Kdo se studiem nespěchá, zaplatí ****************************************************************************************** * Kdo se studiem nespěchá, zaplatí ****************************************************************************************** 20.3.2012    Lidové noviny    Strana 17    Akademie, autor: RADKA KVAČKOVÁ        Nejvíc na čas si dávají studenti filozofických a humanitně zaměřených fakult. Za dlouhé st relativně nejméně Štěpán Pára vystudoval bakalářský program na Vysoké škole ekonomické (VŠE) a začal studova dvouletý program magisterský. Po roce však získal možnost studovat ve Francii a pražské st přerušil s tím, že si tak nechává vrátka pražské školy otevřená, kdyby se mu nepodařilo zí cizině. Domníval se, že pokud se po dvou letech přerušení v roce 2010 nezapíše na VŠE do d tamní studium mu bude automaticky ukončeno. Proto ho dost udivilo, když mu rozhodnutí o uk přišlo až v říjnu 2011 zároveň se složenkou. Měl zaplatit 21 tisíc korun za začatý semestr standardní dobu studia plus jeden rok.             Stalo se totiž, že Vysoká škola ekonomická zavedla v roce 2009 takzvaný automa Tím pádem byl Štěpán po dvouleté pauze automaticky zapsán do dalšího ročníku, a i když do nechodil, VŠE ho vedla jako studenta. Tento případ neuvádíme proto, abychom upozornili na na VŠE – ve skutečnosti si student mohl za problém víceméně sám –, ale proto, aby si na ta ostatní pozor. Napříště totiž může podobná pěticiferná platba zasáhnout daleko víc vysokoš školství Josef Dobeš přišel nedávno s tím, že by se sankční školné za prodlužování studia až rok po standardní době studia, ale hned po skončení této standardní doby. To znamená, ž ti, kdo studují tříletý bakalářský program čtvrtým rokem, dvouletý magisterský třetím roke medicínu, která trvá šest let, sedmým rokem. Toto zostření by mělo částečně nahradit původ plošné školné, proti němuž se akademická obec bouří.             Jisté to není. Přesto neškodí podívat se, kolika lidí by se taková úprava mohl nemůže mít prodlužování studia i nějaký dobrý důvod a co by zpřísnění mohlo přinést. Studi prodlužují dobří studenti Kolik je vlastně studentů, kteří nestíhají dokončit školu ve sta Na tuto otázku přesně neodpovíme, protože v současné době se evidují jen ti, kdo nestihnou standardní době plus rok. Těm se pak vyměřuje poplatek za delší studium.             Přitom se neplatí za každé neúspěšné studium. Neúspěšné studium se studentovi případě, že již dále studovat nebude. Ovšem vystuduje-li po prvotním neúspěchu další obory načtou.             Například na největší Univerzitě Karlově (má na 50 tisíc studentů) podléhalo v sankčním poplatkům za delší studium přes 11 tisíc studentů. Příliš dlouho studovali hlavně Filozofické fakulty, málo liknavců ale nebylo ani na právech, na Fakultě sociálních věd a fakultě.             Na trochu menší Masarykově univerzitě v Brně překročily limit necelé čtyři tis nejčastěji opět na Filozofické fakultě a také na Fakultě sociálních studií.             Na Vysokém učení technickém v Brně platí sankční školné jen tisícovka z 24 tis Kdo jsou tito lidé? Jde o to, že studium prostě nezvládají? Proděkan pro studium Filozofic Štěpán Špinka to popírá. Podle něj si velmi často prodlužují studium právě studenti dobří Stáž v cizině se prodražit nemusí Celkem logické by bylo prodlužování studia kvůli stážím Proděkan Špinka říká, že škola přímo doporučuje, aby nebyly příliš krátké. „Pokud student zahraniční vysoké škole rok, snažíme se mu alespoň část zkoušek uznat, prodloužení studia student většinou stejně nevyhne,“ konstatuje. Zahraniční studium je podle jeho názoru velm součástí vzdělávání i přesto, že jeho přínos bývá zčásti spíše společenský.             Naproti tomu třeba Vysoké učení technické (VUT) nepovažuje podle své mluvčí Ji studium v zahraničí za důvod prodlužování studia. „U nás má student, který jede na zahrani školu, dopředu smlouvu, z níž je jasné, co přesně bude venku studovat a z čeho dělat zkouš mu potom uznáme,“ vysvětluje Vanýsková, proč zahraniční stáž neznamená čas navíc.             Také prorektorka Vysoké školy ekonomické Hana Mikovcová uvádí, že škola studiu svým studentům většinou uznává, takže kvůli výjezdům není většinou prodlužování potřeba.             Mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová pak připomíná, že pokud vyjíždí st či víc do ciziny, může studium v Česku přerušit. To platí i pro zdravotní nebo rodinné dův člověka od studia na čas odvedou.             Zatímco proděkan z Filozofické fakulty UK Špinka si nemyslí, že platit sankční prodlužování studia hned po uplynutí standardní doby je dobré, Hana Mikovcová z VŠE to tak nevidí. „V zásadě by to nebyl špatný nápad, ovšem jen tehdy, pokud by bylo možné ošetřit n důvody zdržení, ale hlavně pokud by peníze vybrané na sankčním školném mohla škola použít stávajícího zákona je musí všechny vložit do stipendijního fondu, tedy vlastně vrátit stud by se tohle nezměnilo, je jedno, jestli se bude platit hned po standardní době, nebo až za Mikovcová. Platí se klidně přes dvacet tisíc Poplatky za prodlouženou dobu studia nejsou na všech ško stejné. Jejich základ stanovuje každoročně ministerstvo školství jako pět procent z průměr připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstv rozpočtu veřejným vysokým školám v předešlém kalendářním roce. V poslední době se tato čás pod třemi tisíci korun. Vysoká škola pak vyměří za každých dalších započatých šest měsíců minimálně jedenapůlnásobek základu.             Reálná částka však bývá mnohonásobně vyšší než zákonem stanovený základ a může do výše přes dvacet tisíc korun za semestr. Nejvíc se platí na medicíně a na technikách, h „věčné“ studenty většinou šetří a vybírají zpravidla do deseti tisíc. Přitom právě tam, ja jich nejvíc. Pokračování na straně 18 Dokončení ze strany 17 Rozdíly jsou také mezi stejně zaměřenými fakultami. Zatímco třeba na Právnické fakultě Mas univerzity se platí 14 200 korun, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy deset tisíc. Nao fakultě UK činí poplatek za delší studium 23 650 Kč a v případě zubního lékařství dokonce Lékařské fakultě MU jen 19 800.             Některé školy také platby stupňují. Třeba na Vysoké škole ekonomické se za pře šestiměsíců platí 21 tisíc, za překročení třetích a čtvrtých už 34 tisíc.             Zatím jsme neslyšeli, kolik peněz by mohly poplatky za studium nad standardní vysokých škol přinést. Určitou představu si však lze udělat. Kdybychom počítali, že standa překročí dvacet procent vysokoškolských studentů, kteří za to zaplatí dvacet tisíc, dostal částce přes jednu miliardu. To se ovšem držíme dost při zemi a počítáme víceméně spíš s je semestry navíc a taky s tím, že by školy poplatek výrazně nezvýšily.             V poměru k 21 miliardám, které dává veřejným vysokých školám ze svého rozpočtu zázrak, ale aspoň něco.             Pořád je tu ale ta věc, na niž upozorňuje prorektorka Vysoké školy ekonomické: peníze vybrané na školném za prodlužované studium musely dávat, tak jako nyní, do stipendi nemohly by se použít na provoz školy, univerzitám by de facto nepomohly. Měl by to připrav vysokých školách, případně zákon o finanční pomoci studentům změnit? Ve věcném záměru jsme nenašli, což ovšem nepřekvapuje, protože tam se počítá s vybíráním školného po celou dobu náměstka ministra školství pro legislativu a strategii Jiřího Nantla se však rozumí samo s případě modifikace návrhu upravil také způsob využití vybraných peněz. *** Prodlužování studia v číslech Kolik studentů překračuje dobu studia * Podle informace z matrik studentů bylo v České republice k 31. 10. 2011 celkem 37 582 vysokoškoláků, kteří studují v době delší než standardní. * Dalších 25 100 studentů studovalo v době delší než standardní plus jeden rok. (Ti už mají za studium platit.) Dohromady je to 62 682, což představuje víc než 20 procent všech vysokoškolských studentů. Kolik se kde platí za šest měsíců navíc * 1. lékařská fak. UK až 26 600 Kč * Lékařská fak. MU      19 800 Kč * Právnická fak. UK     10 000 Kč * Právnická fak. MU     14 200 Kč * Filozofická fak. UK až 11 500 Kč * Filozofická fak. MU    13 800 Kč * Filozofická fak. OU     4500 Kč * Fakulta informačních technologií VUT           8800 Kč * Fakulta informačních technologií ČVUT      až 36 000 Kč