Tak tu reformu vysokých škol nedělejme

6.3.2012    Lidové noviny    Strana 22    Akademie, autor:   ŠKOLA Radky Kvačkové

Myslím, že je třeba říci to jasně: studenti vyšli do ulic z podnětu svých učitelů. Když se jich zeptáte, proti čemu protestují, nevědí, nebo opakují jen to, co někde slyšeli. Jejich učitelé tvrdí, že reformu vysokého školství považují za nezbytnou, avšak jinou, než navrhuje ministerstvo školství. Na dotaz jakou, pak téměř bez výjimky mluví jen o tom, že vysoké školy potřebují víc peněz (samozřejmě ze státního rozpočtu) a že by měly mít tyto peníze garantované aspoň několik let dopředu. Víc z nich nedostanete.

            Přesto, zdá se, jim veřejnost fandí. Co od univerzit pochází, dobré je, domnívá se. Zatímco, co od politiků přišlo, peklem zapáchá.

            Navrhuji tedy žádnou reformu nedělat, dát vysokým školám jen tolik, kolik můžeme a nechat je být. Anebo říct dobře, na veřejné vysoké školy půjde jen patnáct procent populace jako za totality (ne skoro padesát jako v současnosti). Ostatní ať prominou. Když budou chtít, mohou jít na některou soukromou školu a platit tržní školné. Soukromé školy totiž od státu nedostávají nic.

Navštívil nás v Akademii Hannes Lachmann z Českoněmecké obchodní a průmyslové komory, která zastupuje zájmy svých členů podnikajících na našem území. A dělal si starosti, že v Česku za chvíli nebudou mít koho zaměstnávat. „Každý tu chce na kuchaře, ale pořádného mechanika najdete jen mezi starými chlapy, co půjdou za chvíli do penze,“ říkal.

            On sám si myslí, že v Německu je situace v tomto směru lepší hlavně díky tomu, že tam učni tráví půlku času přímo ve firmách. Naučí se tam víc než ve školních dílnách a dokonce tam za práci dostávají rovnou mzdu.

            To přitom platí nejen pro manuální pracovníky, ale třeba i pro žáky ekonomicky zaměřených středních škol, kteří se v bance během školy učí to, co budou v praxi opravdu potřebovat.

Zakladatel testovací společnosti Scio Ondřej Šteffl vidí věci trochu jinak. V rozhovoru pro magazínVíkend vysvětluje, že tvrzení o nedostatku pracovníků v průmyslu je nesmyslné. Podle něj je jasné, že průmysl se u nás bude omezovat stejně jako se omezil třeba v Německu, kde počet pracovníků v tomto odvětví klesl od roku 1991 do roku 2007 ze 44 procent na 27 procent.

V soutěži Česká inovace získal cenu projekt brněnského Vysokého učení technického „technické školky“. Má pomáhat dětem v předškolním věku, aby získaly základy přírodních a technických věd a přilákat je tak ke studiu těchto oborů.

            Dobrý nápad. Ale s anorganickou chemií bych počkala aspoň do první třídy základní školy.

V televizních zprávách jsme minulý týden mohli vidět uplakanou americkou učitelku matematiky. Plakala dojetím, že smí zase učit. Půl roku nesměla, protože se zachovala nekorektně. Pubertálnímu žákovi původem z Mexika, který se opakovaně dožadoval, aby mu obstarala právě zadávaný test ve španělštině, řekla, aby se, pokud trvá na španělském zkoušení, odstěhoval zpátky do Mexika. Dneska je ráda, že ji nevyhodili ze školství definitivně.

            Ať žije Amerika! V některých zemích známe pojem „drzý žák“, ve Spojených státech zase „drzá učitelka“. Drzá na žáky.