Místo školného raději stipendijní fond












            ******************************************************************************************

            * Místo školného raději stipendijní fond
            ******************************************************************************************
            7.3.2012    Mladá fronta DNES    Strana 13    Názory, autor:  Daniel Frynta       

            Zavádět, či nezavádět školné? Tato debata se přenesla už i do ulic. Přitom poplatek za stu
            nespasí a ani studentům zvlášť neublíží. Co kdyby to ale šlo udělat jinak?
                        V současné době je největším problémem vysokých škol katastrofální pokles moti

            Velmi mnoho studentů je legálně či načerno zaměstnáno na částečný nebo i plný úvazek a do 
            pouze odpočinout. Školy pobírají státní příspěvek na hlavu, a proto takové studenty trpí c
            Je tedy potřeba zařídit, aby si kvalitní studenti mohli vydělávat přímo studiem či s ním s

            vědeckovýzkumnou prací. Někdo by ale jejich úsilí musel zaplatit, takže jediným reálným zd
            jsou špatní studenti a jejich rodiče.

                        Navrhuji proto, aby každý student musel při zápisu po ročníku složit nezanedba
            (třeba 20 tisíc korun), která by se však nestala příjmem vysoké školy, ale samostatného st
            fondu. Stát by tak nebyl v pokušení snížit vysokým školám státní příspěvky a přenést finan

            školství na studenty.
                        Ze stipendijního fondu by škola musela v daném roce vyplatit formou stipendia 
            čtyřnásobek (tedy 80 tisíc korun) jedné čtvrtině nejlepších studentů daného studijního obo

            objektivně dle studijních výsledků. Alternativně by část fondu mohla být použita na stipen
            studentů, kteří se významně podíleli na vědeckých a výzkumných projektech svých školicích 
            Nejlepší a pracovití studenti by tak byli zbaveni nutnosti opatřovat si obživu brigádami m

            by si vydělávat studiem a vědou.
                        Zároveň by vznikl automatický systém sociální podpory bez potřeby zjišťovat ma
            rodin. Chudší by byli více motivováni k dobrým studijním výsledkům, protože pro ně ztráta 

            čistý zisk šedesáti tisíc znamenají mnohem více než pro středně a dobře situované. Automat
            příjemci většiny objemu prostředků stipendijních fondů.
                        Bohatší nebo hloupí by věděli, že svými příspěvky podporují své chytřejší, pil

            spolužáky, ale v žádném případě ne bezednou státní kasu. Jejich ochota platit by byla výra
            případě běžného školného.