Vysokoškoláci žijí o osmnáct let déle ****************************************************************************************** * Vysokoškoláci žijí o osmnáct let déle ****************************************************************************************** 7.3.2012    Lidové noviny    Strana 18    Medicína & věda     JOSEF MATYÁŠ        Obvykle se traduje, že vysokoškoláci jsou přepracovaní, a proto brzy umírají, ale to jsou profesorka Jitka Rychtaříková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty * LN Nedávno jste dokončila rozsáhlou studii o vlivu vzdělání na délku života. Co z výzkum             Vysokoškolák, kterému je dnes 25, má naději žít ještě dalších 60 let, zatímco se základním vzděláním bude v průměru žít dalších 42 let. Tento skoro dvacetiletý rozdíl j srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Podle dat evropského statistického úřadu lze najít rozdíl pouze v Estonsku (18 let), naopak minimální rozdíl je v severní Evropě; čtyři roky let v Norsku či šest let ve Finsku. * LN Jak si tak značný rozdíl v naději na dožití vysvětlujete?             Obecně lze říct, že zájemci o studium na vysoké škole jsou celkově zdravější n populace, protože vystudovat další školu znamená i být v dobré kondici. K delšímu životu v rovněž přispívá fakt, že lidé s nejvyšším vzděláním málokdy pracují v obtížných podmínkách kde je například nadměrné horko, chlad, hluk. Navíc jejich práce není obvykle fyzicky příl Dalším faktorem je životní styl, vysokoškoláci méně kouří a pijí alkohol. Také si dovedou o potravinách a pak většinou nakupují ty kvalitnější. Vysokoškoláci jsou také mnohem lépe základnímvzděláním informováni o zdravotních rizicích a častěji chodí na preventivní prohl ozdravné pobyty a celkově více pečují o své zdraví. * LN Ale řada vysokoškolsky vzdělaných lidí pracuje ve stresu, vedou týmy, za které mají o v noci nespí, protože řeší problémy, většinou pořád sedí u počítače a mají málo fyzického jejich zdraví nemá vliv?             Je třeba si uvědomit, že vysokoškoláci vykonávají práci, která je tvůrčí a pro zejména mohou ovlivnit její výsledky. Lze to i nazvat tak, že mají určitý podíl na moci, c vnitřní uspokojení oproti někomu, kdo vykonává pouze činnost na příkaz jiných a není vlast motivován. Je zvykem říkat, že vysokoškoláci jsou přepracovaní a brzy umírají, ale to jsou * LN Kolik procent vysokoškoláků je v Česku?             V roce 2010 to bylo 20 procent ve věkové skupině 30- až 34letých a tento podíl Za socialismu to bylo ve stejné věkové skupině méně než deset procent. * LN Pokud stoupne jejich podíl, klesne úmrtnost, kterou máme ve srovnání s vyspělými země příliš vysokou?             V roce 1990 u nás umírali muži v průměru v 68 letech, nyní se dožívají okolo 7 žen stoupla stejná naděje na dožití při narození ze 75 let na 81 let. Zásluhu na tom má ze modernějších lékařských přístrojů a nových účinnějších léků. Je fakt, že z poklesu úmrtnos právě vysokoškolsky vzdělaní lidé, protože mají více informací a lépe dbají o své zdraví. * LN Souvisí s menší úmrtností také menší zátěž zdravotního systému? Dokážou se vysokoškol dobrém zdravotním stavu až do konce života?             Neplatí předsudek, že s prodlužováním věku stráví člověk více let v nemohoucno tato doba lehce zkracuje. Je to díky rostoucím možnostem medicíny, například velmi pokroči léčba nemocí oběhového systému, takže stále více lidí překonává mozkovou mrtvici nebo srde pohybového handicapu. Daří se zejména snižovat frekvenci těžkých postižení. * LN Nejvyšší úmrtnost mají tedy osoby se základní školou?             Ano, ale zcela překvapivě to neplatí pro ženy se základnímvzděláním, které maj větší naději na dožití než ženy, které mají střední školu bez maturity, tedy absolventky u * LN Jak si to vysvětlujete?             Výpočet vychází z demografických údajů let 2002–2008 a zahrnuje všechny zemřel až 100 let v České republice. Jejich úmrtnost byla samozřejmě ovlivněna jejich celým minul pokud hovoříme o vyučených ženách, tak ty většinou pracovaly v továrnách u pásu a obvykle provozech, kde panovaly dost obtížné podmínky. Když se ještě navíc musely starat o chod do to značně vyčerpávalo. * LN Ale ženy se základní školou přece taky pracovaly v továrnách.             Jenže ty obvykle zametaly dvůr, nosily svačiny nebo pracovaly na poli, ale nev osm hodin nějakou jednotvárnou činnost a nebyly po celou pracovní dobu vystaveny škodlivým * LN Dnes už jsou ale výrobní provozy přece jenom modernější, jak to, že se tedy tento roz ještě v současných výzkumech?             Vliv pracovního prostředí na zdraví přetrvává po celý život, takže to, co nyní jsou stále ještě dopady z doby před dvaceti lety. * LN A proč tato anomálie neplatí také u mužů se základním vzděláním?             Nekvalifikovaní dělníci nezametali dvory, ale kopali příkopy, přidávali na sta jinou fyzicky náročnou činnost nebo práce ve zdravotně závadném prostředí.