Rektoři: Univerzity se stanou líhní zaměstnanců pro firmy

2.3.2012, Rubrika: Studium, Strana: 9, Autor: Marek Přibil, Téma: Pedagogická fakulta

Čtvrteční pražská studentská demonstrace objektivem fotografa Práva Petra Hlouška

Nyní se podívejme na návrh zákona o vysokých školách, proti kterému také po celém Česku protestovaly tento týden tisícovky studentů a pedagogů.

Nejostřeji promluvil prorektor UK pro rozvoj a vyučující pedagogické fakulty Stanislav Štech. „Ukradli nám reformu a naplnili ji vlastním obsahem,“ prohlásil s tím, že „když změny projdou, místo univerzit budou firmy, místo děkanů a rektorů manažeři a místo studentů klienti“.

Návrh zákona je naprosto nepřijatelný, zlikviduje vysoké školy a ohrožuje budoucnost České republiky. Rezoluci tohoto obsahu podpořily stovky pedagogů a studentů Univerzity Karlovy.

Vysoké školy se podle zákona, jak varuje akademická obec, stanou líhní zaměstnanců pro firmy, jejichž zástupci budou školy ovládat, podobně jako lokální politici.

Jmenování takzvaných rad vysokých škol – nových řídících orgánů na úkor okleštěných akademických senátů s menším zastoupením studentů – má být totiž z významné části svěřeno do rukou ministra bez jakýchkoli zákonných limitů jeho libovůle.

Ale co autonomie? Ta, která po staletí nepřetržité existence VŠ způsobila, že jsou zdrojem nových poznatků a impulsů pro společnost, že nesou významnou část její kulturní identity, tážou se univerzitní profesoři.

„Výběr rektora má být také svěřen radě. Do jejího jmenování kromě ministra podle své libovůle zasahuje právě i rektor, takže se zvyšuje nebezpečí oligarchického ovládnutí vysokých škol a ztráty vnitřní plurality, kterou VŠ poskytly změny po roce 1989,“ zdůrazňovala několik posledních měsíců Rada VŠ (ze zákona, stejně jako Česká konference rektorů, orgán reprezentace vysokého školství).

„Akreditační agentura nic nového nepřinese“

Rektoři také kritizují záměr zřídit novou instituci – Národní akreditační agenturu. „Její vznik by jistě znamenal nárok na státní rozpočet, přitom ve srovnání se nynější Akreditační komisí nevidíme prokazatelný obsahový přínos,“ stojí ve stanovisku konference rektorů. Nelíbí se jí ani zřízení funkčních míst profesorů a docentů.

Akademická obec Dobešovi ale především vytýká, že porušil zákon, když předložil návrhy do legislativního procesu bez jejich projednání s reprezentací vysokých škol.

Na přípravu reformy mělo přitom ministerstvo 91 miliónů. Dobeš se bránil, že náklady seškrtal na polovinu. Akademici ale tvrdí, že původní částka už byla dávno utracena.

Černou tečkou za tímto výčtem je hrozba, že kvůli Dobešovým problémům s čerpáním evropských peněz Brusel Česku finance na přípravu reformy již utracené z rozpočtu vůbec neproplatí.

Nečas v Londýně otočil

Dobeše se zastal prezident Václav Klaus, který jej před časem označil za nejlepšího polistopadového ministra školství. Podle prezidenta je hra o „akademickou svobodu falešná“ a aktéři by se měli rozhodnout, oč jim ve skutečnosti běží.

Klaus potřebu přijetí zákonů obhajoval slovy: „O tom, že se naše vysoké školství nenachází v dobrém stavu, že neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu, se nemusíme přesvědčovat. Každý ví, že školy usilují primárně o extenzi počtu studentů a o extenzi vědeckých a pedagogických titulů u svých učitelů, o tom si štěbetají vrabci na střeše – neboli reforma je nezbytná.“

Naopak premiér Petr Nečas (ODS) tento čtvrtek v Londýně otočil. Připustil, že změny ve školství se měly více konzultovat s akademickou obcí a studenty. „Budu jednat dále s představiteli rektorské konference i šéfy Rady vysokých škol a jsem přesvědčený, že tady je zájem na pozitivních změnách v českém vysokém školství. Vláda bude intenzivně jednat,“ řekl Nečas.