Kdo nechce školskou reformu ****************************************************************************************** * Kdo nechce školskou reformu ****************************************************************************************** 1.3.2012    Reflex    Strana 17    Reflexe, autor: SAVINA FINARDI        Dlouhé diskuse s vysokými školami navrženou koncepci zásadně nevylepší V Česku probíhá Týden neklidu, vyhlášený vysokoškoláky, kteří protestují proti př? etí nov by měly reformovat české vysoké školství. Diskuse o reformě se přitom vede už deset let. Jedná se o zákon o vysokých školách a o zákon o finanční pomoci studentům. Vysokoškolská v normy odmítá s odůvodněním, že nejsou dobře připraveny a ohrožují akademickou svobodu. ŠKOLNÉ Studentům se na reformě nelíbí zejména školné. Patrně by bylo naivní se domnívat, že by st souhlasili s jeho zavedením, takže jejich protesty je třeba vnímat jako povinnou demonstra nesouhlasu. Rozumím argumentům, že školné nevede k přímému zvýšení kvality vzdělávacích či vysokých školách.             K čemu však školné rozhodně vede, je hlubší zamyšlení uchazečů o studium nad j na trhu práce. Vysoká škola sama o sobě není garancí dobře placeného místa. V roce 2010 st na veřejných vysokých školách téměř 340 tisíc studentů a tyto školy vyprodukovaly necelých absolventů. Jedná se tedy o významnou část české populace. V Česku je stále investice do vysokoškolského vzdělání nejvýnosnější investicí vůbec, prot požadovat alespoň dílčí finanční participaci od studentů. OHROŽENÍ SVOBOD? Reforma s sebou přináší změnu v orgánech, jež ovlivňují chod škol. Nově by měla vzniknout vysoké školy (RVVŠ), která by byla z jedné třetiny jmenována rektorem, z jedné třetiny min třetiny na návrh akademického senátu dané vysoké školy.             Vysokoškolská veřejnost v této pravomoci ministra spatřuje snahu o politizaci prostředí. RVVŠ bude mít vliv na volbu rektora školy, což je dnes pouze v rukou akademické Studentům se nelíbí, že nově by měli být studenti zastoupeni pouze z jedné třetiny. Dnes t polovina.             Kritici reformy se domnívají, že ustanovením RVVŠ dojde k politizaci vysokoško protože ministr bude mít přímý vliv na jednu třetinu členů RVVŠ. Kritikům ovšem uniká, že třetiny bude mít vliv daná škola (rektor a akademický senát). Není zde tedy opodstatněný d že by mělo dojít k nějakému přehnanému zpolitizování. České veřejné vysoké školy jsou financovány zejména prostřednictvím dotací a příspěvků od školství, a to by tedy logicky nemělo být odtrženo od vlivu.             Současný systém řízení veřejných vysokých škol rozhodně není možné považovat z V první řadě chybí provázanost odpovědností a pravomocí řídících orgánů vysoké školy. Rekt statutárním zástupcem, ale zásadní kroky si musí nechat schválit akademickým senátem školy jsou dnes často voleni nevýznamným počtem hlasů, a přesto mají zásadní vliv na chod vysoké volby rektora. Nechť se tedy kritici spíše zamyslí nad tím, proč většina studentů nezná sv zástupce ve fakultních senátech a v univerzitním senátu školy. Nechť se kritici také zamys studenti projevují dlouhodobý nezájem o volby studentských zástupců do akademického senátu             Připravovaná reforma určitě není ideálním návrhem a jistě by bylo možno této r dlouze diskutovat. Je ovšem iracionální se domnívat, že dlouhé diskuse s vysokoškolskou ve k zásadnímu zkvalitnění všech návrhů.