Jak to dělají jinde ****************************************************************************************** * Jak to dělají jinde ****************************************************************************************** 27.3.2012, Rubrika: Akademie, Strana: 19, Téma: Pedagogická fakulta, autor: Radka Kvačková Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze začalo společ studium vysokého školství zveřejňovat jakýsi monitoring vzdělávacích systémů ve světě. (To A hned nám nabídlo materiál o tom, jak funguje školství ve Finsku, tedy v zemi, která plat vzdělávání za vzor všem ostatním. Lze se v něm dozvědět mimo jiné, že Finové zrušili víceletá gymnázia už v šedesátých letec mají jednotnou základní školu pro celé spektrum populace. Nebo že se snaží zvýšit podíl st odborných školách (což se jim, stejně jako nám, moc nedaří) a že tam žáci středních škol n věkovou skupinou, ale mohou studovat podle svého zájmu napříč ročníky. Ovšem s povinností počet povinných modulů. A jak to mají s řízením vysokých škol? Na základě poslední reformy z roku 2009 značně posí role externích členů správní rady. Musí jich být aspoň 40 procent a z nich se volí také př místopředseda. Další význačnou změnou je postavení rektora, který byl volen profesory a př radě. Nyní rektora jmenuje správní rada, musí tedy získat její důvěru. A u nás se kvůli takovým návrhům demonstruje. Rozhlížet se, jak to dělají jinde, je vždycky dobré. Německé vyslanectví uspořádalo minulý Učenou společností seminář o tom, jak financují vysoké školství ve Spolkové republice Něme Řeší úplně stejné problémy jako my. K poznání, že ani bohatý stát nemůže ufinancovat masov školství, aniž by klesla jeho kvalita, tam došli už dávno. Návrh na zavedení školného však začátkem tisíciletí vláda, v níž rozhodovali Zelení. Spolkové země se ale obrátily na ústa jim právo na zavedení mírných poplatků za vzdělávání povolil. Nevyužily toho všechny, avša poplatky, odpovídající měsíčně zhruba poplatkům za telefon, zavedly, s ním udělaly dobrou Vzdělávání se zkvalitnilo, přitom sociálně slabších studentů neubylo (prý dokonce naopak) ani obava, že studenti začnou přecházet ze spolkových zemí, kde se platí, tam, kde se nepl Přesto počet spolkových zemí, kde poplatky jsou, nejenže neroste, ale naopak klesá. Proč? prosté: volby. Ukazuje se, že poplatky za studium nevadí ani tak studentům jako stranám, k že pokud je budou mít ve svém programu, lidé je nezvolí. Přitom podle Volkera Meyera-Gucke Spolku německé vědy i podle Brigite Dreylingové z Německé konference rektorů nikdo nepochy politici budou muset ke školnému vrátit, protože jinak nebudou německé vysoké školy konkur Vyčítat ministerstvu školství, že vysoké školy dost nezohlednily výsledky prvního ročníku maturity(jak to učinil například NKÚ), je nefér. Společnosti Scio trvalo několik let, než jednotlivé fakulty pro zohledňování Scio testů, a pořád jich je relativně málo. Ministerst nenařizuje vysokým školám, na základě čeho mají přijímat studenty (v některých zemích ano) přirozené, že fakultám bude trvat nějakou dobu, než se rozhodnou vzít nově narozenou zkouš Ministr Dobeš skončil a mnozí si libují. Není ale pravda, že by byl jen špatným ministrem. personální politika byla velmi problematická. A mluvil příliš. Byl to ale po dlouhé době m prokázal odvahu. Spustil dlouho připravovanou státní maturitu, snížil počet úřadů a ústavů reformu „nedotknutelných“ vysokých škol. Také za učitelské platy bojoval, jak mohl. Pánbůh