Chce zrušit čtyři proděkany ****************************************************************************************** * Chce zrušit čtyři proděkany ****************************************************************************************** 20.3.2012    Lidové noviny    Strana 19    Akademie, autor: EVA HNÍKOVÁ        ROZHOVOR Matematicko-fyzikální fakulta je plná intrik, říká Tomáš Jirotka, který v 25 lete děkana Před rokem ukončil studium, pracuje v soukromé firmě a nyní se chce stát děkanem Matemtati fakulty Univerzity Karlovy. Má šanci uspět? „Zkusmo jsem si počítal hlasy a šance tady je, Jirotka. Potvrzuje to ostatně i příklad děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka, kt 29 letech, na fakultu přišel také z vnějšku, konkrétně z Národního muzea. * LN Proč jste se rozhodl kandidovat na děkana?             Jednak proto, že jsem byl ke kandidatuře vyzván některými členy Studentské kom senátu, jednak jsem chtěl ovlivnit dění na fakultě. Mám totiž pocit, že se matfyz moc nevy velká škoda. Chybí mu jakákoliv vize nebo koncept, potlouká se jako bárka na moři. Navíc c na fakultě není dobrá, někteří pedagogové mezi sebou bojují dokonce i prostřednictvím lží že takové chování do akademického prostředí nepatří. * LN Co konkrétně máte na mysli? Třeba obsazovánímíst podle známostí, a ne podle schopnost             Ano, i k tomu docházelo. Vadí mi však hlavně způsob komunikace na fakultě. Uká bylo mlžení kolem stěhování do Troji. Dlouho se mluví o tom, že matematická a informatická další prostory. A malá skupinka pedagogů se před časem domluvila s děkanem na stěhování do Troji a obhajovala tenhle nápad tím, že má širokou podporu kateder. Jenže ve skutečnosti s neprojednali a skoro nikdo o tom nevěděl. Většině pedagogů se plán nelíbí, jelikož by znam rozštěpení některých kateder i hodně cestování po Praze. Nápad narazil na odpor v Akademic se tam boj. Definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. * LN Stávajícímu vedení fakulty vytýkáte také zrušení přijímacích zkoušek. Proč?             Nejprve byly přijímačky na všech oborech. Pak se v roce 2008 zrušily a na faku matematickou sekci, přicházelo velké množství nekvalitních studentů. Často šlo o lidi, co na ekonomii, a hledali záložní školu, kde by strávili rok. Mnohdy se ani nenamáhali chodit na zkoušky, takže se jim začalo říkat mrtví studenti. Nakonec byly po velkých diskusích př alespoň na matematické a informatické sekci opětovně zavedeny. Byl to vlastně takový exper existoval nějaký koncept, mohly se přijímačky třeba upravit, a ne rovnou rušit. * LN Díky zrušení přijímaček jste ale měli alespoň v prvním ročníku více studentů. A hlavn počtu ministerstvo přiděluje vysokým školám peníze…             Ano, bohužel situace je taková, že ministerstvo platí i za mrtvé studenty. Pok zůstat prestižní školou, a já bych to chtěl, nemůžeme výrazně snižovat laťku. Musíme se sm s ohledem na další demografický vývoj bude kvalitních studentů ubývat. A pokud jsou čeští učit, je potřeba se více otevřít zahraničním studentům. * LN Jak by to vypadalo v praxi?             V rámci každého studijního programu by se mohl otevřít jeden obor, který by se vyučoval v angličtině. Začal bych u navazujícího magisterského studia a pak tuto možnost r na bakaláře. Studenti by za školu platili, takže bychom získali slušný zdroj příjmu. Zaved angličtině by však především přispělo ke zvýšení úrovně fakulty. Věřím, že do placeného st nehlásili slabí studenti bez zájmu o obor. Navíc by to pomohlo i českým studentům: pokud s moci vybrat, jestli půjdou na přednášku v češtině, nebo paralelně v angličtině, soudím, že zvolí angličtinu. A když se tady bude přednášet v angličtině, můžeme pozvat profesory ze z sice na matfyz jezdí často a rádi, ale většinou tady udělají jednu nebo dvě přednášky, mno semestrální kurz. * LN Ve svém volebním programu máte také rušení postu proděkanů. Ze stávajících sedmi byst tři proděkany – pro studium, výzkum a rozvoj. Proč se chcete pouštět do zásadní reorganiza             Uznávám, že je to odvážný nápad. Nejde však ani tak o rušení jednotlivých post se spíše zamyslet na tím, jak fakultu řídit. Nyní máme kromě proděkanů pro studium, vědu a proděkany pro jednotlivé sekce – pro matematickou, informatickou a fyzikální. Právě jim so profesor Němeček přenechal velké pravomoci. Dalo by se říci, že v dané sekci vykonávají fu Jenže právě tohle uspořádání mnohdy vede k zákulisním bojům a tahanicím. Proto je potřeba V úvahu připadá zrušení sekcí a ponechání pouze samotných kateder. Je však možné jít ještě cestou. Proč máme mít několik kateder zaměřených na matematiku? V zahraničí je zvykem mít matematickou katedru. Vede to k lepší komunikaci a k širšímu náhledu na matematiku. * LN Takže byste také slučoval katedry?             Ano, i to je jedna z možných cest. * LN Děkan si své proděkany vybírá. Už máte jasno?             Ano, mám určitou představu. Šlo by o lidi z fakulty, ale žádná jména zatím řík * LN Vaším protikandidátem je profesor Kratochvíl z katedry aplikované matematiky. Své plá trochu jinak, ale i on chce například zavést výuku v angličtině a zlepšit komunikaci na fa něco zásadního, v čem se odlišujete?             Já ve svých volebních tezích většinou popisuju mnohem konkrétněji, co chci děl že u profesora Kratochvíla jsem nenašel žádný plán na změnu administrativního zázemí na fa by měli poskytovat služby pedagogům a studentům, ale zatím se chovají spíš jako policajti pokazíte, dostanete přes prsty. To chci změnit. Vždycky mi vadilo, když musel špičkový pro spoustu formulářů, a nakonec ještě od úředníků uslyšel: tady máte chybu, vyplňte to znovu. tak, že pedagog přijde na děkanát, řekne, co potřebuje, vyřeší odborné věci a o vše ostatn úřadníci. * LN V souvislosti s vývojem ekonomiky se stále více mluví o úsporách. Kde by se dalo na f             Rozhodně bych nešetřil na kvalitě výuky a na mzdách. Jde především o to, najít zbytečně utíkají peníze. Jednou z nich je například fakultní vydavatelství Matfy z Press. potřebujeme mít vlastní vydavatelství, když nám skripta vydají levněji jinde? * LN Peníze pro vysoké školy by se daly získat také zavedením školného. Co říkáte stávajíc             Když jsem byl student, tak jsme si paradoxně myslel, že školné je dobrá věc. N nefandím. Myslím, že existují možnosti, jak získat více peněz pro fakultu bez zavádění ško * LN Jaké?             Můžeme například zavést nižší slevu na dani pro lidi s vysokoškolským vzdělání lze ročně odečíst asi 24 tisíc – pozn. LN). Zavedení takové změny je poměrně jednoduché a řádově miliardy. Další možnost je ubrat studentům jejich výhody. Ty se totiž nyní musí pla rozpočtu. To by zrovnoprávnilo studenty a ostatní občany. Lze například uvažovat o zrušení pro studenty nebo i o redukci dalších výhod. Myslím, že by to bylo spravedlivější než jedn školného. * LN Co vám vadí na stávající podobě školného? Ministerstvo navrhuje, aby se začalo spláce se student dostane na určitou úroveň příjmu. Mluvilo se mimo jiné o dvojnásobku minimální             Student si má vzít půjčku, kterou garantuje stát a ten za něj bude také nejprv Až student dosáhne určitého příjmu, má začít splácet sám. Pokud k tomu nedojde, půjčku za Z toho mi není jasné, jestli stát opravdu ušetří a kolik. Bude muset platit úroky bankám, názoru zbytečný závazek. Proč zavádět školné, když lze vymyslet něco jednoduššího, co stát okamžitě? Třeba zmíněné slevy na dani. * LN Ještě se diskutuje o zápisném?             Ano, ale zápisné je v podstatě pouze jiné označení pro školné. Nevidím vtom ro bude muset tak jako tak zaplatit. * LN Nyní platí student sankční školné až rok po standardní době studia. Uvažuje se o tom, platit hned. Tedy například u tříletého bakaláře už ve čtvrtém roce studia. S tím byste so             Ano, to je docela dobrý nápad. * LN Vraťme se ale od peněz zpátky k vašim šancím. Děkana volí akademických senát fakulty. podporu u studentské části senátu. Jenže studenti mají v senátu třetinu hlasů a ke zvolení nadpoloviční většinu všech hlasů. Není vaše kandidatura jen formální? Máte opravdu šanci u             Cítím podporu jak ze studentské, tak i ze zaměstnanecké části akademického sen si dokonce počítal hlasy, které bych mohl dostat, a myslím, že šance tady je. * LN Matematicko-fyzikální fakulta má sedm stovek zaměstnanců, 3500 studentů a rozpočet zh Máte pro její řízení v 25 letech dost zkušeností?             Samozřejmě zkušenosti s řízením takového kolosu nemám. Ale nemá je ani můj pro ostatně pro většinu lidí, kteří kdy na takovou funkci kandidovali, je to naprosto nová sit * LN Není také problematické, že nyní pracujete v soukromé firmě a na fakultě už nejste?             Z fakulty jsem odešel před rokem, když jsem ukončil magisterské studium. Před působil v akademickém senátu a nyní situaci na fakultě stále sleduju a udržuju s ní dobré ní naše firma spolupracuje. Takže v tom problém nevidím. * LN Dalším pedagogům na fakultě věci, které popisujete, nevadí? Proč nekandiduje třeba ně katedry ve věku kolem 35 let. Asi by měl větší šanci uspět?             Zřejmě se chtějí věnovat své práci. Funkce děkana obnáší spoustu administrativ práce, takže mladý matematik se de facto musí přestat věnovat svému oboru. Dalším důvodem že jim prostě schází odvaha. *** Najde se další kandidát na děkana? * Už 18. dubna má Matematicko-fyzikální fakulta UK volit nového děkana. Zatím se přihlásil profesor Jan Kratochvíl a magistr Tomáš Jirotka. * Od roku 2005 je děkanem fakulty Zdeněk mu za jeho vlády podařilo? „Máme lepší budovy i vybavení pro experimenty. Je však otázka, za to můžu já a nakolik je to souhra okolností,“ upozorňuje profesor Němeček. Snažil se ta rozpočet fakulty. „To se povedlo,“ říká s tím, že tři čtvrtiny rozpočtu získává fakulta za činnost. * Němeček už kandidovat nemůže a ani nechce: „Nyní mi končí druhé funkční období. 65 let, rád bych vedení fakulty přenechal mladším.“ * Může uspět Tomáš Jirotka? „Byl člene senátu, o dění na fakultě se zajímal, ale chybí mu zkušenosti,“ myslí si profesor Němeček že hospodaření fakulty je obrovská džungle. „Děkan musí znát studijní předpisy, zákon o vy vyjednává s akreditační komisí... Je toho hodně,“ říká. * I kdyby Tomáš Jirotka v akademic který děkana volí, získal hlasy všech studentů (mají třetinu), musí ještě přesvědčit někte (potřebuje nadpoloviční většinu všech členů). A ti budou podle Němečka vše pečlivě zvažova však ani jisté, že Jirotka získá hlasy všech studentů,“ myslí si děkan. * „Nic se ale nedá Uzávěrka přihlášek je 3. dubna a možná právě Jirotkova kandidatura povzbudí někoho dalšího přihlásil,“ spekuluje Zdeněk Němeček. Profil TOMÁŠ JIROTKA (* 1986) Vystudoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Unive v Praze. Tam zároveň dva roky působil v akademickém senátu. Nyní pracuje ve společnosti Go aplikuje poznatky teorie svazů a relační algebry pro datové modelování v business intellig