi. Ale myslím si, že jedna věc je počet vysokoškoláků, počet vysokých škol, druhá věc je kvalita. A jakési diverzifikování stupně vzdělání vysokoškolského. Já osobně dost jaksi mám za to, že je nutné asi do toho studia opravdu vnést mnohem větší, řekl bych, takovou dynamickou selekci v tom smyslu, že by opravdu jako mělo být asi dáno dost velkému počtu lidí možnost na vysokou školu vstoupit, ale zavést mechanismus poměrně striktního a dost jaksi náročného výběru pro vstup už do magisterského studia a pro vstup do studia doktorského. To si myslím, že pokud tohle nedokážeme udělat, tak se nám stane to, že nám pozvolna bude devalvovat i doktorské studium časem. Jako ta věc je taková, že v tom českém vysokoškolském systému podle mě, dejme tomu, 10 lety zdevalvovalo výrazně studium bakalářské. Teď to tak pomalu jako postihuje to magisterské. A bojím se, že pokud nedojde k poměrně striktnímu výběru opravdu kvalitních studentů pro doktorské studium, tak to může postihnout i to studium doktorské. A tohohle bych se nebál. A nebál bych se toho a prosazoval bych to, byť mám zkušenost s tím, že jsem v některých debatách byl i jaksi napadnut, že jsem politicky nekorektní, protože jsem, jako že chci selektovat studenty. Ale jako pokud mám masy těch, co vstoupí na vysokou školu, vyplyne potom 10, 15 špičkových doktorandů, tak nemohu dělat nic jiného než selektovat. A jde spíš o to, abych měl transparentní jasná kritéria, podle kterých budu ty studenty vybírat.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená mohu tomu rozumět tak, nebo naši posluchači, posluchači Českého rozhlasu 6, že se vám líbí ten reformní záměr z dílny současného pana ministra, rozdělovat univerzity na ty výzkumné a na ty, které vzdělávají pro praxi absolventy?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

To si myslím, že v zásadě není špatný nápad. To je to, o čem vlastně jsem už několikrát i na vlnách vašeho rozhlasu mohl mluvit. Tohle v principu není špatný nápad. A myslím si, že to není ani tak, že ty vysoké školy, které by se staly takzvaně jen výukovými, tak by se z toho mělo vyškrtnout to jen. Já nevidím nic špatného na tom, že některé vysoké školy budou mnohem víc opravdu výukovými vysokými školami a budou-li kvalitními výukovými vysokými školami, tak to nebude nic zlého ani pro ně, ani pro jejich absolventy.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Stehlík. Máme příliš mnoho studentů a rozdělení univerzit na výzkumné a na vzdělávající pro praxi. Co si o tom myslíte?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Tak, já si myslím, že tahle změna tohohle směru je naprosto nutná. A pokud si chceme udržet nějakou kvalitu vzdělávání, pokud nám 67 procent populace vstupuje na vysokou školu, tak jsme v absurdní situaci, kdy na jedné straně je to vnímáno jako cosi elitního a zajímavého, na druhé straně v podstatě se to stalo takovým přebujelým systémem a my jsme si jako nepředefinovali ten pojem vysokoškolské vzdělávání. Ono to na jednu stranu si pořád v sobě nese jakoby jakousi elitnost, na druhé straně už je to široce dostupné v konečným výsledku. To znamená dle mého názoru, a budu zase souhlasit s předřečníkem prostě, bez nutnosti toho rozdělení a, ať je to nekorektní nebo korektní, není možné, aby v podstatě 67 procent populace v rámci Gaussovy křivky byli ti elitní. Ale my přece je nechceme vzdělávat jenom takto elitně. Ale definovat, tyto školy mají kvalitu, budou průběžně posuzovány, dostanou lepší podmínky. Tyto školy jsou "bez toho" jen prostě vzdělávací, případně kategorie klidně profesní. Ale už si to řekněme jasněji. Tady jsme v situaci, kdy ten normativ na studenta je vlastně pro všechny stejný. Ať už se dělá na Univerzitě Karlově, nebo v jakémkoliv regionu. A o té kvalitě si můžeme nechat postupně zdát. A já tu devalvaci vidím v přímém přenosu za těch posledních 6 let, co jsem ve vedení fakulty. Kdy bez této změny, ať už to budeme nazývat reformou, nebo to bude jenom novelou zákona, se vlastně do budoucna neobejdeme. Škol je příliš, studentů je hodně, ale nevadí, že je jich hodně. Vadí to, že není definováno, jestli studují na škole typu A, B,C, která má jiné podmínky a hlavně jiný profil. A má tady jinou roli. Tohle jsme neudělali a podle mě se to udělat musí.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A směřuje ta současná reforma k tomu, že to bude vykonáno takto, jak vy říkáte?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Bohužel ten zákon je tak špatně navržen v tom celku, že kdybych z toho vybral ty konkrétnosti a řekl, že jsou fajn a pochválil tím zákon, ono to moc nejde. To, co jste zmínila na úplném počátku, když teď ministerstvo mluví o akreditacích, kontraktovém financování a diverzifikaci jako teď hlavních 3 cílech, tak je to od něj hezké. Ale v podstatě to jsou tři nejméně propracované oblasti, které tam jsou. A do této doby se prostě tlačily témata jako školné, správní rady univerzit a otázka funkčních míst. Takže najednou se začíná komunikovat to, kde vlastně bude shoda v té vysokoškolské půdě. Ale já to považuji spíše za komunikační manévr než za realitu reformy. Protože ano, potřebujeme jinak akreditovat, potřebujeme kontraktové financování ve smyslu jistoty vysoké školy do budoucna. A potřebujeme diverzifikovat, aby se ukázala kvalita. S tím budou vlastně všichni souhlasit. Ale nejsem si jist, zda tento zákon, respektive záměr, to takto kvalitně obsahuje. A míra obecnosti v těchto tezích je tam vlastně největší.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Vysokoškolský pedagog Jan Horský z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Vy jste se hlásil, jenom dovolte mi pro posluchače, pokud hovoříme o těch akreditacích, tak ty by vlastně měly zajišťovat kvalitu vysokých škol, nebo zvyšovat jejich kvalitu. Mělo by docházet podle toho reformního návrhu k vnitřnímu hodnocení vlastně činnosti škol, která by měla být kontrolována zvenku. Vy jste se hlásil, tak jestli je to k této oblasti.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Ano, jenom bych se trošku možná vrátil zpátky v té debatě. Pouze jsem chtěl udělat poznámku v tom smyslu, že tady se, myslím, hezky ukazuje, že není úplně pravdivý takový ten jeden z výkladových modelů velkých médií. A to je to, že akademici jsou proti reformám. Ten problém není tak, že by, ať už vysokoškolští pedagogové nebo studenti byli v principu proti reformám. Ta, ten problém je v diskusi o tom, jak mají ty reformy vypadat. A k té otázce, co jste uvedla. To také, mají se začít akreditovat vysoké školy jako celek a ty mají mít svá interní kritéria kvality. To je věc, o které se dá diskutovat, je vlastně otázkou, jestli je nebo není více ku prospěchu nebo ne. Můžeme se ptát na to, jestli je lepší, že na některých vysokých školách, dejme tomu, bude pouze jeden, dva výborné obory a jinak ta škola bude relativně podprůměrná, anebo je lepší, že teda se budou akreditovat celé vysoké školy a pak se to nechá na nich, jak si to udělají. To je oboje k diskusi. Zatím dneska je to tak, že vlastně je možné, uvedu, dejme tomu, doufám, že žádná není v Písku, uvedu, dejme tomu, Písek. Tak vznikne-li v Písku výborná katedra, já nevím, ložiskové geologie, tak proč by tam nemohla existovat, byť celek té vysoké školy by nebyl, nebyl kvalitní. Taková je dnešní situace. A myslím si, že není úplně špatná. Protože se jeden, dva obory dá rozvíjet potom kvalita té školy dál. Má se to otočit, netvrdím, že to bude úplně nešťastné. Jo, to asi nejde dneska od zeleného stolu úplně posoudit, co je lepší model.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ještě k těm akreditacím krátce. Měl by být zřízen samostatný nezávislý správní úřad, který by byl zcela oddělený od ministerstva a měl by právě udělovat akreditace školám. To by byl tedy takový nezávislý úřad, který by neměl nic společného s těmi vnitřními akreditacemi, aby bylo rozuměno. Ale to se vám pozdává jako transparentní, dobrý krok?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Ano, to je pravda. A teď se dostaneme k tomu, že to se týká mnoha takovýchhle institucí, které jsou navrhovány. Problém je způsob delegace lidí do těchto institucí. Já bych, dejme tomu, neměl za nic špatného, pokud by takováhle instituce vznikla, pokud by byla obsazovaná do určité míry samosprávně vědeckou akademickou obcí. Pokud by byla obsazovaná ryze politicky, tak si myslím, že hrozí to, že se do posuzování kvalit těch vysokých škol prosadí celozemské nebo regionální politické tlaky, že každý, dejme tomu, kraj bude chtít mít jednu vysokou školu a bude se tlačit k tomu, aby se určitě uchovala tam a tam, protože jinde v kraji není.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Takže vy jste pro to, aby pokud ta instituce vznikne, aby ta delegace těch lidí byla z akademické půdy?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Ano, a samosprávnou cestou /nesrozumitelné/.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Ano. Michal Uhl z iniciativy Za svobodné vysoké školy. Už to nemohl vydržet, tak, prosím.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Já jsem ještě chtěl, se chtěl vrátit k tomu, k té debatě o počtu vysokých škol. Myslím si, že tam výraznou roli sehrálo to, že byl před cirka 10 lety byl vpuštěn do toho systému soukromý prvek, to znamená vysoké školy soukromé. A očekávalo se, že vzniknou 4, 5 soukromých vysokých škol. V rámci nějaký konkurence. A ono jich je 70 nebo kolik. A ukázalo se, že jich tady je celá řada a ta kvalita je různá. To znamená, že problém samozřejmě je kvalita některých vysokých škol. Není to kvalita těch velkých státních, tam si myslím, že tam není problém u těch velkých, velkých univerzitních škol. A problém teda je v tom počtu těch, těch soukromých vysokých škol. Ale není problém podle mě v počtu studentů. Já si myslím, že to úzké hrdlo by nemělo být mezi maturitou a bakalářským studiem. Myslím si, že když polovina ročníku populačního nastupuje na bakalářský, do bakalářského programu, tak to prostě já nevnímám jako problém. Protože je prostě dobré, pokud relativně široká masa tý společnosti projde aspoň částečně vysokoškolským studiem. Jako sociolog vím, že dochází k mobilitě na trhu práce, která je prostě, lidi jsou schopný si najít jiné zaměstnání. To úzké hrdlo by podle mě mělo být mezi magistrem a bakalářem a pak později směrem do doktorského studia.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Otázka pro děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka. Jakou roli podle vašeho odborného názoru by mohlo hrát vyšší odborné školství? Do budoucna.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Tady je v podstatě, když se vrátíme 5 let zpátky, tak v takzvané Bílé knize terciárního vzdělávání, tak tam byla snaha to vyřešit nějakým způsobem rozseknout, nynější zákony se tváří jako reforma celku. Ale přesně bez zapojení těch vyšších odborných škol do toho systému, kdy tak je transformujme na ony profesní, či nějak podobně nazvané, to přece vůbec nemusí být problém. Ale počítejme s nimi do toho celkového systému. Tady, jestli se má stát a ministerstvo k něčemu postavit z hlediska vzdělávací politiky, tak, a to je jedna z chyb tohoto zákona, tak v podstatě se nesmí odstřihnout ten meziprostor mezi klasickou maturitou a vysokoškolským vzděláváním. A bez zapojení do toho systému těch takzvaných VOŠEK si myslím, že by to také být nemělo. A k těm akreditacím jenom poznámka spíše pod čarou. Po tom roce 2002 a otevření těch soukromých vysokých škol, respektive té možnosti, tak já tam také vidím, a teď to nevnímám jako ostrou kritiku, ale vidím i roli akreditační komise, že jedna věc je založit si vysokou školu, ale druhá věc je dostat tu akreditaci. Že smím vzdělávat magistry, nedej bože doktory. Ale v konečném důsledku i tady ten mechanismus mohl být možná striktnější, už za stávajících podmínek. A nepotřebovali jsme nějaké správní úřady. Ale mohlo se postupovat opravdu kritičtěji už ve stávajícím systému. Ona ta rozbujelost není tím, že to někdo nějak způsobil. Tady se udělaly podmínky bez vlastně kontrolních mechanismů. Ta zpětná vazba tady nebyla a teď se to snažíme nahradit nějakým souborem prostě reforem, nebo souborem kroků, které jsou ale nedomyšlené a v podstatě tomu systému nepomáhají.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pojďme v těch závěrečných minutách k tomu kontraktovému financování. To je taková reformní část, na které relativně panuje shoda. Znamenalo by to, že školy by dostaly od státu slíbený určitý objem peněz na 3 až 5 let předem, nebo dopředu a podíl výdajů na vysoké školství klesly z téměř 20 procent v roce 2009 na 17,8 procenta v roce 2012. Tato informace padla z úst předsedy Rady vysokých škol Jakuba Fischera. Kontraktové financování pomůže kvalitě vysokých škol? Pane děkane, ještě prosím.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že jednoznačně. Tady, pokud víme, v legislativním procesu největší odpor panuje asi logicky v rámci fiskálního přemýšlení na ministerstvu financí. Kdy by se tímto stát zavazoval nějakým způsobem dopředu a v rámci mandatorních výdajů. Ale kontraktové financování by výrazně ulehčilo takovou tu každoroční nejistotu, jaké finance tedy připutují na další rok. Když se podíváte na systém českých univerzit veřejnoprávních škol, tak vlastně rozpočty univerzit se schvalují na ten aktuální rok někdy mezi březnem a dubnem. To znamená první čtvrtrok každého roku my jedeme na jakousi křišťálovou kouli, kolik teda budeme mít v rozpočtu. A to není standardní situace. Prostě během roku schvalovat rozpočet, když už v tom vlastně žijeme, a je to situace, která se nám najednou zdá, že po těch letech už je normální, ale není. To znamená kontraktové financování s nějakou jistotou výhledu by velmi pomohlo.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Jan Horský, vysokoškolský pedagog.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Určitě souhlas. Určitě souhlas.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Souhlas. Michal ...

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Souhlas.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

A Michal také souhlas. Zaznělo zde, že akademici vlastně nejsou proti reformám. Co byste si představovali, aby se dál dělo, co vám opravdu leží na srdci, co by mohlo zlepšit finální podobu té reformy vysokého školství?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Já si myslím, že řešení může býti to, strčit tuhle takzvanou reformu do šuplíku, připravit v těch věcech, na které, na kterých bude shoda a které pomohou akreditaci a kontraktové financování, měření kvality, záležitosti toho, kde potřebujeme diverzifikovat, jít do společné iniciativy v rámci novely stávajícího zákona. To znamená nedělat nějakou hyper super reformu. Ale vychytat opravdu těch 4, 5 oblastí ve stávajícím zákoně, to by byl asi ideální stav. Nejsem si vůbec jist, zda stávajícím personálním vedením ministerstva školství to je vůbec možné. Je to jakýsi spíše jako vysněný směr, protože si nemyslím, že ze stávajících materiálů lze vykutat nějakou reálnou reformu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

To znamená i vám, pane Horský, by stačila novela s některými změnami a připomeňme tedy, opravdu zde se dívám do svých materiálů, že už by to v zákoně o vysokých školách z roku 1998 byla dvacátá?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Určitě by stačila. A je to i názor vedení UK, pokud vím. Co by mě teda, kdyžtak, uspokojilo, byť bych si také myslel, že by byla lepší ta novela pouhá, by bylo to, kdyby se některé věci skutečně pevně a jasně v těch dokumentech ustanovily. Dejme tomu, toho typu, že opravdu by bylo jasné, že Rady vysokých škol musí být jmenovány z odborníků, dejme tomu, vědců z jiných institucí, zahraničních institucí a tak dále. Pokud to zůstává v takové relativně velmi volné podobě, tak potom stále hrozí to, že se, dejme tomu, obsazení těch rad stane velmi politickým aktem. A to je to, co velmi znepokojuje. Ono je to tak, že mnoho těch kategorií, které se tam, mnoho těch pojmů, které jsou tam užívány, stále jsou mnohoznačné a byť, dejme tomu, pan profesor Vilhelm k nim dává ústní výklad, který člověka může mírně uklidnit, tak prostě pokud je to pouze ústní výklad náměstka pro vysoké školy a není to v tom textu, tak to není nic, co by bylo bezpečného z mého hlediska.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Co podle vás bude následovat? Co bude dál s reformou vysokého školství?

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Těžko říct, já jsem pesimista, já si myslím, že ty materiály projdou vládou. Jak to bude potom vypadat v parlamentu, je těžko říct. Obávám se svým způsobem, že to projde vládou. A že to půjde do parlamentu.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Pan děkan Stehlík, projdou materiály vládou podle vašeho názoru?

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Projdou v nějaké úpravě ještě větší míře obecnosti. A nastane ta situace prostě přípravy paragrafovaného znění, kde samozřejmě se ty věci musí potom zkonkretizovat více. A to neodhadne nikdo z nás, jak se páni poslanci zachovají v tomto procesu následném. Protože samozřejmě i ta novela jako případné řešení má v sobě obrovské riziko a skryto, do té novely se potom vsunou některé poslanecké nápady, které nemusí být relevantní vůči tomu prostředí. Čili rizikové to bude každopádně.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Michal Uhl v závěru, co budou podnikat studenti z iniciativy Za svobodné vysoké školy?

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Tak, naším hlavním a jediným cílem bylo, aby se ty dva materiály stáhly. Já pevně doufám, že to naopak vládou neprojde. Pokud se to takhle jako dovolím věštit, tak já si myslím, že tam prostě nějaký rozpory na vládě budou, protože ty materiály i po technický stránce jsou špatně připravené. Ten problém je prostě v meritu věci. Ty zákony prostě mají, řekl bych, shnilé jádro. A je zapotřebí jak už říkal pan děkan Stehlík, ji dát do šuplíku a připravit novelu. Pokud nedojde vlastně k těmto zásadním změnám, tak budeme protestovat dál. A budeme sledovat ten legislativní postup, ten proces. A vždycky když bude příležitost, tak se doufám řádně ozveme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Takový je tedy názor a závěrečné slovo dnešního vydání Studia STOP Michla Uhla z iniciativy Za svobodné vysoké školy. Loučím se s dalšími aktéry, kteří diskutovali o reformě vysokého školství děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michalem Stehlíkem a v neposlední řadě vysokoškolským pedagogem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Janem Horským. Pánové, děkuji za návštěvu v Českém rozhlase 6.

Jan HORSKÝ, vysokoškolský pedagog, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy, katedra obecné antropologie

--------------------

Děkujeme za pozvání, na shledanou.

Michal STEHLÍK, děkan, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy

--------------------

Na shledanou.

Michal UHL, student doktorského studijního programu, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, iniciativa Za svobodné vysoké školy

--------------------

Děkujeme.

Terezie JIRÁSKOVÁ, moderátorka

--------------------

Na pořadu spolupracovala Jitka Procházková a Jaroslava Tvrzníková. Velice jim děkuji. Ze studia Českého rozhlasu 6 se loučí a klidnou noc přeje Terezie Jirásková.