Spasí reforma školy, nebo z nich udělá byznys?












            ******************************************************************************************

            * Spasí reforma školy, nebo z nich udělá byznys?
            ******************************************************************************************
            1.3.2012    Mladá fronta DNES    Strana 3    Z domova, autor: Kateřina Frouzová       

            Ministr školství Josef Dobeš chce s pomocí reformy zvýšit kvalitu vysokých škol. Přinášíme
            záměrů a také úskalí, která jednotlivé body mohou mít.
            Z protestů to vidět není, ale ministerstvo školství se s demonstrujícími studenty v jedné 

            Obě strany chtějí kvalitnější vysoké školy. Ale to je vše. Každá má úplně jinou představu,
            docílit. Ministr Josef Dobeš (VV) zaplatil za reformu vysokých škol 45 milionů korun. S je
            zavést manažerský systém vedení, praxi, školné a zvýšit kvalitu vzdělání.

                        Studenti se bojí, že nápady nepovedou ke zlepšení, nýbrž ke korupci. „Akademic
            veřejných vysokých škol považují změny za špatně vypracované. Otevírají školy politickým v

            demonstranty Miroslav Jašurek, předseda studentské komory. 1. Proč chce Dobeš změny na vys
            Od reforem si ministerstvo slibuje zvýšení kvality vysokých škol. Ta šla v minulých letech
            tolik, že se někam dostane až 70 procent středoškoláků s maturitou. Zdaleka všichni na sku

            vysokoškolské studium nemají, takže logicky musely mnohé školy snížit nároky. Reforma je m
            požadavky například na výzkumné a vývojové projekty studentů. Také počítá s tím, že pár le
            změn zanikne asi třetina škol, a to ty nejhorší (vesměs soukromé).

            2. Jak chce ministr zvyšovat jejich kvalitu?
            Hlavní motivací mohou být pro školy peníze. Ty, jež povedou kvalitní tvůrčí činnost (výzku
            dostanou více peněz. Školy se rozdělí na výzkumné a praktické. Ty první mají vychovávat ná

            magistry, ty druhé bakaláře (praktiky). Zaměstnavatelé si stěžují, že absolventům mnohdy c
            praktické znalosti. 3. První problém reformy: školné, nebo zápisné?
            Než ministr záměr zavést školné zrušil, měli mladí lidé platit za semestr až 10 tisíc koru

            úřadě debatuje o zápisném. Jeho princip by byl prakticky stejný, jen suma může být nižší. 
            trvá na tom, že školné je správné. „Proč mají lidé s minimálními příjmy platit v daních ji
            studium?“ argumentuje. Podle průzkumu podporuje školné třetina studentů. Víc jim vadí, jak

            naloží. „Školné má být příjem navíc ke zvýšení kvality výuky. Nyní to však vypadá, že má s
            státu na chod škol,“ říká Jašurek.
            4. Problém číslo dvě: moc a peníze Nově mají mnoho pravomocí od akademických senátů převzí

            vysokých škol. Třetinu jejich členů vybere ministerstvo, třetinu rektor a zbytek akademick
            rozhodovat o rozpočtu. majetku či vybírat nového rektora. Studentům, kteří sedí v akademic
            vadí, že ztratí možnost ovlivnit dění. Problém vidí v tom, že členy rady budou jen lidé mi

            získají lehko zneužitelnou moc nad majetkem.
            5. Problém třetí: kontrola v rukou soukromníků Externí kontrolu kvality škol má zajistit n
            akreditační agentura. Prověrky přímo v terénu mají zajišťovat soukromé firmy vybrané minis

            firmy se spíše než o kvalitu vysokých škol budou starat, aby jim neušly zisky. A udělí pot
            zaplatí,“ bojí se Jan Gruber z iniciativy Za svobodné vysoké školy.