Co Čech, to vysokoškolák
12.6.2012 Právo Strana 6 Publicistika, autor: Jan Keller, Sloupek Když se ještě vedly urputné debaty o školném, zaklínali se na slovo vzatí odborníci, že bez jeho urychleného zavedení naše vysoké školství zkolabuje. Školy nebudou mít peníze, studenti nebudou mít motivaci ke studiu, učitelé nebudou brát vážně výuku, děti chudších rodin se ke studiu vůbec nedostanou. Těžko říci, proč všechny ty nesmysly říkali. Snad z obyčejné hlouposti, možná z ideologické zaslepenosti, což je ovšem totéž. Anebo se už viděli v dozorčích radách institucí, které budou studentům poskytovat vysoce úročené půjčky. Školné šlo snad už definitivně k ledu a zatím to nevypadá, že by královsky placené prognózy našim expertům vycházely. Je zde však jiný a tentokrát skutečný problém. Stát nařídil veřejným vysokým školám ročně snižovat o deset procent počet přijímaných studentů. Na větší počet jim nedá peníze. Toto opatření lze zdůvodnit tím, že začínají maturovat slabé populační ročníky. Jen mezi lety 1994 a 1995 poklesl počet narozených dětí zhruba o deset procent a v následujících letech úbytek dále pokračoval. Veřejné vysoké školy budou muset omezovat počty přijímaných studentů rok od roku citelněji. Mýlil by se ten, kdo by si myslel, že tím skončí nesmyslný trend minulých vlád, které se řídily heslem: Co Čech, to vysokoškolák. Problém je v tom, že snaha získat vysokoškolský diplom bude dále nutně sílit. Když skončíte maturitou, hrozí vám nezaměstnanost, když se spokojíte s ještě nižším vzděláním, odsuzujete se většinou do podřízené pozice s nízkým platem a s minimální šancí na kariéru. Jak se bude problém řešit v Česku? Doširoka se otevřou brány soukromých vysokých škol. Přetlak zájemců o studium snadno zvládnou. Tím spíše, že do nich budou přecházet učitelé ze škol veřejných, které budou nuceny snižovat stavy. Nutnost opatřit si vysokoškolský diplom bude stále sílit. Jen bude o něco nesnadnější zjistit, jak a za kolik vlastně všichni ti diplomovaní ke svým titulům a diplomům přišli. |
|