Jak to vidí Tomáš Halík ****************************************************************************************** * Jak to vidí Tomáš Halík ****************************************************************************************** 7.3.2012 08:30    ČRo 2 - Praha    Zpráva     Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem teolog, prof prezident České křesťanské akademie. Dobrý den. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Dobré jitro. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- A všechno nejlepší k svátku, pane profesore. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Děkuju, děkuju. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Jak budete, je to pro vás nějak mimořádný den? Přece jenom. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- No, já dostávám různé maily, kde mi lidé přejí, aby se mi splnilo, co si přeju. Tak já vžd jsem trošku nejistý. Spíš by měli přát, abych si přál to, co je opravdu správné. Protože j zkušenosti vím, že párkrát, když se mi nesplnilo to, co jsem si přál a stalo se něco, co j tak zpětně viděno to bylo daleko lepší než to, co jsem si přál. Ale já už dneska možná moh to přání, protože v mém věku si už nepřeju vlastně žádné věci, já se rád spíš věcí zbavuju přání kariérní a podobné. Tedy jednu věc si přeju z celého srdce a opravdu jenom jednu. A který člověk může dostat opravdu jenom od pána Boha a kterého není nikdy moc, a to je moud správně viděl, abych vždycky stál na té správné straně, abych dokázal věci správně nazvat, marná věc, si uvědomuje, že pro řadu lidí se stal jistou autoritou, a to je samozřejmě něc zavazuje. Jednak k tomu, aby sám sebe nebral příliš vážně, tak naštěstí k tomu mám určitý sebeodstupu a aby opravdu jaksi měl k tomu tu patřičnou moudrost. Tak to je jediné přání, mám. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Tak, ať se to přání vyplní. Možná ještě jedno přání bych si troufla, že máte, a to je, aby nevylučovali z Evropy. Teď narážím vlastně i na název petice, kterou jste inicioval. Jak v Petr Nečas se zatím nepřipojil svým podpisem k evropské smlouvě o rozpočtové kázni. Mimo n Velká Británie. Poškozuje vládní ne, a pokud ano, nakolik Českou republiku? Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Já jsem přesvědčen, že ji poškozuje velmi a čtu mnohé komentáře. Tak jeden francouzský nov "Stáváte se směšnými v Evropě." To je smutné. Já myslím, že všecky ty, všechna ta prohláše premiér chce racionalizovat tenhle ten svůj krok, pro mě jsou nevěrohodná. Já jsem velmi r ozvali, že těch podpisů a podpisů lidí, kterých je třeba si vážit, a to koneckonců řekl i a že lidem to není jedno. Že se stáváme takovými těmi permanentními potížisty v Evropě. To přizvukovat britské konzervativní vládě, to nám skutečně nepomůže. A víte, já se snažím ty v trošku širších souvislostech. Pan premiér, když jsme napsali tu petici a opravdu přišla vlna podpisů, já jsem byl překvapen, kolik lidí říkalo: "Děkujeme vám, že jste to iniciova ozvali, že jste nám dali příležitost říct, že my radikálně nesouhlasíme s tímhle tím odluč hlavního evropského proudu," tak na to pan premiér nakonec řekl takové hodnocení těch lidí váží, některých si váží méně, někteří jsou prostě ti věční petenti. No věční petenti jsou záleží prostě na osudu naší země a k tomu se vyjadřují. Pak jsem četl takové vyjádření, že intelektuálové vlastně se o tohle to starají a proč si někdo, kdo je třeba vynikající biol to opravňuje k tomu, aby mluvil k věcem politickým. To samozřejmě na první poslech zní vel Ale je to hluboká nepravda. Víte, lidé, kteří se poctivě věnují vědě, tak především jaksi kultivují svůj mozek. A učí se kriticky vyhodnocovat prameny, učí se pracovat s informacem věci v širších souvislostech a když tuhle tu schopnost toho kultivovaného pracovitého mozk tomu, že jsou nějakými fachidioty pro ten svůj obor, ale uplatňují vlastně tuhle tu schopn ty věci veřejné, tak myslím, že politici by to, pokud jim záleží na prospěchu společnosti jejich prospěchu, tak by to měli vítat, měli by tomuto hlasu naslouchat, nemusí s námi sou by ho brát vážně. Ale zatím slyšíme jenom to, jaksi proč vy se k tomu vyjadřujete? No, já vyjadřuji proto, protože se domnívám, že jsem se naučil vidět ty věci v trošku širších sou té mé bývalé profese klinického psychologa a koneckonců i z toho sociologického vzdělání, že věci mají vždycky nějakou tu svoji zjevnou stránku a pak tu svoji hlubinnou, skrytou st proboha teďka nemyslím, že ty události, že za nimi jsou nějaká ta tajemná spiknutí a takov to opravdu ne. Ale víte, tak jako v životě jedince jsou nějaké ty, ta zjevná forma chování určité vnitřní motivace. A pak je něco, co člověk jaksi prozrazuje vlastně tím svým chován skryté tendence. Tohle to, tím se zabývá psychoanalýza. Já myslím, že něco takového je i v a veřejném jednání. Že je třeba určité akty chápat také jako signál nějakého hlubšího vývo vnímám ty studentské protesty a takhle ale vnímám i to naše ne. Mně nejde bezprostředně pr to fakticky ekonomicky přinese. Pan premiér říká, jestli ti lidé to vůbec četli. No, tak j a četl jsem řadu komentářů k tomu, nechal jsem si jaksi předložit určitou ekonomickou anal tohohle našeho rozhodnutí, kterou dělá skupina vynikajících našich ekonomů, nyní právníci rozbor, který ukazuje, že není pravda, co říká pan premiér, že se prostě můžeme k tomu kdy A takže se možná ještě ozveme jednou, ale o tohle to primárně nejde. Tady jde o to, jaký s do světa a co tím prozrazujeme. Já se obávám, že tím prostě prozrazujeme to, že nám ne dos abychom byli součástí té sjednocující se Evropy, protože marná věc, je jistě logické, že t dál a představa, že my si uděláme prostě nějakou černou díru uprostřed Evropy, to je neoby Prostě v tom prostoru bysme se stali předmětem úplně jiných sil a tam já bych nechtěl. Já toužil abychom byli součástí toho svobodného evropského světě, součástí západu. A ne abysm prostoro pro nějaké ty různé východní vlivy. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Petici Nevylučujme se z Evropy podepsala například také paní profesorka Helena Illnerová, českého podpisu lituje. Řekla, cituji: "Sami se o rozpočtovou kázeň snažíme a je i v našem o ní snažila celá Evropa. Tak proč jsme se nepřipojili?" Jinak je tady i protinázor ekonom podle kterého ta smlouva neřeší podstatu problému a mimo jiné také napsal: "Dlouhodobě se jedině potížisté jsou schopni něčeho dosáhnout a že jsou bráni vážně." Myslíte, že měla by s evropskou rodinou, s těmi ideály, s rodinou, kam jsme chtěli patřit, nadřazená ekonomice potížisté bráni v Evropě vážně? Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Jak to, že ty věci nejsou, nejsou, nejsou v rozporu? Samozřejmě, že především musíme ukáza solidaritu. Představa, že jsme prostě vstoupili, a vstoupili jsme na základě jaksi svobodn referendem, do té evropské rodiny a že se teďka budeme chovat jako ti, kteří jsou ti jedin všichni ostatní jsou hlupáci, kteří něco podepsali. My jediní víme, jak to je. Británie je pozici než jsme my ... Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Mimochodem, promiňte, britský establishment, nezdá se, že by se chlubil tímto spojenectvím Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- No, samozřejmě. Ještě máme, starší generace má v uších to slovo Nevilla Chamberlaina, že p se starali o nějakou zemi, o které nevíme vůbec nic. Na tom se mnoho nezměnilo. A to, že p takovými tleskači toho momentálního postoje britské konzervativní vlády, to nám nějak nepr Británii je také velká opozice vůči tomuhle rozhodnutí té konzervativní vlády, ta se může potom se ocitneme opravdu úplně mimo s tím, s tou představou, že my jsme prostě ti, kteří chytří a že v té Evropě tak jako trošku budeme a trošku nebudeme, že to je jako, když by ž že bude tak trošku těhotná. To prostě nejde. Buď tedy potáhneme za ten jeden provaz, a to nějakou jaksi nemyšlenkovou, nemyslící konformitu. To prostě ... no, skutečně si myslím, ž důležité ukázat solidaritu a já se obávám, že prostě to české ne vychází prostě z určitých právě takových těch korupčníků, kterým strašně záleží na tom, aby do těchto temných koutů a podnikatelství nepadl určitý paprsek té, toho mezinárodního zájmu, aby skutečně oni, ti, tím praporem suverenity, takže jim nejde o suverenitu státu a národa, ale jde jim o tu jej suverenitu v rámci státu a národa. Aby nebyla nějaká instance, která sem může vrhnout svět možné se proti těmto lidem také odvolat. Takže já se domnívám, že to jsou velmi temné zájm jaksi tlačí od té Evropy a že ty ostatní věci jsou v podstatě racionalizace tohohle. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Týdeník Ekonom se inspiroval měnící se Evropskou unií a jaksi překreslil mapu Evropy podle vztahů vývoje v Evropské unii, závislosti na Bruselu. Některé státy zůstaly na svém místě, posunuly. Například pobaltské státy zamířily blíže do Evropy, k Německu se zase více přimk A ze středu Evropy naopak odcestovala Česká republika, která se zatím nepřipojila k té fis profesore Halíku, jak vy s vaší fantazií byste takovou mapu překreslil, respektive, kam by momentálně Česko s tím výhledem na nejbližší léta? Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- No, nechci být neslušný. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Zůstaňme u zeměpisu. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Situováním, protože kdysi se říkalo, že Leonid Brežněv by měl dostat Nobelovou cenu za chi srdce Evropy jaksi transplantoval do určitého zažívajícího traktu Sovětského svazu. A já b za velmi neblahé, kdybychom to srdce Evropy, které konečně se trochu přiblížilo tomu, té r evropských národů opět transplantovali kamsi do těch oblastí, které nelze příslušně nazvat jakéhosi meziprostoru, kde samozřejmě prostě se uplatňují ty vlivy jdoucí z východu. Víme, Rusku a Rusko má velký zájem na tom, aby uplatnilo své politické a ekonomické vlivy v těch satelitech a pokud prostě nebudeme pevně zakotveni v tom západním společenství, tak budeme bohužel hodně vydáni. Takže já si myslím, že je to strašně nerozumné, co se děje a doufám, Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Zeptala bych se ještě slovy spisovatelky Markéty Hejkalové - je lichotivé být na jedné lod Británií. Co ale, když se loď potopí? Hodí nám ti, které jsme nechali na břehu, záchranné Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- No, jistě. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- To je ta otázka. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- To je ta otázka. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Dnes u nás v Česku začíná fungovat odnož úspěšného slovenského webu studentů politologie D Na Slovensku samozřejmě s koncovkou sk. Má ohlídat pravdomluvnost politiků, jejich prohláš analyzovat posluchači brněnské Masarykovy univerzity. Nejdříve půjde o výroky, které zazní televize Otázky Václava Moravce. Pomůže to, myslíte, pane profesore Halíku, vnitřní kontro Kliknete se zájmem na web? Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Podívám se na to rád, ale neslibuji si od toho nějakou změnu politiky, ale asi je to signá signál toho, že ta studentská veřejnost je skutečně politicky probouzí. A to je dobrý a dů Já naprostou většinu svého života trávím mezi studenty. Někdy si o mých 40.jeden moudrý čl "Víš, říká se do 40 se drž se starými a od 40 se drž s mladými." A mně to bylo dopřáno, že doba, kdy nastaly ty velké politické změny okolo roku 89 a já jsem se mohl vrátit do toho prostředí a zcela jsem zasvětil ten život studentům. Jak v té vědecko-pedagogické práci na tak i v té akademické farnosti a nedal jsem se odvést jaksi od téhle té práce nejrůznějším politickými, církevními, nejrůznějšími kariérami a tak dále. Protože si myslím, že je to s se věnovat té generaci a také jí naslouchat. Víte, to, že člověk je stále mezi studenty, t tu ohromnou výhodu, že člověk nemůže mentálně zestárnout a že je to stálá pobídka. Prostě jejich svět. Ale zároveň on je to takový citlivý seismograf, který vám ukazuje, prozrazuje kroky, kterými se blíží budoucnost. Tam vždycky nějak předem můžete odhadnout, jaksi co bu vývoj. A ta studentská generace je všude tím vlastně hlavním politickým činitelem. Tak je velkých bouří roku 68. Viděli jsme to teď v oblasti arabského jara a tak dále, kdekoliv. A studenti dostávají do rukou i velké technické prostředky, že jo, ta facebooková generace, okamžitě spolu komunikovat, svolat nějaká velká shromáždění a tak dále. A prostě v té česk veřejnosti se děje podstatný posun. Já si myslím, že by si to měli i politici a veřejnost je to věc strašně důležitá. Víte, ty, ta velká vystoupení teďka okolo toho vysokoškolského i žurnalisté a i politici ty věci bagatelizují a představují je veřejnosti naprosto zkresl lidí si prostě myslí, že studenti demonstrovali chvíli, protože nechtěli platit školné a j nějací akademici, kteří nechtějí, aby bylo školství reformováno. To je naprosto zavádějící těchto věcí. Jednak, když se na to podíváme věcně, tak naprostá většina těch protestujícíc typ školného bude třeba a že je možná lepší, aby to bylo skutečně školné a nebyly to nějak zápisné a tak dále. Ovšem jaksi toto musí být velmi promyšlené. Tohle to je možné zavést v je promyšlen systém toho, jak financovat studia nadaných lidí ze sociálně slabých rodin. P si dovolit riskovat promrhat prostě ten veliký kapitál společnosti, kterou jsou ty mozky m zároveň je třeba zajistit, aby ty vybrané peníze prostě nepropadaly někam do těch bezednýc a staly se předmětem korupce za tohoto děsivého ministra Dobeše, prostě byly prohazardován ohromné prostředky, které jsme dostali z Evropské unie, to všichni vědí a takže, aby, když vyberou, aby skutečně jaksi pomohly tomu školství. To je ten hlavní protest a ten druhý pr každá civilizovaná společnost respektuje jistou vnitřní autonomii vysokých škol, univerzit vznikaly, jako ty univerzity, které si mohou zvolit svobodně svého, svého rektora a tak dá když prostě ten nový návrh vysokoškolského zákona by chtěl rozšířit ten vliv politiků, vli podnikatelů, tak to je něco, co určitě nebude kultivovat tu akademickou sféru. Když bychom státě, kdyby tady normálně fungovala ta politická scéna, dobře, o tom je možné nějakým způ dneska víme, jak všechny ty rady jsou v podstatě prodlouženou rukou jistých stranických zá pustit do toho akademického světa, by znamenalo skutečně devastaci akademických svobod a v kvality té akademické a vědecké práce. Čili ten odpor je samozřejmě zcela legitimní, ale o toto, v té mladé generaci se zdvíhá jakýsi odpor vůči tomu stylu politiky, který tady vidí jsem se bál, aby to nešlo do takové apatie, zhnusení, jakési masové, masového odcházení tě chytrých lidí prostě do ciziny, to se stále může stát, ale já jsem viděl v tom minulém roc se posouvají. Posouvají se vlastně pozitivním směrem. Jeden významný krok byl okolo smrti Tam prostě ty stovky a tisíce studentů a mladých lidí najednou dostaly jakýsi vzor. Najedn připomenuty ty ideály roku 89, to, co oni už nepoznali, mnozí se narodili až po roce 89 a uvědomili ten velký rozdíl mezi prostě těmito ideály, mezi těmito aspiracemi, mezi tím, co ta osobnost Václava Havla a mezi tím, co je obklopuje a řekli tomu prostě ne. A já si mysl to druhý krok, kdy říkají ne, prostě tomuhle, tomu typu té politické kultury kolem nás. Al chtějí aktivně toho účastnit. To je důležité, že dneska dochází tady k určité nové alianci občanskými iniciativami a tak dále. Já si myslím, že je strašně důležité kultivovat tenhle generace o věci veřejné. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Vy jste podpořil také v tom minulém týdnu Týden neklidu. Jak silná je frustrace mezi těmi studenty? Ono, i když se podíváme do historie, tak vlastně, když se ve velkém bouří vysoko děje něco zásadního. Také to vnímáte jako jistou předpověď? Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Ano, je to velmi důležitý signál. Jako samozřejmě to neznamená, že okamžitě bude nějaká re roku 89, to nebude. Možná, že věci se teď jaksi uklidní. Ale prostě je to krok za krokem v generaci a v těch studentech jaksi se zdvihá zájem o věci veřejné a teďka je hrozně důleži takovýchto okamžicích s nimi byli lidé, kteří je nechtějí nějak povzbuzovat, prostě k anar emocionálním reakcím, ale kteří s nimi budou velmi věcně diskutovat o těch problémech naší já si myslím, že tady dochází, prostě dnes, tenkrát v tom roce 89 na straně studentů se po dnes ti studenti mají na své straně naprostou většinu akademické veřejnosti. A to je ohrom potenciál. A já si myslím, že z toho se nyní stává určitý politický činitel. Ono to bude j dobu trvat, ale myslím si, že tady dochází k jakémusi propojení těch občanských iniciativ, oživení prostě té občanské společnosti. Právě, když vidíme tu velikou krizi toho systému p kde najednou zvláště ti mladí lidé nenacházejí na té politické scéně žádnou sílu, se ktero identifikovat, navíc jaksi tam je to jasné proevropské cítění, ti mladí lidé, a zejména ti už jsou Evropani, to už jsou lidé, kteří myslí evropsky, kteří se té Evropy nebojí, kteří zkušenost, mají dobrou zkušenost i z toho, že prostě ta Evropská unie velice podporuje tu výměnu a tak dále. Tito lidé prostě Evropu znají a je jejich domovem. A takže je už prostě takový ten zápecnický, provencionální nacionalismus. Ten výraz jaksi jejich vlastenectví t za zemi, která může rozvinout svůj potenciál právě v té oblasti té Evropy sjednocené určit Takže oni se prostě té Evropy nebojí a nenechají se jí strašit. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- I to by mělo být, promiňte, vlastně v našem národním zájmu. Teď se dostáváme na závěr vlas právě k těm našim českým národním zájmům. Propojení s tou evropskou integrací. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Zcela jednoznačně. Já teďka pracuju na určité přednášce na konferenci, která se bude zabýv českými národními zájmy. Já myslím, že tím národním zájmem je, postavit se proti tomu, co a rozvíjet to, co může společnost obohatit. Dneska nás, zaplať bůh, neohražuje nic z vnějš to, co nás ohrožuje, to je prostě to pokušení k tomu provincionalismu. To je to, k čemu Vá říkal "čecháčkovství". Na rozdíl od toho hrdého češství, které vždycky je spojeno s evropa zápecnictví to je to, co nás nejvíc ohrožuje. A proti tomu zápasit a proti i těm politický tohohle provincionalismu a této izolaci, zápasit, to je velký národní zájem. A pak druhý n je rozvíjet ten velký potenciál, který máme. A ten potenciál, to jsou prostě ty mozky mlad tyto dvě věci rozvíjet, to je ten národní zájem a k tomu samozřejmě potřebujeme určitý pro ten prostor Evropský. Tam můžeme rozvinout, víte, to, že slyšíme, že Evropa nás neposlouch neslyší. No říkáme jí něco jiného, než ty stálé nářky? A já jsem přesvědčen, že můžeme při budování, to toho staveniště toho společného evropského domu. Tam jsou mnohé věci nedoděla mnohé krize, ale my musíme přispět něčím pozitivním. Ne tím stálým nářkem a izolací. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Říká na závěr dnešního Jak to vidí profesor Tomáš Halík. Mimochodem, když se sejdeme příšt vašemu jménu mohu dodat i titul rytíř, protože převezmete toto vyznamenání od prezidenta P Bronisława Komorowského. Je to vysoké státní vyznamenání Rytířský kříž řádu za zásluhy Pol Gratuluji i k tomu a přeji vám krásný a úspěšný den. Tomáš HALÍK, teolog, profesor, prezident České křesťanské akademie -------------------- Vážím si toho a chci být rytířem bez bázně a hany. Děkuji vám, hezký den všem. Zita SENKOVÁ, moderátorka -------------------- Zítra v půl deváté přivítáme v Jak to vidí Daniela Hermana, ředitele Ústavu pro studium to Zita Senková přeje hezký den. Na slyšenou.