Zničí eurofondy vědu a školství? ****************************************************************************************** * Zničí eurofondy vědu a školství? ****************************************************************************************** 27.6.2012    Hospodářské noviny    Strana 9    Názory, autor: Jiří Zlatuška        Nejen Nečasova, ale i předchozí vlády v posledních letech tvrdily, že evropské strukturáln zlepší jak situaci českého školství, tak i vědy. Kvůli ohromným sumám, o které se celkově určitá rivalita mezi mimopražskými a pražskými institucemi. A protože se jedná o peníze ur pro vyrovnání ekonomické úrovně různých regionů v Evropské unii, je Praha z jejich přímého a zřejmě také nejvíc doplatí na výsledky auditů a jejich důsledky v podobě zastavení čerpá financí. Evropské peníze se tak pro školství a vědu stávají darem danajským. Systém pštros Riziko pro české veřejné rozpočty spočívající v předfinancování projektů byl známo. Prostředky po startu projektu na jeho financování pocházejí výhradně z domácích zdr uznatelné výdaje jsou následně propláceny z bruselských fondů. Je tedy logické, že je nutn škodám nebo je aspoň minimalizovat tam, kde během realizace dojde k chybám.             Životně důležité je tak fungování mechanismů, které chyby odhalí už na nejnižš Vysloveně škodlivé je tak propojení pravomocí čerpání i kontrol do jednoho místa. To umožň podlehnout pokušení a kontrolní výsledky přikrašlovat. Je chybou, že se na rozdíl od nejvy nebo kontroly zadávání veřejných zakázek nešlo od počátku cestou nezávislé kontrolní insti odděleným od vedení resortů s politickým zájmem na utrácení, včetně umístění takové kontro mimo Prahu. Koneckonců i Brusel je kontrolován auditory z Lucemburska.             V Česku se zdá, že namísto sebezáchovných preventivních opatření převládá takt na výhrady bruselských institucí. To ovšem připomíná pštrosa s hlavou v písku. Elegantní o koukajícího zadku může být krátkodobě jedním z nástrojů v kampaních získávajících voličsko výsledné škody se však nepřijatelně kupí a na jejich zúčtování stejně nakonec dojde. Vytloukání klínů Sám problém Bruselem neproplatitelných nákladů je jen částí většího břeme vládách několika posledních let zůstane, a to včetně dalších negativních dopadů pro pražsk se i na dalších celkových nákladech budou muset podílet – v té podobě, že přijdou o část p za normálních okolností dostaly z veřejných rozpočtů.             Ve školství hrozí katastrofálními efekty vytloukání klínu klínem, kdy se chybě prostředky budou doplňovat z evropských rozvojových projektů. Mzdová přilepšení, která jed projekty přinášejí, dosahovala částek jednoho milionu korun ročně, které například ministr vlády Miroslav Kopicová nebo někdejší šéf evropských programů na ministerstvu školství Jan ochotni nechat proplácet „expertům projektu“ reformy terciárního vzdělávání vedle příjmů z zaměstnání. Co Čech, to stratég Megaprojekty, jejichž posledním příkladem je rozbíhaný projekt KREDO p částku dosahující 1,5 miliardy vytvářet na 72 vysokých školách strategie a analýzy výhlede jsou dalším krokem tímto směrem. Zde je například absurdním záměrem zapojení celkem 10 tis do tvorby příslušných strategických materiálů. Pokud by se vůbec na našich vysokých školác kvalifikovaných akademických pracovníků, aspirujeme zřejmě na to, aby rčení „co Čech, to s starší slogan o muzikantech.             Dá se s jistotou říci, že takové projekty nemohou vůbec počítat s nějakou návr budoucnu. Vysvětlení toho, jak jsou koncipovány, je nejlépe vidět na utrácení obrovských č dočasné přilepšení řešitelům. Je jasné, že ti tak budou zainteresováni jednak na projektec ale hlavně na tom, aby tento stav pokud možno nekritizovali. Jenže tyto částky na udržitel školství na všech úrovních v budoucnu uhradit už ne z unijních, ale z vlastních prostředků pak budou ještě víc chybět jinde – tam, kde je jich již dnes málo. Vražedná kombinace Doposud si mohly pražské instituce stýskat jen kvůli tomu, že se jich p operačních programů netýkaly. Ale v budoucnu se to může ještě zhoršit, protože přijdou i o rozpočtu, které by za normálních okolnosti dostaly. Peníze totiž poplynou na dokončení pro Brusel odmítne proplatit kvůli tomu, že se jen dofinancovávaly provozní výdaje místo toho, šly na vyrovnání ekonomických rozdílů mezi regiony. A bude se tak dít už jen proto, aby se že tyto projekty byly neúspěšné.             To samé se týká i velkých vědeckých projektů realizovaných operačním programem pro inovace. Personální změny ve složení vládní Rady pro výzkum vývoj a inovace z loňského tom, že právě to je jednou z budoucích priorit rozhodování na této úrovni.             Projekty, které si návratnost měly původně hypoteticky zajistit samy, budou na ze státního rozpočtu životně závislé. Finanční situaci školství a vědy tak kombinace rozpo a závazků, které takto vznikají navíc, ohrozí v budoucnu ještě výrazněji, než by mu škodil plánované redukce výdajů pro příští léta. Ve školství hrozí katastrofálními efekty vytloukání klínu klínem, kdy se chybějící provozn budou doplňovat z evropských rozvojových projektů.