Další rána politické aréně ****************************************************************************************** * Další rána politické aréně ****************************************************************************************** 7.3.2012    Právo    Strana 6    Publicistika, autor: Alexandr Mitrofanov        Příznivci levicových stran často reagovali na nedávný Týden neklidu vysokoškoláků větou: „ pravičákům. Teď přemluvte bábu, ať vám dá na školné.“ Následovaly výtky, že si mladí neváží manuálně p důchodců ani zaměstnanců jako takových. Že jsou výkvětem pravičáctví a snadnou kořistí pří politiků.             Na Facebooku, kde toto výrazivo zažívalo boom, se ozval vysokoškolák, který po a další mladé nepravicového smýšlení neházeli do jednoho pytle se skutečnými pravičáky. Na vystoupili další lidé, kteří ovšem jako optimální viděli součinnost studentů a odborů a ja společnou protivládní manifestaci.             Shora i zdola, zleva i zprava pod vlivem okolností vyráží v poslední době neje nad stavem společnosti, ale také, po dlouhých letech letargie, politické vnímání reality. projevilo v projevech na demonstraci vysokoškoláků před úřadem vlády. Nechtěli být apoliti nechtěli být straničtí.             To je zdravý projev občanské aktivity. Pokud se dá chápat volání po nestranick odmítání vstoupit do některé z existujících partají, i to se dá přijmout. Těžší je ovšem d zajistit hájení svých zájmů, když člověk nejen není členem strany, ale strany ani nevolí? spíše pro mladou generaci. Starší zpravidla své partaje mají a odevzdávají jim hlasy.             V debatě s jedním mladým vysokoškolsky vzdělaným mužem jsem dostal otázku, jak a lidé jeho krevní skupiny volit ČSSD, když jsou v ní lidé, kteří je spolehlivě odpuzují. odpovědět, že každá politická strana je z definice aréna, na které spolu zápasí různí lidé             Pro vážného zájemce o politiku je nezbytné vnímat, kdo, s jakými myšlenkami a momentálně v převaze. K tomu bych mohl dodat, že velká politická strana by měla být přijat příslušníky různých společenských skupin, pokud je spojuje alespoň minimální společný záje             V případě sociální demokracie je to odpor proti filozofii a praxi současné pra Teoreticky by tedy mohla ČSSD čerpat ze skoro bezedného rezervoáru. Jenže podle průzkumů v se tak neděje.             Nejde pouze o to, že mnozí lidé zatím nejsou ochotni tolerovat mezi příznivci příslušníky jiné sociální skupiny, protože zjistí, že jim jde o stejnou věc.             Krizi zažívají strany jako takové. A probíhající proces s Vítem Bártou a Jaros jako druhu zasazuje další ránu.