Co bude se školskou reformou? ****************************************************************************************** * Co bude se školskou reformou? ****************************************************************************************** 16.3.2012, Rubrika: Příloha - Speciál - vzdělávání, Strana: 2, Autor: Alena Adámková Téma: Studenti z celé republiky protestovali v prvním březnovém týdnu proti reformám ve školství nových vysokoškolských zákonů se nelíbí ani rektorům. Nelibost vzbuzuje i připravovaná ref školství. Proti návrhu reformy vysokých, ale i středních škol z dílny ministra školství Josefa Dobeš učitelé. Na 1600 škol se chce kvůli připravovaným změnám zapojit do stávky Učitelé Dobešov neschopnost vysvětlit, o co v jeho školských reformách, vlastně jde. Tři základní problémy Zásadním problémem, proti kterému se ohrazují studenti, je plánované zavedení školného na školách. Nedávno to odmítla i Rada vysokých škol a i rektoři jsou proti. Po vlně protestů Dobeš přispěchal s úpravou návrhu, že „školné na veřejné vysoké škole bude hradit student, standardní dobu studia příslušného studijního programu“. Záhy navrhl další variantu, že mí bude student platit takzvané zápisné. A to vždy při zápisu ke studiu a dále při zápisu do části, čili dalšího semestru. Ovšem ani tato změna bouřící se studenty neuklidnila, neboť zpoplatnění vzdělání, pouze v jiné formě. Školnému se však studenti zcela nebrání, pokud budou splněny některé podmínky: Školné na s přesáhnout pět až deset tisíc korun, veškeré vybrané školné zůstane v rozpočtu vysokých šk se začne splácet až po překročení hranice průměrného měsíčního příjmu, výše splátek nesmí procent čisté mzdy a školy vypracují systém stipendií pro sociálně slabé a žáky. Mimo problém školného mají studenti obavy z omezení autonomie vysokých škol. Do jejich říz zasahovat podnikatelé a politici, kteří by seděli ve správních radách. Změnit by se mělo i škol, dále pak systém akreditací a udělování titulů. Mnoho pravomocí od akademických senátů mají převzít nové rady vysokých škol. Třetinu jejic ministerstvo, třetinu rektor a zbytek akademický senát. Rada má rozhodovat o rozpočtu, maj nového rektora. Studentům, kteří sedí v akademických senátech, vadí, že ztratí možnost ovl Problém vidí v tom, že členy rady budou jen lidé mimo školu a že získají lehko zneužitelno majetkem. Nevoli vzbuzuje i navrhovaný systém udělování akreditací. Prověrky přímo v terén soukromé firmy vybrané ministrem. „Hodnotící firmy se spíše než o kvalitu vysokých škol bu jim neušly zisky,“ bojí se Jan Gruber z iniciativy Za svobodné vysoké školy. Proč reforma? Ministerstvo školství si od reformy slibuje zvýšení kvality vysokých škol. Ta šla v minulý Míst je tolik, že se někam dostane až 70 procent středoškoláků s maturitou. Zdaleka všichni na skutečně kvalitní vysokoškolské studium nemají, takže logicky musely mn nároky. Reforma je má nutit zvyšovat požadavky například na výzkumné a vývojové projekty s počítá s tím, že pár let po zavedení změn zanikne asi třetina škol, a to ty nejhorší (vesm Větší odpovědnost? Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy na tři až pět let, kde jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to dostane. „Ten zákon vytvoří nové podmínky pro slučování vysokých škol,“ upozornil jeden z autorů re z ministerstva školství. Pomůže to prý hlavně soukromým školám a také menším veřejným škol Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jednak samy, jedn každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace, národní akreditační agentura tvořit akreditační komise jmenovaná vládou. Nejprve by si měla vysoká škola nastavit vnitřní mechanismy kvality a poté akreditační kom kvalitu celé instituce, nikoli pouze oboru. Ministerstvo chce také zpřísnit postihy za pod Více bakalářů V posledním desetiletí vzrostl počet zapsaných posluchačů v prvních ročnících vysokých ško procent z 64 na 112 tisíc. Financování, hodnocení kvality i akademické orgány se ale nijak Reforma by měla studium na vysokých školách zkvalitnit a diverzifikovat. O titul magistra podle vlády usiluje v porovnání se zahraničím zbytečně moc studentů. Jedn jak posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, je tak podle ní více profesně zaměřenýc Ve studiu magisterských oborů teď pokračuje 85 procent všech bakalářů, podle plánů ministe by jejich počet měl během zhruba sedmi let klesnout velmi razantně, na pouhých 50 procent. magisterská nebo doktorandská studia nabízet jen některé školy. Foto popis| Vítězství? Studenti právnické fakulty plzeňské univerzity se radují po oznámen školství Josefa Dobeše, že budou moci na své domovské škole dostudovat. Na druhou stranu j pozice na trhu práce pod záštitou plzeňských práv nebude nejlepší