Školné v Evropě: málokde

1.3.2012    Lidové noviny    Strana 3    Domov

    MAREK KERLES, BARBORA ŘÍHOVÁ       

Proti školnému se bouří čeští studenti. Zpoplatnění studia ale nebudí emoce jen v Česku. V Británii školné skokově narostlo a vyhnalo studenty do ulic. V Rakousku se platilo pouhé tři roky.

PRAHA Školné ve výši 372 eur za semestr bylo v Rakousku zavedeno v roce 2005. Už po třech letech ho ale vláda kvůli neutichajícím demonstracím zrušila.

            Rakouští sociální demokraté teď ale přišli s návrhem, který by měl pomoci vyřešit problém podfinancování vysokých škol a přitom se vyhnout zpoplatnění studia. Navrhují, aby se školné neplatilo během studia, ale až po něm.

            Platil by každý vysokoškolsky vzdělaný člověk, jehož roční plat přesáhne 40 000 eur (1 milion korun). Každý měsíc by ho to stálo 20 eur, což by byla speciální, takzvaná akademická daň. Příspěvek by sloužil k financování škol. Podle prvních odhadů by si tak univerzity mohly ročně polepšit až o 108 milionů eur (2,7 miliardy korun).

            Akademickou daň by přitom platili i vysokoškoláci, kteří po studiu v Rakousku odejdou pracovat do zahraničí. „Kdo po studiích opustí Rakousko, a tedy nebude v zemi platit žádné daně z příjmu, písemně se zaváže k úhradě části nákladů za studium právě touto formou,“ popsal deníku Kurier šéf sociálních demokratů v Korutanech Peter Kaiser.

            Pokud by absolventi platili po celou dobu produktivního věku, za život by státu odevzdali částku kolem 10 000 eur (250 000 korun).

Ve třetině zemí se školné platí Za studium se nyní platí třeba ve Francii, Itálii, Nizozemsku či Británii. V Británii se ale proti školnému zvedla vlna nevole, protože tam skokově narostlo - v průběhu deseti let až o 900 %. Čeští studenti i akademici často využívají britský model jako příklad špatné praxe, která by mohla hrozit i u nás.

            Celkem zhruba třetina zemí EU školné má, třetina má nějaké registrační poplatky a zhruba ve třetině se neplatí nic.

„O nevydařeném pokusu zpoplatnit studium lze mluvit v Německu, kde už většina spolkových zemí od školného upustila,“ řekl LN šéf studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek.

            Ministr školství Josef Dobeš původně navrhoval školné ve výši 10 tisíc korun za semestr. Studenti by si mohli vzít půjčku, kterou by spláceli hned po získání titulu. Tomuto modelu říkal Dobeš „odložené školné“. „Striktně vzato nejde o odložené školné. Studenti mají rovnou platit školné a mohou si na to vzít za nějakých podmínek půjčku,“ řekl LN před časem rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl.

            Dobešův plán zní už ale jinak. Teď chce místo školného zavést tzv. zápisné, zpoplatnit nadstandardní dobu studia a souběžné studium na dvou a více školách.

Foto popis| Do ulic se včera vydali studenti i jinde než v Praze. Na 1500 se jich sešlo v Hradci Králové (na snímku), 700 v Plzni a 600 v Českých Budějovicích. Akci označili za největší protest vysokoškoláků od roku 1989.