Univerzity a firmy se oťukávají, rektory znervózňují Dobešovy návrhy ****************************************************************************************** * Univerzity a firmy se oťukávají, rektory znervózňují Dobešovy návrhy ****************************************************************************************** 19.3.2012    Hospodářské noviny    Strana 2    Téma, autor: Julie Daňková        Fokus Školy versus firmy Univerzity se obávají příliš velkého vlivu byznysu na výuku, firmy pova školy za neefektivní Během protestů studentů a akademiků dali zástupci škol jasně najevo, že si nepřejí, aby fi zasahovali do chodu univerzit. Zároveň je ale jasné, že spolupráce s průmyslem pomůže univ si rozpočet. Univerzity a firmy ale prozatím váhají, jak si hřiště pro svou spolupráci nar navíc mají s firmami i špatné zkušenosti.             „Veřejnost i soukromý průmysl mají právo vidět do toho, jak školy pracují, a m diskutovat o tom, jak by pracovat měly. Ale zájmy firem v Česku jsou krátkodobé, orientova bezprostřední zisk a my musíme studenty vychovávat tak, aby se uplatnili i za dvacet let,“ uvažování vysokých škol rektor Českého vysokého učení technického Václav Havlíček. Špatná vysokých škol už lidem ze soukromé sféry dveře otevřela, ale ne vždy se jim tato praxe osv v laboratořích Vědeckotechnologického parku Uherské Hradiště se měli potkávat studenti a z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně s pracovníky soukromých firem nad projekty z oblasti letec průmyslu. Jenže právě kvůli tomuto projektu současný rektor zlínské univerzity Petr Sáha z zaslechne spojení „spolupráce podniků a škol“.             „Aby nás ovládali nějací šikovní podnikatelé, tak to speciálně ve Zlíně máme v Říká se tomu tunel,“ popisuje Sáha své zkušenosti z jara 2010 s firmou s dvouměsíční histo poštovní schránkou. Ta chtěla škole půjčit peníze na nákup pozemků pro vědecko-technologic lukrativní pozemek v Uherském Hradišti vlastnil podnikatel Pavel Berka, tehdejší člen před jediný akcionář spoluprácechtivé firmy. A tak univerzita nakonec pochybný projekt odpískal šikovný lobbista a škola by se mohla dostat do situace dlužníka,“ stále se obává Sáha.             O vykázání průmyslníků z univerzitní půdy přesto neuvažuje. „Stojíme o spolupr převezme nebo ideálně ještě ve výzkumu odkoupí výstupy našich studentů a výzkumných týmů,“ podobu spolupráce, po které univerzity v Česku volají. Rektory znervózňuje současná podoba návrhu zákona o vysokých školách. Podle ní by se do rady vysoké školy mohli dostat lidé, k nedůvěřuje. A tím, že návrh ministra školství Josefa Dobeše dává nové radě daleko větší ko by o majetku a směřování školy rozhodovat podnikatelé, kteří staví zájmy univerzit až za s             Právě takové vyhlídky brzdí nadšení akademiků ze spolupráce se soukromým sekto hranici firmám už dnes staví například rektor pražského ČVUT. „Nemáme strach z toho, že fi více spolupracovat. Bez jejich zakázek a podpory bychom těžko ekonomicky přežívali. Obávám kdy by rady vysokých škol ovládli pouze externí představitelé firem a politikové,“ říká Ha Firmy váhají Nedůvěra ale může panovat i na druhé straně. „Podniky si občas myslí, že akad schopní pracovat podle harmonogramů, že nejsou schopní zacházet s financemi a efektivně je a proto pak nemají chuť do partnerství jít,“ mluví o tom, jak těžké je dva rozdílné světy viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.             Navzdory předsudkům se firmy snaží najít recept, jak s akademickou sférou prac technické obory totiž neustále volají po kvalitních absolventech. A firmy by se rády dosta novátorským nápadům, kterými studenti plní stránky svých závěrečných prací.             Na univerzitní listiny vítaných partnerů ze soukromé sféry našla cestu napříkl ČR. „Firmy musí vytvořit poptávku po určitém typu studentů, respektive absolventů, pomoci obor atraktivním a spolupracovat na praktickém vzdělání studentů tvorbou výukových plánů a výuce,“ popisuje své představy o ideální formě spolupráce generální ředitel Siemens ČR Edu Zahraniční inspirace Rektoři, kteří mají dobrou zkušenost, si takového přístupu cení. „Vys v Česku jsou velmi kritizované, že naši absolventi nejsou připraveni pro průmyslovou praxi absolventi nastupují do firem a strašně dlouho trvá, než je zaučí,“ popisuje svou zkušenos Technické univerzity v Ostravě Ivo Vondrák, který je zastáncem větší otevřenosti škol vůči praxi. „Poskytujeme naše studenty a výsledky výzkumu, takže chceme slyšet, co ten byznys p bych opatrný s tvrzením, že na akademické půdě byznys nechceme,“ říká Vondrák.             Britská zkušenost ukazuje, že finanční problémy univerzit by mohla vyřešit prá spolupráce s byznysem. „Cambridge byla vždy kvalitní a konkurenceschopná univerzita, ale z dvaceti lety se dostala téměř na hranu bankrotu a nevědělo se, co dál,“ říká Špicar. „Tenk že jediným lékem je se co nejintenzivněji propojit s průmyslovou sférou a vytvořit tam syn pro obě strany. Dnes se tomu říká cambridgeský fenomén a univerzita se díky němu dostala n špičku. Polovina profesorů, které tam potkáte, je přímo nebo částečně placená podniky – pr akademickém výzkumu, ale spolupracují přitom s podnikem,“ uvádí příklad úspěšné kooperace             Podle něj by si ale měly české univerzity dát pozor na to, aby je nepotkal ste Španělsko, na jehož špatné ekonomické kondici se nemalou měrou podílí tamní vzdělávací sys             „Problém Španělska je, že ekonomika jako celek ztratila konkurenceschopnost, t nové pracovní příležitosti. Druhý problém je, že vzdělávací systém v takto složité situaci škol, kteří nemají praxi. Pro zaměstnavatele tak představují velké riziko. Najmout někoho, od první třídy do magisterského titulu neopustil školu, to je strašně riskantní,“ říká Špi *** Podniky si občas myslí, že akademici nejsou schopní pracovat podle harmonogramů, že nejsou zacházet s financemi a efektivně je vynakládat, a proto pak nemají chuť do partnerství jít viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Příklady úspěšné spolupráce firem a vysokých škol S omítka umí sama vysušit zdi Na vlhké zdi historických a jiných budov se už nemusí používat elektrické vysoušeče nebo p složitému a nejistému podřezávání budov. Fasády dokáže vysušit nátěr novou, v Česku vyvinu omítkou. Vymyslela ji Fakulta chemické technologie VŠCHT v Praze ve spolupráci se stavební „Vlastnosti omítky jsou takové, že nátěr trvale odvádí vlhkost ze zdiva, a nevznikají plís nebo solné mapy. Odhadujeme, že trvanlivost omítky je zhruba deset let,“ říká Otakar Hájek Novinka usnadní sanaci všech druhů staveb a zdí. Společný vynález nyní získal ocenění v so spolupráci vysoké školy a soukromého podniku, kde soutěžilo celkem 15 projektů. Soutěž vyh obchodní komora v ČR, Sdružení pro zahraniční investice a Technologická agentura ČR. Nová uplatnění hlavně v péči o památkově chráněné budovy. Památkáři totiž nedovolují na tyto fa mívají potíže s vlhkostí, nanést jen tak ledacos. Dosud používané vápenné omítky na histor časem černají a mokré zdi zůstávají. Nově vyvinutý nátěr však vychází ze stovek let starýc které starým budovám vyhovují. „Naše omítka je na bázi románského cementu, který dovážíme Tam je jeden z posledních výrobců, který dokáže takový cement vyrobit. Je totiž udělaný po středověkých technologií,“ říká Hájek. Klobásy pro vojáky vydrží dva měsíce i bez lednice Až dva měsíce bez skladování v lednici vydrží klobásy ošetřené novou technologií, kterou v firma CARNEX s pomocí Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Takto upraven další masné výrobky by vedle domácností mohli využívat například i vojáci na zahraničních nemají možnost ukládat potraviny do chladničky. Nový postup úpravy masa, který prodlužuje spočívá v kombinaci pšeničné vlákniny a probiotických bakterií, známých z kysaných mléčnýc Zjistilo se to pomocí testování v laboratořích zlínské univerzity. „Touto technologií je možné zpracování všech běžných druhů masa. Patent se v současné době na Slovensku, kde je předpoklad jeho využití,“ říká Jan Hrabě ze zlínské univerzity, který novinky podílel. „Nátěr“ z vlákniny a probiotik dokáže rovněž odstranit charakteristický z masa. Technologie umožňující skladování masných výrobků v pokojové teplotě získala ocenění nejlepší spolupráci soukromých firem a univerzit. „V budoucnu plánujeme s firmou CARNEX da hlavně na bázi masných výrobků a prodlužování jejich trvanlivosti,“ říká Hrabě.