Praha prožila největší studentskou demonstraci od roku 1989. Protestní průvod, do kterého se zapojilo až 10 tisíc studentů, vyšel od Rudolfina a zamířil přes Čechův most až ke Strakově akademii. Tím vyvrcholil Týden neklidu zaměřený proti chystané vysokoškolské reformě.

Více než deset tisíc studentů včera v ulicích několika měst protestovalo proti reformě univerzit. Tvrdí, že jim ministr Josef Dobeš chce vzít svobodu a zvýšit vliv politiků. Ministr už z části návrhů ustoupil.

Mnohatisícový dav studentů před Úřadem vlády posílá „Dobeše do koše“. Ti mírumilovnější ho přirovnávají k samolibému a despotickému králi Ubu. A ti nejklidnější přišli s vlastním kandidátem - do křesla ministra školství Josefa Dobeše (VV) by se podle jejich transparentu měl posadit pohádkový kouzelník Brumbál. Je prý kompetentnější.

Posluchárny zaplněné do posledního místa, na chodbách transparenty a hesla upozorňující na rizika reforem. Obrázek známý z úterý byl na řadě českých univerzit k vidění i v noci. Středobod studentských akcí v metropoli - Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Studenti debatovali, chodili na přednášky nebo na koncerty.

Několik tisíc lidí vyšlo dnes v Praze do ulic podpořit protesty proti chystané reformě vysokých škol. K budově Filosofické fakulty Univerzity Karlovy se sjeli kromě pražských i studenti z jiných regionů. Už včera přitom demonstrovalo v Brně kolem 6 tisíc vysokoškoláků a dnes vyjádří veřejně svou nevoli s plány ministra Dobeše taky v Hradci Králové, Českých Budějovicích, Ostravě a Plzni. Po shromáždění na Palachově náměstí se studentský průvod vydal k úřadu vlády.

Praha zažila největší studentský protest od listopadu 1989. Proti vysokoškolské reformě z pera ministra školství jich demonstrovalo až 10 tisíc. Josefa Dobeše se ale před úřadem vlády nedočkali a rozhodně to nebyla jen  metropole, kde se v ulicích proti reformě protestovalo

Centrem hlavního města dnes prošlo podle odhadů organizátorů skoro 10 tisíc studentů nespokojených s přístupem vedení resortu školství k plánované reformě. Jejich cílem se stala Strakova akademie. Ministři v tu chvíli jednali na pravidelné schůzi. Po jejím skončení premiér Petr Nečas prohlásil, že chce o změnách ve vysokém školství mluvit s rektory i samotnými studenty. Ti kritizují především údajnou snahu omezit akademickou svobodu u

Dobrý večer vám všem. Sedmnáct tisíc studentů, zhruba tolik lidí dohromady dalo od včerejška najevo nesouhlas s navrhovanou reformou vysokých škol v České republice. Nejvíc studentů se sešlo v Praze. Podle policie to bylo odhadem kolem sedmi tisíc lidí, organizátoři však odhadli počet účastníků dvouhodinové demonstrace až na 10 tisíc. Vysokoškoláci z hlavního města i z regionů se sešli u Rudolfina a průvodem se vydali k Úřadu vlády České republiky.

Proti školnému se bouří čeští studenti. Zpoplatnění studia ale nebudí emoce jen v Česku. V Británii školné skokově narostlo a vyhnalo studenty do ulic. V Rakousku se platilo pouhé tři roky.

Na největší studentské demonstraci od roku 1989 se včera v Praze podle organizátorů sešlo před úřadem vlády deset tisíc protestujících proti reformám z dílny ministra školství Josefa Dobeše (VV).

O co studentům jde? „Nejsme tady jen kvůli školnému, chceme, aby reforma skončila jako celek. Odmítáme totiž i další její body, nejvíce zásahy do akademických svobod,“ říká posluchač Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jiří Šoukal, který do včerejšího průvodu vyrazil s odznakem potištěným nápisem: „Stydím se za nejlepšího ministra školství.“

Postgraduální student Marek Hilšer z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy má obvykle docela jinou práci, ale včera si vyzkoušel úlohu spíkra. Postavil se před Strakovou akademií na korbu vozu a hovořil k několikatisícihlavému davu studentů protestujících proti připravované reformě vysokých škol. Do své nové úlohy se vžil tak, že ho kamarádi na konci krotili: „Marku, už musíme končit, vypni ten mikrofon a nech to bejt. Mámeto nahlášené jen do dvanácti, musí pochopit, že se mají rozejít.“ Co ho přivedlo ke včerejší demonstraci?

Je středa, devět hodin ráno. Za hodinu má vše začít a na pražském Palachově náměstí je jen pár stovek studentů. Takhle má vypadat demonstrace za studentskou svobodu? S úderem desáté se však náměstí s výhledem na Hradčany zaplnilo.

Z protestů to vidět není, ale ministerstvo školství se s demonstrujícími studenty v jedné věci shodne. Obě strany chtějí kvalitnější vysoké školy. Ale to je vše. Každá má úplně jinou představu, jak se toho má docílit. Ministr Josef Dobeš (VV) zaplatil za reformu vysokých škol 45 milionů korun. S její pomocí chce zavést manažerský systém vedení, praxi, školné a zvýšit kvalitu vzdělání.

Týden neklidu bouřící českými vysokými školami vede namísto slibované diskuse k vypjatým emocím a morálním kýčům. Skoro se zdá, že kdo není neklidný, není akademik. Netvrdíme, že navržená reforma je bezchybná. Ani nám se nelíbí například odbytá příprava zákona o školném.

Sleduji každý den zprávy o tom, jak studenti organizují protesty proti reformě vysokého školství, k nim se přidávají vysokoškolští učitelé a všichni společně brojí proti reformě. Jednohlasně opakují, že bude porušena akademická svoboda, a já si říkám - vědí ti studenti, co to je akademická svoboda, jaká obsahuje práva, v čem je ohrožena? Vzpomínám v této souvislosti na stávkové akce železničářů v devadesátých letech a nalézám zde souvislosti, které mi dříve nedošly. Odboráři tehdy bránili reformě železnic a zvítězili.

Zdá se, že akce mají výsledek. V pondělí oznámil ministr Dobeš, že se školné nebude zavádět a Rada vysoké školy bude jmenována z jedné třetiny akademickým senátem, z jedné třetiny rektorem a z jedné třetiny státem. Ba i argument, že když stát platí, měl by mít vliv třeba na investice, zní rozumně. Přesto jsou akademici i studenti neklidní. Jde právě o ty peníze.

Studentům se na reformě nelíbí zejména školné. Patrně by bylo naivní se domnívat, že by studenti dobrovolně souhlasili s jeho zavedením, takže jejich protesty je třeba vnímat jako povinnou demonstraci politického nesouhlasu. Rozumím argumentům, že školné nevede k přímému zvýšení kvality vzdělávacích činností na vysokých školách.

Protesty proti reformě vysokých škol dnes pokračují happeningem u ministerstva školství. Akcí nazvanou Krocení českých rektorů se chtějí zástupci spolku Věda žije! připojit ke studentským nepokojům. Do protestního průvodu se dnes chystají také studenti v Ústí nad Labem, na pražských univerzitách se konají přednášky pro veřejnost

Vláda bude o změnách vysokého školství dále jednat s rektory i zástupci studentské komory, reagoval na dnešní protesty studentů proti reformě univerzit premiér Petr Nečas (ODS). Ve svobodné zemi je podle něj normální, že studenti vyjadřují názor na kroky vlády například i na demonstraci. Členové vlády se prý dnes s protestujícími nesetkali proto, že demonstrace se před úřadem vlády konala právě v době, kdy kabinet jednal. Nečas odpoledne v Londýně připustil, že změny ve školství se měly více konzultovat s akademickou obcí a studenty.

Tisíce studentů dnes v univerzitních městech protestovaly proti reformě vysokých škol. Jen v Praze se podle odhadů policie sešlo na 7000 lidí, další průvody se konaly v Hradci Králové, Ostravě nebo Českých Budějovicích. Studentům vadí současný návrh dvou reformních zákonů. Premiér Petr Nečas (ODS) v reakci na protesty řekl, že vláda bude o chystaných změnách ještě jednat s rektory a zástupci studentů.

Nyní se podívejme na návrh zákona o vysokých školách, proti kterému také po celém Česku protestovaly tento týden tisícovky studentů a pedagogů.

Nejostřeji promluvil prorektor UK pro rozvoj a vyučující pedagogické fakulty Stanislav Štech. „Ukradli nám reformu a naplnili ji vlastním obsahem,“ prohlásil s tím, že „když změny projdou, místo univerzit budou firmy, místo děkanů a rektorů manažeři a místo studentů klienti“.

Když si před měsícem ministr školství Josef Dobeš (VV) pozval na úřad rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, aby se zpovídal z „podněcování sociálních nepokojů“, zřejmě netušil, jak tvrdě narazí. Včera mu to připomněli mladí lidí z fóra Věda žije přímo před jeho ministerstvem, kde přehráli scénku krocení rektorů. Brněnští vysokoškoláci Týden neklidu zakončili jarně – masovým líbáním na náměstí Svobody pod heslem S vášní pro studium.

Ti studenti, kteří z těch škol vychází, potom pracují nebo spolupracují s Akademií věd, stávající se z nich vědečtí pracovníci a kvalitní vědecký pracovník musí mít dobrý základ. A jestliže vysoké školy dojdou touto reformou ke snížení kvality a v podstatě se z nich stanou opravdu prodejny s diplomem, tak nebudeme mít vědecké pracovníky a nebudeme mít vědce.

Asi 400 vysokoškolských studentů včera v Ústí nad Labem opět protestovalo proti reformě vysokých škol. Zástupci akademického senátu ze zdejší univerzity vyzvali ministra školství Josefa Dobeše k demisi. K Týdnu neklidu, protestní akci konané ve 12 českých městech, kde jsou vysoké školy, se mladí lidé z UJEP (i s některými pedagogy) připojili již ve středu, kdy na filozofické fakultě svůj odpor vysvětlovali. Studentům nejde jen o zachování bezplatného vzdělání, ale především o akademické svobody.

Protesty vysokoškoláků během Týdne neklidu včera skončily rozbrojem mezi představiteli studentských iniciativ a ministrem Josefem Dobešem (VV). Ten s nimi v pátek měl u kulatého stolu jednat o kritizovaných reformách. Z jednání však sešlo.

Kdo je parazitem českého školství? Studenti, co studují zadarmo, anebo politici, co si kupují tituly? Sami jsme vzácní. Spolu jsme silní. Pacienti, co trpí vzácnými chorobami, se perou za svoje práva.

Dneškem skončil největší studentský protest od roku 1989. A to aspoň prozatím. Desítky tisíc studentů a vysokoškolských pracovníků celý týden po celé republice demonstrovali proti připravované ministerské reformě. Ústupku z toho, co jim vadí a co považují za nebezpečné, se ale nedočkali. Teď počkají, jak vláda zareaguje.

Ruch na chodbě pražské filozofické fakulty přehluší megafon: „Akademické svobody hořííí!“ Několik desítek studentů na ten hlas čeká a v pyžamech vybíhají na ulici. „Hoří“ také o několik set metrů dál, před pedagogickou fakultou. Plameny z kartonu tu požírají symbol školy, sovu.

Venku se stmívá a Apolenu Rychlíkovou čeká probdělá noc. Stráví ji s ostatními studenty na FAMU protestem proti vládnímu návrhu školských reforem. Jedna z organizátorek Týdne neklidu srší energií podobně jako její otec, režisér Břetislav Rychlík, veterán občanského aktivismu v porevolučním Česku. Po rodičích zdědila charisma, ale jak říká, je tu také jeden rozdíl: „Jsem radikálnější.“

Na českých univerzitách dnes skončil týden neklidu proti plánované reformě vysokých škol. Do protestů se podle organizátorů zapojilo asi 20 000 členů akademické obce. Ministr školství Josef Dobeš dnes ale zopakoval, že od návrhu ustoupit nechce a v reformě bude dál pokračovat. Po telefonu teď zdravím předsedu Studentské komory Rady vysokých škol Miroslava Jašurka, dobrý večer.

Ministr školství Josef Dobeš oznámil, že namísto školného na veřejných vysokých školách navrhne vládě zavedení poplatků za překročení standardní doby studia a zápisné, které bude platit student veřejné vysoké školy, který nemá povinnost hradit školné. Nemá smysl se příliš zabývat tím, co ministra Dobeše po roce a půl diskusí o školném vedlo k tomu, že najednou obrátil a začal prosazovat něco jiného.

Vláda má zavést klasické školné na vysokých školách. Nemá smysl hrát si na zápisné. Na toto téma vypukla válka mezi veřejnými vysokými školami a ministrem. Do debaty se zapojil i prezident republiky. Tak silné téma to je. Nepochybně zajímá i rodiče budoucích studentů.

Nově se mají udělovat tzv. institucionální akreditace platné pro celou vysokou školu. Navíc začne každá škola v podstatě suplovat akreditační komisi a sama sebe bude muset průběžně hodnotit. Jednou za pět let bude obhajovat akreditaci před nově vzniklou Národní akreditační agenturou. „Školy si samy začnou uvědomovat, že mají velkou odpovědnost za to, jak budou fungovat,“ řekla LN šéfka akreditační komise Vladimíra Dvořáková.

O vysokoškolské reformě se mluví řadu let. Ministr školství Josef Dobeš (VV) zatím došel nejdál – sepsal dva věcné záměry zákonů. První – o vysokých školách – upravuje fungování univerzit a školné, druhý – o finanční pomoci studentům – řeší spoření, stipendia a půjčky. Pokud návrhy schválí vláda, chce ministr do konce června vypracovat paragrafové znění.

  Vzdělání není byznys – to bylo heslem Týdne neklidu. Druhým bylo, že komunikace vlády se studenty nesmí být jednostranným vysvětlováním typu „pí – ár“, nýbrž dialogem. Ukázalo se, že oba studentské požadavky nejsou ministr Josef Dobeš a vláda schopni pochopit, natož přijmout. Odborníci se přou, zda to je důsledek jejich pravicovosti, neoliberalismu, intelektuální nedostatečnosti či zlé vůle. Já se přikláním k dvěma posledně uvedeným příčinám.

Věcné záměry dvou navrhovaných zákonů: o vysokých školách a o finanční pomoci studentům vyvolávají bouřlivé protesty. Proti vystupují akademici i studenti, vzduchem létaly melouny jako symbol milionů vyhozených oknem. O názor jsme požádali profesorku Vladimíru Dvořákovou, politoložku působící na VŠE a předsedkyni Akreditační komise ČR.

Reforma obsahuje změny, s nimiž nelze souhlasit. Není pochyb, že reforma vysokého školství je nezbytná. To, že se ta Dobešova nepovedla, je celkem jasné. Ministr Dobeš nemá důvěru akademické obce a nebral v potaz její připomínky a návrhy. Posilovat vliv státu na akademické půdě v té podobě, v jaké ji ministerstvo navrhuje, budí oprávněné obavy.

Česká historie říká, že když se ve velkém bouří vysokoškolští studenti, děje se něco zásadního. Většinou se k masovým protestům odhodlávají jen v přelomových momentech. Přináší tedy současná vzpoura symbolizovaná tzv. Týdnem neklidu další významný předěl? Zdá se, že ano.

„Je mi velmi sympatické, že nebyly zvoleny žádné agresivní protesty, ale že univerzity připomněly, že jejich posláním je vzdělávání, a připravily edukativní program reprezentující téměř všechny vyučované obory. A tato plná posluchárna dokazuje, že je o něj zájem.“

Takzvaný Týden neklidu, který na vysokých školách proběhl od 27. února, byl protestní akcí studentů proti reformní koncepci ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, resp. proti deklarovanému věcnému zaměření nového zákona o vysokých školách a souvisejícího zákona o finanční pomoci studentům.

Myslím, že je třeba říci to jasně: studenti vyšli do ulic z podnětu svých učitelů. Když se jich zeptáte, proti čemu protestují, nevědí, nebo opakují jen to, co někde slyšeli. Jejich učitelé tvrdí, že reformu vysokého školství považují za nezbytnou, avšak jinou, než navrhuje ministerstvo školství.

Ministr školství Josef Dobeš už zase dává hlavu na špalek. Po státních maturitách a čerpání peněz z evropských fondů je tentokrát jeho soupeřem ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), jenž chce vzít jeho resortu 4,5 miliardy.

Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství pro vysoké školy a bývalý rektor Univerzity Karlovy dnes u nás ve Faktech na Prima FTV. Vítejte, pane náměstku.

V současné době je největším problémem vysokých škol katastrofální pokles motivace studovat. Velmi mnoho studentů je legálně či načerno zaměstnáno na částečný nebo i plný úvazek a do školy si chodí pouze odpočinout. Školy pobírají státní příspěvek na hlavu, a proto takové studenty trpí co nejdéle.

Vysokoškolák, kterému je dnes 25, má naději žít ještě dalších 60 let, zatímco stejně starý muž se základním vzděláním bude v průměru žít dalších 42 let. Tento skoro dvacetiletý rozdíl je největší ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Podle dat evropského statistického úřadu lze najít podobně velký rozdíl pouze v Estonsku (18 let), naopak minimální rozdíl je v severní Evropě; čtyři roky ve Švédsku, pět let v Norsku či šest let ve Finsku.

Jánabráchismus se nekoná Akreditační komise je komisí české vlády. Má 21 členů, kteří reprezentují hlavní vysokoškolské vědní oblasti, a jejími stálými členy vždy byli a jsou jeden až dva zahraniční odborníci, kteří umějí česky a znají české reálie. Třetina komise se v pravidelných intervalech obměňuje. Vláda má tedy možnost ty členy, kteří se neosvědčili nebo vůči nimž má akademická veřejnost věcné výhrady, vyměnit, což se děje.

Každá generace by si měla prožít svoji revoluci, nebo alespoň revoltu. Pomůže jí to, když se bude potřebovat identifikovat vůči ostatním v kolotoči dějin. Málokterá generace má ovšem takové štěstí jako ta moje a může říci, že její revolta byla vítězná. Jak vypadá generace, která svoje klíčové vystoupení v dějinách prohraje, je vidět třeba u našich rodičů. Události roků 1968 a 1969 je srazily do dvaceti let letargie až potupy. V Listopadu jsme v tom byli sice společně, ale oni už věděli, že „to“ dělají pro svoje děti. My jsme to dělali pro sebe.

Příznivci levicových stran často reagovali na nedávný Týden neklidu vysokoškoláků větou: „Dobře vám tak, pravičákům. Teď přemluvte bábu, ať vám dá na školné.“ Následovaly výtky, že si mladí neváží manuálně pracujících, důchodců ani zaměstnanců jako takových. Že jsou výkvětem pravičáctví a snadnou kořistí příslušných politiků.

Průlomový soudní proces s exministrem Vítem Bártou z Věcí veřejných kvůli obálkové aféře třetí den zaměstnává média. Minulý týden to byl zase studentský týden neklidu, který novináři sledovali doslova v přímém přenosu. Záhy po jeho skončení se objevila zpráva, že školné na české univerzity za řádné studium se odkládá do roku 2015.

Internetová stránka Schodies.cz vznikla teprve v lednu a už nyní seznamuje milovníky běhu s více než stovkou pražských schodišť, která stojí za to zdolat. Vybrat si můžete z různých obtížností a délek.

Víte, ty, ta velká vystoupení teďka okolo toho vysokoškolského zákona, mnozí i žurnalisté a i politici ty věci bagatelizují a představují je veřejnosti naprosto zkresleně. Mnoho lidí si prostě myslí, že studenti demonstrovali chvíli, protože nechtěli platit školné a jsou tam potom nějací akademici, kteří nechtějí, aby bylo školství reformováno. To je naprosto zavádějící interpretace těchto věcí. Jednak, když se na to podíváme věcně, tak naprostá většina těch protestujících ví, že nějaký typ školného bude třeba a že je možná lepší, aby to bylo skutečně školné a nebyly to nějaké ty podivné zápisné a tak dále. Ovšem jaksi toto musí být velmi promyšlené. Tohle to je možné zavést v okamžiku, kdy je promyšlen systém toho, jak financovat studia nadaných lidí ze sociálně slabých rodin.

Je opravdu hlubokým nedorozuměním, pokud se někdo domnívá, že navrhované reformy vysokých škol mají snad za cíl zlepšit kvalitu výuky a úroveň vědeckého výzkumu na univerzitách.

Většinou pod okny ministra školství Josefa Dobeše studenti protestují, tentokrát mu přišli poděkovat a přiťuknout si šampaňským. Páteční tisková konference, na které ministr oznámil svůj verdikt, ještě ani nezačala a před Dobešovým úřadem se už na chodníku tísnily desítky plzeňských studentů.

Za dětinskou a hloupou označil předevčírem Václav Klaus otázku studenta České zemědělské univerzity, který se hlavy státu v diskusi po tamější prezidentově přednášce zeptal, kolik on zaplatil za svá vysokoškolská studia. Klaus rozmrzele odvětil, že studoval v letech 1958 až 1963, a to se pochopitelně žádné školné neplatilo.

Česká republika patří mezi osm států, jež Instruct zakládají. Všichni čeští vědci z oboru strukturní biologie tak budou moci využívat jedinečné technologie a unikátní zařízení ve všech zapojených zemích. Status přidruženého národního centra Instruct bude mít Česká integrovaná infrastruktura pro strukturní biologii, která spojuje Laboratoře strukturní biologie (pod CEITEC) a Centrum molekulární struktury (pod BIOCEV, tj. Biotechnologickým a biomedicínským centrem Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy).

     Jenže v novém systému je rektor spíš ministrův člověk. Už nebude jmenován akademickým senátem, ale radou. Takže když rektor bude chtít být ve funkci i druhé funkční období, nominuje si tam takové lidi, kteří ho znovu zvolí. Dvě třetiny členů by patřily k rektorovi a ministrovi.

Pan premiér si bere do úst akreditační komisi a její předsedkyni, vůči níž používá zákeřného podpásového politického úderu, evidentně proto, že se mu jiných argumentů vůči ní nedostává. Mluví o „jánabráchismu… v akreditačním řízení, kde hodně rozhodují subjektivní zájmy a známosti“.

ČSSD chce navrhnout, aby studium na plzeňských právech garantovala právnická fakulta Univerzity Karlovy. Novinářům to dnes řekl senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) s tím, že tento plán chce příští týden na senátním výboru přednést zástupcům obou škol, ale také Akreditační komise a ministerstva školství.

Skoro by se zdálo, že ty studentské protesty už poněkud utichly, ale třeba se včera před Právnickou fakultou v Praze po skončení přednášky "klientelismus v Čechách" konal happening s názvem "Tleskáme nejlepšímu ministru školství". Bylo to na protest proti postupu Josefa Dobeše ve věci akreditace plzeňské Právnické fakulty.

Vyučující a studenti právnické fakulty v Plzni oslavují svého ministra – zachránce Josefa Dobeše. Soucitnému ministrovi se zželelo nebohých studentů, jimž hrozil úděl akademických bezdomovců poté, co jim zlovolná akreditační komise chtěla zrušit jejich milovanou alma mater.

Podle našeho prezidenta patří lékaři „vyděrači“ a studenti „paraziti“ k největším zlům této země. Vzhledem k jeho slovníku z posledních dob je evidentní, že vážný konflikt s inteligencí opravdu má. Studenti prý zneužívají veřejné daně k prodlužování svých studií a tedy i nevýdělečné části života. Podle mého názoru ti, kdo tak činí, jsou hlavně bohatí studenti, kteří nemají potřebu co nejrychleji dokončit studia, aby mohli splatit dluhy a začít konečně vydělávat.

V rámci reformy vysokých škol by mohl být privatizován majetek univerzit. Návrh zákona o vysokých školách totiž počítá s tím, že by školy mohly figurovat ve firmách jako podílník. O nakládání s majetkem škol by navíc spolurozhodovali i politici a podnikatelé v radě vysokých škol.

Nečekanou lavinu studentské revolty spustil článek „Univerzita - stroj na miliony i tituly pro prominenty“. Téma, jehož jsem autorem, se podrobně zabývalo fungováním největší a nejziskovější soukromé vysoké školy v Česku - Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK). Poštou přišlo mnoho naštvaných reakcí od studentů. A včera dorazili sami osobně, aby předali otevřený dopis, jímž vyjadřují nesouhlas a brání svou školu.

Studenti z celé republiky protestovali v prvním březnovém týdnu proti reformám ve školství. Návrhy dvou nových vysokoškolských zákonů se nelíbí ani rektorům. Nelibost vzbuzuje i připravovaná reforma regionálního školství.

Spor o právnickou fakultu v Plzni dostal po rozhodnutí ministra školství o prodloužení její akreditace do roku 2016 zajímavý rozměr. Právnický. Na Josefa Dobeše podali kvůli nezákonnému postupu trestní oznámení Akreditační komise (AK), bývalý student plzeňských práv Martin Marek i Dobešův předchůdce Ondřej Liška.

Vedení úřadu třetí městské části předalo Ceny svatého Lukáše třem mladým umělcům - studentům Katedry výtvarné výchovy PedF UK v Praze. Ocenění získala Katka Hausenblasová za práci Cesta vlakem, druhá skončila Dana Havlová Rovenská za práci Brucho a pupok a na třetím místě se umístila Alena Svačinková za práci Drobnosti, blbosti, všednosti. Jejich díla si mohou lidé prohlédnout v Galerii pod radnicí až do 2. dubna.

Magistrů a bakalářů mezi námi valem přibývá. Bohužel stoupá také počet těch, kteří navzdory titulům nemohou najít práci. Dílem proto, že jich je prostě moc, dílem proto, že kvalita jejich vzdělání není nejlepší. Kam tedy poslat dítě na studia? A má to rodič vůbec udělat?

Během protestů studentů a akademiků dali zástupci škol jasně najevo, že si nepřejí, aby firmy a politici zasahovali do chodu univerzit. Zároveň je ale jasné, že spolupráce s průmyslem pomůže univerzitám vylepšit si rozpočet. Univerzity a firmy ale prozatím váhají, jak si hřiště pro svou spolupráci narýsovat. Školy už navíc mají s firmami i špatné zkušenosti.

Děkani všech deseti filozofických fakult v České republice vyzývají premiéra Petra Nečase (ODS) k odvolání ministra školství Josefa Dobeše (VV). Médiím to dnes oznámila Asociace děkanů filozofických fakult ČR. V dopise, který asociace zaslala premiérovi a také zveřejnila na svém webu, vyčítají děkani Dobešovi například, že není schopen připravit kvalitní předlohu nového vysokoškolského zákona nebo že se vyhýbá přímé diskusi s reprezentacemi vysokých škol.

Štěpán Pára vystudoval bakalářský program na Vysoké škole ekonomické (VŠE) a začal studovat navazující dvouletý program magisterský. Po roce však získal možnost studovat ve Francii a pražské studium na dva roky přerušil s tím, že si tak nechává vrátka pražské školy otevřená, kdyby se mu nepodařilo získat diplom v cizině.

Před rokem ukončil studium, pracuje v soukromé firmě a nyní se chce stát děkanem Matemtaticko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Má šanci uspět? „Zkusmo jsem si počítal hlasy a šance tady je,“ říká Tomáš Jirotka. Potvrzuje to ostatně i příklad děkana Filozofické fakulty UK Michala Stehlíka, který kandidoval v 29 letech, na fakultu přišel také z vnějšku, konkrétně z Národního muzea.

Pořídit si dítě během studií je dnes přepych. Vysokoškolačce, která porodí, nastanou těžké časy. Nedostane mateřskou, jen rodičovský příspěvek, kvůli prodloužení studia zaplatí pokutu, a pokud se nevejde do limitu délky studia, možná ho ani nedokončí.

Koaliční strany ani po dnešní schůzce na vysoké úrovni nenalezly shodu nad podobou vázání výdajů v rozpočtových kapitolách v letošním roce. Ministr školství Josef Dobeš (VV) nadále nesouhlasí s nutností ušetřit ve svém resortu 4,5 miliardy korun. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) bude příslušný materiál i přes nynější neshody ve středu předmětem jednání vlády.

Den vědy na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy chce podpořit humanitní obory a upozornit na vývoj a budoucnost českého bádání. Na místě máme Pavlu Kubálkovou. Pavlo, dobrý den. Jaký je tedy program celého dnešního dne?

Humanitní obory jsou zábavnější, zajímavější a méně náročné -tak zní hlavní argumenty desetitisíců studentů, kteří o ně mají zájem. Kdo se však dívá dopředu, měl by myslet i na uplatnění po škole. Statistiky jsou přitom neúprosné, najít práci se absolventům těchto oborů daří s menším úspěchem než u právnicky, lékařsky či pedagogicky zaměřených fakult.

Podle statistik jsou velmi žádané, podle studentů zajímavé. Podle většiny zaměstnavatelů tak trochu k ničemu. Řeč je o humanitních oborech.

Před necelým rokem se stal z akademika ministerským náměstkem. O přátele prý nepřišel, i když pár diskusí ho to stálo. Dříve rektor Univerzity Karlovy, dnes podřízený ministra Dobeše, prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc.

Premiér Nečas potřebuje „facelift“ jako sůl Málokdy byli v posledním roce premiér Petr Nečas a rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl naladěni na stejnou frekvenci. Ale včera si oddechli oba: ministr školství Josef Dobeš udělal něco, co měl udělat už dávno.

   Těmito slovy se ministr Josef Dobeš uklonil na odchodnou. Kdybychom větu podrobili rozboru, zjistili bychom, že nadužívá cizích slov, používá podivných novotvarů a hodně přehání. Kdyby místo slova „drakonické“, použil slov „hrozné“ nebo „strašné“, mohlo by to na leckterou učitelku působit nemužně, ale aspoň by to bylo o něco přiměřenější. Dobeš možná své kvinde neobhájil z hlediska větné stavby právě šťastně a ani neobohatil jazyk český jako jeho kolega Kocourek, když odcházel kvůli „odklonění“

Václav Klaus na osmaosmdesáté zasedání vlády Petra Nečase jen tak nezapomene. Oznámil na ní svou rezignaci Josef Dobeš (VV), jehož prezident loni v září označil za „nejlepšího polistopadového ministra školství“. To že svůj výrok myslel vážně dokázal později i činy: před rokem zabránil premiérovi, aby Dobeše odvolal.

Oficiální zdůvodnění jeho kroku zní: nespokojenost s penězi, které mu kabinet přiřkl na chod resortu. „Nemohl jsem akceptovat drakonické snížení rozpočtu, které znamená buď pokles platů učitelů, či razantní zásah do rozpočtu vysokých škol,“ vzkázal LN Dobeš.

Ačkoli prezident Václav Klaus Josefa Dobeše (48) považuje za nejlepšího ministra školství v polistopadové historii, žádný z ministrů nezažil tolik výzev k rezignaci. Křeslo pod Dobešem se otřáslo již několikrát. Učitele si bývalý psycholog z pankrácké věznice získal příslibem zvýšení platů, odboráři, vysokoškolští funkcionáři, koaliční partneři i opoziční politici ho ale často kritizovali za chyby, ukvapené a nepromyšlené nápady i vyložené přešlapy.

Ministr školství Josef Dobeš konečně ohlásil rezignaci. Pokud skutečně odejde, nebude to pět minut po dvanácté, ale dlouhé měsíce poté, co po tom veřejnost začala volat. Je to tedy odchod vynucený, jinak by Dobeš byl chlap.

Odcházejícího ministra školství Josefa Dobeše (VV) by mohla nahradit místopředsedkyně Věcí veřejných a poslankyně Dagmar Navrátilová. Řekl to dnes v České televizi (ČT) další místopředseda strany Tomáš Jarolím. Navrátilová je vzděláním pedagožka a v Poslanecké sněmovně zastává funkci místopředsedkyně Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Dobeš uvedl, že svou demisi předá premiérovi v pátek.

Dítě už by nemělo vysokoškolačkám komplikovat studia, TOP 09 navrhuje zlepšit podmínky studentek-matek prostřednictvím změn v zákoně o vysokých školách a státní sociální podpoře. Podle nich by se doba rodičovské dovolené nepočítala do řádné délky studia.

Naopak Baxu potěšilo, že se za něj rektor postavil. „Jsem za to rád hlavně v době, kdy se stát pokouší omezit nezávislost vysokých škol. Vedení Syneru jednoznačně ukázalo, že by chuť přímo ovlivňovat vysoké školy mělo,“ míní. Stížnost Syneru navíc nepovažuje za eticky přijatelnou. „Z dopisu Syneru je vidět, že snaha zkusit někoho zlikvidovat v zaměstnání, je věc, kterou Syner neváhá použít,“ tvrdí Baxa.

Plzeňská práva a vysokoškolské zákony, to jsou dva žhavé uhlíky, o něž se bude snažit nepopálit hned po usednutí do vládního křesla nástupce ministra školství Josefa Dobeše (VV). Může se mu to povést, pokud se opře o stanovisko odborné veřejnosti.

Mám pocit, že jsem toho hodně odpracoval. Mám také pocit strašné únavy a teď se budu minimálně měsíc léčit. Od října jsem měl pětkrát antibiotika. Potřebuji si odpočinout, vyléčit se, zhubnout a dát se dohromady. Pak s plnou silou být garantem VV školství, protože jsem se toho tady hodně naučil.

Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze začalo společně s Centrem pro studium vysokého školství zveřejňovat jakýsi monitoring vzdělávacích systémů ve světě. (To je skvělé!) A hned nám nabídlo materiál o tom, jak funguje školství ve Finsku, tedy v zemi, která platí v oblasti vzdělávání za vzor všem ostatním. Lze se v něm dozvědět mimo jiné, že Finové zrušili víceletá gymnázia už v šedesátých letech a od té doby mají jednotnou základní školu pro celé spektrum populace.

Ke trojici možných kandidátů Věcí veřejných do křesla ministra školství včera přibylo další jméno: Kateřina Klasnová. Současnou místopředsedkyni Sněmovny a VV by ve funkci ráda viděla vicepremiérka a další stranická místopředsedkyně i osobní přítelkyně Klasnové Karolína Peake. Zatím byla nejčastěji zmiňována v souvislosti s touto funkcí třetí místopředsedkyně véček Dagmar Navrátilová, VV uvažují i o dalších poslancích, Milanu Šťovíčkovi či Janě Drastichové. Peake se zmínila o prvních dvou. Oba mají zkušenosti ze školství.

Věci veřejné uvažují o možnosti, že by místo ministerstva školství potřebné peníze do státního rozpočtu ušetřila jiná jejich ministerstva. ČTK to řekl zdroj obeznámený s dnešním jednáním grémia nejmenší vládní strany. Vláda kvůli nepříznivému vývoji ekonomiky plánuje letos zmrazit výdaje na vzdělání ve výši 2,5 miliardy korun. Případná vázání prostředků z jiných resortů by měla projednat výkonná rada strany.

Přistoupili jsme na zmrazení 2,5 miliardy korun v rozpočtu ministerstva školství s tím, že pokud se ekonomice bude dařit, rozváže se tento obnos jako první. To ale nezáleží na našem rozhodnutí. Proto musíme s partnery jednat o změně politického zadání pro ministra školství, neboť zadání, jež z koaliční dohody plyne pro tento resort, nebude moci být v celé šíři realizováno, protože na to nejsou peníze.

Nový ministr školství by mohl být znám podle odcházejícího šéfa resortu Josefa Dobeše (VV) do týdne. Na něm bude, aby rozhodl o přijímání studentů na plzeňská práva, řekl dnes ČTK Dobeš při udílení Medailí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy učitelům.

Veřejné vysoké školy zatím nejeví příliš zájmu přijímat studenty na základě známek u státní maturity, a to často s ohledem na fakt, že neměly dost času pro sladění přijímacího řízení s maturitami. Přesto některé fakulty hodlají uchazeče nabírat i na základě maturitní známky. Například Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci přijme bez zkoušek uchazeče, kteří si zvolili vyšší obtížnost a ve všech předmětech byli výborní.

Josef Dobeš opouští po 21 měsících Ministerstvo školství. Jeho poslední oficiální návštěvou bylo setkání s prezidentem Klausem. Ten na rozdíl od řady kritiků ho za práci pochválil. V neděli měl ministerstvo převzít jeho nástupce, ale Věci veřejné ho zatím nevybraly.

Václav Klaus vždy za Josefem Dobešem stál, a dokonce ho vyhlásil „nejlepším polistopadovým ministrem školství“. Včera blízký vztah jen potvrdil.Paradoxně zatímco Klaus na Hradě Dobešovi děkoval za odvedenou práci, o několik set metrů dál před budovou ministerstva školství slavili studenti jeho konec.

    Praha 30. března (ČTK) - Ministr školství Josef Dobeš (VV) dnes skončil ve funkci, jeho úřad zároveň připravil návrh na snížení rozpočtu školství. Dobeš přitom jako důvod své rezignace uvedl nesouhlas s vládními škrty ve školství. Do dneška ale musel ministerstvu financí předložit úsporu 2,5 miliardy, navrhl tedy vzít 1,9 miliardy v regionálním školství a 0,6 miliardy v rozpočtu univerzit.

Univerzita Karlova připravila pro své budoucí absolventy vzdělávací projekt plný přednášek, seminářů a kurzů, které se touto problematikou zabývají. Tradiční akce, kterou Univerzita Karlova každoročně připravuje, se jmenuje Absolvent.